Obecně se slovem evakuace označuje souhrn organizačních a technických opatření zabezpečujících přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. O evakuaci rozhoduje velitel zásahu a příslušné orgány krizového řízení. V objektu, kde se shromažďuje větší počet osob, ve veřejných budovách při bezprostředním ohrožení osob, rozhodují o evakuaci též jejich provozovatelé či majitelé.
Evakuace školy a školského zařízení, její příprava a provedení po vyhlášení cvičného požárního poplachu
Pro budovy a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah nebo kde se provozují činnosti se zvýšeným či vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany, je cvičná evakuace povinná a její pravidla a způsob provedení určuje požární evakuační plán. Většina našich škol a školských zařízení je zařazena do kategorie bez zvýšeného požárního nebezpečí. Zde pak není zákonná povinnost (vyplývající z předpisů o požární ochraně) požární poplachové směrnice ani požární evakuační plán zpracovávat (a tedy ani prověřovat), nicméně provádět nácvik evakuace velmi doporučujeme. S uspokojením lze konstatovat, že v drtivé většině mají školy a školská zařízení i přesto zpracovány požární poplachové směrnice, které ověřují cvičením.
Hovoříme-li o evakuaci školy a školského zařízení, máme na mysli krátkodobé a organizované přemístění všech osob po stanovených únikových cestách z ohroženého prostoru do bezpečí. Jde o co nejrychlejší přesun na volné prostranství nebo do chráněného prostoru mimo dosah nebezpečných účinků ohrožujících zdraví a životy. Těmito účinky mohou být např. požár, havárie či nástražný výbušný systémem. Laicky řečeno: Cílem evakuace je vyvést všechny osoby mimo ohrožený prostor, a to do příjezdu zasahujících jednotek.
Cílem nácviku evakuace je prověření všech stanovených činností a postupů při přesunu žáků či studentů a všech pracovníků školy a školského zařízení (případně dalších osob z budovy, např. nájemců prostor). Dle vyhlášky o požární prevenci se cvičným požárním poplachem prověřuje účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích, které vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru, a úplnost a správnost požárního evakuačního plánu, který upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálu z objektů zasažených nebo ohrožených požárem. Protože tuto dokumentaci zpracovává a podmínky tak nastavuje odborně způsobilá osoba na úseku požární ochrany nebo technik požární ochrany, považujeme za vhodné (ne-li nezbytné), aby tato osoba byla u cvičného poplachu přítomna a mohla si ověřit, že stanovené postupy a povinnosti byly nastaveny správně.
Dalším z cílů cvičení, pokud vedení školy a školského zařízení přizve k nácviku evakuace i další složky, může být prověření připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany či dalších složek integrovaného záchranného systému (dále jen IZS), zlepšení jejich orientace v daném objektu, ověření správnosti dokumentace pro daný objekt a v neposlední řadě ověření předpokládaných časů dojezdů.
Příprava na nácvik evakuace
Před samotnou realizací nácviku je důležité si stanovit jeho cíle, rozsah a námět. Ať už se jedná o budovu školy či jiného školského zařízení, je vhodné v prvopočátku oslovit zástupce obce/městské části, ORP, případně kraje – pracovníky krizového řízení a složky IZS, kteří mají s realizací zkušenosti a mohou pomoci nejen s přípravou, ale do průběhu samotného nácviku se mohou i aktivně zapojit.
Příprava by se také měla v dostatečném předstihu zaměřit na řádné poučení všech pracovníků školy a školského zařízení a dále žáků a studentů, jak v případě nařízení evakuace správně postupovat, jak se chovat a na co si dát pozor. Takto stanovená pravidla by následně měla být striktně dodržována. Nácvik evakuaceje třeba provádět tak, jak by při reálném nebezpečí skutečná evakuace probíhala, aby si žáci i pracovníci školy fixovali správný postup (nevhodné je přezouvání a oblékání v šatnách, odchod hlavním vchodem, který není nejbližším únikovým východem, vracení se žáků ze školního hřiště zpět do učebny a jejich následná evakuace apod.).
Důležitou otázkou, na kterou je třeba si hned v úvodu plánování a přípravy odpovědět, je informovanost a okruh osob, které budou dopředu o provedení nácviku evakuace informovány. Je výhodou, pokud je okruh těchto osob co nejmenší s ohledem na výsledný efekt cvičení. Rozsah informovanosti je však vždy na rozhodnutí vedení školy a školského zařízení.
Jak již bylo výše naznačeno, možností realizace se nabízí několik. Všem variantám by však mělo předcházet důkladné proškolení pracovníků školy a školského zařízení a poučení žáků a studentů o správných postupech:
*
nejjednodušší variantou je provést nácvik bez účasti dalších složek, provést školení, informovat všechny pracovníky školy o konání nácviku evakuace, vyhlásit cvičný požární poplach, provést a vyhodnotit si nácvik sami,
*
další možností je provést nácvik bez účasti dalších složek, provést školení, informovat o konání nácviku pouze nejužší vedení školy, vyhlásit cvičný požární poplach, provést a vyhodnotit si nácvik sami. Tato varianta má přínos v momentu překvapení. Všichni pracovníci školy včetně žáků a studentů by se měli po vyhlášení cvičného požárního poplachu chovat dle naučených postupů a toto chování je zde možné zkontrolovat, vyhodnotit a následně chyby opravit. Nevýhodou ale může být fakt, že si cvičící mohou své chyby fixovat,
*
složitějšími variantami, a to zejména na přípravnou fázi, je zapojení dalších zainteresovaných subjektů (složky IZS, orgány uzemní samosprávy, neziskové organizace a další) do nácviku. Takovou akci je možné zakomponovat do plánovaných aktivit školy, jako jsou projektové dny, představení složek IZS, dny bezpečnosti apod. Kompletní zapojení a součinnost všech zainteresovaných si však vyžádá i značné časové hledisko s ohledem na jejich jiné, předem plánované činnosti. Další možnou variantou může také být oslovení jednotky sboru dobrovolných hasičů obce či strážníků městské/obecní policie. Nácvik evakuace v součinnosti se složkami IZS a dalšími subjekty bývá v řadě ohledů značně odlišná od pouhého vyhlášení cvičného poplachu a následné evakuace budovy, na které je řada účastníků běžně zvyklá. Při plánování složitější varianty nácviku je vhodné předem poskytnout spolupracujícím složkám areál školy či školského zařízení k bližšímu seznámení a naplánování detailů (zvolení vhodného místa vzniku mimořádné události, možnosti zakouření prostor budovy, naplánování rozeher apod.).
Je vhodné, aby součástí nácviku bylo několik menších rozeher typu – zraněný či ztracený žák, kolabující učitel, nefunkční školní rozhlas (tudíž potřeba použít náhradní způsob vyhlášení cvičného poplachu) – vždy dle toho, jaké náměty si nácvik stanovil prověřit.
Vhodné je také vyzkoušet postupně obě varianty:
*
evakuace během vyučování, kde je činnost poměrně jednoduchá – žáci a studenti ohrožený prostor organizovaně opouští spolu se svým učitelem,
*
evakuace během přestávky, což je komplikovanější z několika důvodů. Během přestávky může být problém se samotným vyhlášením cvičného poplachu, neboť ne všude je slyšet školní rozhlas (např. toalety). Tato varianta je také organizačně složitější zejména pro druhý stupeň ZŠ a SŠ, kde se žáci a studenti o přestávkách přesouvají mezi učebnami, tělocvičnou, případně školním hřištěm. Průběh cvičení pak záleží na konkrétní situaci, na tom, jak má škola daná pravidla nastavena. Pokud by naučený způsob – obvykle návrat žáků a studentů do tříd a vyčkání na pedagoga – aktuální situace nedovolovala a bylo by potřeba jakkoliv urychleně evakuovat školu i během přestávky, mělo by vždy dojít bez prodlevy k organizovanému, ale co nejrychlejšímu opuštění školy a až následnému vyhledání konkrétního vyučujícího. Případný návrat do tříd a vyčkání na příslušného učitele by mohlo v řadě případů vše značně komplikovat např. s ohledem na rozhlehlý areál školy, děti na hřištích, tělocvičně či v jiné části budovy nebo možné zakouřené prostory právě v místech některých tříd či části chodeb vedoucích ke kmenovým třídám. V každém případě je nácvik evakuace během přestávky již jakousi nadstavbou oproti běžné evakuaci během výuky a je komplikovanější.
Při přípravě varianty, kdy o nácviku nejsou informováni žáci a studenti, ale pracovníci školy ano, je možné toto sdělit na třídních schůzkách, aby se předešlo poplašným telefonátům od dětí svým rodičům.
Při přípravě varianty, kdy o konání nácviku ví pouze nejužší vedení školy, je důležité pamatovat na předání informace všem operačním střediskům IZS – Policie ČR (PČR), Hasičský záchranný sbor ČR (HZS), Zdravotnická záchranná služba (ZZS) tak, aby nedošlo k nechtěnému „ostrému výjezdu“. Cvičení na první pohled může vypadat velmi reálně a může nastat situace, kdy operační střediska budou muset řešit telefonáty všímavých občanů. Potřeba je také počítat s rodiči žáků a studentů, kterým mohou během evakuace jejich děti telefonovat, a vyvolat tak dojem skutečné mimořádné události.
Průběh nácviku evakuace
Samotný a vedením školy řízený nácvik evakuace objektu školy či školského zařízení začíná zjištěním nebezpečí, např. detekováním požáru hlásičem kouře, elektronickou požární signalizací nebo konkrétní osobou. Dojde k vyhlášení požárního poplachu a fiktivnímu ohlášení mimořádné události na tísňovou linku. Je zahájen organizovaný přesun všech osob nacházejících se v danou chvíli v budově na stanovené bezpečné místo dle zadaných pravidel, a to včetně osob, které s chodem školy nijak nesouvisí, např. zaměstnanců firmy sídlící ve stejném objektu. Dalším osobám je zamezen vstup do budovy, a to všemi vchody!
Při zvolení varianty se spoluprací jednotek požární ochrany po jejich příjezdu na místo probíhá lokalizace a likvidace požáru, průzkum a vyhledávání osob včetně případné následné péče o evakuované. Při zakouření objektu či jednotlivých podlaží se provádí záchrana osob za použití vyváděcích masek. Následně je nasazena přetlaková ventilace k odvětrání zakouřených prostor. Jak již bylo výše uvedeno, je možné využití celé řady modelových situací k prověření správných postupů chování žáků, studentů, pracovníků a odpovědných pracovníků (požární hlídky, správce budovy) a předem domluvené pohřešování několika žáků, nasimulování zranění, kolapsu, ztráty třídní knihy, nefunkčnost školního rozhlasu, výpadek elektrického proudu a podobně.
Konec nácviku je po splnění všech stanovených úkolů oznámen ředitelem školy nebo osobou pověřenou řízením nácviku. Následuje organizovaný návrat zpět do budovy.
Při evakuaci osob i samotném nácviku evakuace je nutno počítat s následujícími možnými komplikacemi:
a)
snaha některých evakuovaných osob se vracet zpět (např. pro spolužáka, mobilní telefon, přezutí, pití, oblečení),
b)
nepřehledná situace o počtech evakuovaných osob – za prvé žáci či studenti nedodrží nařízení zůstat se svojí třídou po celou dobu nácviku evakuace, za druhé není možnost zkontrolovat počet osob dané třídy, protože chybí třídní kniha (buď zůstala ve třídě, nebo škola třídní knihy v listinné podobě už nevede),
c)
ztížená kontrola evakuovaných osob tím, že budou samovolně odcházet z míst určených k soustředění evakuovaných osob (např. kuchařky se budou chtít rychle vrátit, jakmile zjistí, že se jedná pouze o nácvik),
d)
složité podmínky pro evakuaci (nebezpečí pádů na únikových cestách, nedostatečný počet únikových východů, jejich snížená průchodnost např. mříže, závory, blokace dveří a oken elektronickými systémy, uměle vytvořené překážky),
e)
omezená možnost vstupů do budovy, odříznutí únikových cest zdrojem mimořádné události,
f)
nedodržování pokynů pro evakuaci (liknavost při přesunu do bezpečí, nedodržení evakuačních tras apod.),
g)
časová tíseň a nedostatek sil a prostředků k zabezpečení evakuace,
h)
možný vznik paniky, nekoordinovaný průběh evakuace, živelnost,
i)
ztížená evakuacev případě výpadku elektrického proudu (nefunkční školní rozhlas, osvětlení, větrání, požární uzávěry),
j)
potřeba péče o osoby se zdravotním postižením, žáky-cizince apod.
U větších a rozsáhlejších nácviků se jejich průměrná doba pohybuje v řádu několika hodin. Běžný nácvik v nejjednodušší variantě včetně vyhodnocení může trvat cca 30–60 minut dle charakteru a velikosti budovy, počtu evakuovaných osob, připravených modelových situací.
Vyhodnocení cvičení (vyhlášení cvičného požárního poplachu a provedení následné evakuace)
Po ukončení nácviku je důležité pamatovat na zpětnou vazbu a uspořádat vyhodnocení celé akce za účasti vedení školy, odborně způsobilé osoby na úseku požární ochrany nebo technika požární ochrany a zástupců všech zasahujících složek (případně dalších osob např. nájemců prostor). To nabízí ideální prostor pro celkové zhodnocení, rozbor chyb, vysvětlení správných postupů a nastavení cílů a rozsahu pro další cvičení.
Výše uvedený text je pouze informativní a doporučující, každá škola a školské zařízení si upravuje tuto problematiku na své podmínky.