Dovolená, studijní volno
Zaměstnanec střední školy dostal výpověď pro nadbytečnost k 31. 8. 2010, od 1. 6. 2010 chtěl čerpat studijní volno. Má 28 dnů dřívější dovolené a letošní nárok 25 dnů.
Se zaměstnavatelem měl podepsanou dohodu o zvýšení kvalifikace, kdy se zaměstnavatel zavazuje poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu 20 dnů na přípravu a vykonání zkoušky. Státní zkouška byla vykována 28. 6. 2010. Co má přednost, čerpání studijního volna nebo čerpání dřívější dovolené (z důvodu úspory prostředků na platy).
Související předpisy:
* zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho textu vyplývá, že zaměstnanci bylo poskytnuto od 1. 6. do 25. 6. studijní volno – v souladu s ujednáním v kvalifikační dohodě. Nelze až nyní rozhodovat o tom, zda to bylo studijní volno nebo dovolená, to muselo být známo před zahájením čerpání volna. V průběhu měsíce června pak tento zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost, výpovědní doba běží od 1. 7. do 31. 8. Od 1. 7. do 31. 8. čerpá zaměstnanec řádnou dovolenou v rozsahu 42 dnů. Při ukončení pracovního poměru mu budete muset proplatit nevyčerpanou dovolenou, podle Vašich údajů v rozsahu 13 dnů. Proto nyní, v červenci, řešíte otázku, zda by nebylo možné v červnu vyčerpané studijní volno zpětně překvalifikovat na řádnou dovolenou. Pak by zaměstnanec do konce pracovního poměru vyčerpal veškerou dovolenou a nic by se mu neproplácelo.
Dotaz tedy v podstatě zní, zda jako zaměstnavatel můžete dodatečně určit, o jaké volno šlo, zda můžete porušit smluvní ujednání z kvalifikační dohody a nedodržet svůj závazek, a zda v červenci můžete nařídit čerpání dovolené zaměstnance na měsíc červen.
Takovýto postup není možný z několika důvodů. Pomineme-li morální aspekty této úvahy, pak jde v prvé řadě o skutečnost, že jste již v květnu rozhodli o čerpání studijního volna zaměstnancem a není důvod ani možnost dodatečně toto rozhodnutí měnit. Se zaměstnancem jste uzavřeli kvalifikační dohodu, neposkytnutí studijního volna na vykonání závěrečné zkoušky by bylo porušením smluvního ujednání. V květnu jste zaměstnanci dovolenou na červen nenařídili.
Termíny čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, ale vždy předem, nemůže tak učinit zpětně. § 217 odstavec 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce uvádí: „Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době“. Porušení této povinnosti posuzuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce jako správní delikt právnické osoby s možnou sankcí do výše 200 000 Kč.
Zmínit lze i § 14 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel má jednat v souladu s dobrými mravy.
Současná situace zaměstnavateli nedává jinou možnost, než je proplacení nevyčerpané dovolené při ukončení pracovního poměru. Zaměstnanec nemá povinnost úhrady nákladů z kvalifikační dohody. Účinnou prevencí podobných problémů je čerpání dovolené v tom roce, kdy na ni zaměstnanci vznikl nárok, doporučuje to i § 217 zákoníku práce. Zůstatek dovolené zaměstnance z roku 2009 je příliš velký. Pokud by zaměstnavatel nařídil zaměstnanci čerpání části dovolené v průběhu ledna až června 2010 (například ve dnech vedlejších prázdnin), nedostal by se do popsaných potíží.
Doporučení: zkontrolovat nárok zaměstnance na dovolenou za rok 2010. Pokud jde o pedagogického pracovníka, pak nárok na dovolenou za plně odpracované období 1. 1. – 31. 8. 2010 bude jiný než v dotazu uváděných 25 dnů (pokud již nějakou dovolenou nečerpal).