Organizace školy - strana 17

Jsme soukromá lesní mateřská škola, školská právnická osoba, zřizovaná spolkem. Nemáme registrovanou výdejnu. Školní stravování zajišťujeme soukromou firmou, se kterou máme uzavřenou smlouvu o školním stravování, tato firma nám stravu také vydává (obědy, svačiny i přesnídávky). Ani tato firma není zapsána jako zařízení školního stravování. Tedy ani naše školka, ani stravovací firma nepobíráme na stravování žádné dotace (normativ). Je tedy v tomto případě mou povinností zajistit plnění spotřebního koše? Ve vyhlášce č. 107/2005 Sb. je definováno: „Typy zařízení školního stravování jsou a) školní jídelna, b) školní jídelna - vývařovna (dále jen ‚vývařovna‘), c) školní jídelna - výdejna (dále jen ‚výdejna‘), d) výdejna lesní mateřské školy.“ Nejsme ani jedno z výše jmenovaných zařízení, tudíž usuzuji, že se tato povinnost na nás nevztahuje?

FYKOS je skupina vysokoškolských studentů, kteří si kladou za cíl ve svém volném čase vzdělávat žáky středních škol ve fyzice a přidružených vědních oborech. Každoročně organizují řadu soutěží a dalších akcí popularizujících vědu. Pojďme si společně představit hlavní z nich.

Střední průmyslová škola zeměměřická a Geografické gymnázium Praha, takový je od 1. září 2021 nový název zeměměřické průmyslovky, která však existuje již od roku 1951. K tradičně vyučované geodézii se před necelými dvěma lety připojil i v Česku zcela nový obor – Gymnázium se zaměřením na geografii. Vzhledem k tomu, že škola již delší dobu přemýšlela nad rozšířením nabídky studijních oborů, byla geografie jasnou volbou, a to hned z několika důvodů. Jedná se o fakultní školu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kolektivního člena České geografické společnosti, a škola je také domovem části organizačního týmu Zeměpisné olympiády či pedagogů z geografické sekce výše zmiňované fakulty.

M&M je korespondenční seminář pro středoškoláky. To je něco jako celoroční vzdělávací akce (odtud „seminář“) a zároveň soutěž, která se koná na dálku – v dřívějších dobách prostřednictvím dopisů (odtud „korespondenční“), dnes většinou pomocí internetu. Jedná se o volnočasovou aktivitu, na kterou však bývají účastníci někdy omluveni ze školy – podobně jako třeba na matematickou olympiádu.

Odborné vzdělávání musí reagovat na proměnu pracovního trhu, ta je ovlivňována řadou faktorů, jako jsou nové technologie, materiály, zařízení a postupy v průmyslu i ve službách. Uvedené změny generují nové požadavky na kvalifikaci pracovníků a jejich kompetence; vznikají nové profese, stávající profese je často nutné doplnit o kompetence týkající se zejména digitálních technologií, které se stávají běžnou součástí jejich výkonu. Uvedené změny je třeba promítnout jak do soustavy oborů středního odborného vzdělávání, tak do obsahů počátečního i dalšího odborného vzdělávání.

Téma stanovení kritérií pro přijímání žáků k základnímu vzdělání je v oblasti správy školství stále aktuální. Školský zákon1) stojí na kritériu spádovosti dítěte, tj. místa trvalého pobytu.2) Tento článek se zabývá uplatňováním kritéria v podobě testování určitých znalostí a dovedností, testování „školní zralosti“ a podobně, a to jak u soukromých a církevních škol, tak i u veřejných základních škol. Proces přijetí dítěte k základnímu vzdělání začal v některých krajních případech připomínat až přijímací řízení obdobné tomu, jaké vyžadují střední školy s talentovými zkouškami. Všechny tyto přijímací procesy přitom vyžadovaly osobní přítomnost dítěte u zápisu, aby se dítě mohlo „testu školní zralosti“ podrobit.

Mezigenerační vzdělávání považujeme v Post Bellum za jedno z velmi důležitých a aktuálních témat. Mezigeneračnímu dialogu se věnujeme dlouhodobě, je podstatou naší práce s pamětníky a žáky a studenty. V současné době máme na našem Gymnáziu Paměti národa hned dva projekty – Akademii a mezigenerační divadelní dílnu. Abychom vám je trochu přiblížili, přinášíme dvojrozhovor s Tamarou Pomoriški (TP), režisérkou Divadla Paměti národa, a Kateřinou Rettovou (KR), organizátorkou Akademie při GPN.

Do podpory zavedení metod kreativního učení se pustil i Olomoucký kraj. Z Národního plánu obnovy získalo Inovační centrum Olomouckého kraje dotaci na projekt Zvyšování kompetencí aktérů kreativního vzdělávání. Povídali jsme si s koordinátorkou projektu Karolínou Balcárkovou o tom, co olomoucké školy čeká a čeho mohou aktuálně využít.

Žáci se sociálním znevýhodněním tvoří v českém školství poměrně početnou skupinu, která ale dosud zůstávala spíše opomíjena. Počínaje tímto školním rokem přichází s výraznější podporou několika stovek škol vzdělávajících tyto žáky projekt „Podpora rovných příležitostí“, ve kterém rovněž se školami pilotně ověřujeme nový způsob identifikace žáků se sociálním znevýhodněním – identifikace, která by do budoucna měla pomoci určit, kolik žáků se sociálním znevýhodněním příslušná škola vzdělává, a tak pomoci vytvořit základ pro spravedlivější financování podpory ve vzdělávání těchto žáků.

Cílem článku je shrnout základní pravidla konání společné části maturitní zkoušky, popsat podmínky konání společné části maturitní zkoušky cizinců dle Lex Ukrajina a upozornit na zjištění České školní inspekce související s touto částí maturitní zkoušky. Text článku se vztahuje na střední školy všech zřizovatelů.

Od roku 2020 je naše škola zapojena do programu Erasmus+. Náš projekt, jehož název zní „Vzdělávejme se, inspirujme se, vyvíjejme se“, je zaměřen na mezinárodní výjezdy pedagogických zaměstnanců. Učitelé naší školy absolvovali např. metodické kurzy na Maltě a v Německu a jazykové kurzy v Irsku, Anglii a Španělsku. Já jsem se v rámci tohoto projektu zúčastnila metodického vzdělávacího kurzu v Helsinkách.

„Díky práci s filmem a reflexi dochází k něčemu mimořádnému, co běžný vzdělávací proces neumožňuje tak často: najednou tu nejsou na jedné straně ‚oni‘ (učitelé), kteří něco sdělují, a na druhé straně ‚oni‘ (žáci), kteří jsou poučováni. Najednou jsme tu ‚my‘ (všichni společně), kteří sledujeme často velmi osobní zpověď hrdinů dokumentárního filmu,“ říká Vlasta Urbanová, pedagožka a lektorka.

Vzdělávací oddělení organizace Post Bellum zpracovává pamětnické příběhy na portálu Paměť národa a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. To se velmi dobře daří pomocí zážitkových workshopů, lektorských programů a kinopříběhů. Všechny tyto programy využívají různé vzdělávací metody. Účastníci jsou v nich aktivně zapojováni a na základě konkrétních příběhů, které jsou často plné velmi náročných a vyhrocených životních situací pamětníků 20. století, si nejen uvědomují své postoje k demokratickému zřízení a hodnotě lidských práv, ale příběhy jim také ukazují, že svět není černobílý a že se na jednu historickou událost lze často dívat z různých úhlů pohledu. Učitelé si všechny tyto programy mohou objednat na webových stránkách skoly.pametnaroda.cz.

V 7. díle seriálu se dozvíte, že pokud učitel dobře sleduje a vyhodnocuje čtenářské preference a potřeby žáků, může dílny čtení systematicky využívat k rozvíjení rozmanitých čtenářských dovedností.

„Takový bude příští věk, jak budou vychováni jeho příští občané,“ říká J. A. Komenský. Dobrou demokratickou společnost nelze vytvořit bez dobrých jedinců. Na charakteru záleží. Jací lidé a s jakými hodnotami budou opouštět školy, je stejně důležité jako to, jaké vědomosti, dovednosti a kompetence si pro svůj život odnesou.