Téma stanovení kritérií pro přijímání žáků k základnímu vzdělání je v oblasti správy školství stále aktuální. Školský zákon1) stojí na kritériu spádovosti dítěte, tj. místa trvalého pobytu.2) Tento článek se zabývá uplatňováním kritéria v podobě testování určitých znalostí a dovedností, testování „školní zralosti“ a podobně, a to jak u soukromých a církevních škol, tak i u veřejných základních škol. Proces přijetí dítěte k základnímu vzdělání začal v některých krajních případech připomínat až přijímací řízení obdobné tomu, jaké vyžadují střední školy s talentovými zkouškami. Všechny tyto přijímací procesy přitom vyžadovaly osobní přítomnost dítěte u zápisu, aby se dítě mohlo „testu školní zralosti“ podrobit.
Mohou si neveřejné základní školy vybírat žáky? Od 1. 1. 2023 platí nové znění vyhlášky o základním vzdělávání
Bc.
Jakub
Čech
student
Vojtěch
Pavlíček
student 4. ročníku oboru Právo a právní věda Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Uvedené téma je předmětem četných diskuzí a v současné době je aktuální zejména v souvislosti s nedávnou novelou vyhlášky o základním vzdělávání.3) Představíme proto dosavadní praxi České školní inspekce a upozorníme na nedávný rozsudek Městského soudu v Praze, který tuto praxi popřel a otevřel nejen soukromým, ale i veřejným základním školám široký prostor pro výběr dětí k základnímu vzdělání. Nakonec čtenáře seznámíme s novelou vyhlášky o základním vzdělání a s analýzou jejího dopadu na správní praxi škol.
Dosavadní paradigma: test školní zralosti je nepřípustný
Dosud převažující názor, ať už v aplikační praxi České školní inspekce, či v doporučujících stanoviscích Veřejného ochránce práv, byl takový, že základní školy (bez ohledu na osobu zřizovatele) nesmějí vyžadovat osobní přítomnost u zápisu a nesmějí jako kritérium výběru dětí k přijetí používat žádné znalostní či dovednostní testy.4)<