Cestovní náhrady - strana 2

Zápis Smlouva o poskytování vzdělávání za úplatu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Mzda

Je stále více škol a školských zařízení, jejichž budovy se nacházejí v různých místech obce nebo v různých obcích. Zejména v tomto případě je nutné si uvědomit, že cestovní náhrady se poskytují jednak za cestovní výdaje při pracovní cestě, ale i při cestě mimo pravidelné pracoviště.

Podle § 154 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě.

Podle § 154 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění, zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na náhradu cestovních výdajů v cizí měně je doba přechodu státní hranice České republiky, kterou oznámí zaměstnanec zaměstnavateli, nebo doba odletu z České republiky a příletu do České republiky při letecké přepravě.

Součástí většiny zaměstnání je i pravidelné prohlubování kvalifikace. S ohledem na to, aby toto prohlubování nenarušovalo běžný pracovní proces, probíhá často po pracovní době nebo o víkendech. Zaměstnavatelé ovšem obvykle nevědí, jaké důsledky z takového víkendového školení pro zaměstnavatele plynou a považují jej za soukromou záležitost zaměstnance.

§ 34a zákoníku práce (dále ZP) neumožňuje, zakazuje („nesmí být sjednáno“) sjednat místo pravidelného pracoviště šířeji než jedna obec.

Stravování zaměstnanců se v první řadě řídí § 236 zákoníku práce, v platném znění. Povinnost umožnit závodní stravování nemá zaměstnavatel vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Náhrady za stravné při tuzemské pracovní cestě se poskytují, je-li delší než 5 hodin.

Kromě běžných cestovních náhrad se ve škole můžeme setkat s náhradou ve smyslu § 190 zákoníku práce v platném znění. Toto ustanovení vychází z předpokladu, že náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, nese zaměstnavatel. Náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce by neměla být opomíjena, pokud zaměstnavatel nevybaví zaměstnance sám.

Cestovní náhrady ve školství jsou poskytovány např. při účasti na školení, kterým si zaměstnanec zvyšuje kvalifikaci, nebo při účasti pedagoga ve zkušební komisi v jiné škole či společné cestě zaměstnanců a žáků.