Financování

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Ucelená a podrobná metodika k převodu financování nepedagogů představuje všechny hlavní aspekty legislativní změny a ředitelům škol a jejich zřizovatelům přináší kromě důležitých informací i představení různých variant řešení a praktická doporučení.

Od 1. ledna 2026 vstupují v platnost nová pravidla financování školního stravování, která přináší zásadní změny pro školy, školská zařízení i jejich zřizovatele. 

Senátem byla schválena novela školského zákona, která obsahuje i zásadní změnu financování nepedagogických pracovníků. V tomto článku popíšu, jaký dopad může mít novela, jež má nabýt účinnosti 1. 1. 2026, na pracovněprávní vztahy nepedagogů.

Řídicí kontrola je součástí vnitřního kontrolního systému. Je zaměřena na přípravu a plánování finančních operací.  Ministerstvo financí vydává tento metodický pokyn pro příspěvkové organizace, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení. Tento metodický pokyn dané téma rozpracovává v kontextu finančních a majetkových operací, které jsou specifické pro školy a školská zařízení. 

Šárka Michlová je sedmým rokem zástupkyní ředitele pro MŠ Větrník v Nymburce. Zejména školní zahrada prošla pod jejím vedením zásadní proměnou a slouží dnes jako inspirace pro školy z širokého okolí. Tajemná zákoutí, vlastní rozhledna či vodní prvky ale neslouží jen dětem – právě zahrada se stala jedním z nástrojů k vybudování spolupráce s rodiči.

Základní školy s vyšším podílem znevýhodněných žáků od roku 2026 získají více prostředků na cílenou podporu žáků. Nový systém financování zohlední náročnost vzdělávání a pomůže zajistit rovné šance pro všechny.

Téměř dva miliony dětí jsou od září zpátky ve školách. To, co v nich každý den zažívají, má klíčový vliv nejen na jejich budoucnost, ale i na prosperitu celé země. Navzdory tomu je školství na chvostu politického zájmu. Je žádoucí, aby se vzdělávání stalo jednou z priorit nové vlády a nezůstalo jen u předvolebních slibů.

Výzva č. 02_24_034 Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský, která byla vyhlášena na konci září 2024, v blízké době ukončí příjem žádostí o podporu. Možnost podat žádost o podporu mají mateřské a základní školy, základní umělecké školy a střediska volného času již pouze do 30. 9. 2025 do 14 hodin.

Studentské projekty zlepšují atmosféru ve škole, motivují studenty k větší aktivitě a posilují vazby s místní komunitou. Jak ale mohou školy těmto iniciativám napomáhat? Klíčem je vytvořit všem zúčastněným vhodné podmínky a využít dostupné možnosti financování – například prostřednictvím Solidárních projektů Evropského sboru solidarity.

V bilančním rozhovoru pro Řízení školy ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritikové vnímají spíš jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterými se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Menstruační chudoba (anglicky „period poverty“) je termín označující situaci, kdy ženy a dívky nemají z různých důvodů přístup k adekvátním menstruačním pomůckám, například kvůli nízkým příjmům nebo sociálnímu prostředí, ve kterém žijí. Tento nedostatek může mít vážné dopady na jejich zdraví, pohodu a sebevědomí a často ovlivňuje i školní docházku. Menstruační chudoba ohrožuje přibližně 38 000 dívek ve věku 12–18 let. Řešení přitom není složité a nejblíže má k němu zřizovatel školy.

Základní a mateřská škola má jako součást pouze školní jídelnu-výdejnu, a tudíž dováží stravu pro žáky a děti z jiné školy, která disponuje školní jídelnou, kde se strava vaří. Jak je to s financováním nákladů na stravu pro žáky a zaměstnance školy s výdejnou? Je škola s jídelnou, kde se vaří, oprávněna požadovat po škole s výdejnou úhradu věcných režijních nákladů v určité výši za každý dodaný oběd pro žáky ZŠ a MŠ, nebo na tyto žáky, kteří jsou pro mne z dostupných údajů zapsáni ke školnímu stravování do školy s jídelnou, čerpají prostředky na režijní náklady z jiných prostředků např. krajských normativů? A jak je to s těmito náklady u zaměstnanců školy se školní jídelnou-výdejnou? 

Vláda Petra Fialy se s koncem volebního období snaží prosadit co nejvíce změn. V oblasti regionálního školství jí k tomu z chystaných vládních novel poslouží patrně už jen jediná. Tou je novela školského zákona, sněmovní tisk 829, která v prosinci minulého roku prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Novela přináší důležitá opatření v oblasti přípravy budoucích učitelů, wellbeingu dětí a snižování nerovností ve vzdělávání s účinností od ledna 2026. Pokud ji Parlament stihne schválit do konce volebního období, podaří se dotáhnout rozběhlé změny a efektivně řešit zásadní nedostatky českého školství.

Jiří Nantl nedávno zveřejnil esej Kontinuita a proměny vzdělávání v čase nejistoty (ve sborníku vydaném k šedesátým narozeninám premiéra Petra Fialy). Rozhovor reaguje na některé z myšlenek textu. Dostali jsme se i k „futuristické vizí“ reorganizace vzdělávání, zejména středního, ve které by byly soukromý a veřejný sektor postaveny na roveň.

Na září 2024 je plánováno vyhlášení nových výzev OP JAK k předkládání žádostí o podporu zjednodušených projektů – Šablony pro MŠ a ZŠ II a Šablony pro SŠ a VOŠ II, zkráceně Šablony II.

V Česku máme 756 podlimitních škol, které nesplňují podmínky počtu žáků na třídu stanovené legislativou. Fungují proto na výjimku. Státu a obcím se nicméně prodraží. Neplatí přitom argument, že podlimitní (málo naplněné) školy přinášejí lepší výsledky. Neexistuje významný rozdíl v opakování ročníků nebo nedokončování ZŠ mezi podlimitními a ostatními školami. Podlimitní školy mají naopak horší zajištění pedagogickým a podpůrným personálem. Devítiročníkové podlimitní ZŠ mají podle zprávy České školní inspekce (ČŠI) dokonce horší průměrné výsledky.

Dnešní, sedmá část našeho seriálu o vychytávkách ve školní družině by podle ustálené "šťastné sedmičky" měla být částí veskrze optimistickou. Jenže ona to tak docela pravda nebude, protože české školství financemi příliš neoplývá a ve školní družině, jak jsem byla často svědkem, to platí dvojnásob. Ale dost pesimismu a pojďme se podívat, jak do školní družiny peníze dostat a na co je efektivně využít.

Peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál)

Od ledna 2024 zavedlo ministerstvo vnitra institut tzv. kvalifikované meziobecní spolupráce - společenství obcí (řekněme DSO 2.0). Cílem je podpořit a usnadnit dobrovolnou spolupráci obcí za účelem efektivnějšího poskytování služeb a výkonu agend podle místních potřeb.