Mgr. Irena Trojanová, Ph.D. - strana 4

V předchozích dílech našeho seriálu jsme čtenářům představily jednotlivé oblasti nezbytné pro práci funkčního školního poradenského pracoviště (ŠPP). Nyní bychom jednotlivé kompetence a úkoly členů ŠPP ukázaly na konkrétní a reálné kazuistice. Popíšeme proces integrace žáka s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na prvním stupni základní školy a vysvětlíme si na konkrétním příkladu jednotlivé kompetence a role členů ŠPP.

Svět se mění, a nejen škola se musí přizpůsobit změnám (ostatně o tom byl minulý díl našeho seriálu). Věci, o kterých jsme se domnívali, že jsou stěžejní, se dostávají do pozadí a v popředí jsou najednou věci neočekávané. A nemluvím jen o dovednostech, ale i o vzájemných vztazích a přístupu k ostatním. Pojďme se v dnešním článku podívat na další důležitou oblast vašeho působení jako vedoucích vychovatelek, a tou je oblast dalšího vzdělávání.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

A jsme v polovině abecedy! Jak dlouho nám v první třídě trvalo, než jsme se naučili polovinu písmenek? Tiskací a psací, malá a velká... A najednou jsme to uměli, i když jsme někdy možná trochu zaváhali, jaké písmeno zrovna použít. Stejně tak je to s manažerskou abecedou – stručně si vysvětlíme, co daný termín znamená, ale někdy jeho význam prostě nedotáhneme do konce. Důležité ale je, že si to uvědomíme a z chyby se poučíme. Tak se pojďme pustit do dalších čtyř písmen: povíme si o motivaci, popíšeme naléhavost, zdůrazníme nutnost odměňování, a nakonec si něco naplánujeme.

Ředitel základní umělecké školy je ředitel jako každý jiný, s obrovskou odpovědností za chod své zušky. Přesto někdy slýcháme názor, že to má tak nějak jednodušší, protože to není ta „povinná“ škola, že je to vlastně zábava, a vůbec... Pojďme se v našem seriálu podívat na ředitele základní umělecké školy trochu hlouběji a v deseti článcích popsat jeho činnosti. A kde jinde začít než u něho samého. Takže – kdo je vlastně ředitel ZUŠ?

První čtvrtletí roku 2023 je za námi, čas utíká, a i my se posunujeme v manažerské abecedě. Máme za sebou prvních osm písmen a nyní se podíváme na čtyři další a vymezíme si interní komunikaci, zájmeno já jako kouzlo odstranění konfliktů, dále zmíníme krizi, a nakonec si povíme o lídrovství.

V prvním díle naší minisérie jsme se seznámili se dvěma přípravnými kroky pro zavedení plánované projektové výuky. V tuto chvíli víme, proč chceme výuku měnit, a máme vytvořený tým, který změnu začne pomalu provádět. Nyní nás čeká skutečně náročné období, protože začneme tvořit vizi a následně strategii, seznamovat s ní ostatní i zkoušet první projektovou výuku. Pomalu se přesouváme z přípravné fáze do fáze implementační. Nebudeme ale předbíhat a podíváme se na jednotlivé kroky postupně.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Situace v poslední době není vůbec jednoduchá. A ve školách to pociťujeme stejně jako v ostatních odvětvích. Někdy se věci zvládnou jednodušeji, jindy je potřeba provést razantní změnu. A právě o jedné takové změně ve školní družině je dnešní článek inspirovaný slovy pana doktora Mertina, která použil ve svém článku v Řízení školy 5/2022: „Když fouká vítr změn, někteří staví úkryty a jiní větrné mlýny.“ Neschovávejme se tedy před realitou, ale pojďme ji využít ve prospěch všech.

V současné době dochází k výrazným proměnám rámcových vzdělávacích programů, probíhají jejich revize, mění se výuka informatiky a klíčové kompetence se doplňují o kompetenci digitální. Zároveň se rozšiřují možnosti získávání informací, do škol proniká umělá inteligence, vyvíjejí se nové potřeby na vzdělané odborníky a začíná být pomalu jasné, že oddělené chápání a výuka jednotlivých předmětů nemůže stačit. Rámcové vzdělávací programy nám již od svého vzniku umožňují některé předměty učit společně nebo integrovat obsahy jednoho do druhého. Jak ale tuto potřebnou změnu zavést do školy, když jsme doposud učili všechny předměty zvlášť? Jak si poradit s novým přístupem k výuce? K tomu nestačí jenom dobře míněná snaha a znalost vyučovaných obsahů, je potřeba umět řídit změnu. A s tím se vám pokusíme pomoci prostřednictvím naší minisérie článků k řízení změny podle osmi kroků Johna Kottera na příkladu zavádění projektové výuky.

V minulých dílech našeho seriálu jsme se mimo jiné zabývali kompetencemi pracovníků školního poradenského pracoviště. Připomeňme si, že kompetentní pracovník (Hroník, 2006) je charakterizován třemi dimenzemi: může (má konkrétní činnosti vymezené v pracovní náplni), chce (je motivovaný danou činnost vykonávat) a umí (disponuje potřebnými znalostmi a dovednostmi). A právě na poslední dimenzi se v dnešním článku zaměříme – budeme hovořit o vzdělávání pracovníků školního poradenského pracoviště.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V předchozích částech seriálu jsme se zaměřili na historii spolupráce učitelů v rámci metodických sdružení a předmětových komisí, vymezili obsah činností a popsali výběr členů včetně vedoucího. Zdálo by se, že už je vše řečené a seriál uzavřený. Zbývá ale ještě jeden důležitý prvek, který ovlivňuje práci spolupracujících učitelů v rámci týmů – a tím je ředitel školy.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Nový rok 2023 před námi, čas utíká a i my se posunujeme v manažerské abecedě. Máme za sebou prvních osm písmen a nyní se podíváme na čtyři další a vymezíme si interní komunikaci, zájmeno já jako kouzlo odstranění konfliktů, dále zmíníme krizi, a nakonec si povíme o lídrovství.

Abeceda – nejen manažerská – začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelů základních uměleckých škol.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V minulém dílu našeho seriálu jsme se společně věnovali správnému nastavení spolupráce uvnitř poradenského týmu, tedy uvnitř našeho školního poradenského pracoviště. Nastavili jsme komunikační toky, pravidelné porady a způsoby sdílení informací. I když máme ŠPP složené z výborných odborníků, neobejdeme se bez spolupráce s externími subjekty. Některá spolupráce je povinná a jiná vzniká logicky z aktuálních potřeb školy.

V minulých dvou částech našeho seriálu jsme se zabývali začínajícímu učiteli do třiceti let a poté kolegy ve středním věku. Dnes zpovídáme poslední věkovou skupinu, kterou tvoří pedagogové 55+. Tentokrát jsme se ptaly tří dam, které zvolna ukončují svoji kariéru, a stejně jako v předchozích dílech jsme jejich odpovědi prezentovali prostřednictvím jedné z nich. Jak tedy vypadá jejich bydlení v Domě pracovní schopnosti?

V minulém díle našeho seriálu jsme se zabývali personálním obsazením metodických sdružení a předmětových komisí, souhrnně vzdělávacích týmů. Zmínili jsme i jejich vedoucího / předsedu / pedagogického lídra. Pojďme se dnes podívat na jeho výběr a náplň činnosti.