Mgr. Irena Trojanová, Ph.D. - strana 4

V minulých dvou částech našeho seriálu jsme se zabývali začínajícímu učiteli do třiceti let a poté kolegy ve středním věku. Dnes zpovídáme poslední věkovou skupinu, kterou tvoří pedagogové 55+. Tentokrát jsme se ptaly tří dam, které zvolna ukončují svoji kariéru, a stejně jako v předchozích dílech jsme jejich odpovědi prezentovali prostřednictvím jedné z nich. Jak tedy vypadá jejich bydlení v Domě pracovní schopnosti?

V minulém díle našeho seriálu jsme se zabývali personálním obsazením metodických sdružení a předmětových komisí, souhrnně vzdělávacích týmů. Zmínili jsme i jejich vedoucího / předsedu / pedagogického lídra. Pojďme se dnes podívat na jeho výběr a náplň činnosti.

Za dveřmi ředitelny se odehrávají často nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V minulém dílu našeho seriálu jsme se společně věnovali správnému nastavení spolupráce uvnitř poradenského týmu, tedy uvnitř našeho školního poradenského pracoviště. Nastavili jsme komunikační toky, pravidelné porady a způsoby sdílení informací. I když máme ŠPP složené z výborných odborníků, neobejdeme se bez spolupráce s externími subjekty. Některá spolupráce je povinná a jiná vzniká logicky z aktuálních potřeb školy.

V minulé části našeho seriálu jsme zpovídaly začínající kolegyně a kolegy ve věku do třiceti let. Dnes pozveme do Domu pracovní schopnosti kolegyně a kolegy zkušenější, ve věku mezi třiceti a padesáti pěti lety. Jak si právě oni užívají život v jednotlivých patrech, zjistíme prostřednictvím následujících otázek. Tentokrát jsme se ptaly celkem sedmi učitelů, pěti kolegyň a dvou kolegů, a opět jsme je sjednotily do jedné osoby (vzhledem k zastoupení zpovídaných osob je to žena). Jak se jí tedy v Domě pracovní schopnosti bydlí?

V minulých dvou částech našeho seriálu o skupinách spolupracujících učitelů jsme se podívali na jejich historii a popsali náplň činnosti. V dnešní části se zaměříme na personální obsazení, a to včetně zařazení vedoucího metodického sdružení nebo předmětové komise do organizační struktury školy.

Abeceda – nejen manažerská, začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelky mateřské školy.

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

V minulé části seriálu o spolupráci učitelů jsme se zabývali úvodním nastavením činnosti metodických orgánů. V dnešní části se budeme věnovat obsahu jejich činnosti, která je jedním z předpokladů efektivního fungování. Zaměříme se také na postupný vývoj spolupráce i kroky změny v případě vzniku nových vzdělávacích týmů.

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme mluvili o agemanagementu obecně, nyní nastal čas specifikovat ho pro jednotlivé věkové skupiny. Pro konstrukci otázek jsme využily Dům pracovní schopnosti (a tím i připomínáme Letní speciál Řízení školy 2022 zaměřený právě na agemanagement a wellbeing).

V prvním dílu našeho seriálu jsme se věnovali složení školního poradenského pracoviště a jednotlivým členům tohoto ve škole velmi důležitého týmu. Probrali jsme jednotlivé role a kompetence a podívali se na pyramidu vitality. Celkově jsme se tedy snažili vytvořit užitečný, efektivní, stabilní a dynamický tým, který bude podporovat školu v náročných oblastech a problematických situacích. Nyní je potřeba nastavit vhodné způsoby spolupráce, aby sestavený tým dlouhodobě efektivně fungoval a plnil svou důležitou funkci.

Krize ve školní družině... Určitě ji nechceme, ale přesto se tu může objevit - stejně jako kdekoliv jinde. Krize totiž byly, jsou a určitě i budou. Rozhodně to není věc příjemná, na druhou stranu je zvládnutelná. A dokonce ji lze brát jako příležitost. Nevěříte? Pojďme se na to v dnešním článku podívat.

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.

Učitelé a vlastně všichni pedagogičtí pracovníci ve školách spolupracovali, spolupracují a věřme, že i budou spolupracovat. Jak ale vlastně taková spolupráce probíhá? Funguje sama od sebe, nebo je přikazována vedením školy? Považuje se za formální a k ničemu nepřispívající? Nebo je spoluprací v pravém smyslu slova, která posunuje pedagogy, a tedy i děti, žáky a vlastně celou školu vpřed? Pojďme se jí v tomto miniseriálu věnovat. Dnes si konkrétně popišme její minulé a možné současné nastavení .

Škola je standardně místem, kde se setkávají generace žáků a učitelů, tedy mladších a starších. Stejně tak je tomu ale i v učitelském sboru a celkově v týmu pracovníků škol. Řekneme-li si, že učitelům je průměrně 45 let, znamená to v praxi, že tam máme velmi mladé kolegy před třicítkou a také zasloužilé pedagogy po šedesátce. Jak spolupracovat, když nás věkově dělí třeba i čtyřicet let? Jak sladit potřeby tzv. baby boomerů a generace X, Y a Z? Pomoci nám může agemanagement.

O tom, že ředitelka či ředitel základní umělecké školy je manažerka či manažer, o tom asi dnes už nikdo nepochybuje. Jenže připouštíte si to vy sami? Často slýchávám věty: „Jsme především pedagogové, funkci jsme vzali, protože to nikdo nechtěl...“ Jenže ředitelská funkce je opravdu posunem jiným než čistě pedagogickým směrem.

Ředitelka mateřské školy JE manažerka! Kolikrát jste toto slýchaly a věřím, že jste na označení byly náležitě hrdé. I když jste možná říkaly: „Jsme přece hlavně učitelky, chceme pracovat s dětmi...“ Jenže, ředitelská funkce je opravdu posunem jiným než čistě pedagogickým směrem. Teď se navíc do popředí dostává termín pedagogický lídr, tedy pro mateřské školy spíše pedagogická lídryně (opravdu toto slovo existuje – minulé volby to ukázaly – i v ženském rodě). „To, že může toto slovo působit neobvykle, je (zatím) dáno jeho malou frekvencí. Pokud bude lídryň přibývat a frekvence slova stoupne, nikoho již výraz lídryně nepřekvapí (podobné rozpaky budilo kdysi slovo ministryně).“ Takové vysvětlení nabízí Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky.

Průměrný věk učitelů se dlouhodobě pohybuje pod hranicí 50 let, konkrétně v roce 2019 byl přesně 47,2 let, přičemž při rovnoměrném rozložení sil mezi „mladými“ a „zkušenými“ by měl věkový průměr vycházet na maximálně 45 let (MŠMT, 2019; Eduin, 2019). Znamená to tedy, že ve sborech převažují spíše starší věkové kategorie a mladých pedagogů se v optimální míře nedostává. Jak se s touto situací vypořádat? Úkolem vzdělávací politiky a pedagogických fakult určitě je namotivovat mladší generace k volbě učitelské profese. To ale nestačí. Po skončení studia logicky přichází reálné školní prostředí a v něm zásadní úloha ředitele, který musí nejen motivovat mladé, ale udržet motivaci i kolegů ve středním věku a samozřejmě i těch nejzkušenějších. Jak smysluplně na to nás učí agemanagement.

Za dveřmi ředitelny se často odehrávají nečekané věci. Pojďme se na některé z nich podívat blíže, vysvětlit si postoje vedení školy a hlavně zdůraznit, na co si dát pozor.