Dítě s astmatem a alergiemi

Atopie znamená vlastnost imunitního systému reagovat na vnější podněty jinak, než by bylo normální k ochraně organizmu. Obvykle jde o přemrštěnou reakci, jejímž výsledným projevem je zánět kůže (atopický ekzém), senná rýma či astma (zánět sliznic dýchacího systému a spojivkového vaku) nebo potravinová alergie (zánět sliznice trávicího traktu). Aby toho nebylo málo, alergické projevy se mohou kombinovat a doplňovat s autoimunitními nemocemi, jako jsou Crohnova choroba a ulcerózní kolitida (chronická střevní onemocnění), revmatické postižení kloubů či cukrovka.

Alergických a atopických dětí je ve školních kolektivech celá řada. Na co bychom tedy měli být připraveni z hlediska zdravotních rizik a předlékařské pomoci u takového dítěte? Projevy alergie mohou být rozmanité. S výjimkou anafylaktické reakce naštěstí neprobíhají pod obrazem akutního, život ohrožujícího stavu. Jsou však spojeny s poruchou zdraví a včasná pomoc poskytnutá laikem může zabránit komplikacím.

Zatímco v raném školním věku jsou nejčastějším projevem alergie záněty průdušek provázené dušností, ve věku adolescentním jde o pestrou paletu příznaků od potravinových alergií až po astmatické záchvaty, v krajním případě anafylaktickou reakci po bodnutí hmyzem. Nezřídka jde o zbytečnou komplikaci při svévolném vysazení léků. Léčba alergií je dnes natolik sofistikovaná, že i těžký astmatik, který v minulosti v těžké dechové tísni doslova bojoval o život na jednotce intenzivní péče, dnes může žít plnohodnotný život. Podmínkou je spolupráce pacienta, jednoduše řečeno aby si aplikoval kombinovanou inhalační a podpůrnou léčbu tak, jak má. U menších dětí v tom nebývá problém. Pod dohledem rodičů - až na výjimky dětí ze sociálně velmi slabých poměrů - správně užívají léky a jsou pravidelně sledovány alergologem. Léky nosí při sobě a rodiče většinou sami instruují učitele a všechny, kteří o dítě pečují, jak s medikamenty zacházet. Problém někdy nastane po rozvodu, kdy se péče o dítě tříští a komunikace mezi rodiči vázne.

V pubertě je situace jiná. Dospívající chce všechno jiné než přiznat svou nemoc, pravidelně užívat léky a podřizovat se omezením plynoucím z ochranného protialergického režimu. Život je tu přece proto, abychom ho žili naplno a zákazy a pravidla porušovali! Astmatický záchvat nebo těžká alergická reakce na sebe pak nenechají dlouho čekat. Naše možnosti, jak dítěti pomoci, dojde-li k takové situaci například ve škole, jsou limitované. V případě souhlasu zákonných zástupců dítěte (obvykle rodičů) můžeme podat antialergické léky, antihistaminika (k dostání v lékárně bez předpisu). Má-li nemocný při sobě inhalační léky, dohlédneme, aby je opakovaně nadechl. Snažíme se ho umístit na čerstvý vzduch - do klidného chladného prostředí - a uvolníme mu oděv. Nepoleví-li dušnost, voláme záchrannou službu.

Bodnutí včelou nebo vosou se může projevit výraznějším otokem a zarudnutím kůže nebo také dušností a šokovým stavem. V případě mírnější reakce stačí podat antihistaminikum ve formě tablety i lokálního gelu. Úlevu přináší rovněž chlazení postiženého místa. Alergici se známou těžkou reakcí na bodnutí hmyzem nebo na některou potravinu bývají vybaveni speciálním aplikátorem EpiPen, který obsahuje látku epinefrin (adrenalin). Jedná se o hormon vyměšovaný dření nadledvin, který je základním regulačním mechanizmem udržujícím organizmus při životě při stresové, šokové reakci. A protože těžká alergická reakce je šokovým stavem, je adrenalin lékem volby k záchraně života. EpiPen je vlastně aplikační pero, podobné peru inzulínovému, kterým adrenalin aplikujeme do stehenního svalu kolmo k ploše stehna do zevního horního kvadrantu. Má-li postižený pero při sobě, byla by chyba ho nepoužít, protože jediná injekce mu v kritické situaci zachrání život. I v případě, že by se nejednalo o těžkou alergickou reakci, a my bychom přesto EpiPen aplikovali, nebylo by to špatně. Podání léku v šokovém stavu pomůže vždy.

Udržet chronickou nemoc pod kontrolou znamená podvolit se léčebným a režimovým opatřením. Kontrola astmatu však nespočívá jen v podávání léků, ale i ve zdravém životním stylu. Pravidelná fyzická aktivita, ale například i hra na dechový nástroj posiluje vitální kapacitu plic a zlepšuje kompenzaci nemoci. Jsou známy případy, kdy pacient mohl díky pravidelné dechové práci vysadit inhalační léky.

Mnoha stavům spojeným s alergií lze předcházet. Pylový alergik by například již před nástupem sezony měl začít užívat antihistaminika a následně i léky omezující otok a sekreci sliznic nosu a očí. V pylové sezoně by neměl zapomínat na to, že po návratu z přírody domů by si měl opláchnout oči a obličej a tak se jednoduše a přitom velmi účinně zbavit částeček alergizujícího pylu, které ulpěly na kůži a sliznicích. Lidé s potravinovými alergiemi by měli být obezřetní při ochutnávání nových jídel.