Microsoft Education Exchange 2018

Za posledních 40 let jsme byli svědky technologického pokroku, jaký nezažila žádná dřívější generace. V příštích desetiletích nás čekají inovace, o kterých jsme ani nesnili. Masivní posun v oblasti digitálních technologií změnil způsob, jakým přemýšlíme, pracujeme a komunikujeme ve všech oblastech života - včetně vzdělávání. Společnost Microsoft jako jeden z předních světových leaderů podněcuje rychlé tempo zavádění technologií do výuky, aby učitelé jejich prostřednictvím mohli zlepšovat výsledky učení a vybavovat studenty dovednostmi, které budou potřebovat pro uplatnění v digitální éře a znalostní ekonomice. Za tímto účelem Microsoft sdružuje a celosvětově podporuje komunitu inovativních učitelů (Microsoft Innovative Educator¹⁾, MIE), kterým poskytuje platformu pro další vzdělávání v oblasti využívání nástrojů Microsoft ve výuce a pro vzájemné sdílení nápadů a inspirace. Z tohoto společenství se formuje užší skupina tzv. MIE expertů (MIEE), kteří společně s Microsoft cíleně iniciují inovace ve třídách a efektivně využívají technologie, aby "umožnili dnešním studentům utvářet svět zítřka". Na rovině institucí Microsoft zapojuje celé školy do programů Microsoft Schools a Microsoft Showcase Schools a vytváří tak síť vzdělávacích organizací, které se angažují ve zlepšování výsledků studentů prostřednictvím digitální transformace učení.

Každým rokem zve Microsoft zástupce komunity inovativních učitelů na globální fórum, tzv. Education Exchange (E2). Letošní, 4. ročník se konal v březnu 2018 v Singapuru.²⁾ Zúčastnilo se ho 310 MIE expertů a 80 představitelů školských systémů z 91 zemí z celého světa. Českou republiku zastupovala osmičlenná výprava, v poměru k velikosti země jistě nejpočetnější. Smyslem tohoto čtyřdenního setkání je podle jeho organizátorů:

Druhý den otevřel osobně Anthony Salcito, viceprezident Microsoft pro celosvětové vzdělávání, který k účastníkům hovořil³⁾ s velkou naléhavostí. Education Exchange, uvedl Salcito, znamená především setkávání, sdílení vášně pro inovaci a je také oslavou učitelské profese. Denně slýcháme o inovativních počinech učitelů a o skvělých událostech ve školách - a to je důvod ke společné radosti. Základem E2 je vytváření energie a uznání všeho, co děláme, abychom inspirovali své kolegy a aby si svět uvědomil dopady každodenní náročné práce učitelů.

Často slýcháme z oficiálních míst nebo z médií tvrdou kritiku vzdělavatelů. Učitelé se nechtějí změnit, učitelé se bojí technologií, učitelé setrvávají v minulosti... Na různých konferencích, uvedl Salcito, jsem slyšel analogii, že kdybyste přenesli chirurga z doby před 100 lety do dnešního operačního sálu, byl by naprosto ztracený a netušil by, co má dělat. Ale když vezmete učitele z minulého století a postavíte ho do dnešní třídy, bude dál pokračovat ve své práci. Tímto příměrem se často poukazuje na zaostávající tempo změny ve školách. Ale já s tím nesouhlasím, zastal se Salcito učitelů, myslím, že je to otázka, jak na věci nahlížíme a jak je hodnotíme. Pro mě je role učitele nadčasová. Každý den stojíte žákům vzorem - inspirujete studenty, propojujete jejich znalosti, rozvíjíte jejich vášeň a talent. A to jsou věci, které se nemění s novou technologií, s novými možnostmi, s uspořádáním třídy. Co zůstává, je člověk a lidskost učitelů. Každý z nás potřebuje učitele. Já (Salcito) se trvale učím od všech z vás, ze zaujetí úžasných lidí po celém světě. A to je obrovská transformace, ke které dochází.

Vše začíná u postoje studentů - mnoho výzkumů potvrzuje, že dnešní žáci o sobě smýšlejí odlišně než dříve, zajímají je reálné problémy a jsou mezi sebou globálně propojení. Nerozlišují rozdíly mezi fyzickou a digitální realitou, přecházejí přirozeně z jedné do druhé. Zcela jistě se změnilo učení studentů. Jak používají informace, jak spolupracují, jak sdílí nápady, jak si vytvářejí nové poznatky. To je změna, která se odehrála v každé třídě. A také se změnil svět práce a dovednosti, které v zaměstnání potřebujeme. Takže když mluvím o tempu změny, dochází k ní velmi rychle. Ve vzdělávání nebyla žádná pomalá změna.

Každý učitel a každý představitel země musí přemýšlet o této transformaci. A musíme se zabývat otázkou, jak se ke změnám postavíme, jak změnu podpoříme. Role učitele nikdy nebyla důležitější. Vzdělávání již není výhradně svázáno se školou. Můžete se učit mimo třídu, můžete se učit nejrůznější obsahy, máte nekonečné možnosti přístupu k informacím, můžete vytvářet a sdílet mnohem více a propojit se celosvětově. Není to tedy jen změna technologická, to je změna myšlení lidí. Je na vás všech spojit své síly k vytvoření nové budoucnosti. Budoucnosti, která je sociální, propojená, bez limitů, kde se učení odehrává bez ohledu na místo a čas po celý život, zakončil svou plamennou řeč Salcito.

Následujícím řečníkem⁴⁾byl ředitel iniciativy Skills Future Singapore, přímo řízené ministerstvem školství: Singapur je země bez přírodních zdrojů, a tak jsou jediným naším zdrojem lidé, zahájil svoji přednášku Leeo Mun. A proto Singapur v posledních 50 letech, od vyhlášení nezávislosti, intenzivně investuje do rozvoje lidí. Vzdělávání zde bylo vždy velmi důležité a rozvíjelo se ruku v ruce s rostoucí ekonomikou. V Singapuru začalo na velmi nízké úrovni. V 70. letech, souběžně s industrializací, jsme potřebovali zajistit základní vzdělávání pro všechny. Později, když už všichni mohli chodit do školy, byl problém, že velké procento dětí školu nedokončilo. A tak jsme se soustředili na efektivitu, abychom si byli jistí, že každý student může projít naším vzdělávacím systémem úspěšně. S rostoucí ekonomikou a zvyšujícím se důrazem na technologie pak narůstala potřeba komplexnějších dovedností pracovníků. Do roku 1990 se Singapur transformoval na znalostní ekonomiku a jeho vzdělávací systém se opět proměnil, od důrazu na efektivitu směrem ke kvalitě a flexibilitě. Dnes je singapurský systém vzdělávání více orientovaný na studenta a vyvíjí velké úsilí pomáhat individuálně žákům k dosažení jejich plného potenciálu. To znamená otevírání kreativity, vstřícnost k inovacím a podnikavosti.

Co se týká budoucnosti, uvedl Leeo Mun, vidíme ji jako permanentní změnu. A uvědomujeme si hlavní motory této změny. Mezi ty patří za prvé globalizace, která činí svět mnohem propojenějším a vzájemně závislejším. Jako malý stát musíme neustále reagovat na nové obchodní modely a vybavovat naše lidi dovednostmi, které nám umožní být globálně konkurenceschopní. Druhá oblast jsou technologie. Sledujeme nástup big data, robotiky a automatizace, nejen ve výrobě, ale i ve službách. Chytré stroje vybavené umělou inteligencí, propojené s internetem věcí, se stávají běžnými. Za třetí, změny v práci a na pracovišti - mnoho profesí se proměňuje, rovněž v důsledku technologií, nové profese vznikají a některá existující zaměstnání naopak postupně zanikají. Zatímco předchozí generace setrvávala v jednom zaměstnání, nastupující pracovní síla vystřídá během profesního života řadu profesí. Konečně, významným aspektem změny je i stárnoucí populace. Vzdělávání již dávno není jen věcí školní docházky, ale prolíná se celým životem, přičemž se aktualizuje potřeba hledat adekvátní způsoby vzdělávání a rekvalifikace dospělých. Všechny tyto změny budou vyžadovat připravenost, kterou nazýváme dovednosti pro budoucnost (Future Skills⁵⁾). Je to naše národní hnutí.

Dovednosti pro budoucnost jsou všechno, co děláme, abychom vytvářeli budoucnost jinou a lepší než dnešek; způsob, jakým se díváme na práci a kariéru, způsob, jakým rozvíjíme sami sebe a budoucí generaci. Singapur si v této oblasti vymezil čtyři hlavní cíle:

Cílovými skupinami jsou studenti, zaměstnanci na začátku kariérní dráhy, zaměstnanci za polovinou pracovního horizontu a zaměstnavatelé. Pro každou skupinu existuje v Singapuru několik programů rozvíjejících jejich specifické potřeby.

Dovednosti jsou schopnost použít znalost k vyřešení určitého úkolu, říká Mun. Vzdělání neznamená jen věci znát, znamená především dělat smysluplné věci. Takže jako vzdělavatelé se máme ujišťovat, že naši studenti si osvojují jak znalosti, tak schopnost tyto znalosti uplatňovat, ať už se jedná o předškoláky, nebo pracující dospělé, uzavírá Mun a ukazuje obrázek mostu z kostek a pak jeřáb montující mostní konstrukci.

Třetí, závěrečný blok hlavních přednášek začal s technologem Liam Ellulem, který popisoval perspektivy umělé inteligence (AI) a strojového učení a vysvětloval, jak tyto platformy pomohou v budoucnu školám a učitelům dosahovat lepších výsledků učení. Sarah Morganová⁶⁾, ředitelka školy Danesfield⁷⁾ ve Velké Británii, sdílela cestu své školy z dolních 10 % nejhůře hodnocených škol na vrchol mezi 1 % nejlepších za pouhé dva roky, a to díky zaměření na růstové myšlení a důsledné integraci technologií do výuky.

Heather Daniel, učitel informatiky na obchodní škole, popisoval, jak certifikace v rámci Microsoft Imagine Academy umožnily jeho studentům získat klíčové technologické dovednosti pro 21. století.

Douglas Kiang ze střední školy na Havaji vyzval publikum, aby přemýšlelo o tom, jak my jako pedagogové můžeme svým studentům pomáhat vytvořit silnou, podporující komunitu, jak jim můžeme zprostředkovat bohaté a podnětné prostředí a zajistit každému žákovi právo vyjádřit vlastní názor a zaujetí. Vyprávěl tři příběhy, které demonstrovaly sílu komunity při posilování jedinečnosti studentů, rozvíjení vizí budoucnosti a využívání nástrojů pro naplnění těchto myšlenek v životě.

Nakonec se Emma Nääs ze Švédska podělila o svůj příběh, jak Skype otevřel její třídě okno do celého světa a jak změnil život a učení každého studenta.

Vystoupení Emmy Nääs⁸⁾ bylo obzvláště upřímné a přesvědčivé: Učím ve velmi malé vesnické škole, kam je zapsáno jen 100 dětí. Obec má 300 lidí a je obklopena pastvinami, takže jsem si vždy myslela, že učím lokálně. Před šesti lety jsem měla strach z počítačů, přiznává Nääs. Jednou jsem si množila na kopírce pro žáky cvičení simulující rozhovor s cizincem. Tehdy jsem věřila, že je to skvělý způsob, jak je naučit cizí jazyk a jak procvičovat gramatiku. Pak jsem si ale řekla, že musí existovat jiný způsob, jak ji vyučovat. Někde musejí být skuteční lidé, kteří by zodpověděli skutečné dotazy mých žáků. A tak jsem se rozhodla kontaktovat svůj okruh známých z různých částí světa - napsala jsem jim, že jsem učitelka a zdali by byli ochotní odepsat žákům na jejich e-mail. Všichni mi slíbili pomoc. Vrátila jsem se zpět do třídy k dětem a řekla jim o svém nápadu. Byly nadšené a místo pěti otázek jich sepsaly 41. Poslali jsme je mým přátelům a začali jsme dostávat odpovědi. A bylo skutečně fantastické číst e-maily z celého světa. Jeden žák mi řekl: "Paní učitelko, to je poprvé, co děláme něco doopravdy, co není jenom pro učitele nebo pro školu."

Později mi jeden z přátel, David, napsal, že je pro něj časově náročné odpovídat na e-maily dětí, a nabídl mi, abychom udělali rozhovor přes Skype. Nikdy předtím jsem Skype nezkoušela, ani v osobním životě. A tak jsem se opět vrátila ke svým dětem a řekla jim, že zkusíme namísto elektronické pošty použít Skype. "Jdete do toho?" Co myslíte, že odpověděly, ptá se s úsměvem Nääs publika. Začali jsme se chystat a pak přišel den D. Děti se střídaly v pokládání otázek a vzrušení ve třídě bylo téměř hmatatelné. Jedna žákyně skoro vůbec nemluvila. A najednou ji vidím na židli před počítačem, jak se ptá mého kamaráda: "Jakou máš barvu očí?" A on se na ni podíval, usmál se a - pak přiblížil oko ke kameře. Hnědá duhovka byla přes celou obrazovku a všichni se začali smát. A David se samozřejmě zeptal nazpátek, jakou má barvu očí má žákyně. Také ona se podívala do kamery a nervózně řekla: "Moje jsou modré." A tehdy jsem si uvědomila obrovský potenciál využívání Skype ve třídě. Jak jsem řekla, pracuji v malé škole a máme jen omezené zdroje. Ale stačí nám jen můj počítač a projektor ve třídě.

Jsem tvrdohlavá, sděluje o sobě Nääs. Věděla jsem, že tohle je ta správná cesta. Ve Švédsku máme úsloví: "Nasaď si správné brýle." Když to uděláte, změníte svou perspektivu. Najednou uvidíte věci v novém světle. A to se stalo mně. Změnila jsem kompletně způsob, jakým jsem vyučovala. A viděla jsem výsledky. Na konci roku se z mých žáků stali globální občané. Strhli jsme obrazně zdi třídy. Pozorovala jsem je, jak spolupracují, jak se učí a jak je to opravdu těší. Skype je skutečně magický nástroj pro učení. Když jsem se pak v roce 2015 dozvěděla o programu Skype in the Classroom, zjistila jsem, že všude po světě jsou další učitelé jako já, pracující se Skype. Už jsem nikdy nebyla sama. Otevřel se mi svět neomezených možností.

Učitel má dnes velmi důležitou misi. Je odpovědný za pomoc žákům stát se žáky 21. století. Musí jim dopřát možnosti učit se spolupracovat, čelit výzvám, používat digitální nástroje, propojovat se do sítí, řešit problémy. Proto se i my učitelé musíme stát učiteli 21. století. A to se nestane samo od sebe - musíme být odvážní, musíme myslet bez hranic, potřebujeme se síťovat, pomáhat si navzájem, podporovat se. Budoucnost tohoto světa je v našich třídách dnes!

Po skončení plenárních přednášek (Keynotes) se účastníci vždy rozešli do menších pracovních skupin (tzv. Breakout Sessions) podle svého zájmu, odborného zaměření či typu školy. Zde zkušení učitelé, tzv. Microsoft Fellows, vedli hodinové workshopy k vybraným aktuálním tématům. Zastoupeny byly např. gamifikace (Minecraft ve výuce), kódování (MakeCode.com pro micro:bit), rozvoj kritického myšlení, globální odpovědnost a trvale udržitelný rozvoj, globální občanství - globální třída (global citizenship), využití BYOD (Bring Your Own Device) ve výuce, svoboda a možnost volby ve vyučování, didaktika STEM (Science, Technology, Engineering and Mathematics), nástroje na podporu individualizace, mediálníkomunikace a další. Speciální dvouhodinový blok byl věnován tzv. Technology Showcase, na kterém vystavovaly technologické firmy své produkty - učební pomůcky. Hlavní pozornost byla věnována algoritmickému myšlení, kódování a programování, tedy dovednostem, které vyspělé země již před několika lety cíleně zařadily do kurikula povinného školního vzdělávání. Například v Singapuru se seznamují se základy kódování již děti v mateřské škole, v základní škole jsou pak samy schopné navrhovat algoritmy pro řízení světel na křižovatce a zajištění bezpečnosti pro chodce. Ve školách se masivně využívají učební pomůcky Micro:bit, Circuit Playground, Minecraft, Chibi Chip či Grove Zero.⁹⁾

Pozornost všech na Education Exchange se každoročně upíná k soutěži Global Educator Challenge. Letošní téma představovalo skutečnou výzvu: "Rozžínání kreativity a zvídavosti k tomu, aby dnešní studenti mohli utvářet svět zítřka" ("Sparking creativity and curiosity to empower the students of today to create the world of tomorrow"). Účastníci byli rozděleni do 53 týmů, důsledně poskládaných z různých národností, ve kterých museli spolupracovat a společně vyvíjet vlastní výukovou aktivitu akcentující algoritmické myšlení (computional thinking), komunikaci, inovativní přístup, spolupráci a rovné příležitosti (přemosťování propastí). Skupiny pracovaly na úkolu několik hodin denně, přičemž využívaly sdílené prostředí MS Teams, do kterého nakonec vložily finální popis aktivity a video. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny na tzv. Awards Ceremony a je potěšující, že cenu si odnesly hned tři týmy, ve kterých byla zastoupena Česká republika.

Další významnou náplní programu E2 byl veletrh učení, tzv. Learning Marketplace, na který každý z 310 účastníků - MIE expertů připravil posterovou prezentaci jedné své inspirativní výukové aktivity a všichni se podle časového harmonogramu vystřídali v prohlídce. Účastníci tak mohli vidět, jak jejich kolegové v jiných částech světa integrují technologie do výuky a jak je využívají inovativním způsobem. Po návratu domů pak mohou tyto náměty sami vyzkoušet ve své třídě. Současně odborníci z Microsoft získávají na veletrhu zpětnou vazbu, jak studenti a učitelé využívají technologie pro učení, a mohou v budoucnu reagovat na jejich vzdělávací potřeby při vývoji nových produktů a funkcí.

Jak patrno, letošní Education Exchange byla akce nabitá inspirací a novými podněty, které účastníkům bez nadsázky otevíraly oči, rozšiřovaly obzory a měnily jejich život. Jak jsme viděli, rychlá změna je možná, ať už na úrovni jednotlivce (Emma Nääs), školy (Danesfield), či celého vzdělávacího systému (Singapur). Naše budoucnost je s technologiemi neodmyslitelně svázána. Abychom v éře čtvrté průmyslové revoluce mohli stále vést plnohodnotný a spokojený život - osobní i pracovní -, je nezbytné držet prst na tepu 21. století a nechat se vyvézt na vlně technologického pokroku. Je dobře, že vzdělávání jde moderním trendům vstříc a že v České republice se této transformace aktivně účastníme.