O wellbeingu žáků se nejčastěji dozvídáme prostřednictvím krátkých dotazníků. Do jaké míry se na ně můžeme spoléhat a proč se všude píše, že „neslouží k diagnostickým účelům“?
Měření wellbeingu: Co nabízejí dotazníky a kde jsou jejich limity?
Mgr.
Jan
Netík
evaluátor a psycholog, Schola Empirica, z. s.
Subjektivní wellbeing (WB) se z psychologických výzkumů sahajících do minulého století (Diener, 1984) dávno vymanil a poslední dobou se přesouvá i do vzdělávacího diskurzu, kde vzniká přirozená poptávka po systematickém sledování WB u žáků (viz Národní ústav duševního zdraví, 2023).
Interpretace
výsledků jednotlivých dotazníkových metod, které se pro měření WB využívají, však závisí na mnoha okolnostech a nemusí být úplně přímočará. Na následujících řádcích krátce probereme hlavní charakteristiky dotazníků a u toho se dotkneme limitů, na které bychom při čtení výsledků měli myslet.První charakteristikou je
validita
neboli platnost. Jde o míru a kvalitu důkazů, které podporují závěry učiněné na základě standardního použití metody. V obsahové rovině se např. sleduje, zda položky dotazníku odpovídají měřenému konstruktu a zda jsou všechny jeho aspekty v dotazníku obsaženy. To je v případě WB v krátkém dotazníku téměř nesplnitelné, a tak se v praxi využívané metody soustředí jen na dílčí stránky WB. Dotazníky proto nejsou validní pro měření WB jako takového, ale vždy jen pro jeho danou část, kterou autor přesně vymezí. O něco formálnějšími zdroji validity jsou pak testy nejrůznějších hypotéz vyplývajících z teorie. Výsledky dotazníku např. musí korelovat s výsledky ostatních metod měřících stejný konstrukt a zároveň by neměly vykazovat vztah s nesouvisejícími dotazníky. Ověřit můžeme také např. to, zda žáci s právě diagnostikovanou duševní poruchou dosahují horších výsledků než jejich vrstevníci. Počet bodů v dotazníku musí odrážet realitu, jak ji chápeme (Urbánek et al., 2011).Druhou charakteristikou je
reliabilita
čili spolehlivost. Ta je na rozdíl od validity přímou vlastností metody a říká, nakolik je pozorovaný výsledek dílem skutečné úrovně WB, ne jen náhodné chyby. V praxi se reliabilita zjišťuje např. opakovaným zadáním dotazníku – pokud se úroveň WB nezměnila, výsledky reliabilního dotazníku musí zůstat také beze změny. Reliabilita souvisí s chybou měření, kterou je klíčové zohlednit při interpretaci; rozdílné výsledky dvou žáků ještě neznamenají rozdíl ve WB (Martinková, Hladká, 2023).Zaujal vás tento článek? Inspirujte se dál. Všechny texty Učitelského měsíčníku s názvem: Týden pro wellbeing ve škole aneb když se do školy těším si můžete hezky najednou stáhnout v pdf jako bonus. |
Poslední oblastí jsou
normy
. Měření v psychologii totiž nepracuje se smysluplnými jednotkami a pro interpretaci výsledků potřebujeme nějaký referenční bod, o který se můžeme opřít. Většinou se tedy shromáždí výsledky vzorku zdravé, reprezentativní populace a u konkrétního měření pak hodnotíme, jestli jde o výsledek očekávatelný, nebo je pro jedince daného věku a pohlaví atypický. Rozhodnutí, kdy jde o „podezřelou“ hodnotu, však bývá arbitrární.Řešení přináší screeningové dotazníky zaměřené na rozpoznávání duševních onemocnění, které se při měření WB žáků u nás používají zdaleka nejvíce. U nich se stanovuje hraniční počet bodů (tzv.
cut-off skór
) na základě nějakého vnějšího kritéria souvisejícího s účelem dotazníku, kterým je zde co nejpřesněji určit, kdo má duševní poruchu a kdo ne. Cílem je v situaci kapacitně omezené zdravotní péče zachytit maximum žáků, kteří by benefitovali z odborné pomoci, a zároveň do této kategorie chybně nezařadit žáky bez psychiatrických obtíží. V praxi se postupuje tak, že skupině žáků administrujeme dotazník a zároveň je komplexně vyšetří např. dětský psychiatr, který na základě své odborné rozvahy (ne jednoho dotazníku) určí, jestli dítě duševní poruchu má, či nikoliv. Následně se určí optimální cut-off skór a autor uvede, jak dobře dotazník a daná hodnota obě skupiny rozlišuje.Přestože se u nás při sledování WB využívají metody právě screeningového charakteru, pokud je nám známo, žádná z metod nedisponuje publikovanými normami na české populaci dětí a dospívajících a cut-off skór uživatelé přebírají z původních jazykových mutací, přestože i kvalitní překlady často měří odlišný konstrukt a ani normy samotné nemusí být kulturně přenositelné (International Test Commission, 2017). Nacházíme se tedy v situaci, kdy sice máme dostupné ověřené nástroje, kterými můžeme vybrané dílčí aspekty WB u českých žáků sledovat, pro jisté a přímočaré určení toho, jaká část žáků je skutečně ohrožena nízkým WB, nicméně prozatím nemáme potřebné informace a musíme spoléhat na interpretační pravidla původních, cizojazyčných forem. To však neznamená, že bychom měli od měření WB upustit – zapotřebí je naopak dalších výzkumů, abychom mohli dostupné nástroje rozšířit o české normy a dál posunout možnosti
interpretace
dat, která nabývají na stále větší důležitosti.ZDROJE
*
DIENER, E., 1984. Subjective well-being.
Psychological Bulletin
.
95
(3), s. 542–575. Dostupné z: https://doi.org/10.1037/0033-2909.95.3.542.*
International Test Commission, 2017.
https://www.intestcom.org/files/guideline_test_adaptation_2ed.pdf.
The ITC guidelines for translating and adapting tests
. 2. ed. Dostupné z:
*
MARTINKOVÁ, P. a A. HLADKÁ, 2023.
Chapman and Hall/CRC. Dostupné z: https://doi.org/10.1201/9781003054313.
Computational aspects of psychometric methods: With R
.
*
Národní ústav duševního zdraví, 10. září 2023.
Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. Odborníci připravují preventivní opatření
[online]. Dostupné z: https://www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy/narodni-monitoring-dusevniho-zdravi-deti-40-vykazuje-znamky-stredni-az-tezke-deprese-30-uzkosti-odbornici-pripravuji-preventivni-opatreni.*
URBÁNEK, T., DENGLEROVÁ, D. a J. ŠIRŮČEK, 2011.
Psychometrika: Měření v psychologii.
Portál.