Nový projekt ukazuje, že změna komunikace s dětmi na pozitivní zlepší atmosféru

Vydáno:

Komplikovaná situace v rodinách, zadlužení, nezaměstnanost nebo exekuce mají často velký vliv na chování dětí a jejich prospěch ve škole. Nový projekt neziskové organizace Schola Empirica přináší sociálním a pedagogickým pracovníkům nástroje, jak podpořit rodiče, aby se atmosféra v rodině a tím i pozice dítěte ve škole zlepšila. Některé kroky mohou nastavit přímo i pedagogové ve třídě.

Nový projekt ukazuje, že změna komunikace s dětmi na pozitivní zlepší atmosféru
Dipl.-Pol.
Bára
Procházková
novinářka, vedoucí vydání ČT24.cz na rodičovské dovolené
Pedagogičtí pracovníci se věnují dětem, nemají ale často vliv na jejich vztahy s rodiči, které chování a prospěch dětí ve škole velmi ovlivňují. Nový projekt Inovace sociálních služeb zaměřených na podporu rodičovských dovednostíneziskové organizace Schola Empirica přináší metodiku, pomocí které mohou pedagogičtí a sociální pracovníci pomoci rodičům, aby se jejich dětem zlepšily výsledky ve škole, lépe se začlenily do kolektivu a dlouhodobě se zlepšila možnost úspěšného sociálního začlenění do společnosti. Pilotní fáze projektu probíhala dva roky na Vsetínsku a v Ústí nad Labem a skončila letos na jaře. Na projektu pracovalo 12 terénních pracovnic s celkem 54 rodinami. Schola Empirica tak do českého prostředí přinesla již ověřené zahraniční zkušenosti. Inovace vychází ze zahraničních evidence-based konceptů, které kombinuje. Inspirací byl program
FIND
od profesora Philipa A. Fischera z Harvardské univerzity, dále projekt Incredible Years z USA a mezinárodní program Parenting for Lifelong Health Programme for Young Children, vyvinutý Světovou zdravotnickou organizací.
„První výsledky evaluace českých zkušeností ukazují, že se zmírnilo trestání dětí a rodiče se svým dětem i o trochu více věnovali,“ říká odborný garant evaluace v organizaci Schola Empirica Jaromír Mazák, Ph.D., který také působí jako vyučující a výzkumník na katedře sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Celý program je postaven na 12 jednoduchých krocích, které sociální pracovníci s rodinami postupně probírají. Pedagogové však mohou využívat kteréhokoliv z nich nezávisle na ostatních – a to i v každodenní výuce žáků.
První část z 12 kroků by se dala shrnout jako soubor pozitivního přístupu k dětem a druhá polovina řeší práci s nežádoucím chováním a jeho zmírnění. Projekty, které pracují se změnou komunikace s dětmi z negativní na pozitivní, například ve školkách ukazují nejen efekt zlepšení atmosféry a řešení problémů respektujícím způsobem. To potvrdila například evaluace projektu Dobrý začátek, která je českou adaptací zmíněného programu Incredible Years. Ten se zabývá zmírněním negativního chování v předškolním věku, především ve skupinách dětí z komplikovaného sociálního prostředí. Ke změně komunikace oba zmíněné programy nabízejí metodu „poskytování jasných, jednoznačně formulovaných a splnitelných pokynů“. U pravidel platí jednoduchý klíč, že by měla být pozitivní, konkrétní a výstižná, ostatně stejně jako dávání pokynů. Místo pokynu „nedávej nohy na stůl“ může dospělý říci „nohy patří pod stůl, na stole jíme“, místo „nekřič“ můžeme říci „tady mluvíme potichu“ či místo „neběhej po třídě“ se dá říci „ve třídě chodíme pomalu“.
Dalším konkrétním příkladem první části metodiky je metoda používání pochvaly a odměn. Diskusi, zda chválit, či nechválit děti a žáky, se dlouhodobě věnuje ředitelka organizace Schola Empirica Egle Havrdová, M.A, Ph.D., která pracuje na strategiích sociální intervence na místní úrovni, implementaci a hodnocení preventivních intervencí. Klíčové je podle Egle Havrdové chválit po projevu žádoucího chování a používání popisného jazyka. „Chvalte děti za konkrétní věci, které udělaly, nebo za konkrétní způsob, jak se dítě zachovalo. Říkejte jim přesně, za jaké chování je chválíte nebo odměňujete,“ píše se v manuálu projektu. V praxi to znamená, že místo formulace „ty jsi šikulka“ – kdy vůbec není jasné, za co dítě dospělý chválí – je možné použít konkrétní „líbí se mi, jak jsi samostatně uklidil nepořádek kolem koše ve třídě“.
Vedle bodů, které vedou k pozitivní komunikaci, přináší metodika druhý soubor kroků, které pracují s nastavením limitů a kázně. V pedagogické praxi se podle Egle Havrdové dá využít nejlépe například „přehlížení dožadování se pozornosti a nežádoucího chování“. Základem je věnovat více pozornosti chování, kterého dospělí od dětí chtějí více, a zároveň věnovat méně pozornosti tomu chování, kterého chtějí méně. Přehlížení v tomto případě znamená přerušení fyzické a verbální pozornosti, přičemž dospělý dítě sice pečlivě sleduje, nedává mu ale žádnou přímou pozornost. Jak metoda vypadá v praxi? Pokud se například žák houpe na židli, nevěnuje mu pedagog pozornost a nenapomíná ho. Ve chvíli, když se žák přestane houpat, v ten moment pedagog žáka pochválí, že hezky klidně sedí. Tím se posiluje žádoucí chování a dlouhodobě mizí to nežádoucí. To potvrdila i evaluace programu
Dobrý začátek
.
Podrobnější informace o metodice a přehled všech 12 konkrétních kroků mohou zájemci získat přímo v organizaci Schola Empirica, a to na e-mailové adrese info@scholaempirica.org.