K prevenci a řešení rizikových jevů ve školách

Vydáno:

Školy a školská zařízení mají podle školského zákona povinnost vytvářet mimo jiné také podmínky pro zdravý vývoj dětí a žáků a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáků při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech. Jde samozřejmě o nelehký a velmi zodpovědný úkol, při jehož naplňování je třeba školy adekvátně podporovat. Problematice prevence a řešení rizikových jevů se Česká školní inspekce v rámci svých činností dlouhodobě věnuje a výsledky pak prezentuje ve veřejně dostupných zprávách.

 

 

 

 

K prevenci a řešení rizikových jevů ve školách
PhDr.
Ondřej
Andrys,
MAE,
náměstek ústředního školního inspektora
Sledované problematiky
Cílem inspekční činnosti České školní inspekce zaměřené na problematiku prevence a řešení rizikových jevů je poskytovat co nejkomplexnější pohled na současnou situaci ve školách, zejména z hlediska vytváření podmínek pro ochranu dětí a žáků před projevy rizikového chování. Inspekční činnost se tak zaměřuje např. na zjišťování počtu a charakteru případů rizikového chování, na personální zajištění oblasti prevence, na podmínky pro práci specialistů, na činnosti, které tito specialisté vykonávají, nebo na metodickou podporu, která je jim poskytována.1) Současně se inspekční činnost detailněji zaměřuje na jeden ze stěžejních a vysoce nebezpečných projevů rizikového chování, kterým je šikana. Šikanování je závažným rizikovým chováním, které může mít dlouhodobé následky. Netýká se jenom agresora a jeho oběti, ale narušuje celý kolektiv. K závažnosti šikany navíc přispívá skutečnost, že může být po dlouhou dobu skryta, a proto je velmi důležité pozorovat její přímé i nepřímé varovné signály a včas adekvátním způsobem zasáhnout.
Tematická inspekční činnost 2015/2016
V minulém školním roce se Česká školní inspekce na problematiku prevence a řešení šikany a dalších projevů rizikového chování ve školách zaměřila ještě šířeji, a to v rámci šetření, které bylo z hlediska rozsahu prvním svého druhu, neboť do něj v rámci elektronického zjišťování byly zapojeny všechny základní a střední školy včetně všech pracovníků, kteří za oblast prevence v daných školách odpovídají nebo na jejím zajištění nějakým způsobem spolupracují (ředitelé škol, školní metodici prevence, výchovní poradci).
Obsah loňské tematické inspekční činnosti vycházel mimo jiné z Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže2) a Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních3) a z příslušných zákonů a vyhlášek vztahujících se ke sledované oblasti.
Podívejme se tedy na konkrétní situaci v mateřských, základních a středních školách.
Výskyt šikany a její formy
V mateřských školách je výskyt projevů šikany dlouhodobě velmi nízký, pouze cca 1,5% mateřských škol navštívených Českou školní inspekcí uvádí, že tento problém v průběhu školního roku bylo třeba řešit (téměř vždy šlo o slovní formu šikany). V mateřských školách je prevence rizikového chování realizována především v rámci vytváření pozitivního školního a třídního klimatu, které má vliv na vytváření vztahových pravidel ve třídě. Přestože jsou mateřské školy zapojeny do dalšího vzdělávání v oblasti prevence v menší míře než další druhy škol, zákonní zástupci méně participují na preventivních aktivitách a nízký počet škol má stanovenu školní strategii postupu při výskytu šikany, nastavené postupy a práce se vztahy a klimatem se jeví jako účinné.
Pokud jde o základní školy, šikana se v posledních třech letech vyskytla téměř v každé druhé z nich. Nejčastěji šlo o psychickou šikanu v počátečních stadiích, která se projevuje především slovně, tedy v podobě nadávek, vysmívání, pohrdání, hrubého žertování, kritizování nebo třeba ponižování. Oproti minulosti pak vzrůstá počet případů kyberšikany (tyto případy uvádí 52% ZŠ, v nichž se nějaký projev šikany vyskytoval), např. prostřednictvím SMS zpráv, sociálních sítí či webových stránek. Fyzická šikana (např. bití, kopání apod.) byla zaznamenána v necelé polovině škol, kde nějaký typ šikany řešili.
V případě středních škol můžeme konstatovat, že šikana byla v posledních třech letech řešena v 60% navštívených středních škol, přičemž i v nich převažovala počáteční stadia. Obdobně jako v základních školách je dominantní šikana psychická, tedy slovní ataky, nadávky, pohrdání či ponižování. Specifikem středních škol je kyberšikana (dlouhodobě uvádělo tyto případy okolo 50% SŠ), avšak v posledních letech se žáci základních škol v této oblasti středoškolákům vyrovnávají. Naopak méně časté než v základních školách jsou případy fyzické agrese, násilí či ublížení na zdraví. Nutnost řešit tyto případy uvádí přibližně 18% SŠ, které nějakou šikanu řešily.
Nevhodné chování vůči učitelům
Případy nevhodného chování žáků vůči učitelům se každopádně objevují a řeší častěji než v minulosti, roste jejich promyšlenost, zákeřnost, a tím pádem i rizikovost. Nicméně případů, které by bylo možné označit za skutečnou šikanu v pravém slova smyslu, je naštěstí stále málo. Pokud se však něco podobného stane, je dopad takových případů výrazný a mnohdy až devastující, zejména z hlediska psychiky učitele.
Specializované pozice v základním vzdělávání
Ve školách, které mají jen 1. stupeň, nejsou pozice školního metodika prevence a výchovného poradce často formálně ustaveny a preventivní činnost a výchovné poradenství zajišťuje nejčastěji ředitel školy ve spolupráci s učiteli. Celkově zajišťují preventivní činnosti v základních školách nejen školní metodici prevence, ale především také učitelé v rámci výuky, třídní učitelé a výchovní poradci.
Základní školy v oblasti prevence nejčastěji spolupracují s pedagogicko-psychologickými poradnami. Externí programy prevence využívají dvě pětiny základních škol, přičemž tyto programy jsou nejčastěji zaměřeny na prevenci šikany. Při výběru externího programu je pro školy nejdůležitější kvalita lektorů, dobrá odezva u žáků a předchozí zkušenosti s programem. S oblastním metodikem prevence pravidelně spolupracuje 53,4% základních škol, přibližně polovina s ním tedy navázánu spolupráci nemá a 17% jej ani nezná.
Určité rezervy byly zjištěny také ve zpracování krizových plánů - s výjimkou šikany je pro různé oblasti nemá zpracovány více než pětina základních škol.
Tři pětiny školních metodiků prevence vykonávají činnosti spojené se svou pozicí jinak než v rámci nadúvazku, z toho jsou ve většině případů součástí běžného úvazku učitele (současná právní úprava snížení úvazku pro školní metodiky prevence neumožňuje). Naopak tři čtvrtiny výchovných poradců snížený úvazek přímé pedagogické činnosti mají a přibližně 7% výchovných poradců pracuje v rámci nadúvazku. Třetině výchovných poradců však přidělená časová dotace nepostačuje, své činnosti se věnují vyšší počet hodin, než čítá úleva. Podobně 31% školních metodiků prevence nepovažuje čas určený na výkon činností spojený s jejich pozicí za dostatečný. Celkově se školní metodici prevence věnují preventivní činnosti v průměru 2,5 hodiny týdně a výchovní poradci vykonávají své činnosti v průměru 3,5 hodiny týdně, což nelze považovat za dostatečný časový prostor.
Specializované pozice ve středním vzdělávání
Také ve středních školách zajišťují preventivní činnosti učitelé a třídní učitelé společně se školními metodiky prevence a výchovnými poradci. Z externích subjektů spolupracují ve shodě se základními školami nejčastěji s pedagogicko-psychologickými poradnami a dvě pětiny středních škol využívají externě zpracované programy prevence. Nejčastěji jsou tyto programy zaměřeny na problematiku šikany. Při výběru externích programů kladou důraz na stejné aspekty jako základní školy. S oblastním metodikem prevence pravidelně spolupracuje 58,3% středních škol, podobně jako v základních školách s ním velký podíl škol spolupráci nenavázal.
Krizové plány mají střední školy zpracovány nejčastěji pro řešení výskytu šikany a agrese, pro ostatní typy rizikového chování je řada škol zpracovány nemá. Více než polovina školních metodiků prevence ve středních školách nemá pro výkon své činnosti nadúvazek, nejčastěji ji tak vykonává v rámci svého úvazku učitele, zatímco u výchovných poradců převažuje snížení úvazku přímé pedagogické činnosti (80,5%).
Pozice školního metodika prevence i výchovného poradce jsou nejčastěji kumulovány s pozicí třídního učitele. S časem, který je pro jejich činnost určený, není spokojena přibližně třetina z nich. Školní metodici prevence se věnují preventivním činnostem v průměru 2,9 hodiny a výchovní poradci činnostem v rámci výchovného poradenství 4,2 hodiny. I tento rozsah je samozřejmě nedostatečný.
Doporučení
Česká školní inspekce na základě zjištění z inspekční činnosti doporučuje důsledně využívat metodická doporučení, metodické pokyny a další dokumenty týkající se prevence a řešení rizikového chování ve školách a školských zařízeních, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, rozšířit nabídku preventivních programů (např. programy zaměřené na konkrétní typy rizikového chování, specifické programy pro žáky 1. stupně, žáky s postižením a další), finančně podpořit školy v oblasti prevence, nabízet školám kvalitní preventivní programy zdarma, případně dotovat programy, které jsou placené. Dále pak realizovat další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti této problematiky pro všechny pedagogy (projevy šikany, postup řešení při výskytu šikany ve škole apod.), usnadnit školám orientaci v nabízených preventivních aktivitách a organizacích poskytujících podporu (např. poskytovat ucelené přehledy aktivit pořádaných v kraji apod.). Prospělo by také snížení úvazku přímé pedagogické činnosti školním metodikům prevence.
POZNÁMKA
Další zjištění, závěry a doporučení k problematice prevence a řešení šikany a dalších rizikových jevů ve školách obsažené v podrobné tematické zprávě vydané v září 2016 jsou k dispozici na webových stránkách www.csicr.cz.
1 Systém primární prevence rizikového chování je tvořen následujícími aktéry: MŠMT, odbor školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu, krajský školský koordinátor prevence, metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně, ředitel školy, školní metodik prevence a třídní učitel. Školám by měl poskytovat metodickou podporu zejména metodik prevence v pedagogicko-psychologické poradně, který je v přímém kontaktu se školou a zároveň spolupracuje s krajským školským koordinátorem prevence.
2 MŠMT. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže. Čj. MSMT-21291/2010-28 účinné od 1.11.2010. http://www.msmt.cz/uploads/Metodicke_doporuceni_uvodni_cast.doc.
3 MŠMT. Metodický pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. Čj. MSMT- 22294/2013-1. http://www.msmt.cz/uploads/Metodicky_pokyn_k_sikanovani.doc. Tento metodický pokyn byl při uzavření inspekční činnosti nahrazen novým metodickým pokynem: MŠMT. Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci šikany ve školách a školských zařízení. Čj. MSMT-21149/2016. http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialniprogramy/metodicke-dokumenty-doporuceni-a-pokyny.

 

 

 

Související dokumenty

Pracovní situace

Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2013/2014
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016
Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2014/2015
Poskytování osobních údajů při kontrole České školní inspekce
Málotřídní
Příprava školy na kontrolu České školní inspekce
Únor 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Březen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Integrace a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků – metodická podpora ze strany České školní inspekce
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Výroční zpráva ČŠI 2016/2017 - Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2016/2017
Tematická zpráva ČŠI 2017
Vzdělávání ve SŠ s vysokou mírou neúspěšnosti žáků ve společné části MZ
Konkurzy na ředitele škol a školských zařízení
Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách
Dopady povinného předškolního vzdělávání
Rozvoj jazykové gramotnosti v základních a středních školách
Vybrané aspekty implementace společného vzdělávání
Duben 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Květen 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení