Vzdělávání zaměřené na žáka a výuka v roce 2020

K využívání nových postupů a metod výuky vede cesta prostřednictvím vzdělávání zaměřeného na žáka, tzn. využíváním metod, které přesouvají činnosti ve výuce z učitele na žáka. Původním cílem výuky zaměřené na žáka je rozvíjet jeho samostatnost a nezávislost. Mnoho učitelů stále nevěří, že se žáci a studenti dokážou učit samostatně, a proto jen velmi omezeně přenášejí na žáky samostatné učení a málo usilují o reálné efektivní studijní návyky, které si s sebou žáci ponesou dál.

V moderním světě neobstojí jedinec, který lpí na tvrzeních, nýbrž ten, kdo je schopen akceptovat nové výzvy a efektivně na ně reagovat. Výuka v době pandemie COVID-19 byla a je pro učitele výzvou. Pedagogický výzkum přináší každý rok tisíce výzkumných zpráv, ale pro učitele není snadné převést výzkumy do pedagogické praxe, která se kvůli zavření škol a vynucené výuce na dálku hodně změnila. Setkávám se často s tím, že samostatné učení žáků nemá mnoho učitelů v centru zájmu a soustředí se na vyučování, v němž hrají hlavní roli oni sami. Dobu pandemie ve školách vystihuje provokativní myšlenka C. R. Rogerse: „Vyučování je podle mne relativně bezvýznamná a silně přeceňovaná činnost.“

Carl Ransom Rogers (1902–1987), americký psycholog a psychoterapeut, profesor na univerzitách v Ohiu, Chicagu a Wisconsinu, byl šestým nejcitovanějším psychologem 20. století. V předmluvě jeho knihy Způsoby bytí, kterou vydalo v roce 2014 nakladatelství Portál, uvádí Irvin D. Yalom Rogersův apel, „aby výuka vedle kognitivního zahrnovala také emotivní učení a aby se učitelé zaměřovali na celou osobnost žáka, aby vytvářeli učební prostředí prodchnuté akceptací, opravdovostí a empatickým porozuměním“. Dle Rogerse se ukazuje, že tradiční pojetí a způsob výuky není optimální cestou k osvojování znalostí či dovedností.

Německý psycholog Reinhard Tausch, zesnulý v roce 2013, se spolupodílel na rozvoji teorie i praxe SCL (Student Centred Learning). V 70. letech realizoval v Německu řadu výzkumů účinnosti SCL a přispěl k prověřování vztahu mezi aplikací nedirektivního způsobu výuky, úrovní empatie a akceptace na straně pedagoga a úspěchem či rozvojem žáků. Rogers byl přesvědčen o existenci univerzální schopnosti člověka rozvinout svůj potenciál a právě častá potřeba učitelů koordinovat, směřovat aktivitu, úkolovat, motivovat hodnocením apod. může být důsledkem opomíjení faktu, že v dětském věku ještě není tolik potlačena přirozená touha učit se.

V květnu 2020 Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem mimořádného šetření k problematice vzdělávání na dálku na základních a středních školách v době pandemie COVID-19. V termínu od 1. dubna do 14. dubna 2020 realizovala ČŠI tematické šetření v podobě řízených telefonických rozhovorů s řediteli téměř 5 000 základních a středních škol. Cílem šetření bylo zjistit, jakými formami a způsoby školy pojímají tzv. vzdělávání na dálku, na co se při vzdělávání zaměřují, jak se daří se žáky komunikovat, s jakými překážkami se setkávají nebo jakou pomoc či podporu potřebují.

ČŠI zjistila, že vzdělávání na dálku znamenalo pro školy především zásadní změny v organizaci vzdělávacího procesu, protože musely často volit zcela odlišné organizační formy, než je obvyklá a dominující frontální výuka, apod.¹⁾

Vysoká míra náročnosti organizace vzdělávání na dálku souvisí dle ČŠI s několika jevy, např. se zvýšenou náročností spojenou s potřebou promýšlet obsah vzdělávání, hledáním vhodných učebních úloh a také s individualizací vzdělávání vzhledem k různým možnostem jednotlivých žáků využívat technologie.

O nových metodách a způsobech výuky není ve zprávě jediná zmínka! Jak učitelé plánovali výuku a samostatné učení žáků, se ze zprávy nedozvíme. Problémem je dle ČŠI potřeba promýšlet obsah vzdělávání. Jaké jsou příčiny toho, že až v době pandemie COVID-19 učitelé promýšlejí obsah? Kdo příčiny pojmenuje? Nemá se přece jednat o změnu obsahu vzdělávání, ale jde o změnu komunikačního kanálu mezi učitelem a žáky, hledání nových způsobů učení žáků. Místo komunikace ve třídě probíhá komunikace prostřednictvím technologií. Je potřeba promýšlet, jaké kanály volit k tomu, aby metody výuky a způsoby aktivit žáků byly efektivní. Proto nestačí jen zvyšovat vybavenost škol přenosnou digitální technikou, jak doporučuje ČŠI, ale každý žák potřebuje osobní mobilní zařízení a přístup k internetu ve škole i doma.

Dle ČŠI je převedení běžné hodiny před kameru do online prostředí sice technicky možné, ale didakticky velmi málo přínosné ve srovnání s některými kvalitními výukovými zdroji umístěnými na internetu, které jsou většinou časově kratší a profesionálním zpracováním pomáhají udržet pozornost žáků. Které kvalitní výukové zdroje má ČŠI na mysli? Běžná hodina obsahuje výklad, procvičování a zpětnou vazbu. Záleží na učiteli, jaké výukové materiály využije k výkladu, jak promyslí a připraví pro žáky samostatné procvičování a jak zajistí zpětnou vazbu. Pro žáky je motivující a důležité, aby je výuka bavila a jejich učitelé věřili, že dokážou samostatně pracovat a učit se v době vyučovací hodiny i mimo školu.