RNDr. Jitka Kunčarová

Učitelé a žáci sedmi středních odborných škol v Moravskoslezském kraji jsou od srpna loňského roku zapojeni do dvouletého modulárního programu YES, I DO. Chtějí lépe komunikovat v angličtině, více sdílet své zkušenosti, spolupracovat a umět používat angličtinu v profesních situacích. V programu se učí desítky učitelů a stovky žáků maturitních oborů ve skupinách oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus a 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Realizujeme individualizovanou přípravu učitelů angličtiny a učitelů odborných předmětů na tandemovou výuku odborné angličtiny a CLIL.

Jak se projevilo šest let akčního plánování v krajích a středních školách na rozvoji výuky cizích jazyků? A jak můžeme získané zkušenosti zúročit v budoucím jazykovém vzdělávání?

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Zaznamenali jsme pro vás zajímavé tipy a inspirace k výuce cizích jazyků využitelné na gymnáziích i odborných školách. Co mají společné? Fakt, že jsou ověřené praxí konkrétních škol, učitelů i žáků a že jako nástroje pro rozvoj výuky cizích jazyků fungují dlouhodobě. Takže při plánování v této oblasti stojí za to jim věnovat pozornost.

V souvislosti s opatřeními proti nemoci covid-19 se stává otázka výuky „na dálku“ pro naši společnost klíčovou. Zajištění kvalitní výuky (interakce učitele a žáka) a aktivního učení žáků (individuální činnosti žáků) se neobejde bez kompetentního učitele vybaveného mnoha nezbytnými dovednostmi. Základem celého procesu je dobře promyšlená flexibilní organizace výuky a školního roku.

Jedním ze tří cílů Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, která vznikla na návrh MŠMT, je otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií. Zkušenosti učitelů z posledních měsíců školního roku 2019/2020 v době zavření škol potvrzují, že zatím jen v náznacích a velmi pozvolna směřují učitelé k postupnému naplnění uvedeného cíle. Rozhovory s desítkami učitelů potvrzují, že s plánováním výuky a učením žáků prostřednictvím technologií mají učitelé málo zkušeností a plánování je pro ně velmi komplikované.

Aktuální stav výuky cizích jazyků je na mnoha základních i středních školách kritický. Ačkoli to vypadá, že nikdo kritiku neposlouchá, znovu pojmenuji některé příčiny kritického stavu a jeho významné souvislosti. Česká školní inspekce neposkytuje ředitelům škol, rodičům a zřizovatelům dostatek informací o stavu, výsledcích a trendech výuky cizích jazyků ve školách. Výsledky výzkumů v oblasti výuky cizího jazyka nejsou učitelům známy a ředitelé základních škol jsou rádi, že našli alespoň někoho, kdo je ochoten angličtinu učit. Podívejme se na fakta dokumentující stav, který způsobila pasivita MŠMT a ministerstvem školství zřízených institucí na podporu rozvoje vzdělávání.

Aby měli žáci větší radost a užitek z učení se cizím jazykům, je potřeba získat ředitele škol pro propojování obsahu předmětů a učitele pro vzdělávání se v cizích jazycích. V současné cizojazyčné výuce je role učitele nenahraditelná. Žáky k učení se cizím jazykům motivuje obsahově atraktivní učivo a využívání informačních technologií. Výuka odborného cizího jazyka a CLIL jsou výzvami pro učitele cizích jazyků i nejazykových předmětů. V článku uvádím názory odborníků působících na vysokých školách v různých zemích světa.

Lepší jazykové kompetence znamenají lepší možnosti komunikace, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Setkávání lidí z celého světa je dnes každodenní realitou. Mnoho škol a učitelů věnuje velké úsilí, aby naplnili nadřazený cíl současné cizojazyčné výuky, kterým je rozvoj komunikativní kompetence žáků. Komunikace ředitelů škol a učitelů s rodiči by ideálně měla vést k tomu, že rodič ví, zda pro své dítě zvolil tu správnou školu. Zájem rodičů o úroveň výuky cizích jazyků ve školách roste. Jen zájem však nestačí, rodiče potřebují srovnatelné informace o více školách dle srozumitelných kritérií.

Co je a není kvalitní jazyková výuka? Dle výsledků šetření České školní inspekce (dále jen „ČŠI“) ve školním roce 2011/2012 jsou znalosti anglického jazyka žáků 8. a 9. tříd a jejich skutečná jazyková vybavenost nižší než požadavek státu daný Rámcovým vzdělávacím programem pro ZV, což je úroveň A2. A tady začíná problém nízké kvality jazykové výuky a problém chybějící zodpovědnosti ředitelů základních škol za dosažené výsledky v jazykovém vzdělávání.

Den 26. září je Dnem jazyků, jazyk hraje významnou roli v budování a upevňování tolerantní společnosti. Pokusme se společně přispět k tomu, aby jazyky nebyly zdrojem nedorozumění, ale staly se klíčem k dialogu a vzájemnému respektu mezi občany různých zemí světa. Abychom toho docílili, je třeba s pochopením vítat jazykovou rozmanitost nejen při cestování a turistice, ale také v každodenním pracovním životě.

Bez motivovaných žáků a učitelů, kteří vedou žáky k praktickému využívání cizích jazyků a efektivně využívají moderní technologie, lepších výsledků nedosáhneme. Bez systémového a rychlého řešení změn v RVP oborů středního vzdělávání nám nepomohou ani sebelepší učitelé a technologie.

Strojírenské firmy marně hledají absolventy technických oborů s aktivní znalostí angličtiny a němčiny. Postrádají pracovníky, kteří se domluví cizím jazykem a zároveň rozumějí technice, proto spousta zakázek končí mimo Českou republiku.

Problematika jazykového vzdělávání v České republice není koncepčně řešena, proto chci upozornit na některé důsledky minimální pozornosti státu věnované této oblasti vzdělávání, vysvětlit terminologické chyby a uvést inspirující příklady vedoucí ke zlepšení přípravy učitelů cizích jazyků, a tím jazykového vzdělávání. O tom, jak tuto situaci zlepšit, budou diskutovat odborníci na konferenci „Cizí jazyky pro strojaře“, která proběhne v Ostravě dne 29. října 2013 pod záštitou Mgr. Věry Palkové, náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje, a Ing. Ondřeje Tůmy, ředitele společnosti FERRAM STROJÍRNY, s. r. o.

Znalost angličtiny a němčiny je dnes běžným požadavkem firem. Mnoho lidí nejen ve středním věku, ale také absolventů škol se však anglicky stále nedomluví. O tom, jak tuto situaci zlepšit, diskutovali odborníci na konferenci, která proběhla 23. října 2012 ve Střední škole průmyslové a umělecké v Opavě.