Nekvalifikovanost pohledem ředitele málotřídní školy

Nechci se zabývat otázkou výjimek a nechci komentovat skutečnost, že v některých případech je 10 a možná i více let v systému člověk bez kvalifikace a bez pravidelného písemného upozorňování na potřebu získání odpovídajícího vzdělání. Nemá ani cenu zjišťovat, kdo za současný stav nese odpovědnost, spíše bych se chtěl zamyslet nad tím, proč bychom se měli zasadit o zlepšení a jaké jsou možnosti řešení. Zodpovídat by se za stav na konkrétní škole měl především ředitel zřizovateli, potažmo nekvalifikovaný pedagog řediteli.

Jak jsem předeslal, problém není černobílý a v podmínkách úplných a středních škol mohou být s kvalifikací pedagogů odborných předmětů dlouhodobě objektivní potíže. V podmínkách málotřídních škol by ale měla být situace přehlednější. Každý absolvent oboru učitelství na 1. stupni ZŠ je plně kvalifikovaný (aprobovaný) a bez omezení může stejně kvalitně vyučovat humanitní i výchovné předměty. Z tohoto důvodu je potřebné v přijímacím řízení ponechat i praktické zkoušky z tělesné, výtvarné, případně hudební oblasti. Domnívám se, že školy poskytující odpovídající pedagogické vzdělání připravují v rámci celé republiky dostatečné množství kvalifikovaných pedagogů. Ti však bohužel nemají mnohdy možnost vstoupit do systému, protože místa zabírají právě nekvalifikovaní.Také mají smůlu v tom, že si z nějakého důvodu většina ředitelů myslí, že osvědčený, oblíbený a kvalitně pracující nekvalifikovaný pedagog je vždy lepší než čerstvý absolvent bez praxe.

Často se mluví o prestiži učitelského povolání. Je nepochybné, že výše uvedená problematika s vážností pedagogů úzce souvisí. Bez vzniku respektované s podobnými kompetencemi a pravomocemi jako v případě lékařů, s propracovaným a dalšího vzdělávání se asi neobejdeme. Dovedu si představit, že právě komora by v budoucnu spravovala kariérní řád a hodnotila práci pedagogů. V současné době, kdy existují v rámci ČR prakticky nezávislé krajské vzdělávací soustavy, je zcela nemožné efektivně a především objektivně učitele hodnotit.

Podobně cítím potřebu a školských zařízení v oblasti managementu. Funkční období ředitelům nepřináší žádnou praktickou pomoc a zároveň není ani příliš velkým strašákem v souvislosti s množstvím nekvalifikovaných pedagogických pracovníků v jejich zařízeních. Během funkčního období by měl každý ředitel absolvovat

Myšlenka vypsání je jistě chvályhodná, je však potřeba zároveň myslet na financování. Navýšit prostředky budou potřebovat nejen tyto instituce, ale v některých případech by mohl dostat určitou pomoc i pedagog, který si bude chtít dokončit studium a má z minulosti překročenou standardní dobu studia. Nesmí se zapomenout ani na ty školy, kde bude nutné za studujícího kolegu suplovat, a tedy vyplácet příplatky. Kde na to vzít? V rámci rozpočtu MŠMT to asi nepůjde, ale v dalším programovacím období by měly být lépe využity. Nechť si škola, která bude mít všechny pedagogické pracovníky kvalifikované, klidně pořídí více tabletů na úkor DVPP. Ale ta organizace, kde jsou nekvalifikovaní, by měla především a povinně využít peníze EU na vzdělání svých zaměstnanců, případně na zaškolení nových, a tedy na odpovídající ohodnocení uvádějících učitelů.

A co s těmi, kteří budou muset opravdu opustit místa pedagogů a jsou kvalitní a spolehliví zaměstnanci? Podle mého názoru by měl pracovat v každé škole a školském zařízení stejně automaticky, jako zde pracuje učitel nebo vychovatel. Pokud měl někdo možnost vyzkoušet si opravdu dobrou asistenci ve výuce, pak ví, jak dokáže přítomnost druhého pedagoga všech žáků ve skupině. Nejen těch, kvůli kterým jsme v současné době nuceni složitě papírovat a každoročně dokazovat, že pomoc je oprávněná. Dlouhodobě nekvalifikovaní by tedy mohli zastávat na školách funkce asistentů pedagoga.

Kvalifikovanost nám sama o sobě nezaručí kvalitu, může být ale prvním, důležitým krokem na cestě k získání prestiže učitelského povolání a může se stát dobrým předpokladem k zařazení pedagogů do skupiny skutečně vážených profesí.