Výuka

Metodika se věnuje tématu participativního vzdělávání s důrazem na environmentální výuku a její aplikaci v českém školním prostředí. Zabývá se výzvami, kterým pedagogové čelí při zavádění participace žáků do výuky, a zdůrazňujeme důležitost tohoto přístupu při formování tzv. aktivních občanů. 

Od 1. ledna 2026 mají být na školních záchodech dostupné vložky, případně tampony. Dochází k novelizaci vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory určené pro vzdělávání dětí, která rozšiřuje povinnou výbavu toalet užívaných žákyněmi staršími devíti let o jednotlivě balené menstruační potřeby.1) Vyhláška je skvělou příležitostí k tomu, aby se o menstruaci začalo ve školách otevřeně mluvit. Jak ale na to? A jak se vypořádat s vlastním studem?

Pojmy jako mikroklima a wellbeeing se dostávají stále častěji do centra pozornosti nejen rodičů, ale také zřizovatelů a vedení škol v souvislosti s technickým řešením pro řízení tepelné pohody. Nezanedbatelnou součástí navrženého systému, která může přinést velké finančních úspory, je správné řízení energií a nakládání s nimi. Každá škola je jiná a každý krok směrem k lepšímu prostředí se počítá. Začněte s tématem kvality vzduchu ve škole jednoduše – například měřením jen v jediné třídě. I první malý krok může mít velký dopad.

„Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty,“ konstatoval před zhruba sto lety první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Fascinující aktuálnost tohoto jednoduchého prohlášení v současnosti by nás měla vést k otázce, kde takové demokraty vlastně brát. Odpověď není těžká, ale je očividně těžké ji naplnit.

Na počátku července pořádala v Praze International Association for Cognitive Education and Psychology (IACEP) svou tradiční mezinárodní konferenci. Sešlo se na ní více než sto odborníků z celého světa. Wolters Kluwer byl jedním z partnerů celé akce – a ne náhodou, mezi přítomnými byli mimo jiné Gunvor Sonnesyn, Beno Schraepen či Iveta Kovalčíková, s nimiž byly v minulosti ve Školním poradenství v praxi publikovány rozhovory o jejich odborných aktivitách.

V létě tohoto roku jsme v DYS-centru ukončili tříletý mezinárodní projekt AdAPPtive (Adaptive Digital Reading) zaměřený na podporu čtenářských dovedností u raných školáků, kteří se potýkají se čtením. Kromě samotných nácviků čtení za využití digitálních technologií jsme také ve všech partnerských zemích vytvořili expertní skupiny pedagogů (tzv. Community of Practice) a sbírali zkušenosti s tím, jak lze ve výuce využívat moderní technologie i aplikace na podporu čtenářství. Partnery projektu byli kromě České republiky také vysokoškolské instituce i neziskové organizace z Irska, Belgie a Nizozemska.

Umělá inteligence představuje v současném školství revoluční nástroj, který otevírá nové možnosti pro žáky, učitele i vedení škol. Jedná se zejména o personalizaci vzdělávání, která vede k zefektivnění celého výukového procesu a přizpůsobení se potřebám jednotlivých žáků. Pro pedagogické pracovníky představují nástroje využívající umělou inteligenci možnost rychlejšího zvládnutí rutinních povinností, ale také tvůrčí činnosti.

Jeho nadšení je nakažlivé, lásku k angličtině šíří mezi studenty i učiteli. Do online výuky dokázal pobláznit desítky tisíc lidí. Jak probíhaly jeho hodiny na gymnáziu, co je Broňův pivní test a kudy se vydat na cestě k báječné angličtině? Nejen o tom jsme si povídali s Bronislavem Sobotkou alias nadšeným učitelem angličtiny Broňou.

Proměny přírody bývají na jaře velmi intenzivní. Kvetoucí stromy plné bzučících včel, hlasitý zpěv ptáků a syté barvy i vůně představují po chladných zimních měsících příjemnou vzpruhu nejen pro naše smysly. I to je důvod, proč mezinárodní akce Měsíc školních zahrad, která láká učitele, děti i jejich rodiče ven do přírody, probíhá každoročně právě v květnu. Školky, které se letos přidaly, si pochvalovaly web www.mesicskolnichzahrad.cz. Našly na něm totiž velké množství edukativních materiálů vyzkoušených v praxi, takže děti mohly strávit venku klidně i celý den.

Jak vytvořit podmínky pro zapojení žáků do změn ve škole i v okolí? Vodní prvek ve městě, sdílená zahrada nebo lepší podmínky pro dojíždění na kole do školy – to všechno jsou nápady žáků. Jak je uvést v život a přitom získat nové kompetence?

Modernizace rámcových vzdělávacích programů (RVP) přináší do českých škol nové příležitosti. Hlavním cílem změn je posílit rozvoj klíčových kompetencí, zvýšit úroveň funkční gramotnosti a podpořit wellbeing žáků. Co konkrétně tyto změny znamenají pro učitele a jak mohou přispět k efektivnější výuce?

V současné výuce se často setkáváme s problémem, jak přizpůsobit výuku potřebám každého žáka. Někteří studenti se učí rychle a potřebují výzvy, jiní potřebují více času na pochopení látky. Jak se tedy dá zajistit, že nikdo nezaostává a zároveň se nikdo nenudí? Odpovědí na tuto výzvu je individualizovaná výuka, která vychází z konkrétních potřeb a tempa každého žáka. A jak to udělat efektivně? S pomocí digitálních materiálů, které dávají učitelům možnost přizpůsobit výuku každému studentovi.

Dětská zvídavost je zásadním prvkem přirozeného rozvoje dětí a jejich školního úspěchu. Tento článek se zaměřuje na to, jak mohou učitelé ve třídě podpořit zvídavost svých žáků a proč je její rozvoj pro studenty tak důležitý. Představíme vám metody, jak efektivně stimulovat touhu po poznání přímo v každodenní výuce.

Od 31. března do 11. května 2025 proběhne další ročník Kampaně obyčejného hrdinství, kterou pořádá program Ekoškola ze vzdělávacího centra TEREZA. Přidejte se i vy! Je to skvělá příležitost, jak se zapojit do ochrany životního prostředí a podpořit udržitelnost.

Informování zákonných zástupců o podkladech hodnocení a výukových materiálech se řídí jednoznačnými a relativně jednoduchými pravidly; totéž platí i ve vztahu k dosud pasivnímu zákonnému zástupci nebo partnerovi rodiče.

V malotřídních školách, kde se každodenní výuka odvíjí v komorním prostředí, často vyvstává otázka, jak efektivně propojit individuální přístup k žákům s moderními metodami vzdělávání. Základní škola a Mateřská škola Věšín ukazuje, že i menší instituce mohou využít digitální technologie k optimalizaci výuky a zvýšení její atraktivity.

V příloze Učitelského měsíčníku jsou klíčové dovednosti a základní znalosti prezentovány s cílem poskytnout čtenáři komplexní pohled na vzájemně propojené kompetence. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu v učebních osnovách po dvou desetiletích, je jasné, že pedagogové budou potřebovat pomoc, aby ji mohli úspěšně zavést do svých škol.

Následující tematický celek vychází z lidové slovesnosti a tradic. Zavede nás do období oslav masopustu a souvisejícího karnevalového veselí. Děti jsou prostřednictvím zajímavých činností, her a prožitkovým vzděláváním vedeny k pochopení významu masopustních oslav, dovědí se informace o této pradávné tradici, která se dochovala až do dnešní doby.

Předchozí díly článku k výuce skladby se zabývaly „hmotným světem“ skladatelství, tedy základní sumou znalostí – vymezily hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Třetí část – Svět snů – pojednala o tom, jak si svobodně povyskočit mimo lajny tohoto hřiště. V aktuálním textu se zaměříme na využití technologií ve výuce.