Školy základní

Jak velkou částku můžeme přispívat zaměstnancům školy z FKSP na obědy v případě, že jsme sloučená mateřská a základní škola, v MŠ máme vlastní kuchyň a oběd pro zaměstnance stojí 45 Kč, v ZŠ máme výdejnu a vozíme obědy z jiného města a oběd pro zaměstnance stojí 96 Kč, pouze polévka je za 24 Kč?

Děti dnes čelí většímu tlaku než kdy dřív – informacím, očekáváním, neustálým změnám. Jak jim školy pomáhají zvládat zátěž, učit se z chyb a neztrácet motivaci? Poznatky České školní inspekce ukazují, že české školy dokážou posilovat odolnost dětí od mateřských po střední – a že právě tato dovednost bude pro jejich život klíčová.

Od ledna 2026 se podpůrné pozice stávají stabilní součástí pedagogických týmů základních škol. Školní psychology, speciální pedagogy a případně i sociální pedagogy bude možné ve školách se 180 a více žáky hradit přímo ze státního rozpočtu. Tyto změny přinášejí větší předvídatelnost, stabilitu a dostupnost podpůrných služeb, které pomáhají dětem zvládat školní i osobní výzvy, posilují duševní zdraví a přispívají k bezpečnému a přátelskému prostředí ve škole.

Děti a studenti si mohou od 1. září 2025 přinést do školní jídelny vlastní jídlo a jíst ho společně s ostatními. 

Jedná se o metodické doporučení ke spolupráci škol a školských zařízení s Policií České republiky při preventivních aktivitách a při vyšetřování protiprávních činů dětí a trestných činů páchaných na dětech. 

Tento materiál školám pomáhá bezpečně a citlivě zavést schránku důvěry – prostor, kde mohou žáci a žákyně otevřeně sdílet své podněty, obavy nebo nápady.  

Socialistický režim v Československu se zdál být na věčné časy… socialistická základní škola se mnohým také jevila jako věčná, a navíc ještě neměnná. Po sametové revoluci však došlo ve školách k mnoha rychlým, byť někdy dílčím či improvizovaným (místy i chaotickým) změnám. Současně některé zažité postupy ve výuce zůstaly bez větších změn. Učitelé mají své osvědčené postupy a jejich pojetí výuky nelze změnit ze dne na den vyhláškou nebo zákonem. Jak tedy probíhala transformace základních škol? A co vlastně o životě ve školách v turbulentní době po listopadu 1989 víme? Na tyto otázky se snaží odpovědět nová kniha autorů tohoto textu.

Vývojová dysfázie jako neurovývojová porucha je charakterizovaná přetrvávajícími obtížemi v osvojování si jazykových schopností a užívání jazyka v důsledku deficitů v produkci či v porozumění řeči. Tyto obtíže způsobují významná omezení ve schopnosti jedince komunikovat, jsou překážkou v učení i při vytváření sociálních a později profesních vztahů (Doležalová a Chotěborová, 2021). Proto je nutné žákům s vývojovou dysfázií poskytnout dostatečnou podporu i na II. stupni základní školy.

Nový interaktivní nástroj je určen nejen pro ředitele, ale také pro zřizovatele škol a školských zařízení. Poskytuje podporu v oblasti administrativní a manažerské práce, která je nezbytnou součástí každodenního chodu školy. 

Tradiční setkání zřizovatelů v rámci konference Lepší škola se letos bude věnovat myšlence, jak mohou obce i města pomoci snižovat nerovnosti ve vzdělávání – ať už jde o přímou podporu školy, meziobecní spolupráci nebo práci s komunitou. 

"Neporazitelní jsou 'projekt', který má ambici inspirovat, propojovat a otevírat témata, která se dotýkají nás všech – odvaha, motivace, vnitřní síla, druhé šance. Přinášejí silné lidské téma, které vytváří pocit hrdosti, sounáležitosti a sdílené naděje. Jsou odpovědí na rozdělenost dnešní doby, ukazují, že navzdory odlišnostem a těžkostem máme mnohem víc společného, než si myslíme."

Přechod dítěte z mateřské do základní školy představuje jedno z klíčových období v jeho životě. Jde o významnou změnu nejen v oblasti vzdělávání, ale i v sociálním a emočním vývoji dítěte. Úspěšné zvládnutí tohoto přechodu může zásadně ovlivnit postoj dítěte ke škole i jeho další vzdělávací dráhu. Zajištění plynulého a úspěšného přechodu je proto jedním z klíčových úkolů vzdělávacího systému.

Je možné nepřijmout žáka do školní družiny na základě jeho opakovaného porušování školního řádu při vyučování? Nebo jsme povinni jej přijmout a následně na základě porušování vnitřního řádu školní družiny je možno jej vyloučit?

Na podzim 2025 vydá MŠMT metodiku k již schváleným změnám hodnocení v prvním a druhém ročníku základní školy. Metodika pomůže školám rozhodnout, jak a čím známky nahradit, jak to udělat efektivně, s co nejlepším poměrem mezi vloženou námahou a výsledným efektem.

Nástup do základní školy představuje v životě dítěte významný milník. Proto je důležité nepodcenit adaptaci, která není jen otázkou osvojení nového režimu, ale zahrnuje celou škálu sociálních, emocionálních, komunikačních a kognitivních procesů. Úspěšná adaptace má zásadní vliv na následný vztah dítěte ke vzdělávání.

Mám učitelku, která by učila výhradně v 1. třídě, tj. v rozsahu 20 hodin týdně přímé pedagogické činnosti. Kromě toho by poskytovala 2 hodiny týdně přímé speciálně pedagogické podpory (PSPP). Která varianta je v tomto případě správnější a výhodnější: Uzavřít s ní pracovní poměr na plný úvazek v rozsahu 20 hodin týdně a 2 hodiny PSPP řešit formou DPP, nebo nastavit plný úvazek v rozsahu 22 hodin týdně, včetně PSPP?

Od 1. 9 .2025 mám v záměru stávajícího zástupce ředitele pro 1. stupeň ZŠ navíc "jmenovat" i zástupcem statutárního orgánu. Ptám se na Vaše doporučení, jakým způsobem to provést. Zmiňovaný zaměstnanec byl jmenován do funkce zástupce ředitele formou změny, neboť v předchozí době byl zaměstnán v naší organizaci jako pedagog.

Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož  vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných (tj. ne-zdravotních) příčin.

Tak trochu zoufalé hledání vhodné školy pro dcery přivedlo Petra a Ivetu Jonášovi k myšlence založit vlastní školu. To se jim podařilo a Základní škola Vitae na pražském Opatově oslavila první dekádu fungování. První dva ročníky absolventů se do ní s úsměvem vracejí, škola má výborné hodnocení od České školní inspekce a Iveta Jonášová získala ocenění Ředitelka roku 2024. Jaké bylo založit školu a je taková, jakou si ji vysnili?