Odměňování

Naše škola odměňuje zaměstnance formou mzdy, nikoliv platu, a proto se domnívám, že se na nás nevztahuje § 132 zákoníku práce, tj. příplatek 200 % za přespočetné hodiny, ale obecná ustanovení zákoníku práce o mzdě za práci přesčas dle § 114 zákoníku práce. Odpovídají následující interpretace konkrétních situací zákonným požadavkům? Učitel s plným úvazkem (40 hod./týden) i učitel se zkráceným úvazkem byl v rámci jednoho měsíce byl 2 hodiny u lékaře v době své zarozvrhované přímé pedagogické činnosti, v rámci stejného měsíce také suploval 2 hodiny. Domnívám se, že suplování je v tomto případě náhrada za neodučené hodiny, tzn. za přímou pedagogickou činnost, která neproběhla, tzv. suplování za odpadlou, tudíž mu za něj nenáleží žádné další finanční ohodnocení než běžná mzda. Učitel s plným úvazkem a dohled (exkurze) byl v pondělí 2 hodiny na exkurzi (pouze dohled, nevyučoval), v pátek suploval 1 hodinu. Domnívám se, že dohled na exkurzi je výkonem práce v rámci pracovní doby. Hodina suplování v pátek tedy opět znamená překročení týdenního fondu a jde o práci přesčas s nárokem na příplatek 25 %. Je tento můj výklad správný, nebo existuje jiný právní předpis či judikát, který by pro soukromé školy (při odměňování mzdou) stanovoval odlišná pravidla pro suplování, než jsou obecná pravidla pro práci přesčas v zákoníku práce? V našem vnitřním předpisu je uvedeno, že: „učitelé mají v rámci úvazku nad rámec svých zarozvrhovaných vyučovacích hodin navíc také 2 hodiny přímé pedagogické činnosti měsíčně v podobě suplování…“ což znamená, že když během 1 měsíce suplují 2 vyučovací hodiny, je jim to započítáváno do úvazku; tyto hodiny nejsou vedeny jako přespočetné. Není za ně poskytována finanční náhrada či náhradní volno. Je toto ustanovení v souladu se zákoníkem práce? Zajímá nás především, zda lze toto suplování považovat za součást běžné pracovní doby v rámci sjednaného úvazku, aniž by učiteli náležel příplatek za přespočetné hodiny. Je možné, aby si pracovníci čerpali den volna za nasuplované hodiny tím způsobem, že si vyberou tolik nasuplovaných hodin, kolik mají denně v průměru hodin? Tzn. když mají úvazek 0,5, jednalo by se o 4 hodiny denně za 4 nasuplované vyučovací hodiny, nebo se musí nasuplované hodiny vybírat podle zarozvrhovaných hodin pro konkrétní den? Musíme mít jako soukromá škola mít u každého zaměstnance evidenci pracovní doby, nebo stačí rozvrh hodin?

Jako každý rok i letos dochází v oblasti zdaňování příjmů ze závislé činnosti k určitým změnám. Zároveň však existují také konstanty, které zůstávají pro rok 2026 beze změny. V některých případech se vychází z průměrné mzdy pro rok 2026, jejíž výše je 48 967 Kč.

Jak je to s příplatkem za třídnictví v době zastupování za nemocného třídního učitele? Můžeme dát příplatek za třídnictví po dobu zastupování nemocného učitele, nebo to máme řešit odměnou? Případně od kdy můžeme tento příplatek za třídnictví vyplácet? 

Jsme odloučené pracoviště školy, které vede zástupce ředitele pro odloučené pracoviště, má pod sebou učitele teorie (10) a odborného výcviku (9). Je možné pověřit vybrané učitele odborného výcviku vedením sekcí dle vyučovaných oborů a následně je odměňovat dle § 124 odst. 4 zákoníku práce. Pověření učitelé (3 - 3 obory) by každý organizovali práci 2-3 učitelů OV. Náplň práce: Koordinuje výuku OV s teoretickým vyučováním, odpovídá za materiální zabezpečení výuky OV a kontroluje dodržování RVP, ŠVP a tematických plánů, pečuje o růst pedagogické a odborné způsobilosti učitelů OV, podílí se na zpracování celoročního plánu OV, kontroluje a vyhodnocuje týdenní plány OV a dbá na jejich plnění učiteli OV, spolupracuje se zástupcem ředitele při umisťování žáků na smluvní pracoviště OV ve firmách, zodpovídá za přípravu žáků na soutěže odborných dovedností atd. 

Zápis Smlouva o poskytování vzdělávání za úplatu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Mzda

Senátem byla schválena novela školského zákona, která obsahuje i zásadní změnu financování nepedagogických pracovníků. V tomto článku popíšu, jaký dopad může mít novela, jež má nabýt účinnosti 1. 1. 2026, na pracovněprávní vztahy nepedagogů.

Zaměstnanec má střední úplné vzdělání s maturitou a poté absolvoval bakalářské a magisterské studium na Vysoké škole manažerské ve Varšavě, obor Pedagogika, specializace Učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, zakončeno v r. 2018, bez nostrifikace. Na dotaz, zda má kvalifikaci pro ZŠ, odpovědělo MŠMT: „Jedná se o studijní program, jehož absolvování bylo v rozporu s právními předpisy Polské i České republiky a uvedené studium nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium. Kvalifikaci rozhodně tímto studiem nezískala ani ji nezíská.“ MŠMT jsme zaslali jsme jen Mgr. diplom, ale zřejmě by neuznalo ani Bc. titul, získaný na téže škole. Je v tomto případě opravdu zaměstnanec zcela bez vysokoškolského vzdělání (viz věta: „nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium“) a máme povinnost provést odpočet 5 let? Zaměstnán bude na zástup na dobu nezbytně nutnou.

Kdo může dle platné legislativy podepsat DPP z pozice „zaměstnavatele“ ředitelce školy za práci projektového manažera v rámci výzvy č. 02_24_035 Šablony pro SŠ a VOŠ II. a případně dalších projektů? Dle dostupných informací vím, že někdy to ředitelé škol řeší přes „zmocněnce týkajících se sjednávání pracovněprávních vztahů s ředitelem školy“ a našla jsem také informaci, že statutární zástupce může uzavřít smlouvu sám se sebou.

Příplatek za vedení je nárokovou složkou platu. Při splnění zákonem daných podmínek tedy vzniká na vyplacení tohoto příplatku nárok a zaměstnavatel nemůže rozhodovat o jeho přiznání či nepřiznání. Tento příplatek je uveden v platovém výměru. Jeho výše se stanovuje podle stupně řízení a náročnosti řídcí práce v rámci příslušného procentuálního rozpětí.

Poměr průměrných platů učitelů k průměrným mzdám v ekonomice, tedy relativní platy učitelů, se v roce 2021 přiblížil průměru ekonomicky vyspělých zemí OECD a EU. Od té doby však relativní platy učitelů klesají, a to navzdory nové zákonné garanci. Na základě aktuálních Střednědobých výhledů státního rozpočtu bude pokles pravděpodobně pokračovat i nadále.

Činnosti školského logopeda lze rozčlenit podle třístupňové škály – „standardní, základní“, „pokročilá“ a „expertní“ úroveň. Rámcově lze každé úrovni přiřadit činnosti odpovídající určité platové třídě dle katalogu prací a určité činnosti vymezené v příloze č. 3 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovní náplň je dokument, který upřesňuje a specifikuje druh práce uvedený v pracovní smlouvě. Toto upřesnění je důležité mimo jiné z toho důvodu, že podle § 38 odst. 1 písm. zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy.

Jsme základní škola a potřebovali bychom zjistit, zda je možné započítat do platového výměru u nového zaměstnance (pozice učitelka pro 2. stupeň) její předešlá zaměstnání, viz bližší specifikace: • asistentka manažera – specifikace pracovní náplně: vedení lidí, řízení týmu, školení týmu • senior manažer – specifikace pracovní náplně: řízení lidí, školení týmu. Lze tyto dvě pozice zaměstnanci započítat v plné výši, nebo pouze částečně, nebo vůbec?

Zástupce ředitele má na ZŠ o 15 hodin sníženou vyučovací povinnost. Celkem by tedy měl učit 7 hod./týden. Zároveň však má 3 hodiny nad tuto povinnost, celkem pravidelně učí týdně 10 hodin každý týden. Má nárok na proplacení těchto 3 hodin jako nadúvazkových 2násobkem průměrné mzdy, nebo se na ně může nahlížet jako na doplnění do úvazku? A jak mu mají být proplaceny hodiny, které jde suplovat za nemocného kolegu?

Je prosím možné zapojit školní ekonomku do přímé pedagogické činnosti? Rád bych, aby učila dvouhodinový seminář z ekonomie. Má vysokou školu, je inženýrkou ekonomie. Jakým způsobem optimálně v tomto případě vyřešit odměnu za tuto činnost? Je u nás zaměstnána na plný úvazek jako ekonomka. 

Je možno proplatit řediteli základní školy přespočetné hodiny, tj. hodiny, kdy šel ve výjimečné situaci tzv. suplovat?

Podle nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě účinném od 1. ledna 2025 se do započitatelné praxe započítává celá doba mateřské a rodičovské dovolené. Už neplatí limit 6 let. V praxi to tedy znamená, že všem zaměstnancům, kteří byli na mateřské a rodičovské dovolené déle než 6 let, dopočítáme praxi a případně je od 1. ledna 2025 přeřadíme do vyššího platového stupně? Nebo se nová právní úprava vztahuje pouze na zaměstnance, kteří limit 6 let překročí nově?

V minulých částech našeho seriálu jsme probírali legislativní ukotvení třídního učitele, jeho výběr i vzdělávání, a to včetně adaptace. Dnes se zase posuneme dále a podíváme se na ocenění práce třídního učitele. A zaměříme se nejen na povinnou složku odměňování, ale i na nepovinné položky, finanční i nefinanční.

Pokud jste nově v roli třídního učitele, je dobré vědět, s jakými finančními a nefinančními odměnami můžete počítat a jaké možnosti máte k dispozici. Ve čtvrtém díle našeho seriálu přinášíme shrnutí klíčových informací, které vám mohou pomoci se v oblasti odměňování lépe orientovat.

Zaměstnavatelé mohou dle svých finančních možností a organizačních potřeb zaměstnancům poskytovat různé benefity. Mohou také pro jejich čerpání nastavit různé podmínky – nesmí přitom ale diskriminovat. Jaká pravidla pro čerpání různých benefitů jsou diskriminační a jaká jsou v pořádku, osvětlíme v tomto článku.