Mgr. Jiří Nekuda

Jak by řekl klasik, experientia docet. A minulý školní rok byl opravdu bohatý na příležitosti získat nové zkušenosti. Zeptali jsme se proto hned několika předsedů středoškolských asociací/sdružení, jak se jim "loni" pracovalo, co je trápilo nebo co je naopak potěšilo i co očekávají od blízké budoucnosti. Chtěli jsme takto symbolicky uzav řít "loňský" cyklus 10 školních měsíců a započít nový. Upřímně doufáme, že (nejen) pro školství příznivý a férový.

To, co se v poslední době odehrálo pod označením „kariérní řád“, můžeme považovat za další smutnou kapitolu v příběhu českého školství...

Unie školských asociací ČR – CZESHA se na svém mimořádném zasedání dne 27. 6. 2016 v Praze zabývala dvěma body.

Jako ředitel velké školy provozuji dvě školní jídelny, dvě školní výdejny a tři školní bufety. Stravovací návyky žáků sleduji dlouhodobě a pro všechny zastánce vyhlášky, která „nařizuje“, co se smí a nesmí v bufetech prodávat, mám jednu smutnou zprávu. Žáci budou i nadále jíst to, na co jsou z domova zvyklí, to, co jim chutná, a určitě se nebudou řídit tím, co jim bude škola nebo ministerstvo nařizovat.

Mesiáš Pohlreich ukázal, jak je snadné řešit problémy učňovských škol Mgr. Jiří Nekuda, předseda AŘHŠ, ředitel Hotelové školy, Obchodní akademie a Střední průmyslové školy, Teplice Shodnout se na tom,...

Dnešní mládež se na technicky zaměřené střední školy příliš nehrne. Patří totiž mezi těžší obory studia, tak proč si komplikovat v 15 letech život. Klasické dílny ze základních škol zmizely, a tak pojmy šroubovák či pilník působí jako vytažené ze slovníku cizích slov. Co naplat, že praxe bije na poplach a léta upozorňuje na to, že na trhu práce technicky vzdělaní lidé chybí a především chybět budou. Je zde však další, možná ještě větší problém: Kdo bude v budoucnu učit na technicky zaměřených školách odborné předměty?

České školství má za sebou další „kontroverzní" počin v podobě pilotáže jednotné přijímací zkoušky (dále jen „JPZ"). Je až úsměvné, kolik „hysterie" vyvolala. Kolik se vyrojilo studií, které pracovaly se „zaručenými" počty dětí, jimž znemožníme studovat. Přitom se bavíme o přijímací zkoušce, o něčem, co ještě před dvaceti lety bylo naprosto normální součástí našeho školství. Možná někomu vadí samotné slůvko jednotná, ale co je špatného na tom, že stát zjistí úroveň žáků při vstupu do maturitního studia a poté společnou částí maturitní zkoušky při jejich výstupu? A když k tomu navíc využije svou organizaci CERMAT, která má zkušenosti a opět prokázala, že tyto věci zvládá bez větších problémů?

„Školní turistika“ má své hlavní období na podzim, zejména v září a říjnu. Ale v menší či větší míře probíhá po celý rok. Již v polovině září se rozbíhá kolotoč přestupů žáků mezi školami, který neúměrně zatěžuje administrativu škol. A ti nejvýkonnější „turisté“ klidně zvládnou za pololetí i několik škol. Úsměvná „epizodka“ z českého školství? Nikoli, velký problém, který neefektivně ubírá desítky milionů korun z balíku českého školství.

Naše škola začala pilotovat jednotné zadání závěrečných zkoušek v roce 2009, a to nejdříve pouze u jednoho oboru. V průběhu dalších let jsme převzali jednotné zadání pro všechny námi nabízené obory. Postupně se podařilo zlomit počáteční nechuť některých učitelů k něčemu novému, ale dnes to již berou jako pevně nastavený výstup ze studia.

V tomto čísle Speciálu pro střední školy jsme rubriku Téma měsíce zasvětili jednotným přijímacím zkouškám. K tématu se vrátíme po jejich pilotním ověřování. Budeme rádi za Vaše názory, postřehy, připomínky. Pište na e-mail mondekova@wolterskluwer.cz.