Mgr. Veronika Doležilová - strana 2

Může asistent pedagoga sám pobývat s dětmi například v ložnici a učitelka být s jinou skupinkou dětí v jiné místnosti? 

Absolvovala jsem školení Správní řízení, kde bylo řečeno, že pokud škola poskytuje žákovi individuální vzdělávací plán (IVP), musí si rodič zažádat školu o poskytnutí IVP, na jehož základě bude vystaveno rozhodnutí. Výchovný poradce mi však sdělil, že to od ...(někdy) bylo zrušeno. Můžete mi, prosím, sdělit, co je tedy pravda? a popřípadě paragraf?

Jeden ze zákonných zástupců žáka (matka) zažádal vzhledem ke svému zdravotnímu stavu o individuální vzdělávání pro své syny (dne 27. 8. 2020), kteří navštěvují 4. ročník základní školy (celý školní rok 2020/2021). Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání bylo vydáno dne 2. 9. 2020. Do této doby jsme neměli žádné informace o skutečnosti, že otec s tímto způsobem vzdělávání nesouhlasí a že ho matka neinformovala. Dne 15. 9. 2020 nám otec e-mailem oznámil, že s uvedeným rozhodnutím nesouhlasí a dozvěděl se tuto skutečnost od třídní učitelky, když si volal do školy ohledně svých synů (zjišťoval prospěch atd.). Oba rodiče byli školou informováni o nutnosti vzájemné shody, k domluvě ale bohužel nedošlo. Jaký je, prosím, v takovém případě další postup ze strany školy či rodičů?

Hned na začátku tohoto školního roku připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k připomínkám jednu z dalších změn vyhlášky č. 27/2016 Sb.1) To, co následovalo po zveřejnění návrhu, nelze nazvat jinak než „hnutím odporu“ coby vzácným souzněním téměř všech aktérů vzdělávání. O tomto návrhu novely vyhlášky bylo napsáno i vyřčeno mnoho, v některých případech možná až příliš. Na druhé straně na jaře 2019 prošla připomínkovým řízením bez většího zájmu změna výše uvedené vyhlášky, podle níž od 1. ledna 2020 nemohou děti, které jsou žáky tzv. speciálních škol, využívat celou řadu podpůrných opatření (dále jen „PO“). Jde stejně jako v případě návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. ze září 2020 o jednu z jejích novel. Pro jednoznačnost ji budu označovat jako „čtvrtá“.

Máme v 7. ročníku žákyni s psychickými problémy (sebepoškozování), která je v péči dětského psychiatra. Tento lékař doporučil matce, aby žákyni v případě potřeby doprovázela do školy a byla s ní při vyučování. Mohu toto matce na základě doporučení lékaře povolit? A jak to ošetřit "papírově"?  

… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.

V zářijovém čísle Řízení školy vyšel článek „Rychlokurs orientace v informacích a jejich závaznosti“.1) V článku jsem na konkrétních příkladech nejen ze školské praxe ukazovala, co je pro práci s informacemi podstatné, jak funguje systém závazných informací a jak s nimi nakládat. Hned na začátku školního roku se rozvířila názorová hladina o oprávnění ředitelů škol nařídit zakrytí nosu a úst „rouškou“ jako opatření na ochranu zdraví. Záměrně používám zakrytí nosu i úst, ne nošení „roušek“, protože někteří „roušky“ skutečně jen nosí – na ústech, na bradě, na krku, na zápěstích či předloktích – i v situacích, kdy pro nás existuje povinnost zakrytí nosu a úst buď podle krizového opatření vlády v době vyhlášeného krizového stavu, nebo podle nařízení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MZdr“) či jednotlivých krajských hygienických stanic. Pojďme se proto podívat na to, jak vlastně může a současně kdy a v jaké míře nesmí ředitel školy rozhodovat nejen o „rouškách“ coby opatření na ochranu zdraví.

Jeden ze zákonných zástupců žáka (matka) zažádal vzhledem ke svému zdravotnímu stavu o individuální vzdělávání pro své syny (dne 27.8.2020), kteří navštěvují 4. ročník základní školy (celý školní rok 2020/2021). Rozhodnutí o povolení individuálního vzdělávání bylo vydáno dne 2.9.2020. Do této doby jsme neměli žádné informace o skutečnosti, že otec s tímto způsobem vzdělávání nesouhlasí a že ho matka neinformovala. Dne 15.9.2020 nás otec emailem informoval, že s uvedeným rozhodnutím nesouhlasí a dozvěděl se tuto skutečnost od třídní učitelky, když si volal do školy ohledně prospěchu svých synů. Oba rodiče byli školou informování o nutnosti vzájemné shody – bohužel, ale domluva neproběhla. Jaký je, prosím, v takovém případě další postup ze strany školy či rodičů?  

Dostanete-li od zákonného zástupce žáka prohlášení, ve kterém odmítá, aby jeho dítě nosilo roušky ve společných prostorách školy, pak doporučujeme snažit se především o vysvětlení situace, která není rozhodnutím ředitele školy, protože mimořádné opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví https://koronavirus.mzcr.cz/mimoradne-opatreni-noseni-ochrannych-prostredku-dychacich-cest-s-vyjimkami-s-ucinnosti-od-10-9-2020-do-odvolani/

… aneb co (ne)musíme, (ne)smíme a (ne)můžeme nejen ve školství. Abych se vyhnula debatám o tom, že nevím, co je informace, protože každý čtenář může tomuto slovu rozumět rozdílně, snažila jsem se najít její definici. Až jsem se málem nevyhnula tautologii, že „informace je informace, která obsahuje informaci“. Po nezbytném hledání pojmu „informace“ jsem se dopracovala k jednoduše vypadajícímu „údaji, který má nějaký význam“.

Jak už sám název napovídá, asistent pedagoga jako pedagogický pracovník podle zákona o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb., § 20) existuje ve více druzích. Jde o stav velmi podobný stavu individuálního vzdělávacího plánu, o jehož dvou druzích jsem už psala v minulosti1). Každý ze dvou druhů individuálního vzdělávacího plánu slouží úplně jinému účelu a má své vlastní procesy, a proto se nedají vzájemně zaměňovat. Stejně je tomu i v případě několika druhů asistenta pedagoga. Ve školství se vyskytují i další profese, které nesou ve svém názvu označení „asistent“. S jistotou je možné říci, že tyto další asistující profese nemají mnohdy s profesí asistent pedagoga společného příliš či jen pramálo. Jen v tom každodenním shonu není prostor si uvědomit, co má vlastně ten který asistent na práci a o který druh asistenta pedagoga či jiného asistenta vlastně jde.      

Jak už sám název napovídá, asistent pedagoga jako pedagogický pracovník podle zákona o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb., § 20) existuje ve více druzích. Jde o stav velmi podobný stavu individuálního vzdělávacího plánu, o jehož dvou druzích jsem už psala v minulosti 1) . Každý ze dvou druhů individuálního vzdělávacího plánu slouží úplně jinému účelu a má své vlastní procesy, a proto se nedají vzájemně zaměňovat. Stejně je tomu i v případě několika druhů asistenta pedagoga. Ve školství se vyskytují i další profese, které nesou ve svém názvu označení „asistent“. S jistotou je možné říci, že tyto další asistující profese nemají mnohdy s profesí asistent pedagoga společného příliš či jen pramálo. Jen v tom každodenním shonu není prostor si uvědomit, co má vlastně ten který asistent na práci a o který druh asistenta pedagoga či jiného asistenta vlastně jde.

Článek "Jaké jsou právní vztahy mezi orgány státní správy a samosprávy jako zřizovateli a školami a školskými zařízeními?" naleznete v nejbližší době v online archivu časopisů.  

Na začátku dubna 2019 se konal na Filozofické fakultě Karlovy univerzity 12. ročník konference Škola jako místo setkávání. Konference bývá přirozeně zaměřená na ty, kteří vzděláváním procházejí – na děti od nejútlejšího věku až po mladé dospělé – a také na všechny, kteří ve školství působí. Zaměřila jsem se také na setkávání, jen trochu jiného druhu. Zaměřila jsem se na to, jaké agendy a jací aktéři se setkávají ve vzdělávacím systému. Zaměřila jsem se také na jejich vzájemné vztahy a zaměřila jsem se i na překážky, které jsou ve svém důsledku schopny vzdělávací systém jako veřejnou službu až paralyzovat. Zaměřila jsem se tak hlavně na právní systém vztahů mezi zřizovateli a školami a školskými zařízeními, kterým byl věnován i letní speciál Řízení školy č. 7-8. V něm se jednotliví autoři věnovali vztahům a pozicím škol a zřizovatelů jako jedněch z aktérů vzdělávání z nejrůznějších pohledů.

Před prázdninami jste se seznámili s první částí dezinformací o tzv. inkluzi, které publikoval představitel spolku Pedagogická komora na svém blogu. Závěr článku současně obsahoval příslib pokračování – tady je.

Před prázdninami jste se seznámili s první částí dezinformací o tzv. inkluzi, které publikoval představitel spolku Pedagogická komora na svém blogu. Závěr článku současně obsahoval příslib pokračování – tady je.

Na konci února zveřejnil na svém blogu představitel spolku Pedagogická komora (dále jen „autor / autor blogu“) příspěvek s názvem parafrázujícím výrok lázeňského Antonína Důry v podání R. Hrušínského nejst. z filmu Rozmarné léto. Podobně jako v jiných svých zveřejňovaných příspěvcích a vystoupeních se autor zaměřil na kritiku jedné z novel školského zákona z dubna 2015. Jde o tzv. inkluzivní novelu školského zákona č. 82/2015 Sb. Takzvanou inkluzivní proto, že jde o přívlastek, který této novele spíše nepřísluší, protože obsahuje pouze pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) bez ohledu na to, jestli jde o školu běžnou, nebo speciální.

Na konci února zveřejnil na svém blogu představitel spolku Pedagogická komora (dále jen „autor / autor blogu“) příspěvek s názvem parafrázujícím výrok lázeňského Antonína Důry v podání R. Hrušínského nejst. z filmu Rozmarné léto. Podobně jako v jiných svých zveřejňovaných příspěvcích a vystoupeních se autor zaměřil na kritiku jedné z novel školského zákona z dubna 2015. Jde o tzv. inkluzivní novelu školského zákona č. 82/2015 Sb. Takzvanou inkluzivní proto, že jde o přívlastek, který této novele spíše nepřísluší, protože obsahuje pouze pravidla pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen „SVP“) bez ohledu na to, jestli jde o školu běžnou, nebo speciální.

Být nadaným či mimořádně nadaným dítětem je laickou a zatím mnohdy i odbornou veřejností obecně vnímáno jako mít ve škole výhodu oproti ostatním dětem, protože chytré dítě nepotřebuje ve škole nic navíc, všemu rozumí a lehce se učí. Kromě toho se pojmem nadání rozumí i dovednost v jiné oblasti než kognitivní, nejčastěji v oblasti sportovní či umělecké v nejširším smyslu slova. Už jen z tohoto vymezení je patrné, že nadání není jen jedno, a proto je potřebné vždy uvádět, o jaký druh nadání jde.

Název článku by měl být spíše otázkou než konstatováním. Konstatování si však mohu dovolit proto, že jsem se k němu dobrala poté, co jsem se sama pro sebe snažila najít odpověď na sled několika otázek. Infografika o rozdílech obou druhů IVP je umístěna na vnitřní straně obálky.