JUDr. PhDr. Jiří Valenta - strana 5

Jedno z velmi aktuálních témat diskuzí v souvislosti s řízením školy a školského zařízení je otázka splnění předpokladu odborné kvalifikace pedagogického pracovníka pro výkon jeho činnosti. Následující článek se pokouší o shrnutí právní podstaty tohoto problému, a to ve všech podstatných souvislostech.

Na naší škole pracuje na pozici pedagogického pracovníka šest zaměstnankyň, které nesplňují kvalifikační předpoklady, ale v současné době studují. Své studium neukončí do 31. 12. 2014 (předpokládaný konec studia je u některých zaměstnanců v červnu 2015, u dalších v červnu 2017). Proto se ptám, zda bude na tyto zaměstnance pohlíženo od 1. 1. 2015 jako na nekvalifikované? Pro ředitele školy to pak znamená zahájit nový školní rok 2014/2015 bez těchto zaměstnanců. Výkladem § 32 písm. b) se zabývájudikát Nejvyššího soudu č. 21 Cdo 1493/2010:„Smyslem ustanovení § 32 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících není, aby byl osobám bez náležité kvalifikace umožněn po dobu pěti let výkon přímé pedagogické činnosti bez této kvalifikace, nýbrž, že jde o výjimku, která těmto osobám sice umožňuje vykonávat přímou pedagogickou činnost ještě nejdéle po dobu pěti let, ovšem za splnění dalších podmínek, že v této době (v době pěti let od účinnosti zákona o pedagogických pracovnících) jednak zahájí studium k získání potřebného předpokladu a jednak toto studium také v uvedené době úspěšně ukončí a potřebný předpoklad získají..." Je možné tyto zaměstnance propustit pro neplnění kvalifikačních předpokladů § 52 písm. f)?

Chtěla bych se zeptat, zda je možné, aby byla v mateřské škole stanovena třídní učitelka a byl jí vyplácen příplatek za třídnictví.

Paní učitelka vyučuje anglický jazyk žáky 1. a 2. stupně ZŠ. V současné době studuje anglofonní studia na Metropolitní univerzitě, absolvovala kurz pro lektory a vykonala z AJ státní zkoušku C1 a absolvovala školení DVPP – metodika výuky anglického jazyka. Výše uvedené studium je neučitelského oboru a k 1. 1. 2015 ho nestihne dokončit. Je možné ji brát jako studující dle § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 563/2004 Sb. a nechat ji ve škole dál pracovat, nebo jí musíme dát výpověď pro nesplňování kvalifikace?

Kvalifikovaná vychovatelka chce studovat na učitelku. Škole by stačila její pozice vychovatelky (netrvá na studiu učitelství). Zároveň ale může tuto vychovatelku v současné i budoucí době jako učitelku zaměstnat. Jaké podmínky musí splnit v tomto případě zaměstnavatel (ředitel školy)? Musí jí hradit školné? Nebo stačí dodržet podmínky uvedené v § 232 zákoníku práce (různá volna)? A rozumím dobře, že v tomto případě není nutné uzavírat kvalifikační dohodu?

V letošním roce se vrací paní učitelka z mateřské a následné rodičovské dovolené. V tomto školním roce ji chceme zaměstnat nepřímou pedagogickou prací po dobu 40 hodin týdně. Nepovažujeme za vhodné měnit rozdělení předmětů v průběhu školního roku. Pro nový školní rok byl paní učitelce nabídnut celý úvazek. Bohužel nejsou k dispozici pouze hodiny její aprobace, tak součástí úvazku jsou i hodiny, které škola potřebuje odučit. Část těchto hodin paní učitelka nechce učit. Může jí škola na základě hodin, které chce odučit, úměrně krátit úvazek a na tento nový úvazek uzavřít novou pracovní smlouvu? Za jakých podmínek by bylo možno dát výpověď?

Jak je to se studiem školského managementu u ředitele školy? Může si ředitel školy toto studium proplácet ze školních peněz? Musí sám se sebou jako zaměstnavatelem uzavřít kvalifikační dohodu? Jaké náklady ze studia (školné, cestovné, učební pomůcky) mohou být poté hrazeny z rozpočtu školy – z ONIV? Jak to bude se setrváním v zaměstnání, když má ředitel školy šestileté období? Jsou nějaké další podstatné pracovněprávní záležitosti takovéhoto studia?

Ve školním vzdělávacím programu v 1. ročníku je stanoveno v učebním plánu 20 hodin, ale dvě hodiny z tohoto počtu se dělí na poloviny (taktéž stanoveno v ŠVP). Žákům tedy zůstává počet 20 hodin, ale pedagog odučí 22 hodin. Jsou tyto dvě hodiny placeny v rámci úvazku, nebo se jedná o hodiny, které se platí dvojnásobkem průměrné hodinové mzdy? A jak by byl placen učitel, který v 1. ročníku odučí 20 hodin a 2 hodiny dobírá v jiném ročníku? Učiteli v 1. ročníku by se stanovila vyučovací povinnost v rámci rozpětí 22 hodin.

Ředitel ZŠ byl ke dni 4. 2. 2013 odvolán z funkce na základě finančního pochybení, následující den donesl pracovní neschopnost, která dodnes trvá. Má otázka zní, jak ukončit pracovní poměr s tímto ředitelem, který byl jmenován do funkce dne 1. 8. 2011 a ke dni 1. 9. 2011 si sám uzavřel pracovní poměr na funkci učitele na dobu neurčitou. Jedná se rovněž o to, zda mu nebudeme muset vyplácet odstupné, když s ním ukončíme pracovní poměr.

Obracím se na vás s prosbou o vysvětlení nároku na samostudium. Jedna pedagogická pracovnice u nás pracuje na částečný úvazek – s přímou i nepřímou činností se jedná o úvazek 11,5 hodin týdně, tedy o úvazek 0,2875 (úvazek je rozvržen na 5 pracovních dní týdně). Dotyčná pracovnice u nás pracuje od 1. 10. 2012 do 30. 6. 2013. Dle našeho názoru má nárok na samostudium za odpracovaných 9 měsíců 9 dní samostudia x 0,2875 = 2,59 (dle výkladu k § 24 školského zákona je připojeno v komentáři, že se dny zaokrouhlují na celé číslo směrem dolů), má tedy nárok na 2 dny samostudia. Lze to prý chápat i jinak, že dotyčná pracovnice má nárok na 9 dní samostudia – denně na 2,3 hodiny.   Prosíme o sdělení, jaký je správný výklad a kolik dní samostudia můžeme dotyčné pracovnici přiznat?   V případě, že by pracovala celý rok – tedy 12 měsíců, měla by při stejném úvazku nárok na 12 x x 0,2875 = 3,45 – tedy 3 dny samostudia nebo na 12 dní samostudia – denně 2,3 hodiny?   Jeden pracovník pracuje 12 měsíců, 3 dny v týdnu s úvazkem 0,613 – má tedy nárok na samostudium 12 x 0,613 = 7,36 – tedy na 7 dní samostudia anebo dle počtu dní v týdnu 12/5 x 3 = 7,20 –tedy 7 dní – v tomto případě to vychází na stejný počet dní, ale prosíme o potvrzení, který postup výpočtu samostudia je správný?

Zaměstnáváme na částečný úvazek výborného učitele hudební výchovy 2. stupně ZŠ, který absolvoval šestileté studium na konzervatoři a získal osvědčení o absolvování absolutoria. Jaké má možnosti dalšího studia, aby splňoval kvalifikační předpoklady stanovené zákonem o pedagogických pracovnících po 1. 1. 2014? Na škole působí jako učitel tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ také absolvent bakalářského studia ve studijním oboru Rekreologie 7401R003, které dokončil ve studijním programu Tělesná výchova a sport B7401. Dotaz je stejný jako v prvním případě učitele HV. Podle informací ze seminářů, když nelze získat kvalifikaci kombinovanou formou studia, může v takovém případě ředitel uznat kvalifikaci aktivnímu umělci a sportovci. Je to pravda?

Lze uznat kvalifikaci dle zákona o pedagogických pracovnících učitelce II. stupně ZŠ, která nejprve vystudovala bakalářský program filologie – obchodní ruština, následně dvouletý magisterský program andragogika a nyní dokončuje DPS pro učitele II. stupně ZŠ se zaměřením na vzdělávací oblast Člověk a příroda? Pokud by toto bylo uznatelné, tak pro jaký předmět, resp. jakou vzdělávací oblast by „měla“ být brána jako kvalifikovaná?

Ve škole (330 dětí) máme funkci metodika ICT rozdělenou mezi dva učitele a každý má dle zákona č. 75/2005 Sb. snížený úvazek o 2 hodiny. Jeden z nich nyní dokončil studium k výkonu specializovaných činností – Koordinace v oblasti ICT. Nevíme, zda má podle § 133 zákoníku práce nárok na specializační příplatek, když tuto činnost nevykonává vedle přímé pedagogické činnosti, ale místo ní, protože je mu úvazek snížen o 2 hodiny v souvislosti s výkonem této činnosti. V pracovní náplni Metodika informačních technologií má mj. to, že koordinuje využívání prostředků VT, údržbu, doplňování a modernizaci prostředků VT.

Dle § 119 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) je možno poskytovat školní stravování ve výši finančního normativu ve školní jídelně také v době školních prázdnin. Je toto podmíněno zároveň pobytem ve školní družině? Podle § 4 odst. 9 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, se za pobyt ve škole pro účely školního stravování považuje jen první den neplánované nepřítomnosti. Nejsou tyto dva paragrafy v rozporu? Zdá se mi nelogické, že v době nemoci nemůže být školní stravování poskytováno a v době prázdnin ano. Můžete mi k tomu podat správný výklad?

Dnešní díl našeho seriálu věnujeme stále aktuálnímu tématu, tj. pracovní době pedagogického pracovníka v podmínkách předškolního vzdělávání. Vzhledem ke specifikům výkonu práce pedagoga nelze jednoduše aplikovat příslušná ustanovení zákoníku práce o pracovní době. Důkazem nutnosti speciálního postupu v této oblasti je skutečnost, že zákon o pedagogických pracovnících obsahuje zvláštní úpravu pracovní doby pedagogických pracovníků.

Je možné, aby si ředitel podepsal dohodu o provedení práce (např. DUMy z EU peníze školám nebo kroužek), či je nutné, aby ji podepsal např. zástupce ředitele?

Zpoplatněné pozdní příchody rodičů pro děti v mateřské škole po provozní době PhDr. Mgr. Jiří Valenta     Ředitelka mateřské školy vydala školní řád a v něm mimo jiné...

Platba v MŠ PhDr. Mgr. Jiří Valenta     Jsme málotřídní ZŠ a MŠ Moravec, příspěvková organizace. V mateřské škole máme nyní nadbytek dětí. Kapacita je 21 dětí a...

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.

Přijetím zákona č. 198/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo završeno nezvykle dlouhé období legislativních prací na vládním návrhu této novely.