Únava, nebo syndrom vyhoření? Péče o učitelovu duši

Vydáno:

Riziko rozvoje syndromu vyhoření ve spojitosti s učitelským povoláním je v posledních několika letech velmi často diskutovaným tématem. Nároky na výkon učitelské profese jsou značné a každá změna ve společnosti přináší nová témata i pro školy a jejich pracovníky. V uplynulých čtyřech letech se v odborných i laických kruzích téma syndromu vyhoření a přetíženosti pedagogických pracovníků skloňuje zejména v souvislosti se společným (inkluzivním) vzděláváním a v nedávné době zejména v souvislosti se zcela nečekanou situací – zavřením škol z důvodu zabránění šíření nového koronaviru (období mimořádných opatření) a přechodem na distanční způsob vzdělávání prakticky „ze dne na den“. Syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků je téma oblíbené v poslední době též i v pedagogicko-psychologických výzkumech.

Únava, nebo syndrom vyhoření? Péče o učitelovu duši
PhDr.
Veronika
Vitošková
Ph.D.
poradce pro vzdělávání, školní speciální pedagog, Gymnázium Jana Palacha Praha 1, s. r. o., školní psycholog, ZŠ a Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského
Cílem tohoto textu je seznámit ve stručnosti s tématem syndromu vyhoření a zejména ho odlišit od únavy, protože tyto dva psychologické pojmy bývají v praxi běžně zaměňovány. Dále se zaměříme na to, jaké externí formy pomoci může využít učitel při boji se syndromem vyhoření, a nakonec zmíníme, jaké mají pedagogové interindividuální možnosti prevence vzniku tohoto jevu. Text doplňujeme příklady z praxe autorky – školní a poradenské psycholožky (uvedeny kurzívou).
Jak rozeznáme únavu a vyčerpání od stavu psychického vyhoření?
Syndrom vyhoření je diagnostickou a klinickou jednotkou, jedná se o psychický stav, prožitek. Od roku 2019 je zařazen mezi onemocnění (Mezinárodní klasifikace nemocí), popsán byl však již v roce 1974. Jedná se o stav fyzického, emocionálního a mentálního vyčerpání, které je způsobeno dlouhodobým zabýváním se situacemi, jež jsou emocionálně náročné. Tyto emocionální požadavky jsou nejčastěji způsobeny kombinací velkého očekávání a chronických situačních stresů. Člověk prožívající s

Související dokumenty

Pracovní situace

Nástup do práce - znovu otevření škol v době mimořádných opatření
Ochrana pedagogů
Schéma posuzování návratu ze zahraničí školami podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 1. stupni ZŠ a v přípravných třídách
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na SŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v ZUŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na VOŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků na 2. stupni ZŠ
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v jazykové škole
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků v MŠ
Odborná kvalifikace speciálních pedagogů, psychologů, metodiků prevence a asistentů pedagoga
Posouzení kvalifikace v případě souběhu více pedagogických pozic
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků - přechodná ustanovení
Přímá pedagogická činnost nad stanovený rozsah
Výchovný poradce – metodické vedení učitelů
VP a další poradenští pracovníci
Právní výklad k § 23 zákona o pedagogických pracovnících
Moderní on-line způsoby profesního rozvoje učitelů
Nahrávání pedagogů ve vyučování
Virtuální hospitace: cesta k lepší škole

Poradna

Prodloužení zkušební doby
Jmenování třídních, uvádějících a provázejících učitelů
Učitel autoškoly a adaptační období
Záskok za nemocného jazykáře - odborná poradna, odpověď na dotaz
Vstupní lékařská prohlídka u pedagoga na DPP
Úvazek
Úvazek
Podnapilý rodič
Pracovní poměr na dobu určitou - 10 měsíců
Vedoucí učitel odborného výcviku
Kvalifikace
Přespočetné hodiny
Platová třída
Odměna za očkování
Zmocnění zdravotníka