PhDr. Veronika Vitošková, Ph.D.

Riziko rozvoje syndromu vyhoření ve spojitosti s učitelským povoláním je v posledních několika letech velmi často diskutovaným tématem. Nároky na výkon učitelské profese jsou značné a každá změna ve společnosti přináší nová témata i pro školy a jejich pracovníky. V uplynulých čtyřech letech se v odborných i laických kruzích téma syndromu vyhoření a přetíženosti pedagogických pracovníků skloňovalo zejména v souvislosti se společným (inkluzivním) vzděláváním a v nedávné době zejména v souvislosti se zcela nečekanou situací – zavřením škol z důvodu zabránění šíření nového koronaviru (období mimořádných opatření) a přechodem na distanční způsob vzdělávání prakticky „ze dne na den“. Syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků je téma oblíbené v poslední době též v pedagogicko-psychologických výzkumech.

Riziko rozvoje syndromu vyhoření ve spojitosti s učitelským povoláním je v posledních několika letech velmi často diskutovaným tématem. Nároky na výkon učitelské profese jsou značné a každá změna ve společnosti přináší nová témata i pro školy a jejich pracovníky. V uplynulých čtyřech letech se v odborných i laických kruzích téma syndromu vyhoření a přetíženosti pedagogických pracovníků skloňuje zejména v souvislosti se společným (inkluzivním) vzděláváním a v nedávné době zejména v souvislosti se zcela nečekanou situací – zavřením škol z důvodu zabránění šíření nového koronaviru (období mimořádných opatření) a přechodem na distanční způsob vzdělávání prakticky „ze dne na den“. Syndrom vyhoření u pedagogických pracovníků je téma oblíbené v poslední době též i v pedagogicko-psychologických výzkumech.

„Nejde o to ptát se, co chci od života, důležitější je ptát se na to, co život čeká od nás!“ V. E. Frankl

„Nejde o to ptát se, co chci od života, důležitější je ptát se na to, co život čeká od nás!“ V. E. Frankl

V pracovně školní psycholožky zazvonil v červnu telefon: „Dobrý den, moje dcera nastoupí v září na vaši školu a já bych vám chtěla o ní sdělit nějaké informace a také se poradit. Víte, ona je taková ,jiná‘. Měla kvůli tomu na základní škole velké problémy, tak jsem opatrná. Bylo by možné vás navštívit? Prosím jen, aby o tom nikdo další ze školy nevěděl, alespoň prozatím.“

„Ráda bych přišla na to, jaké povolání by mi v budoucnu sedlo.“ (Bára, 17 let) „Ráda bych zjistila, jestli chci být víc veterinářka nebo lékařka.“ (Andrea, 16 let) „Chtěla bych si dát dohromady nápady, co všechno bych chtěla po gymplu dělat, a víc je promyslet.“ (Bára, 17 let) „Už teď vím, že bych chtěla být právnička, ale ráda bych zjistila, co všechno bych mohla v budoucnu dělat.“ (Karolína, 15 let) „Hledám podporu v tom, co chci dělat, a ne v tom, co bych dle okolí dělat měla.“ (Rozarie, 15 let) „Vůbec netuším, co vlastně umím, a je načase to zjistit!“ (Tomáš, 20 let) „Chtěla bych se ujistit, zda cesta, po které chci jít, by mohla být ta správná.“ (Markéta, 17 let) „Miluji práci se dřevem a tvůrčí věci, ale váhám, jestli nakonec nezkusit gymnázium a mít do budoucna víc možností.“ (Matěj, 14 let) „Vím jistě, že zkusím studium medicíny, potřebuji se ale rozhodnout, na jakou konkrétní školu bude nejlepší podat si přihlášku.“ (Dana, 18 let)

Školní poradenské pracoviště je pevnou součástí školy již několik let, jeho počátky sahají do roku 2007. Cílem jeho činnosti je být k dispozici studentům čtyřletého gymnázia v případě potřeby, tzv. tady a teď, tedy poskytovat neodkladně podporu při vzniklých nesnázích (učebních, zdravotních, vztahových či osobních), ale také pracovat se studenty na jejich osobnostním rozvoji (pomáhat jim nalézat jejich silné stránky, poskytovat kariérové poradenství či „výcvik“ kompetencí potřebných pro zdárné dokončení studia či pro studium navazující). Pedagogům školní poradenské pracoviště poskytuje podporu v oblasti práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, metodické vedení či vzdělávání. Klíčovou složkou je také práce s tzv. kruhem podpory klienta, tedy s rodinou, obvykle s rodiči či prarodiči.