Seminář osobního rozvoje pro studenty 4. ročníků

Vydáno:

„Nejde o to ptát se, co chci od života, důležitější je ptát se na to, co život čeká od nás!“ V. E. Frankl

V úvodu textu bych se ráda zmínila o inspiraci, která mě přivedla na myšlenku zrealizovat seminář osobního rozvoje na střední škole, a také popsala, jakým vývojem tato myšlenka prošla. Před několika lety jsem měla zajímavý rozhovor se studentem druhého ročníku, který si vybíral volitelné semináře pro další dva ročníky. Procházel poměrně pestrou nabídku, kterou Gymnázium Jana Palacha Praha 1, s. r. o., každoročně studentům posledních dvou ročníků připravuje, a poznamenal: „To jsou zajímavé semináře, vlastně se mi líbí úplně všechny, ale nejprve bych potřeboval seminář, který by mi pomohl v tom, abych poznal, co by vlastně pro mě bylo nejlepší, co by mě bavilo a jakou asi cestou bych mohl jít.“
Věta tohoto studenta mě a mou kolegyni Mgr. Helenu Jiránkovou (nyní Polákovou) inspirovala k vytvoření dobrovolného semináře s názvem Kdo jsem a kam jdu?, jehož koncept byl oceněn Národní cenou kariérového poradenství za rok 2016. Seminář byl složen ze šesti živých setkání se studenty a z e-learningu. Zároveň do nabídky školy každoročně patří volitelný seminář psychologie, který se postupem let stále více zaměřuje na praktická témata, která studentům mohou pomoci lépe zvládat nároky života v současném dynamicky se měnícím světě. V letošním školním roce jsme se v rámci ŠVP školy pokusili koncept semináře Kdo jsem a kam jdu? rozšířit na celý školní rok, obohatit ho o některá témata probíraná v semináři psychologie a poskytnout tak studentům posledního ročníku možnost věnovat se dvě hodiny týdně sami sobě pod vedením lektorky ve spolupráci se školní psycholožkou PhDr. Norou Jakobovou.
Seminář vychází z vědního oboru psychologie a zaměřuje se na ta  témata, která souvisejí s rozvojem osobnostních kvalit studentů (jako například motivace, hodnoty, vůle, styly a způsoby učení, komunikace s druhými aj.). Cílem semináře nebylo předávání teoretických údajů (ač jsme se o ně opírali), ale motivování studentů k sebepoznání, práci na silných stránkách či rozvoji těch vlastností či charakteristik, které jim pomohou zorientovat se v sobě samém a porozumět ostatním. Studenti se seznamovali zejména s těmi tématy psychologie, jejichž bližší znalost jim může být v životě užitečná, a osvojovali si některé techniky „práce na sobě“, které jim mohou pomoci v aktuální situaci či v budoucím životě. Seminář byl postaven zejména na aktivitě účastníků, předpokládal se tedy hlubší zájem o psychologii a osobní rozvoj, motivaci pracovat na sobě a ochotu sdílet svou práci se skupinou. Lektorka vedla studenty k uvědomování si vlastní zodpovědnosti za svůj život. V semináři jsme pracovali s úkoly, které byly zadávány jednotlivcům i skupinám, výsledky práce byly reflektovány při výuce a výstupem semináře bylo zpracované portfolio vlastních osobnostních kvalit každým účastníkem. Seminář navštívilo několik hostů a na některých tématech s lektorkou úzce spolupracovala školní psycholožka (práce se stresem, prevence selhání v posledním ročníku studia, time management přípravy k maturitě a přijímacím zkouškám na vysoké školy aj.).
Po diskusích s vedením školy jsme usoudili, že výše zmíněný koncept semináře zcela zapadá do nové koncepce výuky školy (v posledních několika letech Gymnázium Jana Palacha Praha 1, s. r. o., inovovalo svůj školní vzdělávací program tak, aby co nejvíce vyhovoval době, ve které mladí lidé studují, požadavkům vysokých škol v Čechách i zahraničí a opíral se o kompetence, které aktuálně jsou a dle odborníků v budoucnosti budou potřebné pro dosažení úspěchu v další profesní a vzdělávací dráze i ostatních oblastech života). Zároveň jsme, jak bylo již výše naznačeno, zařadili do semináře témata, která ve škole pomáhá řešit studentům školní poradenské pracoviště, vznikl tedy další prostor pro přednášky, diskuse, besedy.
Na seminář se přihlásilo 11 studentů (tedy cca čtvrtina studentů v posledním ročníku, přičemž setkání nad některými tématy nalákalo více studentů, kterým to aktuálně umožnil rozvrh. Menší počet studentů umožnil skutečně hlubší, intenzivní a individuální práci nad tématy. Pracovali jsme s očekáváními studentů, průběžně reflektovali jejich potřeby vzhledem k situaci v posledním ročníku gymnázia a poměrně značné množství času jsme věnovali výstupům semináře a reflexi. Na semináři byla stanovena pravidla práce a vzhledem k povaze probíraných témat a sdílnosti seminaristů lektorka pracovala s tématem důvěry, mlčenlivosti a snažila se citlivě vnímat dynamiku skupiny.
Jako příklad uvádíme témata, kterým jsme se v průběhu semináře věnovali: schopnosti, dovednosti, kompetence, osobnostní vlastnosti, temperament, emoce, charakter, motivace, hodnoty, volní vlastnosti osobnosti, časová orientace, hodnoty, komunikace (vč. tématu manipulace), práce se stresem a prevence syndromu vyhoření, zdravý životní styl, duševní hygiena, vyváženost pracovního a soukromého života apod.
Jaký styl práce a metody výuky jsme volili? Především je nutné poznamenat, že se kromě výuky jednalo také o skupinovou poradenskou práci, což bylo plně v souladu se smyslem semináře. Frontální výuka a předávání informací byly omezeny na nutné minimum (zejména využívané pro vstup a prvotní vhled do tématu), nejvíce jsme se opírali o domácí přípravu studentů (zadávány byly „domácí úkoly“), která měla různorodé formy, o sebereflexi a reflexi této práce, o diskuse v rámci menších skupin či celé „třídy“. Využívány byly zejména kreativní a aktivizační techniky, byl kladen důraz na poskytování a kvalitu zpětné vazby na vypracované úkoly od ostatních účastníků i lektorky. Byly využity metody práce s časovou osou (minulost – přítomnost – budoucnost). Pracovali jsme s mapováním kompetencí (využity byly některé metody z konceptu švýcarské metody CH-Q), vlastními hodnotami, zájmy a postoji, dále se zdroji, které máme k dispozici (např. podpora okolí, vlastní schopnosti aj.), kladli jsme důraz na důležitost propojení formálního a informálního vzdělávání, dotkli jsme se i tématu prezentačních dovedností.
Důležitou součástí výstupu ze semináře bylo zpracované portfolio vlastních osobnostních kvalit. Formální podoba portfolia nebyla pevně zadána, i ta měla reflektovat prezentovanou jedinečnost každého studenta (papírové desky, prezentace na PC, online prezentace, píseň, báseň, prosté „povídání o sobě“ aj.), ale měla doporučenou strukturu, skládající se z těchto témat:
1.
co umím – moje schopnosti, dovednosti,
2.
jaký jsem – vlastnosti, temperament, způsoby komunikace aj.,
3.
co mě žene vpřed – co tvoří mou motivaci, jaké jsou mé hodnoty aj.,
4.
čeho bych chtěl dosáhnout – jaká je moje vize, má přání, plány, cíle aj.
A co na to samotní účastníci? Považuji za nutné uvést, že všichni seminář zdárně zvládli, portfolio vypracovali a prezentovali před ostatními. Odvedená práce měla vysokou úroveň, hloubku a bylo znatelné, že studentům na „prezentaci sebe sama“ vysoce záleží. Pro příklad uvádíme několik výroků studentů ze závěrečné fáze semináře:
„Vůbec jsem na začátku nevěděla, co od semináře čekat, ale musím říct, že mě všechny úkoly strašně moc bavily a sama sebe jsem překvapila, kolik času jsem věnovala přípravě.“
„Jsem až dojatá tím vším, co mi zde ostatní sdělili, já sama sebe vůbec nevnímala takhle dobře, jak mě vnímají ostatní. Děkuji za to.“
„Některé věci mě bavily víc, některé míň, ale nejvíce si odnáším z tématu komunikace a pochopil jsem, že můj způsob může vyvolávat konflikty a je třeba ho změnit.“
„Věci, které jsem o sobě tak nějak tušil, zde vyšly najevo a já jsem rád, že už o nich vím a umím je popsat, a ještě je navíc začínám vnímat pozitivně.“
Roční intenzivní spolupráce s 11 studenty mě opět utvrdila v přesvědčení, že poradenská práce na středních školách výběrového typu má velký smysl a to, že žák dobře prospívá ve škole, nemusí mít přímou souvislost s tím, jak sám sebe zná, jak se sebou umí pracovat a jaké má kompetence pro budoucí pracovní i osobní život.