Policie ve škole

Na krajském ředitelství policie je ve všech bývalých okresních městech . Každý územní odbor policie má svá oddělení a odbory. Jedním z nich je i oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování (dále jen „SKPV“), někde označované jako 1. oddělení, kde jsou zpravidla kriminalisté specializující se na mládež (slangově se označují jako ). Pracují většinou ve dvojici, jeden z dvojice je žena a druhý muž. A každý pracovník policie na recepci má přehled o tom, kdo je „mládežníkem“ územního odboru.

Navrhuji, aby se ředitelé škol seznámili u kávy, čaje nebo minerální vody s těmito mládežníky z SKPV. Cílem setkání je . Když se pak ve škole vyskytne nějaký problém, budou už vědět, komu mají zavolat o radu či pomoc.

Ze stejného důvodu doporučuji vedení školy nebo školského zařízení také osobní setkání Policie ČR podle místa příslušnosti školy. Obvodní oddělení Policie ČR většinou sídlí .

Bylo by také vhodné, aby se ředitelé škol osobně setkali i (patřící pod odbor sociálních věcí) v obcích s rozšířenou působností. Mnoho problémů se dá vyřešit ve spolupráci škola – orgán sociálně právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“) bez účasti policie. OSPOD může jednak vstupovat do obydlí žáků bez jakýchkoliv problémů, jednak má také „páky“ na rodiče¹⁾ nezbedných žáků, třeba záškoláků.

Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem a služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých .²⁾ V případě pochybností, zda do školy vstoupil skutečný policista či podvodník vydávající se za policistu, má ředitel školy nebo odpovědný pracovník školy možnost ověřit si telefonicky totožnost policisty na pracovišti, které dotyčný policista uvedl při příchodu do školy.

Policisté vstupující do školy by měli dát na vědomí řediteli školy,³⁾že budou ve škole provádět služební úkon, zejména výslech žáků nebo studentů. Management školy by se neměl spokojit s pouhou informací od policistů, že budou ve škole provádět výslechy a potřebují si „popovídat“ s některými žáky. Není na škodu, když si ředitel školy ověří u příslušníků Policie ČR, zda přicházejí jako ⁴⁾, nebo jako .⁵⁾ Rozdíl mezi policistou a policejním orgánem není podle vnějších znaků osoby rozpoznatelný (služební stejnokroj – uniforma nebo civilní oděv).

Pokud příslušník Policie ČR plní úkoly policie podle zákona o Policii ČR,⁶⁾jedná se o . Pokud postupuje podle trestního řádu,⁷⁾jedná se o příslušníka policejního orgánu, zkráceně .

Pro management školy je tato rozlišující skutečnost příslušníka Policie ČR na policistu nebo policejní orgán velmi s ohledem na další možný ve škole a neméně důležitá je (hájení se a uplatnění svých práv). Sám jsem se za svou celou kariéru u Policie ČR nikdy nesetkals tím, že by se management školy zajímal, v jakém postavení příslušník Policie ČR do školy přichází. Tato znalost vystupuje ještě výrazněji do popředí při žáka nebo studenta podávajícího vysvětlení .⁸⁾

V příštím příspěvku se budu zabývat právním rámcem pomoci školy na žádost Policie ČR a .

Některé pasáže příspěvku jsem čerpal ze své odborné publikace ve které doporučuji školám, jak správně spolupracovat s policií, aby předešly nepříjemným situacím a případným postihům. Tuto publikaci je možno pořídit také v rámci dotačního , čehož některé školy využívají.