K pojmenování čtyř částí školní inkluze jsme dospěli po několikaleté analýze teoretických východisek (právní, ekonomická, filozofická a pedagogická), již existujících evaluačních nástrojů, ohniskových skupin provedených s různými cílovými skupinami a nakonec jsme vycházeli ze zkušeností, které nám poskytl projekt Férová škola, díky němuž získáváme již řadu let bohaté poznatky o fungování inkluzivně orientovaných základních školách v České republice i v zahraničí.
Jak poznám inkluzivní školu?
Mgr.
Monika
Tannenbergerová,
Ph.D.,
metodička projektu Férová škola, pedagožka a výzkumnice PdF MU
Čtyři tematické oblasti pro evaluaci školní inkluze jsou:
A
Kultura (kultura, politika, postoje)
B
Podmínky (materiální, organizační, personální)
C
Praxe (didaktika, individualizace, hodnocení)
D
Relace (vztahy, komunikace, spolupráce)
Pro každou oblast bylo stanoveno 11-12 ukazatelů. Ukazatelů školní inkluze je tedy dohromady 45, v obrázku vidíte 16 základních, zbylých 39 nabízíme v knize Průvodce školní inkluzí, kde ke každému ukazateli navíc najdete praktické, konkrétní tipy a rady, jak je možné daný ukazatel ve škole rozvíjet.
A tematická oblast Kultura
Tematická oblast kultura se odráží zejména v postojích, hodnotách a projevech chování pracovníků školy. Jedná se o ideové nastavení školy, které je sdíleno a předáváno žákům, rodičům, zaměstnancům školy, příslušné lokalitě, veřejnosti i zřizovateli. Pod oblastí kultura se skrývají nejobtížněji zachytitelné, leč nejdůležitější aspekty kvalitní inkluzivní školy: klima, atmosféra, étos, filozofie a politika.
B tematická oblast Podmínky
V oblasti podmínky se jedná převážné o prvky, které souvisejí s organizačním, materiálním a personálním zajištěním chodu školy. Aby mohl být edukační proces úspěšný, je třeba prostředí, zázemí školy i personální obsazení přizpůsobovat heterogennímu složení žáků. Základní faktické i symbolické bariéry, které mohou tomuto procesu zabraňovat (resp. jejich absenci/eliminaci), popisuje předkládaná oblast.
C tematická oblast Praxe
Tematická oblast praxe zobrazuje žáka a jeho potřeby v centru pedagogicko-didaktického snažení s ohledem na přirozenou a očekávanou rozmanitost každé učební skupiny, jíž je každý žák součástí. Jsou v ní zahrnuty zejména prvky individualizovaného přístupu k žákovi i k jeho hodnocení. V oblasti lze nalézt i položky apelující na aktivizaci žáků směrem ke vzájemné spolupráci a ke spoluvytváření procesu výuky.
D tematická oblast Relace
Tematická oblast relace si klade za cíl zachytit nejdůležitější vztahy, které se na půdě školy odehrávají, vyjma relace učitel-žák, které je věnován prostor v oblasti praxe. Vztahy jsou situovány mezi dva aktéry (např. učitel-rodič), intraskupinově (např. mezi učiteli), interskupinově (např. mezi učiteli a asistenty); vně i vevnitř školy. V oblasti relace je kladen důraz na povahu těchto vztahů, zda jsou postaveny na vzájemné důvěře, otevřenosti a svobodě.
POZNÁMKA REDAKCE
Některé pasáže článku jsou vyňaty z knihy „Průvodce školní inkluzí“. V knize, kromě teoretických kapitol, naleznete také část praktickou, kterou tvoří konkrétní soubory námětů, návodů a tipů z českých inkluzi aplikujících základních škol.