Plýtvání jídlem ve škole

Kolik jídla ve škole končí zbytečně v odpadu? Plýtvání jídlem není jen otázkou provozu školní jídelny. Souvisí s tím, jak děti vnímají jídlo, jaké mají stravovací návyky i jak škola přistupuje k tématům udržitelnosti a odpovědnosti.

Vše o tématu plýtvání jídlem

Tento přehled mapuje různé přístupy k prevenci plýtvání jídlem. Přináší inspiraci, osvědčené postupy i konkrétní příklady. Školám pomůže omezovat plýtvání, podporovat zdravý vztah dětí k jídlu a proměnit školní stravování v přirozenou součást vzdělávání.

Kolik jídla ve školách končí v odpadu?

Projekt Prague food waste v roce 2024 ukázala, že přibližně třetina pokrmů školních jídelen končí jako odpad. Významnou část netvoří jen zbytky na talířích, ale 43 % odpadu představují nevydané pokrmy. Výzkum organizace Skutečně zdravá škola navíc odhaluje, že v českých závodních a školních jídelen skončí v koši až 50 tisíc tun potravin ročně. Školní jídelny bohužel patří mezi největší producenty gastroodpadu.

Jak zamezit plýtvání? 

  • Vzdělávat žáky (i zaměstnance) o hodnotě potravin a dopadech plýtvání.
  •  Ukazovat příklady dobré praxe.
  • Zapojit děti do odpovědnosti za množství jídla, které si nabírají a následně snědí.
  • Zavést bufetový způsob výdeje jídla.
  • Hledat možnosti využití nevydaných pokrmů a podporovat redistribuci vhodných nevydaných jídel pro sociální a charitativní účely.
  • Třídit gastroodpad a zajistit jeho další správné zpracování.

Být příklade, začněme u dospělých

Respekt k jídlu a odpovědné nakládání s potravinami děti nejlépe naučíme, pokud jim sami půjdeme příkladem. Děti přijímají návyky, které (nejen) ve škole každodenně vidí a zažívají. Buďte vzorem, inspirací i hybatelem změn ve školní jídelně.  

==>> Přečtěte si článek Daniely Duškové "Nevydaná jídla z jídelen do koše nepatří"

Významnou roli při prevenci plýtvání hraje environmentální výchova. Projekt Smart Food ukazuje, jak můžeme s žáky zábavnou formou pracovat a vzdělávat je o spotřebě potravin, prevenci plýtvání, nakládání s odpady i ochraně životního prostředí. Environmentální program EFG Educa ukazuje žákům nový pohled na odpad jako obnovitelný zdroj energie

Procesu eliminace odpadu pomáhá i samotný fakt učit žáky více přemýšlet o tom, že jídlo není samozřejmost ani odpad Týden bez plýtvání. 

Děti ve školce často poprvé ochutnají potraviny, které doma nedostávají - třeba jáhly, pohanku, kuskus, červenou čočku nebo cizrnu. Pokud jim je kuchařky nabídnou hravou formou a v příjemném prostředí, mají děti větší šanci si je oblíbit. Co by měla obsahovat správná školková svačina? Proč si vést svačinový kalendář? Přečtěte si článek s tipy pro kuchařky nejen z mateřských školek s výstižným názvem Svačiny.

Snížení množství potravinového odpadu ve školní jídelně

Zapojte celou školu do udržitelnosti. Inspirací mohou být školy, které propojují omezení gastroodpadu, kompostování, opětovné využívání materiálů (reuse) a vzdělávání žáků. Nejlepších výsledků dosahují tam, kde se na změnách podílejí učitelé, žáci, vedení školy i pracovníci školní jídelny. Osvědčené postupy nabízí článek "Inspirace pro trvale udržitelnou školu"

Se samoobslužnou jídelnou děti zbytky jídla téměř nemají, a tak jídlo ani nevyhazují. A navíc ochutnávají a postupně se naučí jíst pokrmy, kterým se dříve vyhýbaly. O novém modelu školních jídelen, který si můžete přečíst v databázi článku ze Speciálu pro školní jídelny. Ukazuje, že omezení plýtvání jídlem můžeme postavit na pár jednoduchých principech: 

  • Suroviny objednat podle skutečného počtu objednaných jídel.
  • Ořezy zeleniny a další zbytky využít např. při přípravě vývarů.
  • Kompostovat biologicky rozložitelné zbytky.
  • Neprodané či nevydané porce jídla poskytnout jako potravinovou pomoc. 
  • Vést děti k respektu k hodnotě potravin. 
 Hodnotu potraviny netvoří jen její cena!

Dětský psycholog Václav Mertin ve svém článku "Vybíravost" upozorňuje, že  jídlo má být především radost a nemělo by pro dítě přestavovat trápení. Připomíná, že základy vstřícného přístupu k jídlu v dospělosti se budují v dětství.

Inspirujte osvědčenými postupy ze školních jídelen

Omezení plýtvání není otázkou nastavení jednoho opatření ani změny, která se stane ze dne na den. Školy a školní jídelny se pohybují v legislativním rámci školního stravování, musí zohlednit ekonomické možnosti i provozní podmínky. Právě proto je pro školní jídelnu zásadní podpora vedení školy, potažmo zřizovatele, i otevřená komunikace mezi zaměstnanci jídelny, vedením školy, pedagogy a především dětmi či rodiči. 

Je to sen? Připravte tematický den, který má jasný cíl a především návaznost na výuku. Přečtěte si o školní jídelně, která spolupracuje s učiteli i se školní družinou, díky čemuž vznikají propojené aktivity napříč předměty. ==>> Školní jídelna, kde jídlo učí, baví a inspiruje

Inspirativní cesta do francouzského departementu Dordogne, kde se rozhodli transformovat školní stravování na koncept, který zahrnuje tři klíčové položky: 100% biopotraviny, 100% lokální zdroje a 100% domácí kuchyně (vaření od základu).

Pojďme opustit český model svázaný spotřebním košem a napjatým rozpočtem. Školní oběd může být jedním z nejsilnějších pedagogických nástrojů. Finsko ukazuje, jak školní jídelna může formovat vztah dětí ke zdraví, udržitelnosti i k sobě navzájem. ==>> Více než jen naplněný talíř - lekce odpovědnosti a respektu

Legislativa a hygienické požadavky

Omezování plýtvání jídlem a dalšími surovinami ve školních jídelnách není jen otázkou dobré vůle. Možnosti vedoucích školních jídelen ovlivňuje nejen legislativa ale také hygienické předpisy, požadavky na plnění spotřebního koše, finanční normativy i organizace školního stravování.

==>> Více informací o školním stravování najdete na rizeniskoly.cz/skolni-stravovani

Zdroj: Řízení školy, https://zachranjidlo.cz/blog/temer-tretina-pokrmu-ktere-se-uvari-ve-skolnich-jidelnach-skonci-jako-odpad/; https://www.rizeniskoly.cz/casopisy/special-pro-skolni-jidelny/