Mgr. Karla Maříková

V předchozích dílech jsme postupně nahlédli do ateliéru asertivního umění, zabývali se principy asertivních práv a zvažovali uplatnění asertivních technik v praxi. Závěrečná část minisérie přináší několik dalších námětů pro zdokonalování i trénink komunikačních dovedností a důkladněji se přitom zaměřuje na význam či praktické využití emoční inteligence, pro niž se vžilo označení EQ.

První dva díly této minisérie byly věnovány principům asertivního přístupu a jednotlivým asertivním právům. Nyní se zaměříme na techniky náležející do komunikační výbavy těch, kdož umí s ostatními jednat zdravě sebevědomě neboli asertivně. Připojíme názorné příklady a nabídneme praktická cvičení. U jednotlivých technik se blíže zamyslíme nad tím, které z nich jsou, či naopak nejsou vhodné pro užití v konkrétních komunikačních situacích.

Minulý díl minisérie o zdravě sebevědomém jednání a efektivní komunikaci byl zakončen výčtem deseti asertivních práv. V novém pokračování se budeme věnovat těmto většinou obecně známým tvrzením více do hloubky, podrobněji se zaměříme na jejich podstatu a vztáhneme je blíže k vlastní současné praxi. Půjde zejména o to, abychom se na jednotlivá asertivní práva podívali z hlediska možnosti jejich praktického využití v konkrétních situacích – abychom si sami pro sebe

Zpočátku jsem se trochu obávala: individuální on-line konzultace sice praktikuji několik let, ale skupinová supervizní práce ve virtuálním prostředí byla pro mne ještě vloni na jaře malou neznámou. Vlastně jsem si nebyla jista, jestli je vůbec možné skrze webové kamery a mikrofony vytvořit onen náležitě bezpečný a otevřený společný prostor s tvůrčí atmosférou, který jsme zvyklí zažívat při zdařilých prezenčních skupinových setkáních. Zkušenosti posledního půl roku ukázaly, že to možné je.

První díl minisérie článků akcentuje téma zdravého sebevědomí a sebeprosazení, schopnost vyjádřit vlastní názor a postoj bez následných pocitů viny, ale také dovednost rozpoznat manipulaci a dokázat se jí ubránit. Tato témata se opakovaně objevují jako důvody, proč pedagogičtí pracovníci vyhledávají sebezkušenostní semináře. Je skvělé, že většina pomáhajících profesionálů přestala vnímat osobnostní rozvoj jako nutné zlo, že se dokonce stal samozřejmou podmínkou jejich vysoké odbornosti. Novým seriálem bychom rádi přispěli k tomuto příznivému trendu.

Rozhovor s rodiči nebo zákonnými zástupci žáků je velmi specifická komunikační situace, která má svá pravidla a vyžaduje profesionální přístup ze strany všech pracovníků školy, pokud možno i těch provozních. Téma komunikace s rodiči je stálicí v poptávce vzdělávacích programů DVPP, přičemž trvale mají o školení zájem jednotlivci, ovšem čím dál častěji jsou semináře objednávány vedením škol takzvaně pro sborovnu. A to je dobře, neboť jednat s rodiči není totéž jako jednat se žáky či s kolegy, a už vůbec to není totéž jako mluvit s někým třeba při venčení psů – i kdybychom se přitom bavili s rodičem dětí, které „chodí k nám do školy“. Připomeňme si tedy faktory, jež pomáhají proměnit „popovídání s maminkou nebo tatínkem“ v efektivní a strukturovaný rozhovor, vedený dobře připraveným profesionálem.

Rozhovor s rodiči nebo zákonnými zástupci žáků je velmi specifická komunikační situace, která má svá pravidla a vyžaduje profesionální přístup ze strany všech pracovníků školy, pokud možno i těch provozních. Téma komunikace s rodiči je stálicí v poptávce vzdělávacích programů DVPP, přičemž trvale mají o školení zájem jednotlivci, ovšem čím dál častěji jsou semináře objednávány vedením škol takzvaně pro sborovnu. A to je dobře, neboť jednat s rodiči není totéž jako jednat se žáky či s kolegy a už vůbec to není totéž jako mluvit s někým třeba při venčení psů – i kdybychom se přitom bavili s rodičem dětí, které „chodí k nám do školy“. Připomeňme si tedy faktory, jež pomáhají proměnit „popovídání s maminkou nebo tatínkem“ v efektivní a strukturovaný rozhovor vedený dobře připraveným profesionálem.

V únorovém čísle, když byla řeč o sebezkušenosti a osobnostním rozvoji, jsem slíbila napsat více k tématu supervize, která také patří do "kufříku" s nástroji, metodami a další nutnou či podpůrnou výbavou pomáhajících profesionálů. Ze zkušenosti supervizorky vím, jak rozdílné, ba i protichůdné bývají představy lidí o tom, co se za slovem SUPERVIZE vlastně ukrývá. A není divu. Jedná se o disciplínu, která sice má ve světě více než stoletou tradici (zejména v oblasti sociální práce nebo psychoterapie), ale v českém školství se zatím uplatňuje spíše sporadicky. Škoda...

Supervize patří do „kufříku“ s nástroji, metodami a další nutnou či podpůrnou výbavou pomáhajících profesionálů, ale i pracovníků v jiných pozicích. Ze zkušenosti supervizorky vím, jak rozdílné, ba i protichůdné, bývají představy lidí o tom, co se za slovem SUPERVIZE vlastně ukrývá. A není divu. Jedná se o disciplínu, která sice má ve světě více než stoletou tradici (zejména v oblasti sociální práce nebo psychoterapie), ale v českém školství se zatím uplatňuje spíše sporadicky. Škoda...

Jako lektorka takzvaných soft skills neboli psychosociálních dovedností a jako supervizorka pomáhajících profesionálů se pracovně angažuji zejména v oblasti školství a sociální práce. Ve školách jsem v posledním desetiletí spolupracovala převážně s učitelkami a učiteli nebo se zástupci vedení. To se začalo měnit počátkem uplynulého roku, kdy se mezi účastníky mých seminářů stále častěji "objevovaly" paní vychovatelky ze školních družin. Jestliže zde užívám ženského rodu, je to proto, že s mužem na této pozici jsem se dosud nesetkala.