Školní stravování "předškoláka" - vymáhání úhrady a prominutí dluhu

Z důvodu jednoznačného vnímání subjektu, který je oprávněn a někdy přímo povinen vymáhat dluh, resp. oprávněn prominut dluh, na úvod připomeňme, že je nutné rozlišovat právnickou osobu a činnosti, které daná právnická osoba vykonává. Je evidentní, že subjekt, který je k uvedeným právním jednáním oprávněn, je právnická osoba.

Zřejmě ve většině případů školní stravování dětí mateřské školy zajišťuje tatáž organizace (jedna a tatáž právnická osoba), která vykonává činnost mateřské školy (např. hypotetická Mateřská škola Kostelec, příspěvková organizace, současně vykonává činnost mateřské školy a školní jídelny). Proto se dále kvůli jednoduššímu vnímání textu hovoří o "mateřské škole" jako o subjektu, který vymáhá úhradu školního stravování nebo promíjí dluh za školní stravování.

Toto zjednodušení však neznamená, že by se níže nastíněné možnosti týkaly jen mateřských škol. Naopak, využít je mohou všechna zařízení školního stravování, i když jsou zřízena jako samostatná školská zařízení (např. hypotetická Školní jídelna Rájec, příspěvková organizace).

Problematice stravování v mateřské škole a důsledkům neuhrazení úplaty za takové stravování dle právní úpravy platné do 31. 12. 2016 jsme se věnovali v předchozích článcích na toto téma³⁾.

V těch byly zmíněny především možnosti, jakým způsobem lze stanovit splatnost úplaty za školní stravování ve vnitřním řádu (zálohově předem nebo naopak následně), a dále odlišné důsledky v případě neuhrazení úplaty za školní stravování v mateřské škole a ve vyšších vzdělávacích stupních. Dále se tedy zaměříme na to, jaké změny přinesla v tomto směru novela školského zákona.

Jak již bylo uvedeno, školský zákon byl novelizován s účinností od 1. 1. 2017 a s účinností od 1. 9. 2017. Jak se uvedené novely promítly do právní úpravy poskytování školního stravování dětem mateřské školy? Základní momenty shrnuje následující tabulka.

 I--------------------------------------------------I-------------------------I I Dle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o       I Školský zákon v         I I předškolním vzdělávání, v platném znění, je      I novelizovaném znění od  I I způsob a rozsah stravování dítěte stanoven       I 1. 1. 2017 a od 1. 9.   I I ředitelem školy (a to již při přijetí dítěte do  I 2017 na uvedených       I I mateřské školy) po dohodě se zákonným zástupcem  I ustanoveních vyhlášky o I I dítěte. Přitom ředitel školy musí stanovit       I předškolním vzdělávání  I I způsob a rozsah stravování dítěte tak, aby se    I nic nemění.             I I dítě, je-li v době podávání jídla přítomno v     I                         I I mateřské škole, stravovalo vždy. Obvykle je dítě I                         I I každý den, ve kterém se vzdělává v mateřské      I                         I I škole, přítomno v mateřské škole v době podávání I                         I I jídla. Proto lze konstatovat, že typicky je      I                         I I vzdělávání dítěte v mateřské škole příčinou,     I                         I I která vyvolává nutný důsledek - podávání jídla v I                         I I rámci školního stravování.                       I                         I I--------------------------------------------------I-------------------------I I Dle § 35 odst. 1 písm. d) školského zákona       I Školský zákon v         I I platí, že pokud zákonný zástupce dítěte v        I novelizovaném znění od  I I mateřské škole opakovaně (tj. nejméně dvakrát)   I 1. 1. 2017 a od 1. 9.   I I neuhradí úplatu za školní stravování ve          I 2017 uvedené ustanovení I I stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný  I jako takové nemění.     I I termín úhrady, ředitel mateřské školy může po    I                         I I předchozím upozornění písemně oznámeném          I                         I I zákonnému zástupci dítěte rozhodnout ve správním I                         I I řízení o ukončení předškolního vzdělávání dítěte I                         I I (kdy dítě přestane být dítětem mateřské školy    I                         I I dnem nabytí právní moci rozhodnutí).             I                         I I--------------------------------------------------I-------------------------I I Dle § 35 odst. 2 školského zákona rozhodnout o   I Faktickou změnu oproti  I I ukončení předškolního vzdělávání nelze v případě I dosavadnímu postupu     I I dítěte, pro které je předškolní vzdělávání       I přináší nové ustanovení I I povinné.                                         I § 35 odst. 2 školského  I I                                                  I zákona, které nabylo    I I                                                  I účinnosti teprve 1. 9.  I I                                                  I 2017.                   I I--------------------------------------------------I-------------------------I 

Nenápadnou větou s účinností od 1. 9. 2017 obsaženou v § 35 odst. 2 školského zákona tak dochází k

Byť je nemožnost ukončit předškolní vzdělávání v případě, kdy je ze zákona povinné, naprosto logická, negativní dopady na náklady spojené se školním stravováním jsou zcela nasnadě. Dle aktuálního znění ustanovení § 34 odst. 1 školského zákona je předškolní vzdělávání povinné od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte. V důvodové zprávě k zákonu č. 178/2016 Sb. se uvádí, že ve školním roce 2013/2014 se v mateřských školách vzdělávalo 111 000 pětiletých dětí a 20 000 šestiletých dětí⁴⁾. Pokud bychom vyšli z těchto údajů i pro další roky, vzniká v každém roce skupina minimálně 100 000 dětí, které mají ze zákona právo na stravu, jsouli přítomny v mateřské škole v době stravování, ale zároveň není možné je z předškolního vzdělávání vyloučit, pokud jejich zákonní zástupci za poskytování stravy nebudou platit. V případě, že by se k tomuto přístupu - v absurdním katastrofickém scénáři - odhodlali všichni rodiče "povinných předškoláků", pak se jen na obědech může na straně mateřských škol jednat o ztrátu v celkové výši nejméně 1 400 000 Kč denně⁵⁾ ! Tuto ztrátu by mateřské školy musely pochopitelně sanovat, a to buď vymáháním dluhů za neuhrazené stravování (s čímž jsou ale spojeny další náklady, a tedy návratnost z povahy věci nemůže dosáhnout 100 %), nebo úhradou z prostředků, které by jinak mohly být využity k jinému účelu.

Skutečnost, že předškolní vzdělávání dítěte nelze ukončit, pokud jeho zákonní zástupci neplatí za školní stravování, ale pochopitelně neznamená, že je taková situace v pořádku a zákonní zástupci dítěte za stravování platit nemusí. Na straně zákonných zástupců samozřejmě vzniká dluh vůči tomu zařízení školního stravování, které zabezpečuje školní stravování pro děti vzdělávající se v mateřské škole, a zařízení může tento dluh zcela oprávněně vymáhat. Procesní prostředky a mechanismy, kterými tak může činit, jsme zmiňovali v předchozích článcích na toto téma⁶⁾. Ve stručnosti lze zmínit, že v úvahu přichází

Oba způsoby představují ale jen řešení následku (vzniklých dluhů), nikoliv samotnou prevenci před vznikem dluhů.

Většina ředitelů mateřských škol předpokládá (nebo doufá), že zákonných zástupců - neplatičů nebude mnoho a že výše dlužné částky nebude vysoká. Ředitelé mateřských škol, kteří mají zkušenosti s vymáháním dluhu, doplní např. to, že vymáhání dluhu je pro mateřské školy časově, administrativně i finančně náročné, zkomplikované mimo jiné migrací obyvatel. V prvním i ve druhém případě ředitelé mateřských škol dospívají k závěru, že za daných podmínek není efektivní vymáhat dlužnou částku soudní cestou, a hledají jiné legální řešení vzniklé situace.

V současné době uvedené legální řešení spočívá v tom, že mateřská škola dluh neplatiči promine. Prominutí dluhu dle § 1995 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen "OZ"), je dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, tzn., že se jedná o dvoustranné právní jednání.

Je nutné, aby mateřské školy vkládaly do pojmu "prominutí dluhu" význam stanovený OZ. Prominutí dluhu nelze zaměňovat s pasivitou na straně mateřské školy. Pokud má být dluh prominut, mateřská škola jako věřitel musí vůči dlužníkovi tuto svou vůli aktivně projevit (dát najevo, že je připravena dluh prominout).

Pokud by mateřská škola "nic nedělala", nechala plynout čas, mohlo by po určité době dojít k . Co to znamená konkrétně? Pokud by byla mateřská škola takto pasivní déle než 3 roky od splatnosti dluhu, dojde k uplynutí promlčecí doby. V této situaci mateřská škola může uplatnit svůj dluh u soudu. Dlužníkovi však stačí v soudním řízení vznést námitku promlčení dluhu a soud musí dát této námitce za pravdu a žalobu zamítnout (a uložit tak mateřské škole jako neúspěšnému žalobci i povinnost k náhradě nákladů na právní zastoupení, pokud jej žalovaný využil).

V souvislosti s prominutím dluhu je dále nutné zdůraznit, že mnohých mateřských škol obsahuje pasáž, podle které organizace může promíjet dluhy a závazky jen se souhlasem zřizovatele.

Jestliže by mateřská škola dluh ani neprominula, ani nevymáhala a nechala jej "ležet ladem" až do jeho promlčení, mohla by být taková pasivita posouzena i jako zanedbání řádné péče při správě pohledávek, a to s pracovněprávními důsledky z toho vyplývajícími pro odpovědnou osobu (tedy až povinnost k náhradě škody).

Za dílčí preventivní nástroj v tomto směru lze , tedy předem (např. úplata za školní stravování za příslušný měsíc je splatná do patnáctého dne předcházejícího kalendářního měsíce). Takové stanovení splatnosti sice nezbavuje zařízení školního stravování povinnosti poskytnout stravu dítěti, je-li v mateřské škole přítomno v době podávání jídla, ale snižuje pravděpodobnost vzniku a výši dluhu. Není-li totiž úplata za stravování uhrazena ve stanoveném termínu, který předchází samotnému poskytnutí stravy, poskytuje to zařízení školního stravování určitý časový prostor k urgencím úhrady⁷⁾.

V souvislosti se zálohovou úhradou za školní stravování stojí zcela jistě za zmínku vyhláška č. 210/2017 Sb., kterou se s účinností od 1. 9. 2017 mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů. Touto novelizující vyhláškou totiž došlo k vložení nového odstavce 4 v ustanovení § 5 vyhlášky č. 107/2005 Sb. Tento paragraf se věnuje úplatě za školní stravování v zařízeních školního stravování zřízených státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a v předmětném novém odstavci se výslovně uvádí, že: Toto ustanovení tak sice pro zařízení školního stravování staví na jisto, že mohou požadovat úplatu za stravování zálohově předem, a to dokonce až na dva měsíce, nicméně právní nejistotu vyvolává druhá část věty, kde se hovoří jen o zákonném zástupci nezletilého žáka a o zletilém žákovi. Zcela zde chybí sousloví "zákonným zástupcem dítěte v mateřské škole" nebo jen "zákonným zástupcem dítěte", přičemž právě pojem "dítě" je charakteristickým označením pro děti účastnící se vzdělávání v mateřské škole, a to nejen ve školském zákoně, ale i přímo ve vyhlášce č. 107/2005 Sb. (např. § 1 odst. 1 nebo § 4 odst. 3).

Vzniká tak otázka, zda je smyslem novelizující vyhlášky č. 210/2017 Sb. umožnit od 1. 9. 2017 zálohovou úplatu za stravování skutečně jen pro "vyšší vzdělávací stupně", počínaje základní školou (a pro mateřské školy tedy vyloučit?), nebo zda se jedná jen o legislativně-technickou chybu (chybějící sousloví "zákonným zástupcem dítěte") a smyslem mělo být umožnit zálohovou úplatu za stravování i v případě stravování v mateřských školách. První variantě by nasvědčovala skutečnost, že toutéž novelou došlo k doplnění věty i v ustanovení § 3 odst. 6 vyhlášky č. 107/2005 Sb., přičemž v tomto doplnění se o "dětech" hovoří, a tedy je zjevné, že ministerstvo školství si bylo při tvorbě novelizující vyhlášky odlišnosti pojmosloví "dítě" a "žák" vědomo. Pro druhou variantu pak svědčí absence jakéhokoliv racionálního důvodu, pro který by se ustanovení o zálohové úplatě nemělo vztahovat na stravování v mateřských školách, o to více ve shora popsané aktuální situaci, kdy došlo k zavedení povinného předškolního vzdělávání, aniž by tato změna byla reflektována ve zmírnění povinnosti poskytovat dítěti v mateřské škole stravu, je-li přítomno v době jejího podávání. Vyloučení mateřských škol z možnosti zálohové úplaty za stravování by tak vedlo pouze ke zhoršení již tak nezáviděníhodné situace mateřských škol z pohledu povinného poskytování stravování dětem, na které se vztahuje povinnost předškolního vzdělávání.

V tomto směru nelze než doporučit, aby mateřské školy, respektive zařízení školního stravování, apelovaly na ministerstvo školství, aby poskytlo metodický výklad tohoto nového ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky č. 107/2005 Sb., v platném a účinném znění, nechť je postaveno na jisto, zda je možnost zálohové úplaty za stravování v mateřských školách i po 1. 9. 2017 přípustné, či naopak zakázané.

Právní nástroje, které mohou mateřské školy použít ve vztahu k zákonným zástupcům dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání - neplatičům, jsou velmi omezené. V případě již vzniklého dluhu za školní stravování mohou za podmínek stanovených zákonem (resp. zřizovací listinou) dluh vymáhat nebo dluh prominout. Jedinou (a současně pouze dílčí) formou preventivního opatření je stanovení úhrady za školní stravování zálohově.