Jedno ze základních pravidel spojených s bezpečným využíváním internetu hovoří o tom, že v online prostředí bychom měli sdílet pouze takové osobní a citlivé údaje, které nás nemohou v současnosti či budoucnosti ohrozit – např. poškodit naši pověst, vystavit nás veřejnému dehonestování apod. Problém však nastává v situaci, kdy naše osobní údaje sdílí jiná osoba – ať už je to kolega z práce, přítel či přítelkyně, nebo dokonce rodič. Právě rodiče totiž velmi často provozují tzv. sharenting.
Termín sharenting (oversharenting) označuje nadměrné používání sociálních médií (a obecně internetových služeb) rodiči, kteří sdílejí obsah, ve kterém figurují jejich vlastní děti. Sharenting je vlastně kombinací slov share (sdílet) a parenting (rodičovství) a můžeme si jej představit jako:
a)
nadměrné sdílení fotografií či videí vlastních dětí (zpravidla bez jejich souhlasu),
b)
zakládání profilů dětí v rámci různých druhů online služeb (bez jejich souhlasu) – v extrémních podobách zakládání prenatálních profilů1),
c)
zakládání různých druhů online deníčků, ve kterých je život dítěte monitorován den po dni, měsíc po měsíci apod.
V posledních letech začíná sharenting představovat stále větší problém. Děti, které dospívají, totiž často nechtějí, aby jejich rodiče tento obsah (např. fotografie obnažených dětí na nočníčku nebo třeba na pláži, fotky ultrazvuku dítěte, fotky novorozenců a batolat apod.) sdíleli a aby jejich fotografie, videa či