doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.

Výzkum Děti a kult krásy v online světě byl realizován1) ve spolupráci Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2 Czech Republic v rámci smluvního výzkumu (kontrakt PDF/2022/0029).

  Jak na bezpečnost online výuky pro pedagogy doc. Mgr. Kamil Kopecký Ph.D. Centrum PRVoK, projekt E-Bezpečí, Pedagogická fakulta UPOL Mgr. Veronika Krejčí Pedagogická fakulta UPOL České školství se dalo...

Jste náruživými uživateli sociálních sítí? Pravidelně kontrolujete dění na profilech svých přátel, aktualizujete své statusy, hodnotíte příspěvky ostatních a reagujete na ně, často přispíváte do diskusních skupin? Procházíte online fotogalerie svých přátel? Možná se u vás začne brzy rozvíjet syndrom, který je označován zkratkou FoMO.

Jedno ze základních pravidel spojených s bezpečným využíváním internetu hovoří o tom, že v online prostředí bychom měli sdílet pouze takové osobní a citlivé údaje, které nás nemohou v současnosti či budoucnosti ohrozit – např. poškodit naši pověst, vystavit nás veřejnému dehonestování apod. Problém však nastává v situaci, kdy naše osobní údaje sdílí jiná osoba – ať už je to kolega z práce, přítel či přítelkyně, nebo dokonce rodič. Právě rodiče totiž velmi často provozují tzv. sharenting.

Jedno ze základních pravidel spojených s bezpečným využíváním internetu hovoří o tom, že v online prostředí bychom měli sdílet pouze takové osobní a citlivé údaje, které nás nemohou v současnosti či budoucnosti ohrozit – např. poškodit naši pověst, vystavit nás veřejnému dehonestování apod. Problém však nastává v situaci, kdy naše osobní údaje sdílí jiná osoba – ať už je to kolega z práce, přítel či přítelkyně, nebo dokonce rodič. Právě rodiče totiž velmi často provozují tzv. sharenting.

Během letních prázdnin 2018 se prostřednictvím sociálních sítí začal rozšiřovat nový druh rizikové výzvy - tzv. Momo Challenge.

      Během letních prázdnin 2018 se prostřednictvím sociálních sítí začal rozšiřovat nový druh rizikové výzvy - tzv. Momo Challenge.      

Sexting představuje poměrně nový a rychle se rozmáhající fenomén, kterým označujeme "elektronické rozesílání textových zpráv, vlastních fotografií či vlastního videa se sexuálním obsahem,1 ke kterému dochází v prostředí virtuálních elektronických médií - zejména internetu". K sextingu bývají často využívány mobilní telefony či tablety.

Sexting představuje poměrně nový a rychle se rozmáhající fenomén, kterým označujeme „elektronické rozesílání textových zpráv, vlastních fotografií či vlastního videa se sexuálním obsahem“ (Jolicoeur a Zedlewski, 2010; Kopecký, 2012), „ke kterému dochází v prostředí virtuálních elektronických médií - zejména internetu“. K sextingu jsou často využívány mobilní telefony či tablety.

V únoru letošního roku informovalo několik bulvárních deníků o tom, že na území České republiky pronikla z Ruska sebevražedná hra Modrá velryba, pod jejímž vlivem spáchaly sebevraždu stovky dětí. Tato informace nevzbudila větší ohlas, protože čtenáři bulvárních deníků jsou zvyklí na často zkreslené a nepravdivé informace a nepřikládali textům velkou váhu. V dubnu se téma opět objevilo v prostředí bulvárních deníků a pravděpodobně by opět „zapadlo“, kdyby o den později Policie ČR nevydala před výskytem hry na českém území varování. To způsobilo, že se o fenomén začala aktivně zajímat veškerá média a samozřejmě také samotní uživatelé internetu - dospělí i děti. Začaly vznikat senzační zprávy o tom, jak „hra“ způsobila smrt mnoha dětí, jak se začíná prověřovat souvislost mezi ní a úmrtími dětí v ČR, postupně byly zveřejněny přesné návody, jak se do hry zapojit, její pravidla, informace o tom, že z ní nelze odejít, apod. Počet vyhledávání klíčových slov „modrá velryba hra návod“ na Seznam.cz postupně vzrostl z jednoho denně až na 40 000 vyhledávání za den.

V uplynulých měsících se v médiích objevily zprávy, podle kterých do Česka pronikla sebevražedná hra známá pod názvem „Modrá velryba“. Přestože většinu senzačních informací, které se k ní vážou, můžeme označit za tzv. hoax, s fenoménem se prostřednictvím internetu seznámilo mnoho dětí i dospělých a snadno může vyvolávat nejistotu či strach. Je proto vhodné si ukázat, jak téma uchopit v rámci výuky a preventivních programů, pokud to bude třeba.

V uplynulých měsících se v médiích objevily zprávy, podle kterých do Česka pronikla sebevražedná hra známá pod názvem Modrá velryba. Přestože většinu senzačních informací, které se k ní vážou, můžeme označit za tzv. hoax, s fenoménem se prostřednictvím internetu seznámilo mnoho dětí i dospělých a snadno může vyvolávat nejistotu či strach. Je proto vhodné si ukázat, jak téma uchopit v rámci výuky a preventivních programů, pokud to bude třeba.