Vegetační střechy jsou pro školy investicí do prostředí, výuky i budoucnosti

Vydáno: 6 minut čtení

Když se řekne „zelená střecha“, mnoho lidí si stále představí pouze střechu natřenou zelenou barvou nebo objekt se zelenou krytinou. Ve skutečnosti však jde o vegetační střechu, tedy střechu, na které cíleně roste zeleň. Právě školy a školky mají v tomto směru mimořádný potenciál – nejen technický, ale i pedagogický.

Vegetační střechy jsou pro školy investicí do prostředí, výuky i budoucnosti
Ing.
Karel
Sedláček
Ph.D.
building solution manager, Saint-Gobain Construction, Products.cz, www.rigips.cz
Co je vlastně zelená (vegetační) střecha
V odborné terminologii se pojem „zelená střecha“ používá pro označení
střechy vegetační
, tedy takové, jejíž skladba umožňuje růst rostlin přímo na střešní konstrukci. Nejde přitom o módní výstřelek posledních let, ale o prověřené řešení, které se v řadě evropských zemí uplatňuje již desítky let – zejména v Německu, Rakousku či Francii. A podle historických záznamů se první vegetační střechy objevovaly již ve starověké Babylónii.
Vegetační střecha je vždy technickým systémem: skládá se z tepelné izolace, hydroizolace, ochranných vrstev, drenáže, vegetační vrstvy a samotné výsadby. Pro uživatele budovy však není rozhodující technický popis, ale především
přínos, který střecha přináší každodennímu provozu školy
.
Proč se o vegetační střeše bavit právě ve školství
Školy, zejména ve městech, často bojují s nedostatkem kvalitního venkovního prostoru. Pozemky bývají omezené, okolí zastavěné a možnosti rozšiřování minimální.
Střecha budovy se tak může stát dalším „patrem školy“
, které nabízí nové využití – ať už pro výuku, pobyt žáků, nebo pro prosté zlepšení mikroklimatu budovy.
Vegetační střecha umožňuje:
*
vytvořit
školní zahradu tam, kde by jinak nebyla možná
,
*
zapojit žáky do praktické výuky přírodních věd, environmentální výchovy či pěstitelských prací,
*
nabídnout klidový prostor pro relaxaci dětí i pedagogů,
*
zlepšit vztah žáků k přírodě v prostředí, kde s ní běžně nepřicházejí do kontaktu.
Extenzivní a intenzivní střechy – v čem je rozdíl
Vegetační střechy se obvykle dělí na
extenzivní
a
intenzivní
.
*
Extenzivní střecha
je nízkoúdržbová, osázená zejména suchomilnými rostlinami (např. rozchodníky). Slouží především technickým a environmentálním účelům – ochraně budovy, zlepšení klimatu a zadržování vody.
*
Intenzivní střecha
se více blíží zahradě: umožňuje výsadbu trvalek, keřů a v některých případech i menších stromů. Právě tento typ je zajímavý pro školní využití, protože může být pochůzný a aktivně využívaný.
Je však důležité dodat, že
intenzivní vegetační střecha vyžaduje pravidelnou údržbu
. Nejde pouze o zálivku v letních měsících, ale také o kontrolu plevelů, náletových dřevin či celkový stav vegetace. Bez základní péče by se i dobře navržená střecha mohla postupně změnit v neřízený porost. Ano, bez pravidelné údržby může i za jediný rok vzniknout na střeše malý lesík břízek.
Přínosy vegetačních střech pro provoz školy
I v případě, že škola střechu neplánuje využívat jako pochozí nebo výukový prostor, mají vegetační střechy řadu
čistě provozních výhod
:
*
snížení teploty v budově v letních měsících
Díky výparu vlhkosti z rostlin dochází k přirozenému ochlazování střechy i prostoru pod ní. To může výrazně přispět k lepšímu tepelnému komfortu ve třídách v horkých dnech.
*
zlepšení akustických vlastností objektu
Vegetační souvrství částečně tlumí hluk z okolí – například z rušných komunikací nebo v blízkosti letišť. Je však nutné připomenout, že celkový efekt závisí i na kvalitě oken a dalších konstrukcí.
*
zadržování dešťové vody
Vegetační střecha funguje jako přirozená retenční vrstva. Při přívalových deštích nezatěžuje kanalizaci okamžitým odtokem vody, část srážek se vsákne a zbytek odtéká výrazně pomaleji než u běžných střech.
Co je nutné zvážit před rozhodnutím
Rozhodnutí pro vegetační střechu by mělo být informované a promyšlené. Mezi klíčové otázky patří zejména:
*
nosnost stávající střešní konstrukce
Je nutné ověřit, zda konstrukce umožňuje dodatečné zatížení vegetačními vrstvami. Hmotnost lze dnes výrazně snížit použitím moderních materiálů, které částečně nahrazují klasickou zeminu a drenážní vrstvy (např. Cultilene).
*
pochozí nebo nepochozí řešení
Jiný návrh i rozpočet vyžaduje střecha určená pouze pro technický provoz a jiný střecha, která má sloužit dětem a učitelům. Pokud je střecha určena k pohybu osob, je nutné řešit i jejich bezpečnost, typicky instalací zábradlí a dalších ochranných prvků.
*
finanční náročnost
Pořizovací náklady vegetační střechy jsou vyšší než u klasického řešení. Na druhou stranu je vhodné dívat se na tuto investici v delším horizontu – z hlediska životnosti střechy, provozních úspor i přidané hodnoty pro školu.
*
vegetační střecha není bezúdržbová. Vyžaduje pravidelnou kontrolu a základní péči, kterou je však možné dobře plánovat a částečně zapojit i do chodu školy.
Česká realita a inspirace ze zahraničí
Zatímco v České republice jsou vegetační střechy ve školství stále spíše výjimkou, v zahraničí – zejména v Německu a Francii – se stávají běžnou součástí veřejných budov. Často je jejich rozvoj podporován dotačními programy, ale hlavním důvodem je
dlouhodobý pohled na kvalitu prostředí ve městech
.
Řada studií ukazuje, že vegetační střechy přispívají ke zvýšení biodiverzity a pomáhají snižovat negativní dopady tzv. městských tepelných ostrovů. Školy a školky se tak mohou stát nejen místem vzdělávání, ale i
aktivním prvkem zlepšujícím své okolí
.
Závěrem
Vegetační střecha není jen technickým řešením, ale především
strategickým rozhodnutím
. Pro školu může představovat nový výukový prostor, zlepšení provozního komfortu i jasný signál, že instituce přemýšlí o své roli v dlouhodobém rozvoji prostředí. Právě proto stojí za to o tomto řešení uvažovat s otevřenou myslí a s dobrými informacemi. Pro děti může být takový prostor silnou motivací, budou mít o důvod více se do školy těšit – vždyť na vegetační střeše lze pěstovat například i jahody či maliny a nabídnout krásný výhled na okolí.