111/2006 Sb.
Zákon
ze dne 14. března 2006
o pomoci v hmotné nouzi
Změna: 165/2006 Sb.
Změna: 379/2007 Sb.
Změna: 261/2007 Sb.
Změna: 239/2008 Sb.
Změna: 259/2008 Sb.
Změna: 585/2006 Sb., 261/2007 Sb. (část), 382/2008 Sb., 479/2008 Sb. (část)
Změna: 41/2009 Sb.
Změna: 479/2008 Sb.
Změna: 206/2009 Sb.
Změna: 306/2008 Sb., 382/2008 Sb. (část), 479/2008 Sb. (část)
Změna: 141/2010 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 347/2010 Sb., 427/2010 Sb.
Změna: 73/2011 Sb.
Změna: 329/2011 Sb., 364/2011 Sb., 366/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 399/2012 Sb.
Změna: 306/2013 Sb.
Změna: 303/2013 Sb., 344/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 252/2014 Sb. (část)
Změna: 252/2014 Sb., 254/2014 Sb.
Změna: 205/2015 Sb.
Změna: 377/2015 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 188/2016 Sb.
Změna: 367/2016 Sb.
Změna: 98/2017 Sb. (část)
Změna: 98/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 309/2018 Sb.
Změna: 588/2020 Sb.
Změna: 344/2021 Sb.
Změna: 327/2021 Sb., 363/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 203/2022 Sb.
Změna: 456/2022 Sb.
Změna: 407/2023 Sb.
Změna: 407/2023 Sb. (část), 412/2023 Sb., 454/2023 Sb.
Změna: 407/2023 Sb. (část)
Změna: 407/2023 Sb. (část)
Změna: 289/2024 Sb.
Změna: 330/2024 Sb.
Změna: 152/2025 Sb. (část)
Změna: 218/2025 Sb.
Změna: 176/2025 Sb.
Změna: 152/2025 Sb. (část)
Změna: 152/2025 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních
podmínek1) fyzickým osobám (dále jen "osoba"), které se nacházejí v hmotné nouzi,
prostřednictvím dávky pomoci v hmotné nouzi (dále jen "dávka").
(2) Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné
nouze nebo jejímu předcházení.
§ 2
Hmotná nouze
(1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové
poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými
poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona
o životním a existenčním minimu2), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi, jestliže nesplňuje podmínky
pro účely nároku dávky státní sociální pomoci, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům,
celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.
(3) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a jejíž celkové sociální a majetkové
poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami;
vážnou mimořádnou událostí se pro účely tohoto zákona rozumí zejména
a) živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné
pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová
havárie,
b) jiná událost, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat
ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků
ohrožena zejména ztrátou bydlení nebo nezajištěním základních životních potřeb.
(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům
dostatečné prostředky
a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména s dosažením nebo udržením
přiměřeného bydlení, se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních
dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do
zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě
nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo
b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů
dlouhodobé potřeby, nebo
c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností
nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní
ochranou dětí59).
(5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat
též osobu, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek
finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním
vyloučením, jestliže zejména
a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo
z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického
zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení
pro chorobné závislosti, nebo
c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné
výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo
d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu,
že je osobou bez přístřeší, nebo
e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné
osoby.
§ 4
Dávka
(1) Dávkou pomoci v hmotné nouzi je mimořádná okamžitá pomoc.
(2) Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.
(3) Náklady na dávku hradí stát.
§ 5
Okruh oprávněných osob
(1) Na mimořádnou okamžitou pomoc má nárok při splnění tímto zákonem stanovených
podmínek
a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního
právního předpisu7) nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního
právního předpisu7a), a to pokud má bydliště na území České republiky,
b) osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního
předpisu8), a to pokud má bydliště na území České republiky,
c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje
mezinárodní smlouva, a to pokud má bydliště na území České republiky,
d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky
k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li
mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie10), a to
pokud má bydliště na území České republiky,
e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie11), pokud je hlášen na
území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší
než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu
Evropské unie10), a to pokud má bydliště na území České republiky,
f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením
dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropské unie na území jiného členského státu Evropské
unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu
na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11a), a to pokud mají
bydliště na území České republiky.
(2) Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 2 má nárok při splnění
dále stanovených podmínek
a) osoba uvedená v odstavci 1,
b) osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního právního předpisu9),
a to pokud má bydliště na území České republiky.
(3) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 a 4 lze poskytnout
osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2. V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci
podle § 2 odst. 3 písm. b) nebo § 2 ods. 4 písm. a) se podmínka bydliště na území
České republiky nezjišťuje.
(4) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 2 lze poskytnout
i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2.
(5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst.
5, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2.
(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě
zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní
docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují
jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí
této osoby s Českou republikou.
§ 6
Orgány pomoci v hmotné nouzi
Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“).
§ 6a
(1) Držitel poštovní licence je oprávněn vykonávat státní správu podle
tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí
podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence
může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:
a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání
rozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání příslušné krajské pobočce
Úřadu práce,
b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.
(2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního
orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.
(3) Ministerstvo a Úřad práce České republiky zveřejní veřejnoprávní smlouvu
na své úřední desce i na svých internetových stránkách.
(4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel
poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které
se stanoví podle cenových předpisů90) obdobně.
§ 7
Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní
úřady
V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní
úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti
stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností
je výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DRUHÁ
VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ
§ 8
Společně posuzované osoby
(1) Orgán pomoci v hmotné nouzi může z okruhu společně posuzovaných osob
vyloučit osobu, u které žadatel o dávku prokáže,
a) že společně s ní neužívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení, nebo
b) že ačkoliv společně s ní užívá byt, jiný než obytný prostor nebo ubytovací
zařízení, nepodílí se s touto osobou na úhradě nákladů společných potřeb, je-li jinou
osobou podle zákona o životním a existenčním minimu71).
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že osobu lze posuzovat v
rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob13), do kterého okruhu osoba
patří, a to podle skutečného soužití osob.
§ 9
Příjem
(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak,
považuje
a) 70 % příjmu z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění53),
příjmu ze závislé činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, a to po odpočtu
daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových
nároků vyplácených krajskou pobočkou Úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů3),
b) 80 % příjmu
1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené
odměny) po dobu prvních 14 dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 po dobu prvních
21 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů14a)
a z dávky nemocenského pojištění15),
2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při
rekvalifikaci,
c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním
minimu16),
d) 100 % opakujícího se zaopatřovacího příspěvku80).
(2) Příjmy se započítávají v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny,
pokud zákon nestanoví jinak.
(3) Do příjmu se v tom rozhodném období, v němž bylo vyplaceno, započte i
plnění z nároků a pohledávek osoby nebo společně posuzované osoby, přestože nebylo
vyplaceno přímo osobě nebo s ní společně posuzované osobě. Pokud je na příjmu osoby
a společně posuzované osoby prováděn výkon rozhodnutí srážkami z příjmu, započítává
se tento příjem ve výši před provedením výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu, a to
v tom rozhodném období, kdy je osobě a společně posuzované osobě vyplacen příjem
po provedení výkonu rozhodnutí srážkami z příjmu.
(4) Příjmy podle odstavce 1 nebo jejich část, jejichž zápočet do rozhodného
příjmu pro účely stanovení nároku na dávku by nebylo s ohledem na účel, pro který
má být dávka poskytnuta, spravedlivé požadovat, orgán pomoci v hmotné nouzi do rozhodného
příjmu nezapočítá.
§ 10
Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období
(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí kalendářní měsíc, v němž bylo
zahájeno řízení o přiznání mimořádné okamžité pomoci.
(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské
unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné
nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.
(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťují příjem, sociální a majetkové
poměry v případě podání žádosti o jednorázovou dávku, je období aktuálního měsíce
a 3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci; pokud by
nebylo s ohledem na účel, pro který má být jednorázová dávka poskytnuta, spravedlivé
požadovat zjišťování a hodnocení příjmů, sociálních a majetkových poměrů za období
3 kalendářních měsíců předcházejících aktuálnímu kalendářnímu měsíci, může krajská
pobočka Úřadu práce určit, že bude příjem, sociální a majetkové poměry zjišťovat
a hodnotit za období aktuálního kalendářního měsíce.
(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek, je
aktuální kalendářní měsíc.
§ 15
Celkové sociální a majetkové poměry
(1) Pro účely tohoto zákona se celkovými sociálními poměry rozumí podíl rodiny
na trvání stavu hmotné nouze, do kterého se osoba dostala. Při posuzování celkových
sociálních poměrů příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje také využívání jiného
než vlastního majetku, které umožňují zpravidla osoby blízké.
(2) Pro účely tohoto zákona se celkovými majetkovými poměry rozumí hodnota
movitého a nemovitého majetku vycházející z jeho zjištěné ceny23), kterého lze využít
ihned, popřípadě po určité době, pro zvýšení příjmu, a to jak krátkodobě k překlenutí
přechodného stavu hmotné nouze, tak dlouhodobě, pokud nelze využít jiné možnosti.
Z movitého a nemovitého majetku, uvedeného ve větě první, je vyloučen majetek, jehož
prodej nebo jeho jiné využití nelze po osobě vyžadovat. Pokud jde podle poměrů osoby
o běžný nemovitý nebo movitý majetek, jehož hodnota je zjevně nízká nebo naopak tak
vysoká, že nelze mít pochyby o tom, že majetkové poměry nebrání přiznání dávky nebo
naopak jsou na překážku přiznání dávky, nemusí být jeho cena podle zvláštního právního
předpisu23) zjišťována.
§ 16
Posuzování neodůvodnitelné zátěže pro systém pomoci v hmotné nouzi
(1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan členského státu Evropské unie, který
je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9)
po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník11), který je hlášen na území
České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší než 3
měsíce, příslušný orgán současně posuzuje, zda tato osoba není neodůvodnitelnou zátěží
systému pomoci v hmotné nouzi podle tohoto zákona (dále jen "neodůvodnitelná zátěž
systému"); to neplatí, má-li tato osoba na území České republiky trvalý pobyt. Skutečnost,
zda není osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se posuzuje též v případech osob
společně posuzovaných s osobou uvedenou ve větě první, a to za podmínek v této větě
uvedených.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž
systému, jestliže
a) je účastna nemocenského pojištění52),
b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění53),
c) je osobou, které nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného
předpisu Evropské unie10),
d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná
a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu
5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku
účastna nemocenského pojištění52), nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového
pojištění53) a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na
sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění,
nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém
pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,
f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla
bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než
1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti
podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti54),
g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud
jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní
poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený
dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku, založily-li tyto pracovněprávní
vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která
nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti54);
taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců
od vzetí do evidence,
h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a která
se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou
přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle
§ 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti54); taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou
zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo
i) je osobou, která po skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní
činnosti, pokud tyto pracovněprávní vztahy založily účast na nemocenském pojištění,
nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém
pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona
rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře55)
a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti56).
(3) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje
podmínky uvedené v odstavci 2, hodnotí systémem bodů
a) délka pobytu podle zvláštního právního předpisu9) na území České republiky,
b)
doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,
c)
doba soustavné přípravy na budoucí povolání25) na území České republiky, d) možnost
pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti
zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.
(4) Při bodovém hodnocení příslušný orgán postupuje tak, že
a) započte v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky
k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu
1. od 1 do 3 let, 2 body,
2.
od 3 do 6 let, 4 body,
3. od 6 do 8 let, 6 bodů,
4. 8 nebo více let, 8 bodů,
b) započte v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky
soustavně připravuje na budoucí povolání25) po dobu
1. 12 až 24 měsíců, 4 body,
2.
25 až 36 měsíců, 8 bodů,
3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,
4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů,
c) započte v případě osoby, která
1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,
2. má střední vzdělání,
2 body,
3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,
4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů,
d) započte osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená
péče podle zvláštního právního předpisu26), 4 body,
e) započte osobě, která je hlášena k pobytu podle zvláštního právního předpisu9)
v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání
žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem způsobem umožňujícím dálkový přístup
1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,
2.
přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,
3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla
hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,
4. byla nižší než
50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.
(5) Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy považuje osoba, jejíž bodové
ohodnocení činí 10 nebo méně bodů. Za neodůvodnitelnou zátěž systému se vždy nepovažuje
osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.
(6) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje
20 bodů, příslušný orgán rozhodne, zda jde o osobu, která je neodůvodnitelnou zátěží
systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké27),
které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné
obtíže, a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému zatížení systému
pomoci v hmotné nouzi.
(7) Příslušný orgán je oprávněn posoudit, zda je osoba neodůvodnitelnou
zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních
poměrů.
(8) Správní úřady, orgány sociálního zabezpečení, Policie České republiky,
obce a zaměstnavatelé osob uvedených v odstavci 1 jsou povinni na výzvu příslušného
orgánu sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému.
Pokud příslušný orgán oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží
systému28), je Ministerstvo vnitra povinna příslušnému orgánu sdělit ukončení přechodného
pobytu této osoby podle zvláštního právního předpisu9). Ministerstvo vnitra neprodleně
sdělí na žádost příslušnému orgánu, zda osobě, která žádá o přiznání dávky nebo které
je tato dávka poskytována, byl ukončen podle zvláštního právního předpisu9) pobyt
na území České republiky.
ČÁST TŘETÍ
DÁVKY
Hlava III
Mimořádná okamžitá pomoc
§ 36
Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc
(1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má
a) osoba uvedená v § 2 odst. 2,
b) osoba uvedená v § 2 odst. 3 a 4, pokud je považována za osobu v hmotné
nouzi,
c) osoba uvedená v § 2 odst. 5, pokud je považována za osobu v hmotné
nouzi.
(2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2
odst. 2 a 5 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob. Pro účely poskytování
mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 4 písm. a) může orgán pomoci
v hmotné nouzi určit, že se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob, pokud
společné posuzování není možné po osobě spravedlivě požadovat. Mimořádnou okamžitou
pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných.
§ 37
Výše mimořádné okamžité pomoci
Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené
a) v § 2 odst. 2 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima
osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního
minima,
b) v § 2 odst. 4 písm. a) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům
a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce35);
v § 2 odst. 3 písm. b) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové
situaci osoby tak, aby součet dávek poskytnutých osobě z tohoto důvodu nepřekročil
čtyřicetinásobek částky životního minima jednotlivce35) v rámci 12 kalendářních měsíců
po sobě jdoucích,
c) v § 2 odst. 4 písm. a) se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům
a příjmové situaci osoby až do výše jednorázového výdaje,
d) v § 2 odst. 4 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v §
2 odst. 5 písm. b) nebo c), s tím, že součet dávek poskytnutých podle každého z těchto
ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima
jednotlivce35),
e) v § 2 odst. 5 se stanoví jednorázově až do výše 1 000 Kč s ohledem
na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s
přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského
zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součet dávek poskytnutých podle tohoto
ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního
minima jednotlivce35).
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH
§ 38
Nárok na dávku a její výplatu
(1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán
pomoci v hmotné nouzi přizná.
(2) Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby
a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické osoby
a fyzické osoby sdělily orgánům pomoci v hmotné nouzi, pokud o dávce rozhodují, vyplácí
ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, sociální a majetkové poměry těchto osob,
náklady na bydlení, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní
stav a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 72, a to v rozsahu potřebném
pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě.
§ 40
Příjemce a zvláštní příjemce
(1) Příjemcem dávky je ten, komu byla dávka přiznána.
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi ustanoví zvláštního příjemce vždy v případech,
kdyby se výplatou dávky příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit,
nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, v jejichž prospěch je příjemce dávky povinen
dávku používat, nebo nemůže-li příjemce výplatu přijímat anebo kdyby hrozila ztráta
bydlení příjemce a s ním společně posuzovaných osob. Orgán pomoci v hmotné nouzi
může namísto příjemce uvedeného v odstavci 1 ustanovit zvláštního příjemce i z dalších
vážných důvodů. Souhlas příjemce s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen
v případě, že příjemce nemůže výplatu přijímat; to neplatí, pokud příjemce vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat vyjádření k ustanovení zvláštního příjemce.
(3) Příjemce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch osoby
nebo společně posuzovaných osob, kterým byla dávka přiznána.
(4) Zvláštní příjemce ustanovený příjemci, který nemůže výplatu přijímat,
je povinen používat dávku podle pokynů příjemce.
(5) Orgán pomoci v hmotné nouzi může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou
nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.
§ 42
Formy poskytování dávek
Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě
v obou těchto formách.
§ 43
Výplata dávek
(1) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně.
(2) Dávka se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený oprávněnou
osobou, jiným příjemcem dávky nebo zvláštním příjemcem dávky, v hotovosti, poštovním
poukazem, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální
služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě
nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek,
k jejichž úhradě je příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi
zavázána.
(3) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti
a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku
k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty
a) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst.
2 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude
poskytnuto využitím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,
b) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst.
4 určí plátce dávky jako způsob výplaty využitím přímé úhrady výdaje nebo nákladu,
který je důvodem pro přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo využitím poukázky na
přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty může u mimořádné
okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 4 určit plátce dávky pouze
v případě, nelze-li využít těchto způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje
v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky tímto způsobem.
nadpis vypuštěn
§ 46
Přechod nároku na dávky při úmrtí žadatele nebo příjemce
(1) Zemře-li žadatel o dávku před vydáním rozhodnutí o této žádosti, stává
se účastníkem řízení o dávce osoba, která je nejstarší z osob společně posuzovaných
se žadatelem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované osoby jinak.
(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí příjemce, vyplatí se splatné částky,
které nebyly vyplaceny do dne smrti příjemce, osobě, která je nejstarší z osob společně
posuzovaných s příjemcem podle § 2 odst. 1, nedohodnou-li se společně posuzované
osoby jinak. Za okolností uvedených ve větě první přechází nárok na dávku po vyplacení
splatných částek na nejstarší z osob společně posuzovaných se zemřelým příjemcem,
pokud s tím tato osoba souhlasí.
(3) Nároky na dávky nejsou předmětem dědictví.
(4) Není-li osob společně posuzovaných podle § 2 odst. 1 se zemřelým příjemcem
nebo žadatelem, nárok na dávku nebo její výplatu zaniká.
§ 48
Postoupení a srážky
(1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny.
(2) Nároky na dávky nelze dát do zástavy.
(3) Dávky nemohou být předmětem dohody o srážkách.
(4) Dávky nepodléhají výkonu rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
§ 49
Povinnosti a odpovědnost žadatele, příjemce dávky a osoby společně posuzované
(1) Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu a
na výzvu se osobně dostavit k příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi, nebrání-li
tomu těžko překonatelné překážky, zejména zdravotní stav,
b) podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení invalidity třetího
stupně, lékařem plnícím úkoly Institutu posuzování zdravotního stavu, vyšetření zdravotního
stavu poskytovatelem zdravotních služeb určeném Institutem posuzování zdravotního
stavu anebo jinému odbornému vyšetření, předložit určenému poskytovateli zdravotních
služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jim byly vydány, sdělit a doložit
další údaje, které jsou významné pro vypracování posudku, nebo poskytnout jinou součinnost,
která je potřebná k vypracování posudku, jsou-li k tomu Institutem posuzování zdravotního
stavu vyzváni, a to ve lhůtě, kterou Institut posuzování zdravotního stavu určí29).
(2) Příjemce dávky je povinen
a) písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi, že dávka nebyla využita k účelu,
ke kterému byla poskytnuta, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl,
b) vyhovět výzvě orgánu pomoci v hmotné nouzi, aby osvědčil skutečnosti rozhodné
pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení
výzvy, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi delší lhůtu.
(3) Osoba společně posuzovaná je povinna v souvislosti s řízením o dávce
a) osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu,
b) písemně ohlásit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech,
které osvědčila podle písmene a).
(4) Osoba společně posuzovaná je povinna splnit povinnosti uvedené v odstavci
3 na požádání příjemce. Pokud osoba společně posuzovaná odmítne splnit povinnosti
uvedené v odstavci 3, je orgán pomoci v hmotné nouzi povinen vyzvat společně posuzovanou
osobu, aby tyto povinnosti splnila do 8 dnů ode dne vyzvání; orgán pomoci v hmotné
nouzi může s osobou společně posuzovanou dohodnout pro splnění uvedených povinností
dobu delší než 8 dnů. Povinnost uloženou v odstavci 3 písm. b) je osoba společně
posuzovaná povinna splnit do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.
(5) Nesplní-li osoba uvedená v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě stanovené příslušným
orgánem povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4, může být po předchozím upozornění
žádost o dávku zamítnuta.
(6) Orgán pomoci v hmotné nouzi, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí,
v případě, že je příslušný k rozhodování ve věcech hmotné nouze, může žadateli, příjemci
nebo společně posuzované osobě uložit pořádkovou pokutu až do 10 000 Kč za porušení
povinností uvedených v odstavcích 1 až 4. Pokutu nelze uložit, jestliže příjemci
nebo společně posuzované osobě vznikla pro nesplnění uvedených povinností povinnost
uhradit přeplatek na dávce.
§ 50
Povinnosti státních orgánů, obcí, krajů a dalších osob
(1) Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické
osoby, s výjimkou příjemců dávek a osob společně posuzovaných (dále jen "povinná
osoba"), sdělují na výzvu příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který o dávce
rozhoduje, bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo
výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem pomoci
v hmotné nouzi, platí o úhradě zdravotních služeb poskytnutých poskytovateli zdravotních
služeb zvláštní právní předpisy18). Údaji rozhodnými pro nárok na dávku, její výši
nebo výplatu se rozumí údaje o výši příjmu osob, údaje o skutečnostech prokazujících
nezaopatřenost dítěte, údaje o nepříznivém zdravotním stavu osob, údaje o bytové
situaci osob shromážděné v souvislosti s postupy podle zákona o podpoře bydlení a
další údaje nezbytné pro zjištění, zda jsou plněny podmínky stanovené tímto zákonem.
(2) Jestliže povinné osoby mohou sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona
pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových
údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti
zbaveny, jestliže jim krajská pobočka Úřadu práce písemně sdělila, že osoba, jíž
se takové údaje týkají, dala podle § 38 odst. 2 písemný souhlas k tomu, aby státní
orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily krajské pobočce Úřadu práce uvedené
údaje.
§ 50a
Povinnosti peněžních ústavů
(1) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce
elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé
elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních
institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen "peněžní ústav")
jsou povinni sdělit orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho písemnou žádost údaje o
číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i společně posuzovaných osob nebo jeho
jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o jejich stavu a změnách.
(2) Orgán pomoci v hmotné nouzi požádá peněžní ústav o součinnost elektronicky
datovým souborem a peněžní ústav součinnost elektronicky datovým souborem poskytne
podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a peněžním ústavem
a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou.
Peněžní ústav není povinen poskytnout orgánu pomoci v hmotné nouzi součinnost, není-li
žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové
náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Prováděcí
právní předpis stanoví formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti
žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů
o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto
příjmu.
§ 50b
(1) Jestliže je podle § 50 odst. 1 vyzván zaměstnavatel k doručení potvrzení
o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1 písm. a) oprávněné osoby nebo osoby
s ní společně posuzované v rozhodném období, je povinen doručit toto potvrzení orgánu
pomoci v hmotné nouzi do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán pomoci v
hmotné nouzi delší lhůtu. Má-li zaměstnavatel zpřístupněnu datovou schránku, je povinen
potvrzení o výši rozhodného příjmu doručit pouze dálkovým přístupem datovou zprávou
do datové schránky určené orgánem pomoci v hmotné nouzi nebo využitím informačního
systému. Zaměstnavatel je povinen doručit potvrzení podle věty druhé podle specifikace
komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem
a strukturou datové zprávy, které stanoví prováděcí právní předpis. Nesplňuje-li
potvrzení o výši příjmu tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán pomoci v hmotné
nouzi je povinen upozornit zaměstnavatele, který mu doručil potvrzení o výši příjmu,
které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto potvrzení
nepřihlíží. Věty první, druhá a čtvrtá se vztahují i na dodavatele plynu nebo elektřiny,
je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn nebo elektřinu, které v
rozhodném období zaplatila oprávněná osoba nebo osoba společně s ní posuzovaná, anebo
potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn nebo elektřinu, který byl v rozhodném
období těmto osobám vrácen. Dodavatel plynu nebo elektřiny je povinen doručit potvrzení
podle věty páté podle specifikace komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi a
dodavatelem plynu nebo elektřiny a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy,
které stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ministerstvo může s povinnou osobou uzavřít dohodu, na jejímž základě
budou orgány pomoci v hmotné nouzi činit výzvy podle § 50 odst. 1 a povinná osoba
bude sdělovat rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému. Výzva
orgánu pomoci v hmotné nouzi ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím
informačního systému je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému přihlásí
povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému se považuje i
automatizovaný přístup povinné osoby do informačního systému technickými prostředky
bez účasti fyzické osoby. Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba
ve lhůtě 3 dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem
této lhůty. Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení
výzvy prostřednictvím informačního systému, neurčil-li orgán pomoci v hmotné nouzi
delší lhůtu. Dohoda podle věty první musí obsahovat
a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,
b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního
systému.
§ 51
Přeplatky
(1) Jestliže příjemce dávky přijímal dávku, ačkoliv musel z okolností předpokládat,
že tato dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jestliže
dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo
zkreslených údajů, sdělených příjemcem, je povinen částky neprávem přijaté vrátit.
(2) Jestliže osoba společně posuzovaná s příjemcem dávky způsobila, že dávka
byla poskytována neprávem, ačkoliv to musela z okolností předpokládat, je povinna
neoprávněně poskytnuté částky vrátit.
(3) Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který
byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o přeplatek a osoba je povinna
mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.
(4) Jestliže přeplatek na dávce způsobily osoby uvedené v odstavcích 1 až
3 společně, odpovídají orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplatil, za vrácení
přeplatku na dávce společně a nerozdílně.
(5) Povinnost vrátit přeplatek na dávce nevzniká, jestliže tento přeplatek
na dávce nepřesahuje částku 300 Kč.
(6) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavců 1 až 4 rozhoduje
orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplatil. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději
do 5 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání
nového rozhodnutí v téže věci.
§ 52
Informační systém pomoci v hmotné nouzi
(1) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné
pro rozhodování o dávkách a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické
podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních
údajů36).
(2) Ministerstvo je správcem informačního systému pomoci v hmotné nouzi,
který obsahuje údaje o dávkách a jejich výši, o poživatelích těchto dávek a žadatelích
o tyto dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje z tohoto informačního
systému sděluje ostatním orgánům pomoci v hmotné nouzi v souvislosti s řízením o
dávkách, a to v rozsahu nezbytném pro řízení o dávkách.
(3) Ministerstvo zajišťuje pro provádění zákona na vlastní náklady aplikační
program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro rozhodování o dávkách, jejich
výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně
orgánům pomoci v hmotné nouzi. Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny při řízení
o dávkách, při jejich výplatě a kontrole tento program používat.
(4) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny zajistit uložení všech údajů
z informačního systému pomoci v hmotné nouzi, které byly získány na základě zpracování
údajů o hmotné nouzi (odstavec 2), a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně
ukončených správních řízení o dávkách po dobu 15 kalendářních let následujících po
kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení
nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. Pro účely tohoto zákona
se písemností a spisem rozumí spis a písemnost podle zvláštního právního předpisu.
(5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému pomoci v hmotné
nouzi, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí66).
§ 54
(1) Krajské pobočky Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a dávky
poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o prominutí povinnosti
vrátit tyto dávky. Rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000
Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva.
(2) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v
případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto prostředky je povinen
orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky,
k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí
ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání
vztahů se státním rozpočtem.
(3) Vymáhání neoprávněně vyplacených dávek provádí příslušný celní úřad.
Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.
§ 55
Mlčenlivost
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanci státu, zaměstnanci
městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení
do úřadu městské části, zaměstnanci krajů a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení
do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,
se kterými se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním,
pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu.
Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni
pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Údaje týkající se příjemců dávky, společně posuzovaných osob, státních
orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci
1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní
právní předpis40) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům
jen se souhlasem příjemce dávky, společně posuzované osoby, státního orgánu nebo
dalších fyzických nebo právnických osob.
(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat
a) orgánům sociálního zabezpečení41) údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění
a orgánům nemocenského pojištění67) údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění;
těmto orgánům sdělují rovněž údaje potřebné pro plnění úkolů vyplývajících z práva
Evropské unie a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v oblasti důchodového
pojištění a nemocenského pojištění,
b) ministerstvu, krajským pobočkám Úřadu práce, obecním úřadům, krajským úřadům a
Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní
ochrany dětí42),
c) správcům daně z příjmů43) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,
d) zdravotním pojišťovnám44) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní
pojištění,
e) krajským pobočkám Úřadu práce45) údaje potřebné pro nároky vyplývající z právních
předpisů o zaměstnanosti,
f) orgánům činným v trestním řízení46) údaje potřebné pro trestní řízení,
g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní řízení,
h) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu47)ke kontrole činností orgánů
uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,
i) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů,
s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob,
j) Ministerstvu financí údaje potřebné pro vedení rejstříku fyzických osob vyloučených
z účasti na hazardních hrách podle zákona upravujícího hazardní hry.
(4) Krajské pobočky Úřadu práce jsou povinny
a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné
informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán pomoci v hmotné
nouzi získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1,
b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu47)
ke kontrole činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi informace potřebné k provádění
této kontroly,
c) na žádost osoby, která je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou,
nebo zákonného zástupce anebo opatrovníka této osoby, vydat pro účely stanovené zvláštním
právním předpisem48) potvrzení o tom, že daná osoba je příjemcem dávky nebo společně
s ním posuzovanou osobou.
(5) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro
zaměstnance obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností a pro zaměstnance státu zařazené k výkonu práce v újezdních úřadech, jde-li
o skutečnosti, s kterými se seznámili při výkonu činností sociální práce podle §
64 odst. 2. Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní
úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje
pro účely rozhodování o dávkách a pro účely odvolacího řízení.
(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány pomoci
v hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných
údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti
nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost.
§ 56
Kontrolní činnost
(1) Na kontrolu podkladů poskytovaných jinými státními orgány, obcemi a
kraji a jejich orgány a dalšími právnickými a fyzickými osobami a na kontrolu poskytování
dávek se vztahují zvláštní právní předpisy o provádění kontroly49).
(2) Zaměstnanci zařazení v orgánech pomoci v hmotné nouzi pověření provedením
kontroly mají oprávnění kontrolovat u státních orgánů, obcí a krajů a jejich orgánů
a dalších právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 50. Jde-li
o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka
plní podle § 50 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky
zjišťují.
Přestupky
§ 57
(1) Zaměstnanec uvedený v § 55 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že poruší
povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 55 odst. 1 nebo § 55 odst. 5.
(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na výzvu podle § 50, §
50a nebo § 50b odst. 1 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
nebo údaje nesdělí ve stanovené lhůtě podle specifikace komunikace, ve formátu, s
obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 50a nebo 50b odst. 1.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
§ 58
(1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že na výzvu podle § 50,
§ 50a nebo § 50b odst. 1 nesdělí údaje rozhodné pro nárok na dávku, její výši a výplatu,
nebo údaje nesdělí ve stanovené lhůtě podle specifikace komunikace, ve formátu, s
obsahem a strukturou datové zprávy stanovenými podle § 50a nebo 50b odst. 1.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
ČÁST PÁTÁ
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ
Hlava I
Organizace
§ 60
Ministerstvo
Ministerstvo
a) řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti pomoci v hmotné nouzi,
b) zabezpečuje jednotný postup pro řešení hmotné nouze na území České republiky,
c) zabezpečuje jednotný aplikační program automatizovaného zpracování údajů potřebný
pro rozhodování o dávkách, jejich výplatu a jejich kontrolu, včetně jeho aktualizací,
a poskytuje tento program bezplatně orgánům pomoci v hmotné nouzi (§ 52 odst. 3),
d) stanovuje jednotné tiskopisy žádostí o dávky a zveřejní je na internetu,
e) je správcem informačního systému o dávkách a jejich výši.
§ 61
Krajská pobočka Úřadu práce
(1) Krajská pobočka Úřadu práce
a) rozhoduje o přiznání mimořádné okamžité pomoci a o její výši a provádí
její výplatu,
b) poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k
jejímu předcházení; tyto informace cizinci s povoleným dlouhodobým pobytem na území
České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle
jiného právního předpisu57) sdělí písemně,
c) posuzuje, zda se osoba uvedená v § 16 odst. 1 nestala neodůvodnitelnou
zátěží systému,
d) písemně sděluje Ministerstvu vnitra28) zjištění, že osoba uvedená
v § 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému,
e) spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí, povinnými
osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při uplatňování nároku dítěte na
výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti,
f) písemně sděluje Ministerstvu vnitra58), že cizinec, kterému bylo
vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání
vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle jiného právního předpisu57), podal žádost
o mimořádnou okamžitou pomoc.
(2) Krajská pobočka Úřadu práce dále
a) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje
jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt těchto
osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a hodnocení,
pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
b) uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu
výkonu veřejné služby, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby s přihlédnutím k dosaženému
vzdělání a profesní praxi, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
d) uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku
nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude
způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak,
e) uzavírá dohodu s obcí, že na jejím území může být veřejná služba
vykonávána.
(3) Krajská pobočka Úřadu práce může s obcí nebo dalšími subjekty uzavřít
písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími subjekty.
Hlava II
Povinnosti a oprávnění orgánů pomoci v hmotné nouzi, pověřených obecních
úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních úřadů a jejich zaměstnanců
§ 63
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu
žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti
s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí,
a to s cílem provádět sociální šetření, popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení
podmínek nároku na dávku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním
průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné
nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení
účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance
a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi. O sociálním šetření,
popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávku podle věty první
se vždy učiní záznam ve spise.
(2) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná
tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření,
popřípadě šetření v místě, k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo
její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta.
(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69) a zaměstnanci státu
zařazení k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69) jsou na základě
souhlasu osoby v hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti
s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí,
a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni
prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí
právní předpis.
§ 64
(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti s poskytováním
dávek povinni
a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom respektovat jejich důstojnost,
soukromí a důvěrnost sdělení a zachovávat mlčenlivost, nestanoví-li tento zákon nebo
zvláštní právní předpis jinak,
b) informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a zapojovat ji
do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti,
c) respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost,
rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální
orientaci, náboženské a politické přesvědčení, a to bez ohledu na skutečnost, jak
se tato osoba podílí na životě společnosti,
d) vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo se již ve stavu
hmotné nouze nacházejí,
e) spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné nouzi nachází.
(2) Zaměstnanci obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních
úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci69) a zaměstnanci státu,
kteří jsou zařazeni k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci69),
jsou dále povinni při řešení situace osob v hmotné nouzi,
a) shromažďovat a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné
pro posouzení jejich situace,
b) dohodnout ve spolupráci s osobami v hmotné nouzi postup řešení jejich
situace hmotné nouze,
c) používat při řešení situace hmotné nouze osoby metody a postupy,
které jsou vhodné pro tyto osoby,
d) vést nezbytnou dokumentaci o metodách a postupech řešení situace
hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v hmotné nouzi,
e) spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi
při řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod a postupů,
f) spolupracovat při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli
sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které osobám v hmotné
nouzi v obci pomáhají.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 přitom spolupracují s příslušnou krajskou
pobočkou Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále povinni v souvislosti s výkonem
činností sociální práce vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který
je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.
§ 65
Orgány pomoci v hmotné nouzi, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí
s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny
a) zabezpečit, aby jejich zaměstnanci při řešení hmotné nouze osoby dodržovali povinnosti
uvedené v § 64,
b) bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování ve věci hmotné
nouze,
c) využívat pro řešení hmotné nouze informační systém pomoci v hmotné nouzi.
§ 65a
Na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti
s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností
poskytuje příspěvek formou účelové dotace. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního
právního předpisu77). Dotace ze státního rozpočtu je pověřeným obcím a obcím s rozšířenou
působností poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje; tato činnost krajů je činností
vykonávanou v přenesené působnosti.
Hlava III
Řízení
§ 67
Místní příslušnost
(1) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí, pokud tento
zákon nestanoví jinak,
a) místem, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje,
b) jestliže však k situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité
pomoci, došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce, kde osoba bydlí nebo
kde se skutečně zdržuje, je místně příslušnou krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž
správním obvodu k této situaci došlo.
(2) Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce při postupu podle §
61 odst. 1 písm. c) a d) se řídí místem pobytu9) osoby uvedené v § 61 odst. 1 písm.
c).
§ 68
Účastníci řízení
Osoby společně posuzované se žadatelem o dávku nebo jejím příjemcem (§
2 odst. 1) jsou účastníky řízení o dávkách, jen jde-li o řízení o přeplatku na dávce,
který měly tyto osoby způsobit samostatně, popřípadě společně se žadatelem o dávku.
§ 69
Zahájení řízení
(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti osoby,
není-li dále stanoveno jinak (§ 70), podané příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi
na tiskopisu předepsaném ministerstvem, nebo z moci úřední.
(2) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze žádost
podle odstavce 1 podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení
o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně
držitele poštovní licence.
§ 70
Zastupování
(1) Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného
orgánu do péče jiné fyzické osoby, je oprávněna uplatnit nárok nezletilé oprávněné
osoby a zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato fyzická osoba.
(2) Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření zařízení
pro péči o děti nebo mládež, je oprávněno uplatnit nárok nezletilé oprávněné osoby
a zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách toto zařízení v případě, že zákonný zástupce
nebo opatrovník nepožádal o dávku nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána
písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal,
nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce nebo opatrovníka není znám.
§ 71
Podání a jiné úkony
(1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 6a odst. 1, lze podání
podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence.
Podání vůči příslušné krajské pobočce Úřadu práce je v případech uvedených ve větě
první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.
(2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis,
lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon91), pokud ministerstvo zveřejnilo
příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.
§ 72
Náležitosti žádosti
(1) Žádost o dávku obsahuje kromě náležitostí stanovených správním
řádem
a) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok
na dávku nebo její výši potřebné,
b) prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry
jsou takové, že mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami,
c) určení, jakým způsobem by měla být dávka vyplacena.
(2) Žádost o dávku dále obsahuje, posuzují-li se pro nárok na dávku
spolu s žadatelem společně posuzované osoby,
a) údaje o tom, kdo je společně posuzovanou osobou,
b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodná čísla společně posuzovaných
osob, rodinný stav a adresu místa jejich trvalého pobytu,
c) prohlášení společně s ním posuzovaných osob, že jejich celkové sociální a majetkové
poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.
(3) Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc dále obsahuje stručný popis vážné
mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná okamžitá pomoc použita,
nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní situace.
(4) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 ověřit z rozhodnutí příslušných
orgánů51) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.
(5) Je-li žadatelem nebo osobou společně posuzovanou osoba, které nebylo
přiděleno rodné číslo, uvede tato osoba číslo dokladu opravňujícího osobu k pobytu
na území České republiky.
(6) Není-li potvrzení o výši rozhodného příjmu uvedeného v § 9 odst. 1
písm. a) předloženo žadatelem o dávku, zjišťuje orgán pomoci v hmotné nouzi výši
tohoto příjmu postupem podle § 50b odst. 1 vět první, druhé a čtvrté nebo § 50b odst.
2; nezjistí-li orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodný příjem tímto postupem, vyzve
k předložení potvrzení o výši příjmu žadatele o dávku.
§ 73
nadpis vypuštěn
V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze jako podklady pro vydání rozhodnutí
použít záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty
optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní
techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny. Orgán pomoci
v hmotné nouzi vyzve osobu, která předložila kopii listiny, k předložení originálu
nebo úředně ověřeného opisu nebo kopie listiny, má-li pochybnosti o pravosti předložené
kopie.
§ 74
Vyjádření k podkladům pro rozhodnutí
(1) Povinnost správního orgánu dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí
možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí neplatí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze
na základě podkladů, které správnímu orgánu předložil tento účastník řízení nebo
osoba s ním společně posuzovaná, nebo údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním
systému práce a sociálních věcí nebo v evidenci podpory bydlení podle zákona o podpoře
bydlení, anebo jedná-li se o situace uvedené v § 49 odst. 5.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 může být prvním úkonem správního
orgánu v řízení vydání rozhodnutí ve věci, jedná-li se o řízení vedené z moci úřední.
§ 75
Vydávání rozhodnutí
Rozhodnutí se vydává jen v případě, že
a) dávka nebyla přiznána nebo nebyla přiznána v požadovaném rozsahu,
b) jde o přeplatek na dávce,
c) jde o rozhodnutí podle § 16 odst. 6,
d) jde o rozhodnutí podle § 76 odst. 3,
e) jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (§ 40 odst. 2),
f) jde o rozhodnutí podle § 54 odst. 1.
§ 76
Oznámení a námitky
(1) Rozhoduje-li orgán pomoci v hmotné nouzi o dávce v případech, kdy se
nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její
výši. Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.
(2) Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit do 15 dnů ode dne
výplaty dávky po jejím přiznání námitky. K námitkám, které byly podány opožděně,
se nepřihlíží.
(3) Námitky se podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi,
který dávku přiznal. Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky
došly, rozhodnutí o dávce.
ČÁST ŠESTÁ
ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 80
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 50a odst. 2, § 50b odst. 1 a §
63 odst. 3.
§ 81
Přechodná ustanovení
(1) Řízení o žádostech o dávky sociální péče podle zákona č. 482/1991
Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "dávky sociální
péče") uplatněných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o nichž nebylo příslušným
správním orgánem prvního stupně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto,
dokončí orgán pomoci v hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla.
Při rozhodování o nároku a výši dávky sociální péče v řízení zahájeném a pravomocně
neskončeném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se od podání žádosti do 31. prosince
2006 postupuje podle dosavadních právních předpisů a od 1. ledna 2007 se postupuje
podle tohoto zákona. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se v těchto případech
prodlužují o 30 dnů.
(2) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím vydaným o dávkách sociální péče
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí příslušný odvolací orgán podle
právních předpisů účinných před 1. lednem 2007.
(3) Pokud byla dávka sociální péče pravomocně přiznána přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona a nárok na ni k tomuto dni trvá, příslušný orgán pomoci v
hmotné nouzi, na nějž působnost podle tohoto zákona přešla, posoudí nárok na příspěvek
na živobytí a jeho výši nejpozději do 30. dubna 2007, přičemž nárok na výplatu dávky
sociální péče po tuto dobu nezaniká, pokud trvají podmínky stanovené podle právních
předpisů účinných ke dni 31. prosince 2006. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí
nenáleží, dávka sociální péče se odejme ode dne následujícího po období, za které
již byla vyplacena. Zjistí-li se, že by příspěvek na živobytí náležel ve stejné částce,
jako dosud vyplácená dávka sociální péče, anebo že by rozdíl mezi nimi byl menší
než 100 Kč, pokračuje se beze změny ve výplatě dosavadní dávky sociální péče až do
nejbližší zjištěné změny rozhodných skutečností. Zjistí-li se, že příspěvek na živobytí
náleží v částce vyšší o 100 Kč a více než dosud poskytovaná dávka sociální péče,
přizná se příspěvek na živobytí zpětně od 1. ledna 2007 a rozdíl mezi již vyplacenou
dávkou sociální péče a příspěvkem na živobytí se doplatí. Zjistí-li se, že příspěvek
na živobytí náleží v částce nižší o 100 Kč a více než dosud vyplácená dávka sociální
péče, dávka sociální péče se odejme ode dne následujícího po období, za které již
byla vyplacena, a od téhož dne se přizná příspěvek na živobytí.
(4) Částky dlužného příspěvku na výživu dítěte podle § 5 zákona č. 482/1991
Sb., které nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona od povinné osoby vymoženy,
se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Při posuzování hmotné nouze osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) se
do doby 12 měsíců, po kterou je tato osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
nezapočítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(6) Při posuzování částky živobytí osoby uvedené v § 31 se doba jednoho roku
vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a současného pobírání příspěvku na živobytí
počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Náleží-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek při péči o
blízkou nebo jinou osobu podle čl. II bodu 2 zákona č. 213/2002 Sb., kterým se mění
zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, považuje
se u příjemce tohoto příspěvku podmínka, že si osoba nemůže zvýšit příjem vlastní
prací, za splněnou.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 82
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti.
2. Zákon č. 165/1993 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti,
ve znění zákona č. 84/1993 Sb.
3. Zákon č. 134/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon
České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Zákon č. 136/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991
Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
5. Zákon č. 280/2003 Sb.,
kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších
předpisů.
6. Zákon č. 422/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 482/1991 Sb., o sociální
potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl. XXVI zákona č. 261/2007 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 12 měsíců uvedená v čl. XXV bodu 18 se počítá ode dne účinnosti tohoto
zákona.
Čl. VI zákona č. 259/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Pokud je osobě, které byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči nezletilému
dítěti, ke dni účinnosti tohoto zákona vyplácen příspěvek na živobytí, upraví se
výše příspěvku na živobytí podle článku V bodu 1 nejdříve od prvního dne čtvrtého
kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to platí též, jde-li
o osobu pro účely příspěvku na živobytí společně posuzovanou. Příjemce příspěvku
na živobytí a osoby s ním pro účely této dávky společně posuzované jsou povinni podat
prohlášení o tom, zda jim byla stanovena soudem vyživovací povinnost vůči nezletilému
dítěti, jak plní tuto povinnost a případnou výši dluhu na výživném podle článku V
bodu 3 nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. VI zákona č. 382/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Doba 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích podle § 24 odst. 1 písm. g) a
§ 55 odst. 4 písm. d) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2009,
se počítá od 1. ledna 2009.
Čl. II zákona č. 366/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Podmínka bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm. a)
až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi
se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011.
2. Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku na
dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně skončeno přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10 zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Výkon veřejné služby, který byl organizován obcí do 31. prosince 2011,
pokračuje po dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31. prosinci 2011. Práva
a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy kryjící odpovědnost za škodu na majetku
nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude
způsobena, která byla uzavřena do 31. prosince 2011 na období po 31. prosinci 2011,
převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na pojistné z této
smlouvy na období po 31. prosinci 2011 nese krajská pobočka Úřadu práce. Spisy týkající
se výkonu veřejné služby jsou obce povinny bezúplatně předat příslušné krajské pobočce
Úřadu práce bezodkladně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajská pobočka Úřadu
práce od 1. ledna 2012 zajistí ochranné pomůcky a pracovní předměty, pokud se s obcí
nedohodne jinak.
4. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevymožené částky nahrazující
neplacené výživné, o němž se nevede řízení o výkonu rozhodnutí, přestávají vymáhat
a tyto pohledávky zanikají. V případě, kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné
a pobíral příspěvek na živobytí s částkami nahrazující neplacené výživné podle §
32, zaniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky.
5. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. XII zákona č. 306/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Osoba, které byla vydána karta sociálních systémů a které je dávka vyplácena
způsobem podle § 43 odst. 4 a 5 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, bude písemně vyzvána krajskou pobočkou Úřadu práce České
republiky nejpozději do 1 kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
aby osobně nebo písemně sdělila způsob výplaty dávky v návaznosti na zrušení karty
sociálních systémů.
2. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky je povinna provést změnu způsobu
výplaty dávky nejpozději do 2 měsíců ode dne sdělení podle bodu 1.
3. Pokud osoba nesdělí krajské pobočce Úřadu práce České republiky způsob
výplaty dávky podle bodu 1 do 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, bude dávka ode dne určeného krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky,
nejpozději však od šestého kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona, vyplácena na účet naposledy sdělený Úřadu práce České republiky oprávněnou
osobou, jiným příjemcem dávky nebo zvláštním příjemcem dávky, a nebude-li takový
účet, bude vyplácena poštovním poukazem.
Čl. II zákona č. 252/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi v takovém případě
nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zahájí správní řízení
o přehodnocení nároku na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období před 1. lednem
2015 se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. K hodnocení standardů kvality bydlení stavby pro individuální či rodinnou
rekreaci nebo jiného než obytného prostoru podle § 33b zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případě dávek pomoci v hmotné
nouzi, které byly pravomocně přiznány nebo o nichž bylo řízení zahájeno a pravomocně
neskončeno před 1. lednem 2015, budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely přiznání
dávky pomoci v hmotné nouzi přihlížet až od 1. září 2015. V období od 1. ledna 2015
do 31. srpna 2015 bude výše odůvodněných nákladů na bydlení při užívání staveb pro
individuální či rodinnou rekreaci stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v
§ 34 písm. f) nebo v případech hodných zvláštního zřetele při užívání jiného než
obytného prostoru stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d) zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. K hodnocení, zda ubytovací zařízení splňuje požadavky podle § 33a odst.
3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
budou orgány pomoci v hmotné nouzi pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi přihlížet
až od 1. května 2015. V období od 1. ledna 2015 do 30. dubna 2015 bude výše odůvodněných
nákladů na bydlení v případech hodných zvláštního zřetele při užívání ubytovacího
zařízení stanovena podle výše úhrady nákladů uvedených v § 34 písm. d) zákona č.
111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 2 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona informuje osoby, které pobírají dávku pomoci v hmotné
nouzi na základě užívání stavby pro individuální či rodinnou rekreaci nebo jiného
než obytného prostoru o tom, že nebude-li stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
nebo jiný než obytný prostor od 1. září 2015 splňovat standardy kvality bydlení podle
§ 33b odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, bude dávka pomoci v hmotné nouzi odejmuta, popřípadě snížena. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení
podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
6. Orgán pomoci v hmotné nouzi, který v rámci své činnosti nebo na základě
kontroly stavebního úřadu zjistí, že stavba pro individuální či rodinnou rekreaci
nebo jiný než obytný prostor nesplňuje standardy kvality bydlení podle § 33b odst.
1 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
je povinen bezodkladně informovat o této skutečnosti příjemce dávky užívající tento
prostor a vlastníka, pronajímatele nebo ubytovatele tohoto prostoru. Obdobně jako
ve větě první se bude postupovat i v případě, jestliže osoba užívá ubytovací zařízení
podle § 33a odst. 3 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 367/2016 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Doba 6 kalendářních měsíců podle § 24 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/2006
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se počítá ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
2. Nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi náležející za období přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi v takovém případě
nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí
nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 95/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Nárok na opakující se dávku pomoci v hmotné nouzi přiznanou podle zákona
č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nezaniká
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 6
kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí nárok na opakující
se dávku pomoci v hmotné nouzi podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona s výjimkou splnění podmínky podle § 33 odst. 9
věty první.
2. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 309/2018 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Orgán pomoci v hmotné nouzi nejpozději do 3 kalendářních měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona přehodnotí způsob výplaty příspěvku na živobytí podle
§ 43 odst. 5 písm. a) zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 327/2021 Sb.
Přechodné ustanovení
Tento zákon se nepoužije pro pokuty za vybrané přestupky, uvedené v § 51a
zákona č. 111/2006 Sb., ve znění tohoto zákona, spáchané přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona; to neplatí pro přestupky, ve kterých je pokračováno nebo trvají1)
i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.IV zákona č. 203/2022 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") doručí v období od 1. července 2022
do 30. září 2022 dosavadním příjemcům příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení
písemné sdělení o změně místní příslušnosti krajských poboček Úřadu práce podle tohoto
zákona a zároveň je vyzve, aby v případě, kdy je místo, kde na území České republiky
bydlí, odlišné od místa, kde jsou hlášeni k trvalému pobytu, tuto skutečnost písemně
oznámili krajské pobočce Úřadu práce, která jim příspěvek na živobytí nebo doplatek
na bydlení vyplácí; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
3. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne oznámení změny místa
skutečného pobytu příjemce příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení příslušné
krajské pobočce Úřadu práce podle bodu 2 vyplácí tyto dávky krajská pobočka Úřadu
práce, která jim tyto dávky naposledy vyplácela přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona. Při změně místní příslušnosti postupuje krajská pobočka Úřadu práce podle
§ 43 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, obdobně.
Čl.VI zákona č. 407/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.LI zákona č. 152/2025 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Žádost o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení podle zákona č. 111/2006
Sb., ve znění účinném před 1. říjnem 2025, nelze podat po 30. září 2025.
2. Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení a jejich výplatu
podle zákona č. 111/2006 Sb., který trval k 30. září 2025, se zachovává, jsou-li
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nadále plněny podmínky nároku, a to
a) do 31. července 2026, je-li do 31. prosince 2025 některým z příjemců uvedených
dávek nebo některou ze společně posuzovaných osob s těmito příjemci podána žádost
o dávku státní sociální pomoci podle zákona č. 151/2025 Sb., nebo
b) do 31. prosince 2025 v případech neuvedených v písmenu a).
3. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město
Prahu odešle do 15. září 2025 příjemcům příspěvku na živobytí a příjemcům doplatku
na bydlení přiznaných podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném před 1. říjnem
2025, písemné sdělení s informací o změně právní úpravy v oblasti příspěvku na živobytí
a doplatku na bydlení s účinností k 1. říjnu 2025.
4. Řízení o přeplatcích na dávce příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení
zahájená podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném před 1. říjnem 2025, se dokončí
podle zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném před 1. říjnem 2025.
Čl.LXXXIV zákona č. 218/2025 Sb.
Přechodné ustanovení
Lhůta pro zánik nároku na vrácení dávky nebo její části podle § 51 odst.
7 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se v případě nároku, který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní
také ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu., pokud tento zákon
nestanoví jinak.
3) § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
5a) § 48 až 51 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
5b) § 52 zákona č. 108/2006 Sb.
7) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
7a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších
předpisů.
9) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o
volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
11) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.
11a) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb.
13) § 4 odst. 6 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve
znění pozdějších předpisů.
14a) Například § 192 zákoníku práce.
15) Zákon o nemocenském pojištění.
16) § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
17) § 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.
18) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
21) Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů.
21a) § 33 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
23) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 12 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) § 33 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb.
27) § 116 občanského zákoníku.
28) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 112/2006 Sb.
29) § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
30) § 11 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.
33) § 717 občanského zákoníku.
33a) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení,
ve znění pozdějších předpisů.
35) § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky,
ve znění pozdějších předpisů.
39) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
40) Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu.
41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
43) § 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších
předpisů.
44) § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.
44) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních
pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
45) § 7 zákona č. 435/2004 Sb.
46) § 12 trestního řádu.
47) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších
předpisů.
48) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
49) Například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a
o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
51) Například § 8 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
52) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
53) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
54) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
55) § 12 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů.
56) § 108 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
57) § 42i zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 427/2010 Sb.
58) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
59) § 1 zákona č. 359/1999 Sb.
67) § 81 odst. 2 a 3 zákona č. 187/2006 Sb.
69) § 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
71) § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 110/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
77) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
78) § 33 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb.
79) § 55 a násl. občanského zákoníku.
80) § 12 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.
80) § 50b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
81) § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní
činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví
ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
82) § 40 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
83) § 182a odst. 1 písm. a) body 1 a 2 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona
č. 178/2016 Sb.
84) § 182a odst. 1 písm. a) bod 3 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění zákona č.
178/2016 Sb.
85) § 5 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb.
86) § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 251/2016 Sb.
87) § 8 odst. 1 a 3 zákona č. 251/2016 Sb.
88) § 4 odst. 2 zákona č. 251/2016 Sb.
89) § 10 písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
zákona č. 313/2002 Sb.
90) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
91) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.