Dokumenty - strana 337

Originální film Moravské filharmonie Olomouc – Moravia Quintetu (délka 33,48 minut)

Kompetenční spory: záporný kompetenční spor; dohodovací řízení; nadřízený orgán k § 1 odst. 1 a 3, § 133 odst. 3 a § 178 odst. 1 správního řádu, ve znění zákona č. 303/2013 Sb. k § 97 odst. 3 soudního řádu správního I. V případě záporného kompetenčního sporu (§ 97 odst. 3 s. ř. s.) ústřední správní úřady nevedou dohodovací řízení (§ 133 odst. 3 správního řádu). II. Pro určení nadřízeného orgánu podle § 178 odst. 1 správního řádu je třeba pozitivní zákonné úpravy – zákon musí určit orgán, který má být nadřízeným správním orgánem jiného správního orgánu, nebo orgán, který má rozhodovat o odvolání, popřípadě orgán, který má nad jiným správním orgánem vykonávat dozor. Toto ustanovení je přitom nezbytné interpretovat prizmatem předmětu úpravy správního řádu dle jeho úvodního ustanovení § 1 odst. 1 a 3, podle nichž správní řád upravuje postup správních orgánů při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy a nevztahuje se mimo jiné na právní jednání prováděná správními orgány, tedy na správu nevrchnostenskou. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2021, čj. Komp 2/2020-44) Prejudikatura: č. 339/2004 Sb. NSS, č. 2021/2010 Sb. NSS, č. 2343/2011 Sb. NSS, č. 2533/2012 Sb. NSS, č. 2888/2013 Sb. NSS, č. 3879/2019 Sb. NSS, č. 4105/2021 Sb. NSS, č. 4112/2021 Sb. NSS; č. 30/2003 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 686/02), č. 10/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 260/06). Věc: Ministerstvo pro místní rozvoj proti Úřadu pro ochranu osobních údajů, za účasti Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., o určení příslušnosti mezi správními orgány. Společnost Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. (dále jen „žadatelka“ nebo „osoba zúčastněná“) podala dne 13. 11. 2019 žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, k České centrále cestovního ruchu – CzechTourism (dále jen „CzechTourism“). CzechTourism na tuto žádost reagoval e-mailem ze dne 13. 11. 2019, a následně též dopisem ze dne 26. 11. 2019, označeným jako „od

Pl.ÚS 93/20 I. Podnikání v oblasti vzdělávání je – podobně jako např. ve zdravotnictví – charakteristické vyšší mírou přípustné veřejnoprávní regulace, neboť vzdělávání je veřejnou službou a stát jeho prostřednictvím naplňuje své pozitivní závazky plynoucí z čl. 33 Listiny základních práv a svobod. Z povahy věci tak existují činnosti, které jsou státem nejen regulovány, ale především přímo vytvářeny (bez konkrétního nastavení vzdělávací soustavy by vůbec neexistovaly). II. Ustanovení § 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb., se nedotýká samotného jádra práva soukromých odborníků, působících v oboru dětské psychologie a speciální pedagogiky, na podnikání zaručeného čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, je jím sledován legitimní cíl a ve vztahu k jeho naplnění nejde o úpravu zjevně nerozumnou. Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 93/20 dne 22. června 2021 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, zastoupené senátorem Ing. Tomášem Goláněm, na zrušení § 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 82/2015 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci a znění napadeného ustanovení 1. Navrhovatelka se v řízení o zrušení zákonů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“)

8 Ao 6/2021 - 91 I. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, může Ministerstvo zdravotnictví (nebo krajská hygienická stanice) regulovat (omezit či stanovit podmínky provozu) pouze činnost obchodní nebo výrobní provozovny nebo provozu obchodního centra, nikoli jakoukoli obchodní či výrobní činnost. II. Zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách (prodejnách) je faktickým znemožněním maloobchodního prodeje uskutečňovaného osobně, fyzickou přítomností zákazníků. Výdej ani internetový prodej nejsou prodejem v provozovně (prodejně), a nemohou tak z faktického zákazu maloobchodního prodeje učinit jeho „pouhé“ omezení [§ 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19]. ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky Zavřelové a Petra Mikeše v právní věci navrhovatele: K. P., zastoupený Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 1922/3, Brno, proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, o návrzích na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 23. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN, a opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN, takto: I. Opatření obecné povahy odpůrce ze dne 23. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN, bylo v části čl. I bodu 1 v rozporu se zákonem. II. Opatření obecné povahy odpůrce ze dne 29. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-7/MIN/KAN, bylo v části čl. I bodu 1 v rozporu se zákonem. III. Ve zbývající části se návrhy zamítají. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Navrhovatel se návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu 25. 4. 2021 domáhal zrušení mimořádného opatření odpůrce z 23. 4. 2021, čj. MZDR 14601/2021-6/MIN/KAN (dále „mimořádné opatření I“

Komp 2/2020 - 44 I. V případě záporného kompetenčního sporu (§ 97 odst. 3 s. ř. s.) ústřední správní úřady nevedou dohodovací řízení (§ 133 odst. 3 správního řádu). II. Pro určení nadřízeného orgánu podle § 178 odst. 1 správního řádu je třeba pozitivní zákonné úpravy – zákon musí určit orgán, který má být nadřízeným správním orgánem jiného správního orgánu, nebo orgán, který má rozhodovat o odvolání, popřípadě orgán, který má nad jiným správním orgánem vykonávat dozor. Toto ustanovení je přitom nezbytné interpretovat prizmatem předmětu úpravy správního řádu dle jeho úvodního ustanovení § 1 odst. 1 a 3, podle nichž správní řád upravuje postup správních orgánů při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy a nevztahuje se mimo jiné na právní jednání prováděná správními orgány, tedy na správu nevrchnostenskou. ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Tomáše Langáška, JUDr. Filipa Dienstbiera, Mgr. Davida Hipšra, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů, sídlem Pplk. Sochora 27, Praha 7, za účasti: Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 283600125, sídlem Helfertova 13, Brno, v řízení o kompetenční žalobě dle § 97 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve věci sporu o příslušnost vydat rozhodnutí o odvolání osoby zúčastněné na řízení ze dne 13. prosince 2019 označeném jako „odvolání proti rozhodnutí [České centrály cestovního ruchu – CzechTourism] o odmítnutí žádosti o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., čj. CZT/2019/BRO/947, ze dne 28. 11. 2019, podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.“, takto: I. K vydání rozhodnutí o odvolání společnosti Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., ze dne 13. prosince 2019 označeném jako „

II.ÚS 1159/21 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudce Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti Zdenky Šillerové, zastoupené Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou, se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek - Místek, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. dubna 2021, č. j. 4 Afs 52/2021-25, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu. Tvrdí přitom, že tímto rozhodnutím bylo porušeno její právo na přístup k soudu a právo na spravedlivý proces ve smyslu ustanovení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále i jen "Listina"), jakož i její právo vyjádřit se k projednávané věci garantované čl. 38 odst. 2 Listiny. Konečně stěžovatelka zdůrazňuje, že Nejvyšší správní soud nedostál své povinnosti poskytnout ochranu jejím základním právům, jak mu ukládá čl. 4 Ústavy. 2. Ústavní soud - s ohledem na procesně komplikovanou povahu věci - v prvé řadě stručně rekapituluje průběh předcházejícího řízení. Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí (stavební úřad) usnesením přerušil řízení o žádosti stěžovatelky o vrácení poplatků za kopírování písemností ze správních spisů do doby rozhodnutí soudu v související věci. Krajský úřad Moravskoslezského kraje posléze toto usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení zrušil a "řízení zastavil." 3. Předmětem řízení před správními soudy pak byla žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Krajský soud v Ostravě napadené správní rozhodnutí zrušil, neboť výrokem obsaženým v napadeném rozhodnutí žalovaný současně rozhodl o "zastavení řízení". Jelikož z napadeného rozhodnutí podle krajského soudu nešlo nepochybně seznat, které řízení hodlal žalovaný zastavit, vych

Předchozí ředitelka naší školy přijala po dobu mateřské a rodičovské dovolené na místo učitelky 1. stupně nekvalifikovanou učitelku. Nekvalifikovaná učitelka má v pracovní smlouvě uvedeno: pracovní poměr se sjednává na dobu určitou, a to po dobu nepřítomnosti paní X. Protože se mi nyní hlásí kvalifikovaná učitelka a současně nejsem s kvalitou práce této nekvalifikované kolegyně spokojen, rozhodl jsem se ji propustit. Mohu tak učinit? Jak mohu definovat rozvázání pracovního poměru?

Základní předpisy

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pošle dalších 16 milionů korun na znovunavázaní sociálních vazeb žáků a na aktivity zaměřené na vzdělávání po ukončení distanční výuky, která probíhala na všech typech škol v důsledku pandemie COVID 19 přerušovaně od března loňského roku. Po cílené podpoře žáků základních škol v podobě letních kempů, dále od září žáků základních i středních škol, která bude směřovat na doučování a metodickou pomoc školám až do konce školního roku 2022/23, tak chce MŠMT pomoci další skupině žáků.

Sekundární analýza 2018

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje dotační výzvu „NA UČITELÍCH ZÁLEŽÍ“ pro podávání žádostí o poskytnutí dotace na období od 1. 6. 2021 do 31. 12. 2021.

První týden v květnu došlo k výpadku služby na našem redakčním e-mailu redakcers@rizeniskoly.cz

2 Afs 268/2019 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: SWISS RESTAURANT s. r. o., se sídlem Makovského 1598/28, Žďár nad Sázavou, zastoupená JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Malé náměstí 124, Hradec Králové, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2017, č. j. 52660/17/5200-11432-711891, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2019, č. j. 31 Af 13/2018 – 47, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně provozuje restauraci a penzion v městysu Nové Veselí. Finanční úřad pro Kraj Vysočina (dále jen „správce daně“) provedl u žalobkyně daňovou kontrolu daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty. [2] Rozhodnutím ze dne 23. 8. 2017, č. j. 1413615/17/2914-60562-707431 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), podle § 37a odst. 3 písm. b) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví“), správce daně uložil žalobkyni pokutu ve výši 40 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1000 Kč za spáchání správních deliktů ve smyslu § 37a odst. 1 písm. c) a d) zákona o účetnictví. Uvedených správních deliktů se měla žalobkyně dopustit tím, že v účetním období 2014 vedla neprůkazně skladovou evidenci, neúčtovala o všech účetních případech, neprůkazně provedla inventarizaci majetku a zásob a nevedla účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví, čímž porušila povinnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona o účetnictví. [3] Proti prvost

8 Ads 231/2019 - 28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: V. B., zastoupený JUDr. Radimem Miketou, advokátem se sídlem Jaklovecká 1249/18, Ostrava, proti žalované: Okresní správa sociálního zabezpečení Opava, se sídlem Krnovská 2975/75, Opava, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 12. 2017, čj. X, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2019, čj. 78 Ad 2/2018-33, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2019, čj. 78 Ad 2/2018-33, se ruší. II. Rozhodnutí žalované ze dne 12. 12. 2017, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 16 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce. Odůvodnění: I. Vymezení předmětu řízení [1] Žalobce požádal dne 13. 11. 2017 žalovanou o prominutí penále ve výši 149 265 Kč na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále „sociální pojistné“) za období od 21. 2. 2009 do 13. 11. 2017 s tím, že penále vzniklo pro neschopnost hradit pravidelné zálohy v daném období kvůli nákladné léčbě onkologického onemocnění jeho nezletilé dcery a s tím souvisejících dalších výdajů. Žalovaná v záhlaví uvedeným rozhodnutím žádosti žalobce částečně vyhověla a penále mu z důvodu odstranění tvrdosti zákona dle § 104ch odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále „ZOPSZ“) ve spojení s § 1 odst. 1 vyhlášky č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení (dále „vyhláška MPSV“) prominula ve výši 100 000 Kč. [2] Toto rozhodnutí žalované žalobce napadl žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Žalovaná podle něj nezohlednila veškeré okolnosti případu a při posouzení žádo

Právní předpisy, metodika, informace

Prosím o radu, která se nehodnocení žáka. Ze školského zákona §52, odst.3 je jasné, že pokud bude žák z nějakého předmětu nehodnocen, stanovím náhradní termín pro hodnocení do konce září. Jak ale postupovat v následujících případech: 1) Žák bude v červnu z několika předmětů nehodnocen a ze tří hodnocen nedostatečně – pak rovnou neprospěl? 2) Žák bude v červnu z několika předmětů nehodnocen a ze dvou hodnocen nedostatečně – pak nejprve stanovím náhradní termín pro hodnocení, pokud žák uzavře všechny předměty s prospěchem nejhůře dostatečným, může jít k opravným zkouškám. Pokud některý z předmětů bude hodnocen nedostatečně, opakuje ročník (pokud se nejedná o žáka s uzavřenou povinnou docházkou, tam opakování nemusím povolit nebo pokud už žák na daném stupni neopakoval). Toto vše, včetně případných opravných zkoušek musí proběhnout do konce září? 3) Pokud do konce září nebude možné uzavřít klasifikaci a konat případné opravné zkoušky, pak žák opakuje ročník podle § 52, odst. 6 (pokud již neopakoval nebo nemá ukončenou povinnou docházku). Pokud bude mít např. 2 nedostatečné a 3 nehodnocené předměty, pak se na vysvědčení napíše nehodnocen nebo neprospěl?

Projekt Podpora práce učitelů (PPUČ) Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR) vydal za podpory ESF a MŠMT čtyři publikace s konkrétními náměty do výuky, díky kterým mohou učitelé předškolního a základního vzdělávání rozvíjet u dětí a žáků čtenářskou, digitální nebo matematickou gramotnost. Publikace obsahují dohromady 144 aktivit.  

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje Výzvu Spolu po COVIDu k podání žádostí o poskytnutí dotace na realizaci třídenních pobytových programů pro žáky a pedagogické pracovníky 1. a 2. ročníků., kteří se vzdělávají v některém z oborů vzdělání kategorie J, E nebo H a pedagogické pracovníky, kteří v těchto oborech vzdělání vyučují.

21 Cdo 3485/2019 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. V., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Martinem Mikyskou, advokátem se sídlem v Malé Skále č. 397, proti žalované Univerzitě Karlově se sídlem ve Praze 1 - Starém Městě, Ovocný trh č. 560/5, IČO 00216208, zastoupené Mgr. Martinem Moskalem, advokátem se sídlem v Praze 1, Skořepka č. 1058/8, o 48 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 84/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2018 č. j. 30 Co 367/2018-140, takto: Rozsudek městského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. května 2018 č. j. 39 C 84/2017-95 se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení. Odůvodnění: Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 27. 6. 2017 se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 48 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z 24 měsíčních částek po 2 000 Kč postupně nabíhajících od 15. 7. 2014 do 15. 6. 2016 až do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že od 1. 2. 2001 je zaměstnankyní „UK - Fakulty XY“, kde od 1. 7. 2014 pracuje jako odborná asistentka (akademická pracovnice) na katedře XY. Mzdovým výměrem ze dne 31. 12. 2013 byla žalobkyni od 1. 1. 2014 určena tarifní mzda ve výši 18 500 Kč a „osobní příplatek“ ve výši 2 000 Kč, mzdovým výměrem ze dne 21. 5. 2014 jí byla od 1. 6. 2014 určena tarifní mzda ve výši 18 500 Kč a mzdovým výměrem ze dne 1. 7. 2014 od stejného dne tarifní mzda 22 500 Kč. „Osobní příplatek“ byl tedy žalobkyni od 1. 6. 2014 „odejmut“, aniž k tomu byly splněny podmínky spočívající ve zhoršení výsledků její pracovní činnosti, které by odnětí „osobního příplatku“ vyžadovalo; žalovaná nerespektovala ani vnitřní mzdový předpis „FTVS UK“, který pro případ odnětí „osobního příplatku“ předpokl

21 Cdo 620/2021 ROZSUDEK Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní věci žalobce P. K., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Františkem Steidlem, advokátem se sídlem v Praze, Týnská č. 633/12, proti žalované Vysoké škole ekonomické v Praze, se sídlem v Praze 3, náměstí Winstona Churchilla č. 1938/4, IČO 61384399, zastoupené Mgr. Michalem Vrajíkem, advokátem se sídlem v Praze, Spálená č. 97/29, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 452/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. října 2020, č. j. 23 Co 262/2020-417, takto: Rozsudek městského soudu se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 22. 2. 2018 žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce pro opakované soustavné méně závažné i závažné porušování povinností vztahujících se k vykonávané práci docenta na katedře XY, fakulty XY Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve výpovědi uvedla, že se „jednalo zejména o nerespektování pokynů vedoucího katedry, garanta předmětu ani děkana fakulty, neomluvenou absenci ve výuce, která byla žalobci určena, nepřítomnost na schůzích katedry i na schůzkách, na které byl žalobce pozván.“ „Ve všech napomenutích byla žalobci sdělena konkrétní pochybení, a byl písemně vyzván k zjednání nápravy a současně upozorněn na možnost výpovědi z pracovního poměru. V jednání žalobce nedošlo k žádné změně ani po opakovaných výzvách, což potvrzuje další neomluvená nepřítomnost žalobce na koordinační schůzi členů katedry XY, která se konala dne 1. 2. 2018, na niž byl s dostatečným předstihem pozván a dodnes se neomluvil. Stejně tak byl dne 15. 2. 2018 opakovaně písemně vyzván k vypořádání a vrácení vyjmenovaného majetku, knih a softwarových prací poří