Mgr. Jiří Taufer, Ph.D.

V souvislosti s neblahými událostmi na Ukrajině, o kterých jsem se domníval, že se jich naše civilizovaná společnost nemůže nikdy dožít, mě zaujala myšlenka, o niž jsem „zakopl“ v jedné internetové diskuzi, která prý patřila Marii Montessori. Výrok zněl zhruba takto: „Každá civilizovaná lidská bytost touží žít v míru. Jenomže my učitelé neděláme nic pro to, abychom v nastupujících generacích mír podporovali, učili ho, děti k němu vedli a vychovávali.“

V rámci projektu SYPO v klíčové aktivitě Začínající učitel probíhají velmi úspěšné moderované diskuze s jednotlivými aktéry adaptačního období začínajících učitelů – tedy s učiteli začínajícími, uvádějícími, ale i s vedeními škol. Tyto debaty jsou jasným důkazem toho, že péče o začínající učitele je vnímána jako naprosto zásadní a klíčová nejenom pro učitele samotné a pro celý jejich následující profesní život, nýbrž i pro ty, o jejichž vzdělávání a výchovu se učitelé starají, tedy pro děti. Projekt SYPO realizuje NPI a na jeho financování se podílí EU a MŠMT.

Základní umělecká škola Rýmařov se mnoho let profiluje jako škola projektová. Už více než patnáct let podniká nejrůznější mezinárodní spolupráce a využívá většinou „Norské fondy“, program Comenius (Erasmus+) a další. Učitelé a žáci tak navštívili Německo, Řecko, Itálii, Maltu, Rumunsko, Finsko, Litvu, Turecko, Portugalsko, Polsko a také Srí Lanku.

Rýmařovská ZUŠ je dostatečně známá (mimo jiné) i tím, že je aktivní svými kontakty v zahraničí, což její učitele neposouvá kupředu jen v profesním rozvoji, ale i v tom osobním (jazykovou a komunikační vybavenost nepočítaje).

Finsko je zemí, jejíž vzdělávací systém je v Evropě vnímán jako zcela příkladný a velmi dobře fungující. Setkal jsem se s názorem (zaslechl jsem ho na univerzitě v Helsinkách), že finské ministerstvo školství by post factum mělo vybírat poplatky od hotelů alespoň v hlavním městě, neboť právě jeho zásluhou míří do Finska tisíce učitelů z celé Evropy, aby se poučily, jak má vypadat dobrá a funkční škola. Evidentně za to mohou dlouhodobě dobré výsledky finských škol v PISA testech. Ponechme stranou validitu takového testování, ponechme stranou úvahy o tom, jestli je napodobování finského vzdělávání pro ostatní země dobré, a pojďme se podívat na pár postřehů, které jsem si ze dvou finských stáží přivezl a které podle mého názoru skutečně stojí za povšimnutí.