MgA. Robert Mimra

Na konci roku 2024 se spojili učitelé dvou ZUŠek, aby zahájili vzájemné „ochytřování“ ve využívání umělé inteligence v ZUŠ. Postupně se přidali další a v duchu, že spolupráce je lepší než konkurence, si začali předávat zkušenosti.

V předchozích částech článku jsem nabídl konkrétní tipy a nápady k výuce skladby na ZUŠ. Tento text je závěrečnou úvahou nad otázkou, zda je hudba něčím, co je na pomezí fyzického a duchovního světa.

Předchozí díly článku k výuce skladby se zabývaly „hmotným světem“ skladatelství, tedy základní sumou znalostí – vymezily hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Třetí část – Svět snů – pojednala o tom, jak si svobodně povyskočit mimo lajny tohoto hřiště. V aktuálním textu se zaměříme na využití technologií ve výuce.

Tento text je 3. z 5 částí článku k výuce skladby na ZUŠ. V minulém vydání jsem se pokusil popsat „hmotný svět“ skladatelství, tedy základní sumu znalostí – hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Svět snů nabídne tipy, jak si „svobodně povyskočit“ mimo lajny tohoto hřiště.

Téma výuky skladby na ZUŠ jsem rozdělil do pěti textů. Po úvodu v minulém vydání vám nabízím článek Hmotný svět (základní suma znalostí). Další dílky skládačky budou Svět snů (role fantazie v hudební tvorbě), Digitální svět (soužití tvůrce a technologií) a Duchovní svět (hudba jako mezník fyzického a duchovního světa).

V sérii na sebe navazujících článků budu přemýšlet o výuce skladby. První díl je obecný úvod, ve kterém rozvíjím téma od starodávných kosmologií přes hudbu minulých staletí, se kterou se v prostředí ZUŠ setkáváme, až po vzdělávací systémy současnosti. V dalších článcích se budu věnovat výuce skladby na ZUŠ od praktických tipů po širší kontext.

Od konce loňského roku se umělá inteligence (AI) stala jedním z hlavních témat v médiích, hovorech mezi známými i ve vědeckých publikacích. Od prvotního nadšení s aplikací ChatGPT se obecné povědomí začíná překlápět do mírných obav. Dokonce podle nedávného průzkumu má 25 % respondentů zároveň očekávání i obavy.

V posledních letech jsem na stránkách Speciálu pro ZUŠ publikoval několik textů o projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, o vzdělávání pedagogů, o projektech z Šablon II v OP VVV nebo o výuce žáků z Ukrajiny na ZUŠ.

Otevřeme ZUŠ ukrajinským dětem? MgA. Robert Mimra Ředitel Portedo o.p.s. V době, kdy vzniká tento text, se řeší základní věci – kde lidi z Ukrajiny ubytovat, jak je nakrmit,...

Původně jsem chtěl obšírně psát o úspěších projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“, který jsme uzavřeli koncem února 2020, ale nakonec jsem se rozhodl, že potřebné informace, pokud budete chtít, si můžete přečíst na webu Kreativnibudoucnost.cz.

Rád bych se s vámi podělil o osobní zkušenost, kterou jsem získal při realizaci projektu „Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti“. O tomto projektu jsem již několik článků do Speciálu napsal – cílem projektu je podpora inkluze, technologií a kreativity v uměleckém vzdělávání, především na ZUŠ.

Dne 9. a 10. listopadu 2018 se v hotelu Avanti v Brně uskutečnila dvoudenní konference o uměleckém vzdělávání s názvem „Kreativní budoucnost“, která se věnovala výzvám a příležitostem pro umělecké vzdělávání v budoucnosti a jeho nezastupitelné roli při rozvoji kreativity.

Projekt "Podpora uměleckého vzdělávání pro rovné příležitosti" má za sebou první pololetí, kdy se podařilo "rozehrát" všechny plánované aktivity. Srdečně vás zveme k návštěvě uměleckých a vzdělávacích akcí projektu, a to včetně aktivit, které podporují školní soubory.

Před třemi roky jsme se vydali na „dotační trať“ operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Za pomoci desítek škol a mnoha spolupracovníků jsme připravili projektový záměr, který letos v létě uspěl, a tak se díky prostředkům z EU můžeme pustit do smysluplné práce.

V závěru loňského roku podlehl boji se zákeřnou chorobou mladý varhaník, klavírista, sbormistr, skladatel, pedagog a korepetitor Lukáš Trykar. Dirigenti a sbormistři, kteří s Lukášem spolupracovali, oceňovali nejen jeho univerzální hudební nadání.

Historie evropských fondů sahá do 2. poloviny 50. let 20. století, kdy byl založen Evropský strukturální fond (ESF). Následovaly další fondy - například na podporu zemědělství a rybářství, Evropský fond regionálního rozvoje (ten tvoří s ESF tzv. strukturální fondy), fondy předvstupní pomoci, komunitární programy, Fond soudržnosti a nejmladší Fond solidarity (založen v roce 2002 na pomoc zemím postižených živelnou katastrofou). Fondy EU slouží k podpoře hospodářského růstu evropských regionů, ke zlepšování vzdělanosti obyvatel evropského prostoru a ke snižování sociálních rozdílů.