Mgr. Martin Kaplán - strana 2
- Článek
Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?
Zaměstnanec má střední úplné vzdělání s maturitou a poté absolvoval bakalářské a magisterské studium na Vysoké škole manažerské ve Varšavě, obor Pedagogika, specializace Učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, zakončeno v r. 2018, bez nostrifikace. Na dotaz, zda má kvalifikaci pro ZŠ, odpovědělo MŠMT: „Jedná se o studijní program, jehož absolvování bylo v rozporu s právními předpisy Polské i České republiky a uvedené studium nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium. Kvalifikaci rozhodně tímto studiem nezískala ani ji nezíská.“ MŠMT jsme zaslali jsme jen Mgr. diplom, ale zřejmě by neuznalo ani Bc. titul, získaný na téže škole. Je v tomto případě opravdu zaměstnanec zcela bez vysokoškolského vzdělání (viz věta: „nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium“) a máme povinnost provést odpočet 5 let? Zaměstnán bude na zástup na dobu nezbytně nutnou.
Na jaké aktivity potřebují žáci v ZŠ potvrzení od lékaře?
Je možné nepřijmout žáka do školní družiny na základě jeho opakovaného porušování školního řádu při vyučování? Nebo jsme povinni jej přijmout a následně na základě porušování vnitřního řádu školní družiny je možno jej vyloučit?
Jaké povinnosti má učitel během mimoškolních akcí? Které role může zastávat? Jak je to s nárokovými složkami platu? Zajištění mimoškolní akce aneb právní pohled na tvrzení: „Učitel na škole v přírodě ‘slouží’ prakticky nepřetržitě“
Lze snížit úplatu za školní družinu účastníkovi, který je trvale přihlášen na 4 dny v týdnu?
Hospodářka školy má širokou náplň práce, která spadá do více položek zařazení prací do platových tříd dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Mohou být v pracovní náplni vyjmenované všechny nebo se uvádí jen jedna, nejnáročnější požadovaná práce, od které se odvíjí platové zařazení? Vycházím také z Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací č.j.: MSMT- 29019/2023-1, kde k tomuto pracovnímu zařazení je na str. 56 pouze zmínka, že se jedná o kumulaci různých činností. Domnívám se, že by měly být vyjmenované všechny činnosti dle Katalogu činností, včetně specifikace dle odpovídající platové třídy. Bylo možné získat nějaký vzor pro tyto nepedagogické pracovníky? Případně také doporučení, jaké zařazení do platové třídy je doporučováno nebo nejvíce praktikováno.
Obracím se na Vás s dotazem ohledně financování školního stravování v případě soukromé střední školy, která nemá vlastní jídelnu a zajišťuje obědy pro žáky prostřednictvím jiné školy na základě smlouvy. Ráda bych se zeptala: 1. Zda existuje ze strany střední školy jakákoli zákonná povinnost (nebo doporučení) přispívat na obědy žákům v tomto režimu. 2. Zda je v normativním financování soukromých škol zahrnuta položka či částka, která by mohla být určena na tento účel, případně podle čeho se výše takového příspěvku řídí.
Malotřídní škola s ročníky 1. až 5.
Mám úvazek 14 hodin pro učitelku 1. třídy . Mohu ji vypočítat výši úvazku z 20 hodin PPČ - pokud učí pouze 1. ročník a jednu hodinu má spojenou 1. a 2. třídu. Nebo musím úvazek dopočítat z 22 PPČ.
Žák 8. ročníku byl za 2. pololetí hodnocen známkou „nedostatečný“. Školní psycholog doporučil, aby žák navštívil poradnu z důvodu potíží v učení. V průběhu prázdnin je plánováno vyšetření, na jehož základě by mohlo dojít ke stanovení podpůrných opatření – konkrétně snížení minimálních očekávaných výstupů v některých předmětech. Pokud poradna doporučí snížení výstupů během prázdnin, bude se na tato opatření brát zřetel již při opravných zkouškách (reparátu), které žák koná v srpnu? Je možné, že by opravná zkouška proběhla podle snížených výstupů, i když v době klasifikace ještě nebyla podpůrná opatření stanovena? Jaký postup v tomto případě doporučujete škole z hlediska platné legislativy?
S účinností od 1. 6. 2025 se zásadním způsobem mění běh výpovědní doby i její délka v případě některých výpovědních důvodů. Výpovědní doba začíná běžet ode dne doručení výpovědi a končí v den, který se s tímto dnem číselně shoduje. Pokud takový den v posledním měsíci výpovědní doby není, končí výpovědní doba v poslední den měsíce.
- Článek
Novela zákoníku práce, jež nabyla účinnosti 1. 6. 2025, poměrně zásadně mění tradiční úpravu týkající se běhu výpovědní doby. V tomto článku shrnu nejdůležitější změny týkající výpovědní doby.
Může být jmenován předsedou maturitní komise a komisařem vysokoškolský učitel vykonávající přímou pedagogickou činnost 15 let na VŠ, který učí na střední škole 3 roky? Obornou kvalifikaci v příslušném oboru splňuje.
Z důvodu nouze máme málo tělocvikářů, jsme střední škola, gymnázium. Je možné na začátku roku (například formou turistického kurzu apod.) naplnit časovou dotaci tělesné výchovy během roku a poté například v druhém pololetí tělesnou výchovu neučit? Či snížit její časovou dotaci? Samozřejmě chápu, že bychom toto museli zdůraznit a změnit v našem ŠVP.
Existuje zákonná lhůta, kdy nejpozději musí ředitel školy studentům zveřejnit konkrétní rozpis – harmonogram ústních maturitních zkoušek? Studenti sice 2 měsíce před konání MZK vědí, kdy budou školní maturity začínat a kdy končit, ale nevědí, který konkrétní den/termín přijde právě na ně?
Které hodiny přímé pedagogické činnosti lze považovat za hodiny přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah s ohledem na jejich obsah a provedení výuky.
Jak máme postupovat, když zákonný zastupce podal žádost o odklad školní docházky, ale v průběhu správního řízení si to rozmyslel a chce, aby dítě bylo přijato do 1. třídy? Rozhodnutí o odkladu ještě nebylo vydáno.
Je možné uznat kvalifikaci učitelce praktických činností ZŠ (výuka vaření), která 25 let byla mistrovou odborného výcviku na střední škole? Má absolvované střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou a absolvovala program celoživotního vzdělávání na VŠ na pedagogické fakultě - pedagogický kurs pro mistry odborné výchovy a učitele předmětu praxe (ukončeno v roce 2000).
Jak postupovat, když u žáka ZŠ najdeme alkohol či jiné omamné a návykové látky, příp. je žák už pod vlivem těchto látek? Náš školní řád tuto situaci upravuje tak, že na první místě kontaktujeme rodiče žáka. Byl-li by žák pod vlivem, budeme trvat na tom, aby si ho rodič vyzvedl ze školy. Otázka zní, kdy a zda vůbec máme kontaktovat Policii ČR? S tím souvisí i podotázka, jak situaci řešit na mimoškolních akcích (např. sportovní kurz). Je přípustná praxe, kdy v takové situaci kontaktujeme telefonicky rodiče a požadujeme, aby si žáka z akce vyzvedl, a ukončil tím tak jeho vzdělávání na této akci? Máme v takové situaci kontaktovat Policii ČR?