PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph.D. - strana 7

Změny za období říjen 2022 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. poradenské služby ve školství Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 306/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb.,...

Poradenské služby poskytované pedagogicko-psychologickými poradnami a speciálně pedagogickými centry jsou bezesporu užitečnými, dětmi, žáky i studenty škol hojně poptávanými a využívanými službami. Cílem textu je stručně analyzovat současnou právní úpravu poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízení optikou následující otázky: Lze poskytovat poradenské služby online způsobem?

Cílem článku je stručně shrnout normy právních předpisů, které souvisejí s jednáním žáka a se zákazem vnášet do školy alkoholické nápoje, požívat nebo podávat alkoholické nápoje ve škole či vstupovat do školy pod vlivem alkoholu.

Plán činnosti mateřské školy na 1. pololetí školního roku 2022/2023

Text se zabývá stanovením týdenního rozsahu přímé pedagogické činnosti zástupce ředitele v MŠ a ZŠ, faktory, které na tuto probelmatiku mají vliv.

Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, jak dále postupovat při přerušení správního řízení. Jedná se zápis dívky do MŠ, narozené 22. dubna 2018. Zákonný zástupce-matka, podala žádost o přijetí do MŠ v Novém Strašecí v řádném termínu, 4. května 2022. Otec dívky žádost nepodepsal a výslovně nesouhlasí s tím, aby dívka navštěvovala výhradně mateřskou školu v Novém Strašecí. Proto jsme 24. května 2022 přistoupili k přerušení správního řízení do udělení souhlasu otce uchazečky nebo do jeho nahrazení soudem. Matka dívky postupuje právní kroky k nápravě. Nyní matka uchazečky požaduje, abychom vydali stanovisko, do kdy dívce místo ve školce budeme držet a chtěla by konkrétní datum. Prosíme proto o vyjádření, jak máme dále postupovat, zda můžeme konkrétní datum uvést a o co se můžeme opřít v zákoně.

Je někde v legislativě ukotveno, že uvádějícímu učiteli je možno snížit počet hodin přímé pedagogické práce a přiznat specializační příplatek vyplývající z této činnosti? Pokud ano prosím, kde. Víme, že se o této problematice jednalo, ale nedaří se nám dohledat závěry. Vidíme pouze v zákoně o pedagogických pracovních stanovenou tuto pozici.

Příspěvková organizace města - mateřská školka pořádala zápis. Nikde nebyla zveřejněna kritéria přijetí. Musí být zveřejněna před zápisem pro veřejnost a zveřejněn počet dětí, které může školka přijmout vzít? Může si stanovit kritéria přijetí (např. věk dítěte, bydliště atd.) školka sama? Po rodičích požadovala vyplnit zaměstnání obou dvou rodičů a číslo do zaměstnání atd., má to na to školka právo, resp. může díky tomu rozhodnout, zda přijme dítě zaměstnaných/nezaměstnaných rodičů? Není toto informace ohledně přijetí irelevantní? Nemá se hledět pouze zájmy dítě a nikoliv na to, kde a zda rodiče pracují, či nepracují? Rodiče nechali zapsat dítě, kterému bude v září 2,5 roku. Můžeme se v případě nepřijetí odvolat na kraj? Jak případně postupovat (sepsat nějaké odvolání?)? Je možné si vyžádat kritéria a jejich hodnocení? 

Prosím o odpověď na následující 2 otázky: 1. Je možné do výpočtu PHmax mateřské školy započítat i třídu s 11 dětmi? Do třídy nelze z prostorových důvodů umístit více dětí. Celkově se jedná o čtyřtřídní mateřskou školu s celkovým počtem 85 dětí. Podmínka minimálního počtu dětí ve třídě čtyřtřídní mateřské školy je tedy splněna (18 dětí). 2. Bude od ledna 2020 překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů MŠ i nadále doporučením dle možností a podmínek školy, nebo bude povinné v plném rozsahu? Metodika stanovení PHmax pro předškolní vzdělávání (vydalo MŠMT) uvádí, že „Překrývání již není podmínkou, ale pouze doporučením dle možností a podmínek školy, tudíž ředitelky/ředitelé mohou flexibilně reagovat na aktuální potřeby při rozpisu služeb učitelů“.

Rozumíme dobře § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 2005/75 Sb. tak, že pokud zástupce ředitele základní školy má přímou pedagogickou činnost stanovenou na 11 hodin týdně (počet tříd do 14) a ten samý zástupce vykonává funkci výchovného poradce (do 550 žáků), u které je přímá pedagogická činnost 3 hodiny týdně, se o tyto 3 hodiny sníží PPČ zástupci ředitele, tudíž bude mít 8 hodin? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Dle zákona § 27 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, máme zřizovat fond učebnic a učebních textů, a to nejméně pro 10 % žáků střední školy. Dle zkušeností z minulých asi 5 let neměl nikdo o tyto učebnice zájem, nebyl nikdo tak sociálně slabý. Musíme i přesto tento fond učebnic zřizovat a obnovovat ve výši minimálně 10 %? Nestačilo by např. v případě potřeby pro sociálně slabé žáky tyto učebnice zajistit? 

Chtěla bych se zeptat na aplikaci § 69 odst. 5 a 6 při hodnocení při praktickém vyučování v odborném vzdělávání. Uvedu dva konkrétní případy: 1. Žák v prvním je 1. pololetí nehodnocen z odborného výcviku. V tomto případě i při nejlepší vůli nemá podle mě v průběhu 2. pololetí ředitel žádnou možnost, na kdy naplánovat tomuto žáku termín na „dohodnocení“ v odborném výcviku, neboť i v 2. pololetí má jeden týden teoretické vzdělání a druhý týden opět odborný výcvik s daným obsahem vzdělání. Není tam tedy žádný prostor, kdy by mohl tzv. navíc chodit na odborný výcvik a mohl být dohodnocen. V podstatě totéž platí i v 2. pololetí. 2. Žák je v prvním pololetí nehodnocen z předmětu Chemická laboratorní cvičení (obor Aplikovaná chemie). Žák je v tomto předmětu vždy hodnocen po vykonání všech laboratorních prací, které má v daném pololetí vykonat. I v tomto případě je hodnocení v náhradním termínu spojeno s přítomností žáka v chemických laboratořích v takovém množství času, které mu umožní práce dodělat a být tak dohodnocen. Což je při chybějícím velkém počtu laboratorních cvičení opět ze strany ředitele nenaplánovatelné. Totéž může platit i v 2. pololetí. Lze v těchto praktických výukách, kdy nastavení termínu dohodnocení brání objektivní důvody vycházející z povahy konkrétního praktického předmětu, použít znění z výše zmíněného paragrafu „Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí“?

Je možné na střední škole spojit 2 vyučovací hodiny, aniž by mezi nimi byla po 45 minutách malá přestávka (velké se to netýká). Zjistili jsme, že by nám takto nastavené „hodiny“ více vyhovovaly, byly by pro výuku praktičtější (Skupinová práce, projektová výuka apod.)

Jak dostát ustanovení § 69 odst. 5 a 6 školského zákona, který jednoznačně ukládá řediteli školy určit žákovi náhradní termín hodnocení. Nevíme si s tím ve škole rady. Konkrétně: Žák učebního oboru není v prvním pololetí hodnocen z odborného výcviku (celý školní rok má jeden týden odborný výcvik, druhý týden teoretickou výuku). Odborný výcvik tohoto oboru je zcela realizován na pracovišti prácnické osoby. Jsme si ve škole vědomi toho, že musíme dostát výše uvedenému ustanovení školského zákona a žáku stanovit náhradní termín pro hodnocení, ale bohužel nevíme jak to prakticky provést. Máme dojem, že v tomto případě nelze vlastně zákonu vyhovět, že nám ukládá něco, co nejsme schopni prakticky zrealizovat. 

Jak je to s kvalifikací pedagogického pracovníka, který vede, výuku lyžování na lyžařském výcviku základní škol? Musí mít tento učitel instruktorský kurz nebo jinou kvalifikaci, případně je dostačující, aby kurz vedl učitel?

Ředitel soukromé školy má v pracovní náplni především řízení školy, ale zároveň vyučuje jednu hodinu týdně hru na hudební nástroj. Můžeme ho pokládat z hlediska nároku na dovolenou za pedagogického pracovníka, i když pedagogická činnost je minimální?

Jaký je správný postup v případě, že dítě mělo již jeden rok odložený začátek školní docházky a nyní nastoupí k základnímu vzdělávání? Je potřeba vydat rozhodnutí o přijetí, nebo se již žádné rozhodnutí nevydává? Příklad: rok 2021 - odklad školní docházky - vydáno rozhodnutí o odkladu, rok 2022 - opět zápisy a vydání nového rozhodnutí? Tentokrát o přijetí? Setkala jsem se se dvěma názory - jeden tvrdí ano, nové rozhodnutí o přijetí, jiný názor tvrdí - již není třeba, dítě mělo odloženou docházku a automaticky nastupuje o jeden rok později. 

Pokud přijde zákonný zástupce a žádá o odklad školní docházky, je nutné žáka přijímat (tzn. vydávat Rozhodnutí o přijetí)? Př. Zákonný zástupce přinese vyplněnou žádost o odklad + potvrzení z PPP + odborného lékaře. Může ředitel školy ihned vydat Rozhodnutí o odkladu, nebo se musí žák přijmout (vydá se Rozhodnutí o přijetí) a poté je vydáno Rozhodnutí o odkladu? A jak postupovat, pokud zákonný zástupce čeká na stanovisko PPP či odborného lékaře - tzn. že dokumenty nepřinese v řádném termínu v dubnu? Opět jsem se setkala s více řešeními v rámci praxe.

1) Podle školského zákona a ustanovení § 34 odst. 1 se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku od dvou zpravidla do šesti let. Platí tedy pro školky (příspěvková organizace města), že by měli přijímat přednostně všechny spádové děti dvouleté před dětmi např. 3 či 4, které jsou z nespádové oblasti? Pokud školka přijme dítě 4 leté z nespádové oblasti a 2 leté ze spádové oblasti nepřijme je to v rozporu se zákonem či např. s doporučením veřejné ochránkyně práv z rok 2018 - Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání?  2) Školka přijme i 2leté děti, ale rodičům sdělí, že jejich děti mohou nastoupit až k datu, kdy jim budou 3 roky (např. až v lednu 2023), ale rodiče mají povinnost platit "školkovné" již od září 2022. Je tomu tak proto, že školka si "drží plnou kapacitu" dětí např. 25 a nemusí odčítat za každé 2 leté dítě - dvakrát "jakoby človíčka" nebo proč tomu to tak je a má na to školka právo dítě přijmou, ale říci, že musí nastoupit až ve věku 3 let a zároveň rodič musí platit již dříve? 

Od 1. 1. 2018 byla paní učitelka v mateřské škole pověřena vedením mateřské školy. Bylo ji vystaveno pověření vedením mateřské školy se stanoveným rozsahem oprávnění. Je nutné ještě vystavit dohodu o změně pracovní smlouvy (změna funkce), nebo stačí pouze ono již zmíněné písemné pověření ředitelem základní školy?