Mgr. Alice Kubů Frýbová - strana 7

Aby mohly školy poskytovat vzdělávání ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), musejí být nejprve zapsány do rejstříku škol a školských zařízení (dále jen „školský rejstřík“). Jednou z podmínek zápisu školy do školského rejstříku je soulad žádosti o zápis s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy příslušného kraje (dále jen „dlouhodobý záměr kraje“). Konkrétně § 148 odst. 3 písm. a) školského zákona stanoví, že „orgán, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku dále zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje“1) . Skupina 18 senátorů České republiky se domnívala, že toto ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem, konkrétně s právem na svobodnou volbu vzdělávání, a proto navrhla, aby ho Ústavní soud zrušil. Cílem tohoto článku je vysvětlit problematiku dlouhodobých záměrů kraje a představit nález Ústavního soudu zabývající se ústavností předmětného ustanovení školského zákona.2)

Součástí školního roku je realizace různých školních a mimoškolních akcí. Jezdí se na výlet do adventní Vídně, na výměnný pobyt k partnerské škole nebo na lyžařský kurs. Jaký je však právní režim těchto školních akcí? Liší se, pokud si je škola pořádá sama, pokud je organizuje učitel nebo pokud jsou využívány služby cestovních kanceláří? Má význam, jestli se na akci jede během školního roku? Je rozdíl mezi jednodenním výletem a vícedenní akcí? Může si škola, případně cestovní kancelář podmínky nastavit podle libosti, nebo jsou tady zákonná pravidla, která nelze měnit? Tento článek je prvním v sérii článků o školách a cestování žáků. V dnešním článku předestřeme typologii školních cestovních akcí a jejich charakter. V příštím článku se budeme věnovat specificky tzv. školním zájezdům a ve třetím dílu popíšeme specifika tzv. dlouhodobých zahraničních školních pobytů.

V květnovém vydání časopisu Řízení školy byl představen zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“). Následující vydání časopisu provedlo čtenáře procesem při vyřízení žádosti o informace. Tento poslední článek vyčleňuje z celé problematiky jeden aspekt, a to poskytování údajů o platech a odměnách zaměstnanců podle informačního zákona.

Dne 24. 4. 2019, téměř rok od účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“), vstoupil v účinnost zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (dále jen „ZZOÚ“), a definitivně tak zrušil zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“). Cílem tohoto článku je představit obsah ZZOÚ, jeho vztah k GDPR a vliv na činnost školy nebo školského zařízení.

Vzorové příklady

Cílem článku je vyčlenit situace, ve kterých mají školy uzavřít „smlouvu o zpracování osobních údajů“, a nastínit obsah této smlouvy.

V minulém článku byl představen zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „informační zákon“), a to jak v souvislosti s povinně zveřejňovanými informacemi, tak v souvislosti s žádostmi o informace. Byly popsány tři způsoby vyřízení žádosti o informace: odložení žádosti, poskytnutí informace a rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Na vyřízení žádosti navazují opravné prostředky, které informační zákon žadateli přiznává. Tyto opravné prostředky budou rozebrány v tomto článku.

Kontaktoval nás bývalý student, že by chtěl zorganizovat třídní sraz po 30 letech, ale nepamatuje si jména svých spolužáků, a proto by chtěl opisy výučních listů nebo alespoň příjmení a adresu. Můžeme mu tyto informace poskytnut?

Cílem článku je představit hlášení porušení zabezpečení osobních údajů jako jednu z nejvýznamnějších povinností, kterou zavádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“). Tato povinnost je pro školy zásadní, protože školy pracují s vysoce osobními údaji1) a zvláštními kategoriemi osobních údajů2) dětí, které jsou podle GDPR považovány za zranitelné subjekty. Dále je zřejmé, že neoprávněný přístup k těmto údajům může mít dalekosáhlé důsledky.

Některé školy a školská zařízení se již setkaly se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „informační zákon“ či „InfZ“), a to zpravidla při vyřizování žádostí o informace. Tento článek si klade za cíl představit, co informační zákon upravuje, jaké informace jsou školy povinny automaticky zveřejňovat na své úřední desce a jak mají vyřizovat žádosti o informace. Dále slouží jako úvod pro správné pochopení právní analýzy v článku Právní komentář k projektu www.zakladky.eu, nacházejícím se v tomto čísle časopisu Řízení školy.

Tento komentář se zaměřuje na právní stránku projektu www.zakladky.eu. z pohledu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „informační zákon“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“). Cílem tohoto komentáře je zasadit předmětný dotazník do právního rámce informačního zákona a navrhnout školám plán, jak by měly postupovat v případě, že v budoucnu tento dotazník obdrží. V některých pasážích bude pouze odkázáno na text článku Zákon o svobodném přístupu k informacím: Úvod. 1. část, nacházejícího se na s. 11 tohoto vydání časopisu Řízení školy.

Školy jsou jako povinný subjekt dle § 5 odst. 1 f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, povinny zveřejnit sazebník úhrad za poskytování informací každému, kdo o ně oficiální žádostí požádá. Jakým způsobem stanovit výši úhrad pak dále konkretizuje nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Opakovaně jsem se setkala s tím, že bychom pověřence nepotřebovali. V tuto chvíli ho samozřejmě máme, nezajišťuje ho obec, ale mají ho nasmlouvané školy samostatně. Prosím o informaci, na koho se máme obrátit, aby nám řekl ano, musíte, ne, nemusíte.

Relativně často je v prostředí školních jídelen provozován kamerový systém se záznamem. Cílem článku je seznámit školní jídelny s možnostmi instalace a provozování kamerového systému se záznamem1) v souladu s požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“).

E-shop zabývající se prodejem surovin požaduje po školní jídelně dodací listy a faktury za celý školní rok. Firma napsala, že pokud jim dané faktury a dodací listy nebudou poskytnuty, bude postupovat dále dle zákona č. 106/1999 Sb. Je to značný obsah informací a jejich příprava výrazně zasáhne do chodu organizace, která trpí personální nouzí. Je soukromý subjekt oprávněn tyto informace po školní jídelně požadovat?

Článek navazuje na tři předchozí příspěvky publikované v Řízení školy a věnuje se situacím, kdy žák, resp. zákonný zástupce dítěte, žáka nesouhlasí se zveřejněním osobních údajů, odvolá souhlas se zpracováním osobních údajů, požádá o výmaz osobních údajů nebo vznese námitku proti zpracování osobních údajů. Cílem článku je zodpovědět některé z dotazů, se kterými se autorky setkávají v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“).

Článek navazuje na dva předchozí příspěvky publikované v Řízení školy a věnuje se dotazům z oblasti zveřejňování osobních údajů (a to fotografií a jiných osobních údajů) na webových stránkách a sociálních sítích školy. Zabývá se tedy tematikou, kterou mají školy zřejmě nejvíce spojenou s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "GDPR"). Cílem článku je zodpovědět některé z dotazů, se kterými se autorky v rámci své činnosti setkávají.

Od účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“) uplynulo několik měsíců. Školy a školská zařízení získaly první zkušenosti se zaváděním příslušných opatření do praxe. Na nejčastější dotazy, se kterými se autorky setkávají v rámci své přednáškové činnosti a výkonu činnosti pověřence pro ochranu osobních údajů, odpovídají v tomto příspěvku.

Od účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen „GDPR“) uplynulo několik měsíců. Škola a školská zařízení získaly první zkušenosti se zaváděním příslušných opatření do praxe. Článek zaměřený na vedení personální agendy pokračuje v řadě textů započaté v Řízení školy 9/2018.

Od účinnosti "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES" (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (dále jen "GDPR") uplynulo několik měsíců. Školy a školská zařízení získaly první zkušenosti se zaváděním příslušných opatření do praxe. Článek je věnován shrnutí typických případů a upozornění na některé situace, které mohou z pohledu zpracování osobních údajů vyvolávat problémy.