Legislativní změny v oblasti předškolního vzdělávání od 1.1.2018

PhDr. Mgr. Monika Puškinová

Vydáno: 19. 01. 2018

Cílem článku je vyčlenit novou právní úpravu v oblasti předškolního vzdělávání, která je účinná od 1. ledna 2018, a shrnout některé momenty dříve zavedených změn, které se mateřským školám jeví jako problematické (uvolňování ze vzděláváni, omlouvání neúčasti ve vzdělávám a vzdělávám ve více mateřských školách dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání).1)

Legislativní změny v oblasti předškolního vzdělávání od 1.1.2018

PhDr. Mgr.

Monika

Puškinová,

Ph.D.,

specialistka na školskou problematiku

Změna Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání od 1. ledna 2018

V závěru roku 2017, dne 22.12.2017, ministr školství mládeže a tělovýchovy změnil

Opatřením

²⁾ Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen „RVP PV“).

Jak uvedené

Opatření,

tak změněný RVP PV nabyly účinnosti 1. ledna 2018.

Změny RVP ZV nejsou rozsáhlé a jejich „společným jmenovatelem“ je překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů. Porovnání původních a změněných částí RVP PV je uvedeno dále.

Z porovnání textů RVP PV je zřejmé:

Mateřská škola má zajišťovat překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů v té míře, v jaké jí to možnosti a podmínky mateřské školy dovolují. Z uvedeného současně plyne, že ředitel mateřské školy by měl být schopen pomocí objektivních argumentů prokázat a doložit možnosti a podmínky mateřské školy (případně jejich změnu) a jejich souvislost s personálním zajištěním činnosti mateřské školy.

V návaznosti na to se mění vymezení rozsahu překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů, a to ze striktního „minimálního“ rozsahu překrývání na „optimální“, nejvhodnější rozsah překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů.

Podle změněného RVP PV uvedení činností v ŠVP, při kterých je zajištěno souběžné působení dvou učitelů ve třídě, nemusí mít formu výčtu.

Pokud změny uvedené v opatření představují potřeby úprav školních vzdělávacích programů konkrétních škol poskytujících předškolní vzdělávání, uvedou školy své školní vzdělávací programy do souladu se změněným RVP PV nejpozději do 31. srpna 2018.

Činnost asistenta pedagoga - změna pravidel od 1. ledna 2018

Konec roku 2017 byl také spojen s novelou vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Novela publikovaná ve Sbírce zákonů 8. prosince 2017²⁾ nabyla účinnosti 1. ledna 2018. K nejzásadnějším změnám zavedeným novelou patří změny související s činností asistenta pedagoga.

Jak je známo, dle vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k podpůrným opatřením personálního charakteru patří i činnost asistenta pedagoga. Na základě novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. účinné od 1. ledna 2018 dochází ke změně

normované finanční náročnosti podpůrných opatření personálního charakteru.

V případě pedagogických pracovníků se nově použije pro výpočet prostředků ze státního rozpočtu pátý platový stupeň (do 31.12.2017 se používal nejvyšší platový stupeň) a ruší se normativní financování nenárokové složky platu. Změna financování je pro školy podstatnou změnou, a proto již v prosinci 2017 MŠMT v materiálu

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1.1.2018,

zpřesňuje:

Toto snížení se uplatní i u podpůrných opatření, která jsou poskytována dnes, případně začnou být poskytována do 31. prosince 2017

.³⁾ Dále je důležité, že nově normovaná finanční náročnost zohledňuje i nezbytnou potřebu práce související s přímou pedagogickou činností asistenta pedagoga (přičemž na 9 hodin přímé pedagogické činnosti připadá 1 hodina nepřímé pedagogické činnosti).

Novela také zavádí dvě skupiny činností asistenta pedagoga podle převažujících podpůrných činností. Pro názornost je část § 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb. zakotvující dané skupiny uvedena níže.

§ 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

(3) Asistent pedagoga, k jehož činnosti jsou stanoveny předpoklady v § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících, zajišťuje zejména

přímou pedagogickou činnost při vzdělávání a výchově podle přesně stanovených postupů a pokynů učitele nebo vychovatele zaměřenou na individuální podporu žáků a práce související s touto přímou pedagogickou činností,

podporu žáka v dosahování vzdělávacích cílů při výuce a při přípravě na výuku, žák je přitom veden k nejvyšší možné míře samostatnosti,

výchovné práce zaměřené na vytváření základních pracovních, hygienických a jiných návyků a další činnosti spojené s nácvikem sociálních kompetencí.

(4) Asistent pedagoga, k jehož činnosti jsou stanoveny předpoklady v § 20 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících, zajišťuje zejména

pomocné výchovné práce zaměřené na podporu pedagoga zvláště při práci se skupinou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,

pomocné organizační činnosti při vzdělávání skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,

pomoc při adaptaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školní prostředí,

pomoc při komunikaci se žáky, zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází,

nezbytnou pomoc žákům při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby,

pomocné výchovné práce spojené s nácvikem sociálních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

V doporučeních školských poradenských zařízení se však diferenciace činností asistenta pedagoga do dvou skupin začne používat až od 9.3.2018. Od uvedeného data školská poradenská zařízení začnou doporučovat využití asistenta pedagoga podle § 5 odst. 3 nebo § 5 odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mateřské školy přitom musí počítat s tím, že školská poradenská zařízení nebudou doporučovat rozsah podpory pouze v rozsahu 0,25, 0,5, 0,75 nebo 1,00 úvazku a nově začnou využívat 7 různých časových rozsahů podpory a doporučovat ten časový rozsah podpory, který bude nejvíce odpovídat potřebám dítěte.

Praktická aplikace dříve zavedených změn - uvolňování, omlouvání, vzdělávání ve více mateřských školách dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání

Již při přípravě pravidel, která se používají při vzdělávání dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání, a v případě některých mateřských škol při jejich následné praktické aplikaci se jevily jako problémové mimo jiné tyto situace:

konkrétní obsah pravidel uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání,

plnění povinnosti předškolního vzdělávání současně v několika mateřských školách.

Na úvod je vhodné připomenout § 34a odst. 4 školského zákona:

Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy.

Z uvedeného je zřejmé, že při určování obsahu pravidel uvolňování a omlouvání je ředitel školy (který vydává školní řád) školským zákonem limitován ve velmi malé míře.

Záleží na řediteli školy, jaký školní řád vydá, tj. jakým způsobem vymezí podmínky pro uvolňování a omlouvání dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání.

Současně však platí, že konkrétní pravidla uvolňování a omlouvání (obsah těchto pravidel) by měla odpovídat charakteru poskytovaného vzdělávání (předškolní vzdělávání neposkytuje stupeň vzdělání) a neměla by zákonné zástupce dětí nepřiměřeně zatěžovat.

Uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání

Z dikce školského zákona (§ 34a odst. 3) i z logiky věci plyne, že je nutné ve školních řádech rozlišovat uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání neúčasti dětí ve vzdělávání. Pravidla uvolňování ze vzdělávání dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání se použijí, pokud je nepřítomnost dítěte ve vzdělávání

předem známa

. Pravidla omlouvání neúčasti ve vzdělávání dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání se použijí v případě

nepředvídané, nenadálé nepřítomnosti

dítěte ve vzdělávání.

Školní řád povinně obsahuje jak pravidla vymezující podmínky uvolňování dětí ze vzdělávání, tak pravidla vymezující podmínky omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání.

Dále jsou v tabulce shrnuty a okomentovány základní podmínky uvolňování ze vzdělávání a omlouvání neúčasti ve vzdělávání dětí plnících povinnost předškolního vzdělávání, které jsou často obsaženy ve školních řádech mateřských škol nebo podle názoru autorky je jejich vymezení problémové.

Pravidlo	Poznámky
Lhůta pro podání žádosti o uvolnění dítěte ze vzdělávání	- Pravidlo vymezující lhůtu, ve které lze podat žádost o uvolnění dítěte ze vzdělávání (např. nejméně 1 týden předem), je evidentně důvodné. Z úhlu pohledu mateřské školy je stanoveno tak, aby byla žádost o uvolnění dítěte ze vzdělávání podána s dostatečným předstihem (aby bylo následně možné včasné předání informací v rámci mateřské školy a včasné rozhodnutí o uvolnění dítěte ze vzdělávání).
Důvody uvolnění dítěte ze vzdělávání	- Pokud to ředitel školy považuje za důvodné, vyžaduje prostřednictvím školního řádu jako součást žádosti o uvolnění dítěte ze vzdělávání i uvedení skutečností, které odůvodňují uvolnění dítěte (proč má být dítě uvolněno). - Ředitel mateřské školy by měl zvážit přiměřenost uvedeného pravidla, a to zejména a) ve vztahu k charakteru předškolního vzdělávání (které neposkytuje stupeň vzdělání) a b) ve vztahu k tomu, jaký je v mateřské škole obvyklý přístup zákonných zástupců k zajištění předškolního vzdělávání dětí.
Doložení důvodů uvolnění dítěte ze vzdělávání	- Jak již bylo uvedeno, § 34a odst. 4 školského zákona zakotvuje následující pravidlo: Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn [zvýraznění autorka] požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. - Povinnost dokládat důvody nepřítomnosti je spojena s výzvou ředitele školy. Jak v této souvislosti zdůrazňuje MŠMT, ředitel mateřské školy je oprávněn (tzn. může, ale nemusí) požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte. Pokud ředitel školy doložení důvodů nepřítomnosti dítěte požaduje, je zákonný zástupce povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte, a to nejpozději do tří dnů ode dne výzvy.[1] - Ředitel mateřské školy uváží, zda bude prostřednictvím školního řádu vyžadovat, aby zákonný zástupce dítěte důvody uvolnění dítěte nejen uvedl, ale i doložil (např. potvrzení lékaře). I v tomto případě by měl ředitel mateřské školy důkladně posoudit, zda bude mít dokládání důvodů nepřítomnosti význam ve vztahu k dítěti (zajištění povinnosti předškolního vzdělávání) i k mateřské škole.
Rozsah a četnost uvolnění dítěte ze vzdělávání	- Právní předpisy nevymezují maximální možný rozsah uvolnění dítěte ze vzdělávání, ani četnost uvolnění ze vzdělávání v průběhu určité doby. - Ředitel mateřské školy by měl zvážit, zda jsou pravidla vymezující rozsah přípustného uvolnění ze vzdělávání (např. počet dnů) a četnost uvolnění (např. kolikrát lze požádat o uvolnění dítěte ze vzdělávání v průběhu školního roku) důvodná, tj. zda jejich zavedení v obvyklých podmínkách vzdělávání v dané mateřské škole reálně přispěje k řádnému plnění dítětem povinnosti předškolního vzdělávání.
Forma žádosti o uvolnění dítěte ze vzdělávání	- Písemná forma žádosti o uvolnění dítěte ze vzdělávání stanovená školním řádem je podle názoru autorky vhodná. Mateřské školy mohou pro zákonné zástupce přichystat formulář žádosti.
Osoba, která je kompetentní rozhodnout o uvolnění dítěte ze vzdělávání	- Jednoznačné vymezení osoby, která je oprávněna rozhodnout o uvolnění dítěte ze vzdělávání, přispívá k bezproblémové komunikaci mezi zákonnými zástupci dětí a mateřskou školou a mezi zaměstnanci mateřské školy. - Pokud to považuje ředitel mateřské školy za účelné, vymezí několik skupin zaměstnanců oprávněných uvolnit dítě ze vzdělávání např. v závislosti na době uvolnění (např. do pěti dnů vzdělávání uvolňuje dítě ze vzdělávání třídní učitel, ve větším rozsahu uvolňuje dítě ze vzdělávání ředitel mateřské školy).
Lhůta oznámení začátku nepředvídané neúčasti dítěte ve vzdělávání	- Stanovení lhůty, ve které má zákonný zástupce dítěte mateřské škole oznámit začátek nepředvídané neúčasti dítěte ve vzdělávání, má své opodstatnění. Je základem jednoznačné komunikace zákonných zástupců dětí a mateřské školy. - Vlastní lhůtu (např. oznámení v den začátku nepřítomnosti dítěte, nejpozději den následující po prvním dni nepřítomnosti dítěte) stanoví ředitel školy ve školním řádu podle svého uvážení. - Oznámení začátku nepředvídané neúčasti dítěte ve vzdělávání je nutné odlišovat od odhlášení dítěte ze školního stravování.
Důvody nepředvídané neúčasti dítěte ve vzdělávání	- Pokud to ředitel mateřské školy považuje za důvodné, vyžaduje v rámci podmínek omlouvání nepředvídané neúčasti dítěte ve vzdělávání i uvedení důvodů této nepřítomnosti.
Doložení důvodů nepředvídané neúčasti dítěte ve vzdělávání	- Ještě jednou zopakujme § 34a odst. 4 školského zákona, který zakotvuje následující pravidlo: Podmínky pro uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání jejich neúčasti ve vzdělávání stanoví školní řád. Ředitel mateřské školy je oprávněn [zvýrazněno autorka] požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte; zákonný zástupce je povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte nejpozději do 3 dnů ode dne výzvy. - Povinnost dokládat důvody nepřítomnosti je spojena s výzvou ředitele školy. Jak v této souvislosti zdůrazňuje MŠMT, ředitel mateřské školy je oprávněn (tzn. může, ale nemusí) požadovat doložení důvodů nepřítomnosti dítěte. Pokud ředitel školy doložení důvodů nepřítomnosti dítěte požaduje, je zákonný zástupce povinen doložit důvody nepřítomnosti dítěte, a to nejpozději do tří dnů ode dne výzvy.^{^[2]} - Podle názoru autorky není vhodné, aby v této oblasti ředitelé mateřských škol mechanicky „kopírovali“ pravidla omlouvání nepřítomnosti žáka základní školy ve vyučování. Ustanovení § 50 odst. 1 školského zákona zákonným zástupcům žáků základní školy ukládá: Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody [zvýrazněno autorka] nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka. Je logické, že uvedené pravidlo je obsaženo ve školním řádu základní školy, neboť základní škola se od uvedeného pravidla nemůže odchýlit. Mateřská škola však postupuje podle pravidel vymezených v § 34a odst. 4 školského zákona. - Školský zákon nevymezuje, jakým způsobem má případně zákonný zástupce dokládat důvody nepřítomnosti dítěte. Jak uvádí MŠMT, dokladem prokazujícím důvody nepřítomnosti dítěte je prosté písemné vyjádření zákonných zástupců, případně mohou doložit nepřítomnost dítěte jiným způsobem uvedeným ve školním řádu.[3] Dle názoru autorky bude důvodné vyžadování dokládání důvodů nepřítomnosti (např. potvrzením lékaře nebo jiné instituce) spíše výjimečné.
Rozsah možné nepředvídané neúčasti ve vzdělávání	- Rozsah možné nepředvídané neúčasti ve vzdělávání dítěte plnícího povinnost předškolního vzdělávání dítěte není právními předpisy stanoven. - Stejně tak právní předpisy nekonstruují určitý vztah mezi rozsahem dnů, ve kterých se dítě účastní vzdělávání, a „řádným“ plněním povinnosti předškolního vzdělávání. Pokud je nepředvídaná neúčast dítěte ve vzdělávání omluvena v souladu se školním řádem (včetně případného doložení důvodů nepřítomnosti dítěte), je neúčast dítěte ve vzdělávání zcela legitimní a nelze z ní, resp. z jejího rozsahu, vyvozovat důsledky vůči zákonnému zástupci dítěte.
Lhůta pro vlastní omluvení neúčasti dítěte ve vzdělávání	- Závisí na řediteli mateřské školy, zda v rámci omlouvání neúčasti dítěte ve vzdělávání a) bude nejprve vyžadovat oznámení začátku neúčasti dítěte ve vzdělávání, a následně stanoví povinnost „vlastního omluvení“ neúčasti dítěte ve vzdělávání po ukončení nepřítomnosti dítěte ve vzdělávání, nebo b) vymezí pravidla takovým způsobem, kdy při oznámení začátku neúčasti dítěte ve vzdělávání zákonný zástupce současně omluví neúčast dítěte ve vzdělávání na určitou dobu (např. na dobu 14 dnů), resp. tuto dobu bude následně prodlužovat. - V případě, že je podle školního řádu zákonný zástupce povinen omluvit neúčast dítěte ve vzdělávání poté, co se dítě „vrací“ do mateřské školy, je nutné stanovit i lhůtu, ve které tak má zákonný zástupce učinit.
Forma oznámení začátku neúčasti dítěte ve vzdělávání nebo omluvení neúčasti dítěte ve vzdělávání po skončení nepřítomnosti dítěte	- Závisí na řediteli školy, který vydává školní řád mateřské školy, jaký zvolí způsob oznámení začátku nepřítomnosti dítěte, resp. omluvení po ukončení nepřítomnosti dítěte ve vzdělávání. - Často se jedná o využití jedné z následujících forem, nebo o jejich kombinaci: písemně do „omluvného listu“, emailem, SMS, telefonicky, formulářem na webu. Stanovená forma (nebo formy) by měla být zvolena i s ohledem na to, aby komunikace s mateřskou školou byla pro zákonné zástupce „komfortní“.
Akceptování omluvení neúčasti dítěte ve vzdělávání	- Pokud zákonný zástupce omluví neúčast svého dítěte ve vzdělávání v souladu se školním řádem mateřské školy, musí mateřská škola toto omluvení akceptovat (přijmout).
Uvolňování dítěte ze vzdělávání nebo omlouvání neúčasti dítěte ve vzdělávání v době prázdnin	- V době prázdnin není dána povinnost předškolního vzdělávání. Pokud však v době prázdnin není přerušen nebo omezen provoz mateřské školy a dítě se nebude v mateřské škole vzdělávat, musí zákonný zástupce dítěte požádat o uvolnění dítěte ze vzdělávání nebo omluvit neúčast dítěte ve vzdělávání podle pravidel stanovených školním řádem mateřské školy.

[1] Viz materiál MŠMT Způsob omlouvání dětí v MŠ určuje nadále školní řád. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/zpusob-omlouvani-deti-v-ms-urcuje-nadale-skolni-rad

[2] Viz materiál MŠMT Způsob omlouvání dětí v MŠ určuje nadále školní řád. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/zpusob-omlouvani-deti-v-ms-urcuje-nadale-skolni-rad

[3] Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolni-vzdelavani/nejcastejsi-dotazy-k-predskolnimu-vzdelavani-aktualizace-k?highlightWords=p%C3%ADsemn%C3%A9+vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD

Plnění povinnosti předškolního vzdělávání současně ve dvou mateřských školách

Obecně platí, že se dítě může vzdělávat současně ve více mateřských školách. Povinnost předškolního vzdělávání však může dítě plnit pouze v mateřské škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení. Jaké důsledky z toho plynou, pokud se má dítě vzdělávat současně ve více mateřských školách? Jaké nástroje je vhodné použít, aby zákonní zástupci dítěte nebyli nadměrně zatěžováni uvolňováním nebo omlouváním dítěte?

Nejprve připomeňme základní pravidla spojená s povinností předškolního vzdělávání a s organizací předškolního vzdělávání.

Ve kterých dnech je dána povinnost předškolního vzdělávání?

Pokud má povinné předškolní vzdělávání formu pravidelné denní docházky, pak se povinnost předškolního vzdělávání dítěte vztahuje na pracovní dny. Současně však platí, že povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech, které připadají na období školních prázdnin v souladu s organizací školního roku v základních a středních školách.

§ 34a odst. 3 školského zákona

Jak dlouho se musí dítě vzdělávat v každém jednotlivém dni?

Rozsah předškolního vzdělávání v jednotlivém dni činí nepřetržité 4 hodiny.

§ 34a odst. 3 školského zákona,

§ 1c odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Jaké nástroje lze použít při organizaci docházky dítěte do mateřské školy?

Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy.

§ 1a odst. 4 vyhlášky č. 14/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Z uvedených pravidel je vyvozen postup, který je dále demonstrován na dvou modelových situacích.

Shrnutí

Změny v činnosti mateřské školy od 1.1.2018 mateřským školám umožňují, aby při personálním zajištění vzdělávání učiteli mateřské školy vycházely z možností a podmínek dané školy. Současně však změna financování podpůrných opatření personálního charakteru vyžaduje, aby mateřské školy přistupovaly k plánování činnosti asistenta pedagoga promyšleně a zodpovědně.

Školským zákonem „široce nastavené mantinely“ pravidel uvolňování dětí ze vzdělávání a omlouvání neúčasti dětí ve vzdělávání by měly být na straně ředitele vyváženy objektivní a logickou úvahou, která zaručí smysluplnost a důvodnost pravidel zakotvených ve školním řádu.

1 V tomto článku je vyjádřen právní názor autorky. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu odlišná od těch, která jsou v tomto článku prezentovaná.

Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

ze dne 22. prosince 2017, čj. MSMT-34790/2017-1.

2 Vyhláška č. 416/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb.

Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění účinném od 1.1.2018

. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty-3/vyhlaska-c-27-2016-sb-o-vzdelavani-zaku-se-specialnimi-2

4 Viz materiál MŠMT

Způsob omlouvání dětí v MŠ určuje nadále školní řád

. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/zpusob-omlouvani-deti-v-ms-urcuje-nadale-skolni-rad

5 Tamtéž.

6 Nejčastější dotazy k předškolnímu vzdělávání. [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/predskolnivzdelavani/nejcastejsi-dotazy-k-predskolnimu-vzdelavani-aktualizace-k?highlightWords=p%C3%ADsemn%C3%A9+vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD