Maturitní zkouška 2012 podle novelizovaného školského zákona a "maturitní vyhlášky"

V textu jsou uvedeny odkazy na:

Nejprve shrňme skutečnost, že díky zákonu č. 331/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, v roce 2012 konají žáci středních škol (zřejmě) pouze dvě zkoušky (z českého jazyka a literatury a z matematiky, nebo cizího jazyka).

Jak stanoví tato „malá“ novela školského zákona z října 2011 v § 185 odst. 9 školského zákona, zkoušku podle § 78 odst. 1 písm. c) až e) koná žák jestliže má řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2012/2013, nebo měl řádně ukončit střední vzdělávání maturitní zkouškou ve školním roce 2011/2012, pokud bude poprvé konat společnou část maturitní zkoušky v kalendářním roce 2013.

Situaci žáků, kteří mají (2011/2012), ale neučinili tak, řeší § 185 odst. 26 školského zákona. Takoví žáci mohou konat místo zkoušky z cizího jazyka podle § 78 odst. 1 písm. b) zkoušku z matematiky podle § 78 odst. 1 písm. c).

– z českého jazyka a literatury, cizího jazyka a jednoho ze zkušebních předmětů v § 78 odst. 1 písm. c) až e) školského zákona.

Ředitel školy může podstatně společné i profilové části maturitní zkoušky. Může jej k tomu vést snaha o to, aby žáci skládali maturitní zkoušku z toho předmětu, který nejvíce odpovídá koncepci oboru vzdělání. Kromě toho se bude ředitel jistě snažit předejít situaci, kdy bude muset

Ve společné části jej k tomu opravňuje § 78 odst. 6 školského zákona, musí však učinit své rozhodnutí ve lhůtě podle § 60b školského zákona, zveřejnit je na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud jsou tyto podmínky splněny, může (v souladu s RVP daného oboru vzdělání):

Jestliže ředitel střední školy jeden nebo několik předmětů neurčí, pak má žák uvedených v odstavci 1 písm. c) až e).

Novela školského zákona (zákon č. 472/2011 Sb.) profilové části maturitní zkoušky včetně forem a témat zkoušek a zveřejnit ji na veřejně přístupném místě ve škole a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup

Podle § 2 odst. 4 maturitní vyhlášky lze konat nejdříve 1. dubna. Z toho plyne, že ředitel školy zveřejní nabídku povinných a nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky nejpozději (nikoli 1. dubna předcházejícího školního roku, jak bylo stanoveno dříve).

Je důležité zdůraznit omezení týkající se Vyhláška sice výslovně nehovoří o tom, že se jedná o nepovinný předmět společné části maturitní zkoušky, ze smyslu vyhlášky a kompetencí ředitele školy v oblasti profilové části lze však toto dovodit.

V § 78a odst. 4 školského zákona je nově výslovně uvedeno, že žák může konat společnou část maturitní zkoušky, pokud

V souvislosti s formami maturitní zkoušky chci dále zdůraznit § 79 odst. 5 školského zákona, podle kterého obhajobu [§ 79 odst. 4 písm. a) školského zákona] a zkoušky konané formou ústní zkoušky [§ 79 odst. 4 písm. b) školského zákona] koná žák

Dále § 79 odst. 5 školského zákona stanoví, že žák může konat profilovou část maturitní zkoušky i v případě, že nevykonal společnou část maturitní zkoušky úspěšně. Škola, ve které bude žák konat společnou část maturitní zkoušky, je určena v § 81 odst. 1 školského zákona.

Podle § 74 odst. 7 školského zákona (který se sice v dané části zákona vztahuje na závěrečné zkoušky, ale § 80a odst. 1 jej aplikuje i na maturitní zkoušku) může krajský úřad nově a určit žákovi v dané škole jinou komisi, než před kterou konal nebo měl konat zkoušku v řádném termínu. V takovém případě pozbývá platnosti jmenování předsedy zkušební komise, před níž nebudou opravné zkoušky ani náhradní zkoušky konány. O této skutečnosti informuje krajský úřad ředitele školy a předsedu zkušební komise

Krajský úřad nebude samozřejmě omezovat ze své iniciativy a svévolně. Předpokládá se, že vyzve školy k tomu, aby navrhly omezení počtu zkušebních komisí, a teprve potom by na základě své pravomoci počet zkušebních komisí omezil.

Změnu zavádí také ustanovení § 80a odst. 1 školského zákona, podle kterého lze jmenovat jsou v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé dílčích zkoušek konaných ústní formou.

Komisař je jmenován ( jako dříve) Centrem. Nově společné části maturitní zkoušky, tj. z českého jazyka a cizích jazyků (§ 80 odst. 3 a odst. 5 školského zákona). Tito hodnotitelé musí (§ 80a odst. 5 školského zákona).

Po novele určuje ustanovení § 184 odst. 2 školského zákona, že za zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium, písemné práce náleží odměna, kterou s výjimkou komisaře a hodnotitele písemné práce poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy, a to z finančních prostředků poskytnutých na tento účel podle § 163 odst. 1. V případě komisaře a hodnotitele písemné práce poskytuje odměnu Centrum. těchto osob jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

V § 81 odst. 11 písm. b) školského zákona je nově upřesněno, že MŠMT stanoví pravidla pro Prováděcím předpisem, který stanoví pravidla uvedeného odměňování, je maturitní vyhláška. Poslední a neměnila pravidla odměňování osob, které se podílejí na maturitní zkoušce.

Připomeňme si tedy znění § 47 maturitní vyhlášky:

Shrňme, že nadále uzavírá Centrum a školní maturitní komisař. Nově se postupuje stejným způsobem také v případě smlouvy mezi Centrem a hodnotitelem písemné práce.

Podle nového § 184 odst. 3 školského zákona je činnost zadavatele součástí jeho pracovněprávního vztahu ve škole.

Před novelami školského zákona bylo v ustanovení § 184 odst. 1 školského zákona uvedeno, že pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři a absolutorium je

Novela školského zákona účinná od 1. 1. 2012

Obecně platí, že při jiném úkonu v obecném zájmu nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 206 odst. 3 zákoníku práce).

Školský zákon dále obsahuje informaci, která může být na první pohled složitá:

Při čtení současného zákoníku práce však zjistíme, že § 206 má pouze čtyři odstavce. Krátce řečeno, školský zákon se odkazuje na již neaktuální znění zákoníku práce a současný odstavec 3 byl odstavcem 4, současný odstavec 4 byl dříve odstavcem 5.

Jaký je tedy postup na základě kombinace školského zákona a zákoníku práce?

Jestliže jsou

mohou být zaměstnanci školy, ve které se zkouška koná, ale také vysláni z jedné školy na jinou (hodnotitel – viz § 41 maturitní zkoušky). V druhém případě se i za ně

Dále § 184 odst. 1 školského zákona konstatuje:

Tím je řečeno, že jak předsedovi zkušební komise, školnímu maturitnímu komisaři, tak maturitnímu asistentovi, hodnotitelům a členům maturitní komise.

V případě hodnotitele se má zjevně na mysli v případě dílčí zkoušky společné části konané ústní formou také hodnotitelé dílčích zkoušek konaných ústní formou.

Nové znění školského zákona prodlužuje lhůtu, ve které ministerstvo odešle nebo přezkoumání rozhodnutí o vyloučení ze zkoušky z 10 na 30 dnů ode dne doručení žádosti (§ 82 odst. 3 školského zákona).