Dokumenty - strana 6

Formativní hodnocení a využívání jeho nástrojů pro české vyučující dávno není žádnou neznámou. Mnozí z nich absolvovali nejedno školení právě s touto tematikou a více či méně úspěšně se jim daří formativně hodnotit děti ve svých třídách. Metodika Skills Builder je oproti tomu v českém prostředí nová, ale hned zpočátku vyučující, kteří se rozhodli s ní pracovat, zmiňovali, jak nápomocná je právě při formativním hodnocení. Co metodika konkrétně v tomto ohledu nabízí a čím by mohla oslovit vyučující?

Psychické zdraví dětí a dospívajících se ve veřejných i odborných kruzích skloňuje čím dál častěji. Praxe i výzkumy totiž ukazují, že je situace opravdu alarmující. Jakou roli v tom hrají technologie a jak žákům pomoci, aby se negativním dopadům vyhnuli?

V tomto článku se budeme zabývat problematikou, která svým zaměřením zapadá do kontextu současných snah o zavádění kompetenčně pojatého kurikula. Jedná se o oblast osobnostního rozvoje s úzkou vazbou na kariérní vzdělávání, kterou jsme se snažili podpořit naším pilotním projektem, realizovaným na malé základní škole. Rádi bychom touto cestou sdíleli získané zkušenosti s cílem inspirovat další aktéry ve vzdělávacím prostoru.

S Romanem Göttlicherem si o wellbeingu, respektujícím a pečujícím postoji ke studujícím i k sobě a o mnohém dalším povídala Šárka Eisová.

Láká vás zlepšit svou výuku a zároveň se trochu zrelaxovat? Váháte, zda vyrážet ven už na jaře? Je tam vůbec co s dětmi dělat? Co zkusit odhalit záhadu brzkých jarních květů? Víte, proč kvetou tak časně?

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

Zákon č. 421/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, podstatně proměnil způsob podávání přihlášek k přijímacímu řízení na střední školy. V důsledku této nové první úpravy je možné snadno zapomenout, že některé aspekty zůstaly stejné a že je třeba i nadále respektovat i jiné právní předpisy, jako například zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Čí je škola a kdo za ni zodpovídá? Podle legislativy především ředitel, ale zřizovatel často cítí, že minimálně politická zodpovědnost za školu jde za ním a často i stížnosti rodičů na školu končí u něj. Jakou roli má tedy zřizovatel hrát? Tato pracovní situace vysvětluje, co může dělat zřizovatel v pedagogické oblasti, aniž by zasahoval do kompetencí ředitele školy. 

Cílem textu je shrnout důležité činnosti střední školy v únoru 2024, a to zejména v kontextu nových právních předpisů.

Milá Sofie, vzpomínáš si na mé dopisy, kterými jsem Tě seznamoval s historií filozofie a které v Tobě probouzely touhu ptát se a myslet? Věděla jsi však v tu chvíli, že to, co se mezi námi odehrává, je vlastně „distanční výuka“, kterou na nejrůznějších místech a dokonce v naprosto odlišných časech pak projdou tisíce dalších lidí? A dokážeš si vůbec představit, jak různorodé podoby by mohlo vyučování nezávislé na čase nebo alespoň prostoru jednou mít? A mohlo by to snad být pro lidstvo i obohacením?

Zkušenost s vlastními dětmi a současná učitelská praxe na základní škole mě vedou k tvrzení, že prvostupňové dítě může mít v třídním kolektivu dobré postavení bez ohledu na ekonomické poměry, ze kterých pochází, a na úroveň vzdělání svých rodičů. Mladší děti se obvykle kamarádí se spolužákem, který je jim příjemný, je zábavný, nekonfliktní nebo v něčem přínosném vyniká, ať už je to sport, hudba, nebo cokoli jiného. Míru oblíbenosti v třídním kolektivu nijak zásadně neovlivňují jeho školní výsledky ani úroveň materiálního zázemí.

Téma umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) je aktuálně všudypřítomné. Oblast školství není výjimkou, což dokazují i některé předchozí články v Řízení školy. Daniela Kramulová a Ondřej Neumajer z Národního pedagogického institutu ČR čtenáře seznámili se základními pojmy i možnostmi využití AI učiteli. Eva Nečasová z neziskové iniciativy AI dětem pak představila základní předpoklady systematického zavádění umělé inteligence ve školách.

Vnímáte, že je důležité, aby se žáci orientovali v moderních dějinách? Máte rádi zážitkovou pedagogiku? Nechcete od žáků vybírat finance na projektové dny či aktivity, které jim lépe představí události 20. století, a to především díky vlastní aktivitě, prožitku a cenné zkušenosti?