23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Schválený:
23/2017 Sb.
ZÁKON
ze dne 17. ledna 2017
o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Změna: 207/2020 Sb.
Změna: 609/2020 Sb.
Změna: 251/2021 Sb.
Změna: 277/2019 Sb., 349/2023 Sb.
Změna: 263/2024 Sb.
Změna: 417/2024 Sb.
Změna: 155/2026 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
 
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a) pravidla rozpočtové odpovědnosti,
b) vymezení sektoru veřejných institucí,
c) působnost Výboru pro rozpočtové prognózy (dále jen „Výbor“) a
d) působnost Národní rozpočtové rady (dále jen „Rada“).
 
§ 2
Úvodní ustanovení
(1) Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž vhodně podporují hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost.
(2) Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dodržují při výkonu své činnosti pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti nakládání s veřejnými financemi.
(3) Stát, územní samosprávné celky a další veřejné instituce uvedené v § 3 dbají o takový vývoj dluhu sektoru veřejných institucí, který nenarušuje dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí.
 
§ 3
Veřejná instituce
Veřejnou institucí v sektoru veřejných institucí pro účely rozpočtové odpovědnosti je
a) stát, organizační složka státu a zařízení státu, které má obdobné postavení jako organizační složka státu,
b) příspěvková organizace,
c) státní fond,
d) veřejná výzkumná instituce,
e) veřejná vysoká škola,
f) zdravotní pojišťovna,
g) územní samosprávný celek,
h) dobrovolný svazek obcí,
i) veřejná kulturní instituce,
j) jiný ekonomický subjekt, který splňuje znaky instituce sektoru vládních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3) a je zároveň zapsán jako jednotka institucionálního sektoru vládních institucí v registru ekonomických subjektů vedeném Českým statistickým úřadem podle zákona upravujícího státní statistickou službu.
 
ČÁST DRUHÁ
PRAVIDLA ROZPOČTOVÉ ODPOVĚDNOSTI
Rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu veřejné instituce
 
§ 4
(1) Rozpočtem veřejné instituce s výjimkou zdravotní pojišťovny je plán, jímž se řídí financování činnosti veřejné instituce. Rozpočet obsahuje plánované příjmy a výdaje a financování vzniklého salda nebo plánované výnosy a náklady.
(2) Rozpočtem zdravotní pojišťovny je zdravotně pojistný plán, který obsahuje plánované příjmy a výdaje zdravotní pojišťovny.
(3) Střednědobým výhledem rozpočtu veřejné instituce (dále jen „střednědobý výhled“) je plán příjmů a výdajů nebo plán výnosů a nákladů na každý z rozpočtových roků, na který je střednědobý výhled sestavován.
 
§ 5
Veřejná instituce sestavuje rozpočet na rozpočtový rok a střednědobý výhled na nejméně 2 další následující rozpočtové roky se zohledněním současného stavu a předpokládaného vývoje ekonomiky a své ekonomické a finanční situace.
Zveřejňování informací
 
§ 6
(1) Pokud tento zákon ukládá Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“) povinnost zveřejňovat informace o dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti veřejnými institucemi nebo jiné informace, zveřejňuje je ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Ministerstvo každoročně do 31. října zveřejní seznam veřejných institucí na základě informací poskytnutých ministerstvu Českým statistickým úřadem ke dni 30. září téhož roku.
 
§ 7
(1) Ministerstvo nejméně jednou ročně zveřejní za sektor veřejných institucí souhrnné informace o
a) podmíněných závazcích podle právních předpisů upravujících účetnictví a o dalších potenciálních povinnostech k plnění s předpokládaným významným dopadem na veřejné finance nejméně v členění na záruky, dluhy vyplývající z činnosti veřejných společností vymezených v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3), včetně jejich ocenění,
b) zápůjčkách, úvěrech a návratných finančních výpomocích poskytnutých veřejnými institucemi, jejichž splátky jistiny nebo úroku jsou 90 a více dnů po lhůtě splatnosti,
c) majetkových účastech v obchodních korporacích a dalších podílech držených veřejnými institucemi, a to nejméně o majetkových účastech a podílech, jejichž hodnota je vyšší než 0,01 % nominálního hrubého domácího produktu uvedeného za stejné období v naposledy zveřejněné makroekonomické prognóze ministerstva,
d) odhadech dopadů daňových úlev, které lze považovat za výdaje uskutečňované prostřednictvím daňového systému, na příjmy sektoru veřejných institucí,
e) predikci hlavních položek příjmů a výdajů,
f) vývoji hlavních položek příjmů a výdajů za předpokladu nezměněných politik,
g) podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami nebo změnou klimatu se zohledněním informací o finančních dopadech na sektor veřejných institucí vzniklých v důsledku katastrof nebo změny klimatu.
(2) Ministerstvo dále nejméně jednou ročně zveřejní predikci hlavních makroekonomických agregátů.
(3) Ministerstvo v rámci vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla zveřejní částky odpovídající dopadům jednotlivých skupin veřejných institucí podle § 3 písm. b), d), e), i) a j) a souhrnnému dopadu těchto veřejných institucí na saldo a dluh sektoru veřejných institucí.
(4) Veřejné instituce jsou povinny na žádost ministerstvu poskytnout informace potřebné k splnění informačních povinností podle odstavců 1 až 3.
 
§ 8
Makroekonomické a rozpočtové prognózy
(1) Makroekonomická a rozpočtová prognóza ministerstva obsahuje porovnání s prognózami Evropské komise, včetně jejich předpokladů, a s dalšími prognózami. Podstatné rozdíly ministerstvo zveřejní a odůvodní je.
(2) Ministerstvo předkládá Výboru údaje pro pravidelné souhrnné následné hodnocení makroekonomických a rozpočtových prognóz použitých pro přípravu státního rozpočtu. Výbor s použitím obecně uznávaných metod provede jejich hodnocení. Výsledek hodnocení ministerstvo zveřejní bez zbytečného odkladu a zohlední při svých příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách.“.
(3) V případě podstatného zkreslení makroekonomické prognózy po dobu nejméně 4 po sobě následujících let, přijme ministerstvo nezbytná opatření a zveřejní je.
(4) Ministerstvo zveřejní makroekonomické a rozpočtové prognózy, metodiku pro jejich tvorbu a předpoklady použité pro tvorbu makroekonomických a rozpočtových prognóz.
 
§ 9
Národní střednědobý fiskálně-strukturální plán
(1) Ministerstvo vypracuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2) národní střednědobý fiskálně-strukturální plán (dále jen „fiskálně-strukturální plán“), a to ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady. Po schválení vládou ministerstvo fiskálně-strukturální plán zveřejní.
(2) V případě jmenování nové vlády může ministerstvo předložit revidovaný fiskálně-strukturální plán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2), ve kterém uvede rozdíly oproti původnímu fiskálně-strukturálnímu plánu; odstavec 1 se použije obdobně.
 
§ 9a
Výroční zpráva o pokroku
Ministerstvo vypracuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2) výroční zprávu o pokroku při plnění fiskálně-strukturálního plánu, a to ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady. Po schválení vládou ministerstvo výroční zprávu o pokroku zveřejní.
nadpis vypuštěn
 
§ 10
Stanovení primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí
(1) Pro odvození výdajového rámce podle § 12 ministerstvo použije primární strukturální saldo sektoru veřejných institucí uvedené pro daný rok v posledním schváleném fiskálně-strukturálním plánu a upravené podle růstu čistých výdajů, jestliže jej pro daný rok stanoví Rada Evropské unie odlišně. To neplatí, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie upravující účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2) stanoví jinak.
(2) Primárním strukturálním saldem se pro účely tohoto zákona rozumí procentní poměr mezi
a) rozdílem celkových příjmů a celkových výdajů sektoru veřejných institucí stanovených podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3), který je upraven o vliv hospodářského cyklu, vliv jednorázových a přechodných opatření a úrokové výdaje, a
b) prognózovaným nominálním hrubým domácím produktem.
(3) Čistými výdaji se pro účely tohoto zákona rozumí čisté výdaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2).
(4) Neobsahuje-li poslední schválený fiskálně-strukturální plán primární strukturální saldo pro daný rok, nebo není-li růst čistých výdajů Radou Evropské unie podle odstavce 1 stanoven, předběžně jej stanoví ministerstvo; při tom postupuje podle platných postupů Evropské unie k fiskálně-strukturálním plánům přiměřeně. Soulad s tímto postupem posoudí Rada a vydá k němu bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní. Od stanovení růstu čistých výdajů Radou Evropské unie postupuje ministerstvo podle odstavce 1.
(5) Pro odvození výdajového rámce podle § 12 na další rok ministerstvo upraví primární strukturální saldo podle odstavce 1 o rozdíl tohoto salda a primárního strukturálního salda zjištěného na základě posledních rozhodných údajů, které jsou ministerstvu známé před předložením návrhu zákona o státním rozpočtu na další rok a návrhu střednědobého výhledu vládě.
(6) Jednorázovými a přechodnými opatřeními se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí, které mají pouze krátkodobě časově omezený dopad na jejich hospodaření.
(7) Ministerstvo projedná s Radou vliv jednorázových a přechodných opatření na příjmy a výdaje sektoru veřejných institucí. Rada k vlivu jednorázových a přechodných opatření vydá bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní.
(8) K úpravě primárního strukturálního salda podle odstavce 5 vydá Rada bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní.
(9) Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady podle odstavce 7 nebo 8, zveřejní do 2 měsíců odůvodnění nesouhlasu, nejpozději však do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu nebo návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, Poslanecké sněmovně.
(10) Ministerstvo společně s Radou vypracuje a zveřejní popis postupu při
a) stanovení jednorázových a přechodných opatření,
b) stanovení diskrečních opatření na straně příjmů,
c) úpravě celkových příjmů a výdajů na dávky v nezaměstnanosti o vliv hospodářského cyklu,
d) stanovení primárního strukturálního salda podle odstavce 1 a jeho úpravě podle odstavce 5.
 
§ 10a
zrušen
nadpis vypuštěn
 
§ 11
Únikové doložky
(1) Ministerstvo může primární strukturální saldo podle § 10 odst. 1 a 5 vyjádřené jako rozdíl podle § 10 odst. 2 písm. a) snížit o
a) výdaje sektoru veřejných institucí vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace spojené s vládou přijatým opatřením k zajištění vnitřní bezpečnosti nebo obrany státu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,
b) výdaje sektoru veřejných institucí spojené s vládou přijatým opatřením na návrh Bezpečnostní rady státu k odvrácení bezprostředního ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů státu nebo ve značném rozsahu vnitřního pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví, majetkových hodnot nebo životního prostředí,
c) výdaje sektoru veřejných institucí spojené s odstraňováním následků živelních pohrom nebo havárií značného rozsahu,
d) dodatečné výdaje související s prognózovaným významným zhoršením ekonomického vývoje v eurozóně nebo v Evropské unii jako celku v rámci obecné únikové doložky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2), nebo pokud ministerstvo předpovídá v daném roce čtvrtletní meziroční pokles hrubého domácího produktu České republiky očištěného o cenové vlivy o nejméně 3 %,
e) další výdaje, které na základě žádosti ministerstva a doporučení Evropské komise doporučí Rada Evropské unie jako národní únikovou doložku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účinnou koordinaci hospodářských politik a mnohostranný rozpočtový dohled2).
(2) Rada k výši výdajů podle odstavce 1 vydá bez zbytečného odkladu stanovisko, které ministerstvo zveřejní. Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady, zveřejní do 2 měsíců odůvodnění nesouhlasu, nejpozději však do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu nebo návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, Poslanecké sněmovně.
 
§ 11a
zrušen
 
§ 11b
zrušen
 
§ 12
Výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů
(1) Ministerstvo společně s Radou vypracuje a zveřejní popis postupu při odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů z primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí použitého podle § 10.
(2) Ministerstvo odvodí závazný celkový výdajový rámec pro státní rozpočet a státní fondy jako maximální výši konsolidovaných výdajů státního rozpočtu a státních fondů. Při jeho odvození se vychází z primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí podle § 10 odst. 1 a 5 vyjádřeného jako rozdíl podle § 10 odst. 2 písm. a) a případně sníženého podle § 11, z něhož se vyloučí saldo hospodaření zdravotních pojišťoven a prognózovaný výsledek hospodaření ostatních veřejných institucí s výjimkou státního rozpočtu a státních fondů.
(3) Výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů a saldo hospodaření zdravotních pojišťoven podle odstavce 2 schvaluje vláda společně s návrhem zákona o státním rozpočtu. Výši salda hospodaření zdravotních pojišťoven ministerstvu navrhuje Ministerstvo zdravotnictví. Saldo hospodaření zdravotních pojišťoven je závazné pro Ministerstvo zdravotnictví při stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše úhrad za stomatologické výrobky, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení na následující kalendářní rok podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, ledaže by šlo o řešení mimořádné události, která ve značném rozsahu ohrožuje životy nebo zdraví lidí.
(4) Z výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů podle odstavce 2 vycházejí
a) celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu, stanovené podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, nebo v návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, a
b) celkové výdaje jednotlivých státních fondů v návrhu jejich rozpočtů, stanovené podle zákonů upravujících zřízení jednotlivých státních fondů a zákona upravujícího rozpočtová pravidla, nebo celkové výdaje jednotlivých státních fondů v návrhu změn jejich rozpočtů, které schvaluje Poslanecká sněmovna nebo její výbor.
(5) V případě návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu podle odstavce 4 písm. a), nebo v případě návrhu změny rozpočtu státního fondu podle odstavce 4 písm. b) lze výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů podle odstavce 2 navýšit o
a) výdaje, které nejsou zahrnuty do čistých výdajů,
b) výdaje, které jsou pokryty dodatečnými diskrečními opatřeními na straně příjmů,
c) výdaje spolufinancované z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska nebo z programu švýcarsko-české spolupráce,
d) výdaje podle § 10 odst. 6, pokud nejde o výdaje podle písmene a),
e) výdaje podle § 11 odst. 1.
(6) Rada vydá bez zbytečného odkladu stanovisko k odvození výdajového rámce státního rozpočtu nebo návrhu zákona, kterým se mění zákon o státním rozpočtu, a státních fondů, které ministerstvo zveřejní. Nesouhlasí-li ministerstvo se stanoviskem Rady, zveřejní odůvodnění nesouhlasu, a to nejpozději do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně.
Výše zadlužení a dluhu sektoru veřejných institucí
 
§ 13
(1) Výší zadlužení se pro účely tohoto zákona rozumí procentní poměr
a) výše dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení
1. rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu,
2. výdajů podle § 11 odst. 1 písm. b) až e) uplatněných v předchozím roce a
3. výdajů na financování výstavby nízkouhlíkové výrobny podle zákona upravujícího opatření k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a
b) hrubého domácího produktu.
(2) Pro účely stanovení výše zadlužení se použije dluh sektoru veřejných institucí vzniklý do konce předchozího kalendářního roku a nominální hrubý domácí produkt za předchozí kalendářní rok, které Český statistický úřad oznámil v prvním pololetí běžného roku Evropské komisi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku11).
 
§ 14
Činí-li výše zadlužení nejméně 55 %, uplatní se od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení této výše zadlužení následující opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí:
a) vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí; byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vláda takový návrh vezme zpět a neprodleně předloží návrh nový,
b) vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven; návrhy schodkových rozpočtů může předložit jen při splnění podmínek stanovených zákony upravujícími veřejné zdravotní pojištění12),
c) územní samosprávný celek nebo dobrovolný svazek obcí schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový; rozpočet územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí může být schválen jako schodkový jen při splnění podmínek stanovených zákonem upravujícím rozpočtová pravidla územních rozpočtů13),
d) veřejná instituce, na niž se nevztahují písmena a) až c), nesmí sjednávat nové závazky, s výjimkou závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska nebo z programu švýcarsko-české spolupráce nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci, vedoucí k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok.
 
§ 15
(1) Opatření podle § 14 se neuplatní v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
(2) Opatření omezující sjednávání nových závazků podle § 14 písm. d) se neuplatní pro případ plnění zákonných povinností Garančního systému finančního trhu podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro případ plnění zákonných povinností Garančního fondu obchodníků s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.
 
§ 16
Činí-li výše dluhu sektoru veřejných institucí více než 60 % nominálního hrubého domácího produktu, vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17).
Hospodaření územního samosprávného celku
 
§ 17
(1) Územní samosprávný celek hospodaří v zájmu zdravých a udržitelných veřejných financí tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(2) Překročí-li dluh územního samosprávného celku k rozvahovému dni 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, územní samosprávný celek je povinen jej v následujícím kalendářním roce snížit nejméně o 5 % z rozdílu mezi výší svého dluhu a 60 % průměru svých příjmů za poslední 4 rozpočtové roky.
(3) Nesníží-li územní samosprávný celek svůj dluh podle odstavce 2 a tento dluh k následujícímu rozvahovému dni nadále převyšuje 60 % průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky, ministerstvo v následujícím kalendářním roce rozhodne podle zákona o rozpočtovém určení daní o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu daní.
(4) Příjmy územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn všech peněžitých plnění přijatých do rozpočtu13) v průběhu rozpočtového roku, konsolidovaných podle jiného právního předpisu18).
(5) Dluhem územního samosprávného celku se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota nesplacených závazků z
a) vydaných dluhopisů,
b) přijatých úvěrů, zápůjček a návratných finančních výpomocí,
c) realizace plnění ze záruk,
d) vystavených směnek,
e) veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů s dobou splatnosti delší než 1 rok, s výjimkou závazků z transferů a závazků, jejichž cílem nebylo odložení splácení dluhů.
 
§ 18
(1) Ministerstvo každý rok vyhodnocuje údaje o příjmech a dluzích územních samosprávných celků. O výsledcích tohoto hodnocení informuje vládu. Současně ministerstvo uveřejňuje za každý územní samosprávný celek poměr výše dluhu k průměru jeho příjmů za poslední 4 rozpočtové roky a případnou výši povinného snížení dluhu podle § 17 odst. 2.
(2) Rada na základě informací od ministerstva zveřejní seznam územních samosprávných celků, kterým ministerstvo svým rozhodnutím pozastavilo převod jejich podílu na výnosu daní podle zákona o rozpočtovém určení daní, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
ČÁST TŘETÍ
VÝBOR
 
§ 19
(1) Výbor pro účely přípravy státního rozpočtu, rozpočtu státního fondu a rozpočtu zdravotní pojišťovny a jejich střednědobých výhledů pravidelně, včas a souhrnně předem posuzuje makroekonomické a rozpočtové prognózy sektoru veřejných institucí, zejména z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. Výsledek posouzení ministerstvo bez zbytečného odkladu zveřejní a zohlední při svých prognózách.
(2) Veřejné instituce uvedené v § 3 písm. a), c) a f) použijí pro přípravu svého rozpočtu a střednědobého výhledu makroekonomickou a rozpočtovou prognózu zpracovanou na základě nejnovějších informací, naposledy zveřejněnou ministerstvem a posouzenou Výborem.
 
§ 20
(1) Výbor se skládá z předsedy Výboru, místopředsedy Výboru a dalších 5 členů.
(2) Předsedu Výboru a další členy Výboru jmenuje vláda na návrh Rady na dobu 3 let.
(3) Členství ve Výboru je čestnou funkcí bez nároku na odměnu.
(4) Členem Výboru může být jmenována pouze fyzická osoba, která
a) je plně svéprávná,
b) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
d) aktivně, soustavně a nezávisle zpracovává a zveřejňuje makroekonomické prognózy nebo prognózy příjmů veřejných institucí.
(5) Předsedou Výboru může být jmenována pouze fyzická osoba splňující podmínky podle odstavce 4, která je všeobecně uznávanou osobností v oblasti makroekonomie nebo veřejných financí.
(6) Člen Výboru vykonává svou funkci osobně a pro její výkon nesmí přijímat ani vyžadovat příkazy nebo pokyny od jiného orgánu nebo osoby.
(7) Funkce člena Výboru zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi vlády nebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném vzdání se funkce,
c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena jeho svéprávnost,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
e) smrtí, prohlášením za nezvěstného nebo prohlášením za mrtvého.
(8) Vláda na návrh Rady odvolá člena Výboru, pokud neplní povinnosti plynoucí z jeho funkce nebo přestane splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. d).
(9) Ministerstvo poskytuje Výboru nezbytné informace pro hodnocení prognóz a zajišťuje věcné podmínky pro jeho činnost.
(10) Výdaje na činnost Výboru jsou hrazeny z rozpočtu ministerstva.
(11) Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhne a Poslanecká sněmovna nejméně jednou za 5 let zajistí přezkoumání činnosti Výboru nezávislou osobou nebo orgánem, a to současně s přezkoumáním činnosti Rady nezávislou osobou nebo orgánem podle § 23 odst. 6. Výsledky přezkumu zveřejní Poslanecká sněmovna a ministerstvo bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Výbor výsledky přezkumu zohlední při své činnosti.
 
§ 20a
(1) Vnitřní poměry Výboru, zejména volbu místopředsedy Výboru, a dále kritéria pro posuzování makroekonomických a rozpočtových prognóz upraví statut Výboru, který schvaluje vláda na základě společného návrhu ministerstva a Rady.
(2) Pravidla jednání Výboru upraví jednací řád Výboru, který schvaluje vláda na základě společného návrhu ministerstva a Rady.
(3) Ministerstvo zveřejňuje statut, jednací řád a složení Výboru způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Jednání Výboru svolává předseda Výboru nebo jím pověřený člen Výboru na základě žádosti ministerstva. Jednání Výboru může předseda Výboru nebo jím pověřený člen Výboru svolat i bez žádosti ministerstva, zástupce ministerstva má však právo se jej účastnit. Pro jednání Výboru podle věty druhé, kterého se zástupce ministerstva neúčastní, se nepoužije § 20 odst. 9 a 10.
 
ČÁST ČTVRTÁ
RADA
 
§ 21
(1) Rada je nezávislý odborný orgán se sídlem v Praze, který působí v oblasti fiskální a rozpočtové politiky.
(2) Rada
a) hodnotí plnění číselných fiskálních pravidel, kterými jsou zejména pravidlo limitu výše zadlužení, stanovení primárního strukturálního salda sektoru veřejných institucí podle § 10, odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů podle § 12 a hospodaření územních samosprávných celků, a vypracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o jejich plnění,
b) zjišťuje výši zadlužení a vyhlašuje ji ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 1 měsíce poté, co Český statistický úřad zveřejní údaj o výši dluhu sektoru veřejných institucí za předchozí kalendářní rok, po jeho zveřejnění Evropskou komisí na základě údajů jí oznámených do 1. dubna běžného roku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku11),
c) sleduje vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí,
d) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů, které významným způsobem ovlivňují hospodaření a udržitelnost veřejných financí,
e) s přihlédnutím k hospodářskému a společenskému rozvoji, zaměstnanosti a mezigenerační soudržnosti vypracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která obsahuje hodnocení, jakým způsobem mohou plánované vládní politiky svými přímými dlouhodobými dopady ovlivnit udržitelnost veřejných financí,
f) pravidelně posuzuje konzistenci, soudržnost a účinnost vnitrostátního rozpočtového rámce; nesouhlasí-li ministerstvo s tímto posouzením, zveřejní do 2 měsíců odůvodnění nesouhlasu,
g) vypracovává a předkládá vládě a Poslanecké sněmovně stanovisko k dopadu navrhovaných úprav v oblasti důchodového pojištění na udržitelnost veřejných financí, pokud tyto návrhy podle vyhodnocení Rady významně ovlivní dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
(3) Stanoviska a zprávy Rada zveřejní bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
 
§ 22
Rada si může vyžádat informace a součinnost veřejných institucí související s plněním činností v rámci její působnosti a ty jsou v mezích své působnosti povinny součinnost a informace Radě bez zbytečného odkladu poskytnout.
 
§ 23
(1) Funkce člena Rady je veřejnou funkcí.
(2) Členové Rady vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od jiného orgánu nebo osoby.
(3) Rada každoročně zpracuje a zveřejní plán své činnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Rada schvaluje návrh rozpočtu Úřadu Rady, včetně jeho změn, střednědobý výhled rozpočtu na 2 další následující rozpočtové roky a závěrečný účet kapitoly státního rozpočtu.
(5) Rada schvaluje jednací řád Rady.
(6) Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny navrhne a Poslanecká sněmovna nejméně jednou za 5 let zajistí přezkoumání činnosti Rady nezávislou osobou nebo orgánem, a to současně s přezkoumáním činnosti Výboru nezávislou osobou nebo orgánem podle § 20 odst. 11. Výsledky přezkumu zveřejní Poslanecká sněmovna, ministerstvo a Rada bez zbytečného odkladu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rada výsledky přezkumu zohlední při své činnosti.
 
§ 24
(1) Rada se skládá z předsedy a 2 dalších členů.
(2) Předseda Rady jedná jménem Rady navenek.
(3) Předseda Rady je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády a jednání Výboru. Požádá-li předseda Rady o slovo, musí mu být uděleno.
(4) Předseda Rady se účastní schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, pokud jsou projednávány zprávy nebo stanoviska Rady, případně může být přizván i k jinému bodu jednání zařazenému na pořad schůze. Požádá-li předseda Rady o slovo, musí mu být uděleno.
 
§ 25
(1) Předsedu Rady volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády.
(2) Další 2 členy volí Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a na návrh České národní banky.
(3) Není-li člen Rady navržen tím, kdo je oprávněn jej navrhnout do 6 měsíců ode dne zániku nebo skončení funkce člena Rady, může být navržen jednou pětinou všech poslanců Poslanecké sněmovny.
(4) Není-li člen Rady zvolen podle odstavců 1 a 2 do 60 dnů ode dne předložení návrhu Poslanecké sněmovně jen proto, že Poslanecká sněmovna v uvedené lhůtě o této věci nehlasovala, přestože zasedá, platí, že Poslanecká sněmovna s návrhem souhlasí.
 
§ 26
(1) Členem Rady může být zvolena pouze fyzická osoba, která
a) je plně svéprávná,
b) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin,
c) má ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a
d) je v oboru financí či makroekonomie uznávanou a zkušenou osobností s praxí v oboru v délce nejméně 10 let.
(2) Nikdo nemůže být zvolen do funkce člena Rady více než dvakrát.
 
§ 27
(1) S funkcí člena Rady je neslučitelná
a) funkce v politické straně nebo v politickém hnutí,
b) členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech podnikající právnické osoby,
c) funkce poslance, nebo senátora Parlamentu České republiky,
d) funkce člena vlády,
e) funkce soudce,
f) funkce soudce Ústavního soudu,
g) funkce státního zástupce,
h) funkce poslance Evropského parlamentu,
i) funkce člena Evropské komise,
j) funkce uvolněného člena zastupitelstva územního samosprávného celku,
k) funkce člena bankovní rady České národní banky,
l) výdělečná činnost s výjimkou činnosti vědecké, literární, publicistické, umělecké a pedagogické a s výjimkou správy vlastního majetku,
m) jakákoliv jiná činnost, která může způsobit střet zájmů mezi prováděním této činnosti a činností člena Rady.
(2) Členem Rady nesmí být zvolena osoba, která nesplňuje předpoklady podle zákona stanovujícího předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích19) nebo která v předchozích 3 letech vykonávala funkci prezidenta republiky, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, poslance či senátora Parlamentu.
 
§ 28
(1) Funkční období člena Rady je 6 let.
(2) Funkční období počíná dnem zvolení, je-li funkce člena Rady neobsazena, jinak dnem následujícím po dni skončení funkčního období dosavadního člena Rady, za něhož je nový člen Rady zvolen. Nový člen Rady se volí nejpozději 2 měsíce před řádným uplynutím funkčního období člena Rady. V ostatních případech je člen Rady do funkce navržen tak, aby období ode dne zániku funkce člena Rady do dne zvolení nového člena Rady nebylo delší než 90 dní a v případě, že Poslanecká sněmovna nezasedá, 150 dní.
(3) Člen Rady, jehož funkční období skončilo, vykonává svou funkci do dne složení slibu nově zvoleného člena Rady.
 
§ 29
(1) Člen Rady se ujímá výkonu funkce složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy zanikla funkce dosavadního člena Rady.
(2) Slib člena Rady zní: "Slibuji na svou čest a svědomí, že funkci člena Národní rozpočtové rady budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s právním řádem České republiky."
(3) Odmítne-li člen Rady složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen.
 
§ 30
(1) Funkce člena Rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném vzdání se funkce,
c) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byla omezena jeho svéprávnost,
d) dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo
e) smrtí, prohlášením za nezvěstného nebo prohlášením za mrtvého.
(2) Poslanecká sněmovna odvolá člena Rady, nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo začal-li vykonávat funkci nebo činnost neslučitelnou s funkcí člena Rady podle § 27 odst. 1.
 
§ 31
(1) Rada zasedá nejméně dvakrát za kalendářní měsíc. Zasedání Rady svolává předseda Rady nebo jiný člen Rady, nebyl-li její předseda dosud zvolen. Požádá-li písemně některý z členů Rady o svolání mimořádného zasedání, svolá předseda Rady toto zasedání bezodkladně.
(2) Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna většina členů Rady. Rada přijímá svá rozhodnutí většinou hlasů členů Rady.
 
§ 32
(1) Zřizuje se Úřad Rady, který zajišťuje úkoly spojené s odborným, organizačním, administrativním, personálním a technickým zabezpečením činnosti Rady. V čele Úřadu Rady stojí vedoucí Úřadu Rady.
(2) Úřad Rady je organizační složkou státu a účetní jednotkou. V pracovněprávních vztazích jedná jménem státu vedoucí Úřadu Rady.
(3) Vedoucího Úřadu Rady jmenuje a odvolává Rada. Vedoucí Úřadu Rady je podřízen předsedovi Rady.
 
§ 33
(1) Výdaje na činnost Rady a Úřadu Rady jsou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
(2) Rada předkládá návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu Úřadu Rady na 2 další roky ministerstvu a rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny.
(3) Výroční zprávu podle zákona o účetnictví a zprávu o plnění rozpočtu Úřadu Rady předkládá Rada nejpozději do 3 měsíců po skončení kalendářního roku ministerstvu a rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny. Výroční zprávu Rada zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Účetní závěrka Úřadu Rady je ověřována auditorem.
 
ČÁST PÁTÁ
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
 
§ 34
Přechodná ustanovení
(1) Veřejná instituce, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neměla povinnost sestavit rozpočet, přiloží k návrhu rozpočtu podle § 5 odst. 3 informace o schváleném rozpočtu na běžný rok, údaje o očekávaných skutečnostech běžného roku a údaje o skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok poprvé v roce 2019.
(2) Ministerstvo navyšuje částku stanovenou podle § 10 odst. 1 pro rok
a) 2018 až o výši 0,5 % ministerstvem prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu na rok 2018,
b) 2019 až o výši 0,25 % ministerstvem prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu na rok 2019.
(3) Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za rok
a) 2018 vypočtená zpětně v roce 2019 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2018 podle odstavce 2 písm. a),
b) 2019 vypočtená zpětně v roce 2020 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2019 podle odstavce 2 písm. b).
(4) Postup podle § 11 se uplatní poprvé v roce 2019. Výše nápravné složky z předchozího roku podle § 11 odst. 1 se v roce 2019 stanoví jako nulová hodnota.
(5) Při první volbě členů Rady podle § 25 po nabytí účinnosti tohoto zákona je funkční období předsedy Rady 6 let, člena navrženého Senátem 4 roky a člena navrženého Českou národní bankou 2 roky.
 
§ 35
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou § 17 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.CII zákona č. 349/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 23/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro stanovení dluhu územního samosprávného celku již za rok 2023.
Čl.XIII zákona č. 155/2026 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud byla výše dluhu podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyhlášena před více než 2 měsíci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se § 14 a § 15 odst. 2 zákona č. 23/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pokud je počet členů Výboru pro rozpočtové prognózy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vyšší než 7 podle § 20 odst. 1 zákona č. 23/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, odvolá vláda na návrh Národní rozpočtové rady předsedu Výboru pro rozpočtové prognózy a všechny další jeho členy a jmenuje na návrh Národní rozpočtové rady nového předsedu Výboru pro rozpočtové prognózy a další jeho členy ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, ve znění směrnice Rady (EU) 2024/1265.
2) Nařízení Rady (ES) č. 1467/1997 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, v platném znění.
Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (kodifikované znění), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97.
3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii, v platném znění.
11) Nařízení Rady (ES) č. 479/2009, v platném znění.
12) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
17) Nařízení Rady (ES) č. 1467/1997, v platném znění.
18) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.
19) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Související dokumenty

Pracovní situace

Schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace
Využití účetnictví k finančnímu řízení
Pravidla rozpočtové odpovědnosti