PhDr. Daniela Kramulová - strana 3

Projekt P-KAP stojí u zrodu Edusítě – jednotného, přehledně členěného katalogu registrovaných odborníků ve vzdělávání – lidí potřebné kvalifikace a zkušeností v požadovaném regionu, které je možné jednoduše, okamžitě kontaktovat prostřednictvím odkazu na jejich profil na profesní síti LinkedIn (LIn).

Zaznamenali jsme pro vás zajímavé tipy a inspirace k výuce cizích jazyků využitelné na gymnáziích i odborných školách. Co mají společné? Fakt, že jsou ověřené praxí konkrétních škol, učitelů i žáků a že jako nástroje pro rozvoj výuky cizích jazyků fungují dlouhodobě. Takže při plánování v této oblasti stojí za to jim věnovat pozornost.

Před rokem se skokově překlopila z běžného prostředí do online prostoru nejen školní výuka, ale i vzdělávání pedagogů a výměna zkušeností formou webinářů.

Neúspěšní maturanti, věční hledači ideálního oboru, žáci, kteří nemají vyhraněné zájmy, neznají své silné a slabé stránky a nedokážou ukotvit svá (či rodičovská) přání v realitě. Ale i ti, kteří si nechali při studiu ujet vlak a sami ho nedohoní, nebo se naopak dají zlákat vidinou brzkých výdělků už v době, kdy se vrstevníci ještě připravují na budoucí profesi. Takové žáky mnohdy nacházíme mezi těmi, kteří předčasně opouštějí střední školu a vydávají se na trh práce bez kvalifikace.

Jak by mělo vypadat jazykové vzdělávání v maturitních i nematuritních oborech na středních odborných školách? Zaměstnavatelé čím dál častěji upozorňují na význam alespoň základní odborné jazykové výbavy absolventů, pozvolna přibývá i škol, které se tímto směrem vydávají.

Aktuálně platná Koncepce podpory rozvoje nadání a péče o nadané na období let 2014–2020 uvažuje o nadaných jako o skupině žáků, jejichž speciální vzdělávací potřeby (SVP) zahrnují rozvíjení nadání v kognitivní oblasti i v dalších složkách – umělecké, technické, sportovní… To otevírá prostor pro hledání a podporu nadaných nejen mezi žáky, kteří vyhrávají matematické a jiné olympiády, ale i těch, kteří přicházejí s vlastními řešeními úloh. A to mezi žáky s jiným úhlem pohledu, s podnikavými nápady, mezi technickými nadšenci, zvídanými kutily atd.

Podle údajů portálu Infoabsolvent počty žáků a studentů odcházejících ze školy, aniž by získali kvalifikaci, postupně vzrůstají. Nejpočetnější skupinou jsou žáci ze znevýhodněného sociokulturního prostředí.

Růst vědeckých poznatků a rychlost, s jakou se promítají do rozvoje techniky, ovlivňují požadavky na kvalifikaci současných a budoucích pracovníků už na středoškolské úrovni. Nejde jen o rozšiřování poznatků, ale též o vytváření dovedností a návyků, které jsou využívány v pracovním i v běžném životě.

Čtenářská a matematická gramotnost jsou základní podmínkou pro dosažení cílů vzdělávání a odborné přípravy žáků. Představují pro ně zároveň nezbytnou vstupenku k postupnému osvojování si klíčových kompetencí a k úspěšnému uplatnění se na trhu práce i v osobním životě.

Žáci středních odborných škol a středních odborných učilišť by měli v rámci své školní přípravy na profesní dráhu získat praktickou zkušenost s reálným pracovním prostředím. Na tom se v současnosti shodují zástupci škol i zaměstnavatelů.

Školní divadlo má dlouhou tradici, jeho propagátorem a autorem her byl i Jan Amos Komenský. V posledních desetiletích ožívá, zejména na gymnáziích, divadlo cizojazyčné – žáci hrají představení v angličtině, francouzštině, němčině či španělštině. Hlavní divadelní sezóna bývá v adventním čase a v závěru školního roku.

Žáků, kteří absolvují minimálně část praktické výuky na reálných pracovištích, přibývá. Zájem mají nejen školy, ale v posledních letech vzhledem k situaci na trhu práce i zaměstnavatelé. V odborném vzdělávání proto nabývá na významu téma vymezení a organizace praktického vyučování na pracovištích, ale i vzdělávání instruktorů ve spolupracujících firmách.

Střední školy mají zkušenosti s řadou aktivit, které využívají prvků kariérového poradenství. Mnohým však chybí dostatek informací, co všechno do této oblasti patří a nakolik může být pro žáky přínosná. K tomu přidejme chybějící standardy kvality školního kariérového poradenství a neexistující model jednotného vzdělávání poradců – přesto jde o perspektivní téma, jemuž stojí za to věnovat pozornost.

Od poloviny roku 2016 probíhá na středních a vyšších odborných školách mapování inkluze. Na více než 600 školách ve všech krajích odborníci, psychologové a speciální pedagogové zjišťují, s čím se střední školy v rámci společného vzdělávání potýkají a jak se za poslední dva roky podmínky a názory vyvíjejí.

Jak v současnosti vypadá společné vzdělávání na středních a vyšších odborných školách? Na to připravují odpověď odborníci, psychologové a speciální pedagogové, kteří v rámci projektu Podpora krajského akčního plánování mapují stav inkluze na SŠ a VOŠ ve všech 14 krajích České republiky.

Čtenářská, matematická a z nich vycházející informatická gramotnost je v podstatě univerzální složkou vzdělání, nezbytnou pro orientaci v rychle se měnícím světě. Z tohoto základu vyrůstá veškeré vzdělávání odborné, jež je předpokladem profesního uplatnění jedince. Proto se gramotnosti staly součástí projektu krajského akčního plánování.

Přestože tematická oblast "Rozvoj výuky cizích jazyků" byla v rámci projektu krajského akčního plánování zvolena jako nepovinná, 55 % středních a vyšších odborných škol ji zařadilo do svých školních akčních plánů.

Informační a komunikační technologie ve školách jsou a do budoucna zůstanou významným tématem. Vhodný hardware i software a jeho licence, zastarávání, obnova a financování ICT, připojení k internetu, zabezpečení dat - těmto otázkám se časopis Řízení školy a jeho speciály pravidelně věnují. Jsou také součástí další tematické oblasti krajského akčního plánování. Pojďme se však při jejím představení podívat na téma ICT z trochu jiné stránky.

Školy vnímáme především jako instituce počátečního vzdělávání. Mnohé střední a vyšší odborné školy jsou však i významnými poskytovateli dalšího vzdělávání, což jim umožňuje školský zákon. Rostoucí význam CŽU se promítl do celostátní Strategie 2020, která stanoví, že všechny školy by se postupně měly stát centry celoživotního učení. I proto je tato oblast jedním ze stěžejních témat krajského akčního plánování.

Řemesla i další potřebné obory potýkající se s nezájmem uchazečů. Absolventi středních škol rozhodnutí nevěnovat se své profesi. Předčasné odchody ze vzdělávání kvůli tomu, že volba školy neodpovídá zájmu či schopnostem žáka. To jsou pádné důvody, které hovoří o potřebě kariérového poradenství (nejen) na středních školách.