Divadelní brána jazyků otevřená

Ve Žďáru nad Sázavou se stala tradicí anglická divadelní představení studentů místního gymnázia. V loňském školním roce sehrál soubor žáků 3. ročníku devětkrát hru Shrek – pro své spolužáky, pro rodinné příslušníky, pro základní školy i širokou veřejnost. Na úplném počátku stál zájem angličtinářky Michaely Kondýskové pořádat kurzy zážitkové pedagogiky. V průběhu projektových dní si žáci vyzkoušeli skotské hry, jedním z prvních divadelních počinů byly úryvky z My Fair Lady, následoval Sherlock Holmes a The Simpsons. A pak přišla třída, která nestála jen o zážitkový kurz, ale o skutečné divadlo. Chlapci a dívky se nezalekli delších anglických textů ani velké výpravy – z vlastní iniciativy připravili a sehráli, dnes již ve škole legendární, představení Harry Potter. Jejich úspěch motivoval další a další následovníky. Co víc si může vyučující přát?

Po několika letech se na žďárském gymnáziu ustálila praxe, že divadlu se věnují zpravidla žáci druhých a třetích ročníků. Po testování v rámci jedné třídy se angličtináři rozhodli ponechat divadlo v rukou těch, kteří o ně mají zájem, takže jde o divadelní nadšence z různých tříd. Tato varianta je sice organizačně obtížnější, motivace žáků za to však rozhodně stojí. Na představení se totiž podílejí herci, režisér, autoři, ale také kostyméři, maskéři, výtvarníci, kteří navrhují a malují kulisy, kameramani, technici (součástí scény je projekce videí), kulisáci, živá kapela i tanečníci – v případě Shreka na 50 žáků. Vlastní příprava představení však probíhá pouhé čtyři dny na konci školního roku a hraje se pro žáky školy. Další školní rok před Vánoci mají divadelníci dva až tři dny na „oprášení“ hry, kterou má možnost zhlédnout veřejnost.

Podle pedagožky Kondýskové je klíčová příprava scénáře: text je třeba buď jednoduše psát, nebo originál zjednodušit. Složitější slova či věty jsou možné, pouze pokud děj každý zná nebo je situace tak jednoznačná, že mu porozumí. „Vyplácí se nechat iniciativu na žácích. Použijí jazykové prostředky, které jsou jim blízké, což přispívá ke snazšímu zapamatování a zároveň většímu sebevědomí při hraní. Nakonec jsou to žáci, ne učitel, kteří vždy vymyslí ten nejlepší vtip a jimž patří veškerý potlesk,“ dodává. Učitel jazyka hraje roli konzultanta a prvního diváka, který může zpětnou vazbou žáky navést na použití vhodnějších či srozumitelnějších jazykových prostředků, pomůže se správnou výslovností a podpoří divadelníky ve chvílích, kdy se zdá, že dál už to nepůjde. Po dobu příprav tak na žďárském gymnáziu fungují všichni angličtináři i učitelé informačních technologií, kteří nechávají žáky pracovat samostatně a jsou připraveni kdykoli (tedy zpravidla mimo vyučování) podat pomocnou ruku.

Na Gymnáziu Boženy Němcové v Hradci Králové je francouzské divadlo vedeno jako nepovinný předmět s dvouhodinovou dotací týdně. Tímto způsobem si (nejen) francouzštinu zdokonaluje zhruba 15 žáků. Počátky školního Atelier théâtre Gybon sahají do roku 1999, kdy pedagožka Ivana Šubrtová, zastánkyně netradičních metod výuky francouzštiny, nastudovala se skupinkou nadšených žákyň několik bajek, které představily na přehlídce francouzských divadelních souborů Festivadlo Brno. A rovnou vyhrály první cenu – účast na festivalu ve francouzském La Roche sur Yon. Díky dalším průkopnicím v řadách pedagogického sboru gymnázia soubor francouzského divadla rostl, přibývaly i odvážnější projekty. „Soubor má na kontě více než 50 divadelních her a adaptací, nejen od slavných světových spisovatelů a dramaturgů, ale také her psaných přímo na míru našimi studenty,“ uvádí učitelka francouzštiny Petra Zemanská. „Divadelní skupiny jsou vedeny učitelkami francouzského jazyka, v rámci mezinárodních projektů se nám občas podaří do výuky zapojit divadelní profesionály. Harmonogram práce se může lišit rok od roku. Obvykle se od září do listopadu dělají divadelní cvičení a postupně se vybírá či vytváří hra, kterou bude skupina nacvičovat,“ dodává pedagožka. V březnu soubor svým představením zpravidla zahajuje Dny Frankofonie v Hradci Králové.

Atelier théâtre Gybon úspěšně reprezentuje školu i na zahraniční scéně – představil své hry v Turecku, Rumunsku, Maďarsku, Rakousku, Tunisku a Itálii a hlavně ve Francii. Různé skupiny francouzského divadla se prezentovaly na festivalu Pantomimes v Orthez, v rámci mezinárodních projektů také v Andlau, Avignonu, Aix-en-Provence a Remeši. Mezi každoroční a velmi oblíbené patří festival Fetlyf v Saint-Malo. Do tohoto půvabného francouzského městečka se sjedou více než dvě stovky středoškolských divadelníků z Francie i dalších zemí. Festivalovou atmosféru doplňují zážitky z autentického prostředí francouzských rodin, v nichž jsou žáci ubytováni. Atelier théâtre Gybon je podle pedagožky Zemanské i školou spolupráce, příležitostí k poznávání nových kultur a navazování přátelství.

Gymnázium Luďka Pika v Plzni nabízí žákům širokou paletu volitelných předmětů, díky níž si mohou vytvořit individuální zaměření studia. Dlouholetou tradici zde má výuka španělského jazyka. Zájem o něj stál u zrodu myšlenky nabídnout uchazečům dvojjazyčný studijní obor s výukou vybraných předmětů ve španělštině (matematiky, fyziky, chemie, dějepisu, zeměpisu a španělské literatury), čímž se Gymnázium L. Pika stalo šestým bilingvním česko-španělským gymnáziem v republice.

K řadě extrakurikulárních aktivit školy patří také každoroční účast na celostátním festivalu studentského divadla ve španělštině, kde se setkávají divadelní soubory žáků ze všech šesti bilingvních škol.

V plzeňském Gymnáziu L. Pika připravují scénář pro hru učitelé, formou castingů se následně vybere osm žáků, kteří během školního roku hru nazkoušejí. Témata festivalu mají žákům přinést kromě kulturního obohacení i seznámení se se španělskou literaturou.

Cizojazyčné divadlo přesahuje standardní náplň výuky cizích jazyků, díky silnému motivačnímu potenciálu se však rozvíjí na řadě středních škol, zejména gymnázií. Z hlediska organizačního ukotvení mívá řadu podob. Začátečníci mohou jako první testovací pokus uspořádat divadelní představení jako projekt (a naplánovat ho například jako jeden z úkolů rozvoje výuky cizích jazyků ve školním akčním plánu). Možná se z něj rozvine tradice, položí základ žádanému volitelnému předmětu či zájmovému kroužku a pravidelná představení se stanou atraktivním příspěvkem k PR školy.

„Nebojte se začít,“ vzkazuje Michaela Kondýsková, pedagožka gymnázia ve Žďáře nad Sázavou. „A nebojte se přenechat část iniciativy na žákům samotným.“ Ve Žďáře například žáci navrhují náměty a potom hlasují o vítězi v několika kolech. Důležité je, aby zvolili téma, které je bude bavit. „Motivace je mocná čarodějka. I žáci, od kterých byste to nečekali, vás dokážou překvapit,“ dodává pedagožka. Proto je vhodné dávat šance i zájemcům, kteří nepatří v jazyce k nejlepším. „Pokud vás žáci požádají o účast na představení, podpořte je tím, že se ujmete malé role, která nezastíní jejich výkony, ale jednoznačně prokáže vaši důvěru v kvalitu představení.“ Podle M. Kondýskové není třeba mít obavy ani o nedostatek financí – žáci zvládnou připravit většinu kulis z levných materiálů, často potomky při výrobě podpoří rodiče, případně zapůjčí část rekvizit. Na financování se může podílet vedení školy či klub rodičů.

Pokud se nad tvorbou školního akčního plánu sejde širší skupina pedagogů, může s podporou vedení vzniknout projekt cizojazyčného divadla, který přesahuje oblast výuky jazyků, i když posílení aktivních jazykových dovedností zůstane prioritou. Díky zapojení digitálních technologií a techniky lze zvyšovat digitální žáků a přispívat k jejich polytechnickému vzdělávání (videoprojekce, záznam představení a jeho využití na sociálních sítích, osvětlení, ozvučení, výroba kulis, kostýmů apod.) a samozřejmě také rozvíjet podnikavost, tvořivost a iniciativu.

Následné diskuse s aktéry i diváky v hodinách cizího jazyka podpoří komunikační dovednosti, v českém jazyce lze zhlédnuté představení využít jako materiál k procvičování různých slohových útvarů a stylů (zpráva, reportáž, rozhovory, recenze, PR článek…).