Mgr. Silvie Pýchová, Ph.D. - strana 3

Ferdinand Hrdlička, odborný garant přípravy koncepce a výzev Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání pro oblast regionálního školství na MŠMT, dříve působil v Agentuře pro sociální začleňování Úřadu vlády. Původní profesí je učitel na základní škole.

Doktorka Jaana Kettunen je zástupkyně ředitele a koordinátorka výzkumu ve Finském institutu pro výzkum ve vzdělávání na univerzitě v Jyväskylä. Ve své práci se zaměřuje na pedagogické využití informačních a komunikačních technologií (ICT) v oblasti vzdělávání a práce. Ve svém současném výzkumu se zabývá úlohou ICT v poradenství a zejména rozvojem pedagogických metod založených na teorii a důkazech. Zajímá se rovněž o etické aspekty využívání sociálních sítí pro poradenství a o roli ICT ve vztahu k národním politikám celoživotního poradenství. Má rozsáhlé zkušenosti se školeními a spoluprací s odborníky a pracovníky v rozhodovacích pozicích po celé Evropě.

Miroslav Hřebecký pracuje jako programový ředitel EDUin. Původní profesí je učitel, ve školství strávil 18 let a byl ředitelem soukromého víceletého gymnázia a veřejné základní školy. Patnáct let působí paralelně jako lektor vzdělávání učitelů a ředitelů, jeho kurzy prošlo přes 2 000 nejrůznějších pracovníků ve školství. Tematicky se věnuje vzdělávací politice, spolupráci se zřizovateli a komunikaci rodiny a školy. Je zakladatelem celostátní soutěže školních webů sCOOL web1), garantem ceny za inovace ve vzdělávání Eduína2) a spoluautorem nástroje Co umím3) na podporu pozitivní motivace dětí.

Milan Kotík je pedagog a projektový manažer, autor a spolutvůrce mnoha inovativních vzdělávacích programů, jako např. Dokážu to?, Škola pro všechny, Školy v pohybu, Minimalizace šikany, řídil též mezinárodní projekt Delphi. V minulosti byl členem poradní skupiny náměstkyně ministryně školství, výboru Fund For Education International School of Prague, monitorovacího výboru OPRLZ a OPVK. V současnosti je členem výkonného výboru SKAV, z. s.

Tento rozhovor vznikl díky tomu, že koordinátorka iniciativy Úspěch pro každého žáka Silvie Pýchová, která je zároveň výkonnou ředitelkou SKAV, měla možnost strávit dva měsíce ve Finsku na stáži Erasmus v rámci svého doktorského studia na FSV UK. S Johannou Wahlman, která působí jako speciální pedagožka na základní škole v Lappeenrantě, se Silvie seznámila už v roce 2012 na studijní návštěvě v Irsku. Teď měly tedy příležitost se po delší době opět setkat a pohovořit spolu o tom, jak funguje pilotní škola, kde Johanna učí.

Jenni Pelkonen (38 let, matka čtyř dětí) studovala švédštinu na Univerzitě v Tampere, pak učitelství pro první stupeň na Univerzitě v Jyväskyle, následně opět švédštinu a severské jazyky na Univerzitě v Gothenburgu a kariérové poradenství na Univerzitě v Jyväskyle. Ráda by do budoucna pokračovala v doktorském studiu v oboru kariérového poradenství. V roce 2005 začala pracovat jako učitelka na prvním stupni na škole v Kortepohja. Od roku 2008 se věnuje práci kariérové poradkyně, nejprve na škole Seppola v Jämsä, pak na základní škole Tikkakoski a od roku 2017 působí na základní škole Kuokkala v Jyväskyle.

Petr Daniš se zabývá dětmi a přírodou, vzděláváním a ochranou životního prostředí. Zajímá ho, proč si děti hrají, jak se učí a proč potřebují kontakt s přírodou a se světem pro své zdraví a učení. Napsal knihu Děti venku v přírodě: ohrožený druh?1) (2016). Působí jako ředitel vzdělávacího centra TEREZA2) a předseda Sítě středisek ekologické výchovy Pavučina3). Je členem různých výborů a pracovních skupin pro nvironmentální výchovu a vzdělávání pro udržitelný rozvoj u nás i v zahraničí.

Jiří Raiterman od roku 2005 vyučuje výtvarné předměty na Střední umělecké škole grafické v Jihlavě. Od roku 2013 vede v Centru současného umění DOX vzdělávací a rodinné programy a spolupracuje na projektu Máš umělecké střevo?.

Jana Stejskalová je původně učitelkou 1. stupně základní školy. V průběhu své pedagogické praxe si vyzkoušela také funkci ředitelky ZŠ a MŠ a později zástupkyně ředitele ZŠ v Královéhradeckém kraji. Od roku 2005 pořádá kurzy pro učitele i vedení škol, zejména v oblasti pedagogického konstruktivismu či čtenářství, a výcviky mentorských dovedností. Při práci s vedoucími školskými pracovníky se mimo jiné zabývá tím, jak rozvíjet kulturu školy nebo jak na kolegiální podporu.

Grazianu Boscato, psycholožku, poradkyni a ředitelku poradenského centra ve francouzském Štrasburku, jsem měla možnost poznat v rámci evropské sítě Euroguidance, kde jsme spolu úzce spolupracovaly na mezinárodní úrovni. Vážím si jejího přínosu pro rozvoj mezinárodní dimenze v poradenství a toho, nakolik se snaží přispívat k přenosu zkušeností v oblasti kariérového poradenství mezi evropskými zeměmi.

Kariérové poradenství je ze své podstaty zaměřeno na sebereflexi. Pokud se má člověk rozhodovat o tom, kam bude profesně směřovat svůj život, jak v životě uplatní, co se doposud naučil, a pro co má předpoklady, potřebuje mít prostor se nad tím zamyslet. K tomu slouží aktivity kariérového poradenství, které cílí na to, aby se ať už žák základní školy, nebo středoškolák, nebo i dospělý člověk učil hledat odpovědi na otázky, které mu pomohou určit, co jsou jeho silné stránky, v čem tkví jeho potenciál, jakým směrem se profiluje a jaký svůj zájem hodlá v životě rozvíjet.

Do škol aktuálně směřuje skrze místní akční plány a krajské akční plány a další strategie téma kariérového poradenství. Podle nového znění novely zákona o pedagogických pracovnících, která je v současnosti v legislativním procesu, by se měla od roku 2021 ve školách objevit i nová pozice kariérového poradce. Pro někoho je to zcela nová záležitost, někdo jiný v ní vidí „starou“ profesní orientaci, kterou ve škole již léta zajištují výchovní poradci, zejména v souvislosti s výběrem vyššího stupně školy. Do RVP ZV je rovněž zakomponována vzdělávací oblast Člověk a svět práce. Proč se tedy uvedená oblast najednou jmenuje kariérové poradenství a proč je na ni kladen takový důraz?

Dnešní dynamicky se rozvíjející doba nabízí mnoho možností, jak uplatnit svůj potenciál. Aby člověk našel v životě své místo, kde se bude seberealizovat, potřebuje vědět, jaké podmínky mu osobnostně vyhovují. Teprve tehdy bude moci dobře prospívat a dlouhodobě podávat dobrý výkon v práci.

Kariérové poradenství se aktuálně skloňuje všude možně, rozumíme ale tomu, o čem by mělo být? Co všechno by měl takový kariérový poradce umět? A stačí jedna dvě konzultace s výchovným poradcem nebo školním psychologem na konci 2. stupně základní školy, nebo by mělo být kariérové poradenství nějak více integrováno do samotné výuky na školách?

21. dubna proběhla v pražském DOXu konference „Úspěch pro každého žáka 2015“ (www.ucimekvalitne.cz). Dvě stovky účastníků se zamýšlely nad tím, jak společně vytvářet kulturu vzdělávání zaměřenou na úspěch každého žáka v každé škole. Šlo o odborníky z řad ředitelů škol, učitelů, zřizovatelů, pracovníků neziskových organizací, vysokých škol, MŠMT či jím přímo řízených organizací.

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) přišla s nezávislou iniciativou kulatých stolů ke vzdělávací politice už před deseti lety. Stalo se tak tradicí, že každý měsíc během školního roku se toto diskuzní setkání věnuje aktuálnímu tématu, které právě hýbe vzdělávací politikou.

V České republice není dostatečně využíván potenciál školy pro rozvoj života v místní komunitě. Na tuto skutečnost reagoval program Extra třída, během jehož dvou uplynulých ročníků bylo zrealizováno celkem 42 žákovských projektů. Některé Extra třídy uspořádaly výstavy, jiné obnovovaly místní tradice, další kultivovaly prostředí v daném místě (parky, hřiště, zahrady apod.). Paleta uskutečněných nápadů je opravdu pestrá, jak se můžete přesvědčit na webových stránkách programu www.extratrida.cz.

Oslavujeme, protože program Extra třída má za sebou první ročník. Co se za první rok existence programu podařilo? 24 tříd základních škol z různých míst ČR zrealizovalo veřejně prospěšné projekty, které měly za cíl podpořit život místních komunit. A s jakými nápady žáci Extra tříd přišly?

Extra třída je nový program pro školy, se kterým přichází obecně prospěšná společnost EDUin v partnerství s Nadačním fondem Tesco. Navazuje na iniciativu Rodiče vítáni, která podporuje kvalitní komunikaci s rodiči a otevření školy směrem k místní komunitě. Program Extra třída jde dál, chce motivovat žáky 8. tříd ZŠ (a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) k přípravě a realizaci projektů, které budou mít pozitivní dopad na život v obci (popř. městské čtvrti), kde se jejich škola nachází.