V našem volném seriálu o zavádění mobilních dotykových počítačů, tedy zejména tabletů do škol jsme v posledním článku popisovali volbu operačního systému. Samotné technické prostředky a požadavky na ně jsou ale pouze jednou stránkou zvoleného postupu, z hlediska realizace tou jednodušší. Dnešní článek popisuje čtyři základní oblasti, které by každá snaha o podporu výuky digitálními technologiemi měla obsahovat.
Zavádění technologií do škol má své osvědčené způsoby
PhDr.
Ondřej
Neumajer
Ph. D.
lektor a didaktik ICT, katedra informačních technologií a technické výchovy PedF UK v Praze
CO ŘÍKAJÍ VÝZKUMY
Mnohé výzkumy se shodují v tom, že využívání digitálních technologií může zlepšovat výukové výsledky žáků. Poslední roky se pozornost přesouvá od zajištění přítomnosti technologií ve škole ke
komplexnímu zajištění integrace technologií do života celé školy.
Jak se totiž ukazuje, digitální technologie podporují vytváření efektivní a profesionální vzdělávací organizace.Můžeme pojmenovat čtyři základní oblasti systému, které
jsou vzájemně závislé a doplňují se.
Je tedy nesmyslné polemizovat o tom, která z nich je důležitější: všechny musejí být do školy zaváděny společně, akorát první z nich by měla být rozmyšlena předem. Tyto čtyři základní předpoklady úspěchu jsou následující.1) Vize
Vize vedení školy
v tom, jak mohou technologie pomoci žákům v učení a učitelům v jejich práci. Vize by měla vysvětlovat, co se od učitelů a dalších pracovníků školy v této oblasti očekává. Pouze takové školy, kde je vize dobře komunikována, sdílena a učitelé přesvědčeni, že jim technologie mohou v jejich práci pomoci, může mít naděje na úspěch.
Na technologii se nesmí nahlížet jako na nějakou další doplňkovou aktivitu, ale jako na integrální součást školní výuky.
Vytváření a komunikace vize je zásadním úkolem ředitele školy. Vize by měla být rozpracována do
ICT plánu
a stanovovat konkrétní kroky včetně jejich
časového harmonogramu.
Vizi je nutné vysvětlovat všem aktérům školní komunity, tedy nejen žákům a učitelům, ale také např. rodičům a zřizovateli. Jen tak lze eliminovat nepochopení a případné námitky.Pro utváření vize hovoří zjištění pedagogického výzkumu, která říkají, že pokud učitelé nejsou přesvědčeni, že jim technologie mohou pomoci zlepšit jejich pedagogický výkon, má zajišťování digitálního vybavení pouze malou šanci na úspěch.
2) Odbornost
Dovednosti pracovníků školy v oblasti ICT. Aktivity typu školení Z a P, českým učitelům známá ze školení SIPVZ, mohly být dobrý základem, ale pouze
kontinuální, průběžné a strukturované vzdělávání
může zajistit soulad kompetencí pracovníků s dynamickým vývojem ve světě digitálních technologií a novými poznatky v pedagogice. Velmi důležité je strukturovat vzdělávání podle různých skupin, zejm. by se mělo jednat o tyto cílové skupiny:Vzdělávání učitelů
musí obsahovat profesní růst v dané odbornosti (aprobaci), zároveň i růst v oblasti ICT gramotnosti a schopnosti technologie ve své výuce a pro svůj rozvoj intenzivně využívat. Značnou pozornost je potřeba věnovat
postojům učitelů k ICT
– nelze si myslet, že učitelé, kteří deklarují technoskepticismus budou technologie do své výuky zařazovat. Vzdělávání učitelů v oblasti ICT se nemůže zaměřovat pouze na technologickou stránku celého problému, je nutné zohledňovat
didaktické aspekty
začleňování technologií do výuky, pracovat s očekáváními a to celé zasadit do kontextu společenských změn, kterými společnost prochází a na které musí vzdělávání reagovat. Mnozí učitelé působí v prostředí změn, které přináší 21. století poněkud dezorientovaně a potřebu zásadních reforem stále necítí.Vzdělávání vedení školy
by mělo směřovat k chápání toho, jak technologie mění svět a jakou úlohu v moderním vzdělávání a v nadcházejících změnách ve školách budou sehrávat. Takové vzdělávání musí zdůrazňovat, že
vzdělaný ředitel
je pro dané změny klíčovou osobou. Bez jeho aktivního přístupu a reflexi změn nemůže škola dlouhodobě prosperovat. Školský management dnes patří k požadavkům pro výkon funkce ředitele, i v něm dochází k novým trendům a zjištěním, která je nutné reflektovat a stále se k nim vracet.Vzdělávání ICT metodiků a koordinátorů, kteří by se měli stát pro vedení školy důležitou
oporou
v podpoře učitelů a hledání vhodných cest, kudy se realizace vize ředitele bude ubírat. Pro učitele by měl ICT metodik působit jako ochotný poradce a konzultant, na kterého se nebojí obrátit. Akreditované vzdělávání ICT metodiků je vhodným základem, který by měl poskytnout učiteli rozhled a nastartovat jeho zájem se v dílčích oblastech dále rozvíjet a dozvídat nové informace.Způsoby rozvoje vědomostí a dovedností doznávají díky internetu zásadní změny. Když tedy hovoříme o vzdělávání, nepředstavujeme si pouze prezenční semináře (dle výzkumů vhodné spíše pro začátečníky), ale také webináře, webcasting, e-learning, blended-learning, mobile-learning, virtuální hospitace, osobní vzdělávací prostředí, online vzdělávací komunity atp. Blíže viz článek
Moderní online způsoby profesního rozvoje učitelů
v Řízení školy č. 5/2013.3) Digitální vzdělávací obsah
Vzdělávací obsah, výukový software a informační zdroje
jsou prostředky, bez kterých dodávky technologií do škol selhávají. V současné době se jedná především o digitální učební materiály (DUMy), které vznikaly ve velkém (a v různé kvalitě) v mnoha projektech financovaných z EU, elektronické učebnice, vzdělávací software (aplikace) a online služby dostupné na
internetu, systémy pro řízení výuky
(např. Moodle),
školní online vzdělávací prostředí
(Virtual Learning Environment), kde mohou učitelé zprostředkovávat žákům elektronické materiály a žáci odevzdávat své úkoly, vzájemně komunikovat a spolupracovat.V praxi se jedná o soubor mnoha prostředků, které je průběžně nutné vzájemně provazovat (trendy konvergence a konsolidace) a jejich využívání průběžně vyhodnocovat a přehodnocovat. Některé popsané prostředky jsou na pomezí nebo díky své komplexnosti přesahují do následující oblasti, viz například
informační systémy škol
(Škola OnLine, Bakaláři, iŠkola, SAS atp.).4) Infrastruktura
Infrastruktura a technické zabezpečení
je poslední široká a technologická oblast, do které patří
hardwarové prostředky
(počítače, notebooky, tablety, chytré telefony, fotoaparáty, webkamery, servery, tiskárny, interaktivní tabule, experimentální systémy atd.),
počítačové sítě
(wifi pokrytí, kabelové rozvody po škole), připojení školy k internetu, monitorování a příp. filtrování obsahu a cloudové služby, které škola využívá. K této oblasti nezbytně náleží pravidla, jak s danými zařízeními zacházet (školní řád, řád počítačové učebny, pravidla používání vlastních zařízení atp.) a samozřejmě
zajištění jejich správy a obnovy.
Moderní trend, který mění dosavadní pravidla pro vybavování škol technologiemi a postupy uplatňované ve výuce je
používání vlastních zařízení žáků.
Provázaný souběh a podpora všech čtyř výše uvedených oblastí je pro úspěch zavádění technologií nezbytná. V příštím článku se budeme věnovat konkrétnímu projektu jedné městské části, která se rozhodla vybavit tablety všechny své školy. Konkrétně tak představíme, jak je možné výše uvedené prvky a aktivity uvést do praxe.