Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence

Vydáno:

Cílem článku je vyčlenit speciální právní úpravu spojenou s pracovní dobou pedagogických pracovníků. Článek se z větší části vztahuje na školy veřejné i neveřejné. V případě, že se určitá pasáž článku vztahuje pouze na školy veřejné, je to v článku uvedeno.

 

Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová,
Ph.D.,
specialistka na školskou problematiku
Pracovní doba podle zákoníku práce
Na úvod je vhodné uvést legální definici pojmu „pracovní doba“.
Podle § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
Charakter práce (kromě toho, že je to závislá práce vykonávaná pro zaměstnavatele), kterou zaměstnanec vykonává v pracovní době, zákoník práce dále nerozvádí.
Pracovní doba pedagogických pracovníků
Speciální právní úpravu spojenou s pracovní dobou pedagogických pracovníků zakotvuje zákon o pedagogických pracovnících. Speciální právní úprava se netýká vlastní pracovní doby, ale charakteru práce, kterou v pracovní době pedagogický pracovník vykonává. Podle § 22a odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících pedagogičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a) přímou pedagogickou činnost, b) práce související s přímou pedagogickou činností.
Uvedené ustanovení zákona o pedagogických pracovnících tak odkazuje k otázkám: Jak je vymezena přímá pedagogická činnost a práce související s přímou pedagogickou činností? Existuje výčet činností, které se považují za přímou pedagogickou činnost a za práci s přímou pedagogickou činností související? Jaký je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti vykonané v rámci týdenní pracovní doby?
Shrňme odpovědi na uvedené otázky v následující tabulce:

 

Veřejné školy

Školy soukromé, církevní

Legální definice přímé pedagogické činnosti

Přímou pedagogickou činností (tj. přímou vyučovací, výchovnou, speciálněpedagogickou, pedagogicko-psychologickou činností) je dle § 2 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících přímé působení na vzdělávaného, kterým se uskutečňuje výchova a vzdělávání podle školského zákona.

Legální definice prací souvisejících s přímou pedagogickou činností

Legální definice prací souvisejících s přímou pedagogickou činností v zákoně uvedena není. Z logiky věci však plyne, všechny práce, které nelze zařadit do skupiny přímé pedagogické činnosti, jsou prací s přímou pedagogickou činností související.

Výčet činností, které jsou přímou pedagogickou činností

Zákon (ani jiný právní předpis) neuvádí úplný nebo příkladný (demonstrativní) výčet činností, které jsou přímou pedagogickou činností.

Výčet činností, kterou jsou prací s přímou pedagogickou činností související

Vyhláška č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, v § 3 odst. 1 písm. b) obsahuje příkladný výčet prací souvisejících s přímou pedagogickou činností.[1]

Na odlišení přímé pedagogické činnosti a prací s přímou pedagogickou činností souvisejících nemá vliv dělení škol podle jejich zřizovatele. Proto lze výčet uvedený ve vyhlášce č. 263/2007 Sb. bez zkreslení vztáhnout i na školy soukromé a církevní.

Týdenní pracovní doba

Stanovená týdenní pracovní doba (odpovídající tzv. „plnému úvazku“) je pro pedagogické pracovníky určena v § 79 odst. 1 zákoníku práce na 40 hodin týdně.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rámci týdenní pracovní doby

Ředitel školy stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle nařízení vlády č. 75/2005 Sb., v platném znění. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.

Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rámci týdenní pracovní doby stanoví ředitel této školy podle svého uvážení.

 

Jako doplnění je vhodné uvést, že i zaměstnanci - pedagogičtí pracovníci, kteří jsou činní na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti -v pracovní době vykonávají přímou pedagogickou činnosti a práce s přímou pedagogickou činností související. S tím je třeba počítat při uzavření uvedených dohod a uzavírat je na takový počet hodin práce, který v sobě zahrnuje přímou pedagogickou činnost a odpovídající počet hodin práce s přímou pedagogickou činností související.
Písemný rozvrh týdenní pracovní doby podle zákoníku práce
Podle § 81 odst. 1 zákoníku práce pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
Rozvržení pracovní doby je podle zákoníku práce výhradním právem a současně povinností zaměstnavatele.2) Je tedy v kompetenci zaměstnavatele, aby rozvrhl pracovní dobu rovnoměrně nebo nerovnoměrně, určil, jak dlouhý bude pracovní týden, jaký bude pracovní režim, nebo stanovil, jak bude určen začátek a konec pracovních směn. V praxi většiny škol a školských zařízení je pracovní doba zaměstnavatelem rozvržena rovnoměrně, pracovní režim je jednosměnný a práce je rozvržena do pětidenního pracovního týdne.3)
Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, musí zaměstnavatel ve smyslu § 99 zákoníku práce o rozvržení pracovní doby rozhodnout po projednání s odborovým orgánem.
Na vlastní rozvržení pracovní doby navazuje § 84 zákoníku práce, který stanoví: Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
V praxi škol a školských zařízení podstatný obsah písemného rozvrhu pracovní doby proto spočívá v určení dnů, ve kterých zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele, a začátku a konce směny. Jednoduché rozvržení týdenní pracovní doby může mít např. tuto podobu:

 

Začátek směny

Konec směny

Počet hodin práce

pondělí

7:00

14:30

7

úterý

8:00

16:30

8

středa

8:00

17:30

9

čtvrtek

8:00

16:30

8

pátek

7:00

15:30

8

 

 

 

40 hodin

Je evidentní, že podle § 84 zákoníku práce musí zaměstnavatel písemně rozvrhnout týdenní pracovní dobu jak nepedagogickým, tak pedagogickým pracovníkům. Přitom pedagogickým pracovníkům musí takto rozvrhnout jak pracovní dobu, ve které vykonávají přímou pedagogickou činnost, tak pracovní dobu, ve které vykonávají práci s přímou pedagogickou činností související.
Při rozvržení týdenní pracovní doby je nutné brát v potaz, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut (§ 88 odst. 1 zákoníku práce). Při určení začátku a konce směny proto zaměstnavatel musí brát uvedenou přestávkou v potaz (i když se poskytnuté přestávky na jídlo a oddech nezapočítávají do pracovní doby). Pokud má např. zaměstnanec daný den odpracovat 8 hodin, směna má začít v 7:00 h a zaměstnavatel mu poskytne přestávku v práci na jídlo a oddech v délce 30 minut, pak směna skončí v 15:30 h.
Ze zákoníku práce plyne, že zaměstnavatel musí zaměstnancům přestávku v práci na jídlo a oddech poskytnout a že zaměstnanec je povinen tuto přestávku čerpat. Zákoník práce však nestanoví, že zaměstnavatel musí předem a přesně zaměstnanci rozvrhnout přestávku v práci na jídlo a oddech. Proto zaměstnavatel v rámci písemného rozvrhu týdenní pracovní doby nemusí rozvrhovat přestávku v práci na jídlo a oddech.
Zejména mateřské školy, jejichž provozní a personální podmínky neumožňují, aby se pedagogičtí pracovníci u dětí „vystřídali“ a čerpali přestávku na jídlo a oddech,4) využijí pravidlo zakotvené v § 88 odst. 1 zákoníku práce: Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Takoví pedagogičtí pracovníci zahájí směnu v 6:30 h, odpracují 8 hodin, aniž by čerpali přestávku v práci na jídlo a oddech, ale současně je jim zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo. Směna uvedeným pedagogickým pracovníkům skončí v 14:30 h, protože nečerpali přestávku na jídlo a oddech.
Specifika rozvržení pracovní doby pedagogických pracovníků
Jak již bylo uvedeno, zákon o pedagogických pracovnících zavádí speciální právní úpravu spojenou s pracovní dobou pedagogických pracovníků.
Podle § 22a odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících platí: Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí.
Uvedené pravidlo je velice problematické, neboť spojuje výkon závislé práce5) s tím, že určitou část pracovní doby si pedagogický pracovník rozvrhuje sám a současně si sám určí místo, na kterém bude v této době práci vykonávat.
O kterou část pracovní doby se jedná? Vyjádřeme tuto pracovní dobu názorně.

Přímá pedagogická činnosti

Práce související s přímou pedagogickou činností

pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele

pedagogický pracovník

je povinen být na pracovišti zaměstnavatele

pedagogický pracovník

není povinen být na pracovišti zaměstnavatele

 

doba dohledu nad dětmi, žáky

doba, ve které zastupuje jiného pedagogického pracovníka

doba práce v případech, které stanoví zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce[6]

-     nevykonává dohled, nezastupuje jiného pedagogického pracovníka, nevykonává jinou práci na pracovišti zaměstnavatele

-     např. opravuje a hodnotí domácí úkoly

Pracovní doba

Pracovní doba

Pracovní doba

pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel

pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel

pracovní dobu si rozvrhuje pedagogický pracovník

 
Kromě vlastního principiálního rozporu mezi závislou prací a tím, že pedagogický pracovník si může samostatně rozvrhnout část pracovní doby, vyplývají pro zaměstnavatele z uvedeného speciálního pravidla další komplikace. Zaměstnavatel je mimo jiné povinen zajistit bezpečnost a ochranu práce zaměstnanců, zajistit maximální délku směny a zajistit dodržování přestávek v práci na jídlo a oddech nebo dodržování přestávek mezi směnami.
Pokud tedy budou pedagogičtí pracovníci využívat svého oprávnění samostatně si rozvrhnout část pracovní doby a současně určit, kde budou práci v této době vykonávat, je nutné, aby zaměstnanec zaměstnavateli tyto skutečnosti předem sdělil. Pokud bude uvedené „samostatné“ rozvržení pracovní doby důvodné a přiměřené a v kombinaci s pracovní dobou rozvrženou zaměstnavatelem nebude porušovat jiná pravidla stanovená zákoníkem práce (zejména upravující bezpečnost a ochranu zdraví a dobu výkonu práce), pak se zaměstnavateli podaří protikladná pravidla rozvržení pracovní doby sladit.
Ještě jednou zdůrazněme, že zaměstnavatel musí být seznámen s tím, jak si zaměstnanec samostatně rozvrh část pracovní doby (i když tuto povinnost zákon o pedagogických pracovnících pedagogickým pracovníkům neukládá). V opačném případě se bude zaměstnavatel nacházet v „informačním vakuu“ a nebude moci splnit své povinnosti navazující na dobu výkonu práce (viz výše). Dále nebude moci vyhodnotit souvislosti pracovní doby a odměňováním za práci. Pokud by zaměstnavatel na základě takto sdělené informace zjistil, že si zaměstnanec rozvrhl pracovní dobu tak, že v kombinaci s pracovní dobou rozvrženou zaměstnavatelem nejsou např. dodrženy přestávky mezi směnami, zaměstnanec by neúměrně dělil směnu, rozvrhl by pracovní dobu na dobu od 22:00 hodin do 6:00 hodin nebo na sobotu a neděli, pak by zaměstnavatel využil své
kompetence
dané § 81 odst. 1 zákoníku práce a rozvrhl by pedagogickému pracovníkovi celou pracovní dobu.7)
Rozvržení přímé pedagogické činnosti
Další speciální právní úprava související s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby je adresována pouze veřejným školám. Podle § 3 odst. 3 vyhlášky č. 263/2007 Sb. při rozvržení pracovní doby do směn rozvrhne ředitel školy nebo školského zařízení současně též přímou pedagogickou činnost.
Prakticky to znamená, že zaměstnavatel musí splnit dva úkoly:
1)
rozvrhnout týdenní pracovní dobu do směn,
2)
rozvrhnout přímou pedagogickou činnost.
Přímou pedagogickou činnost je nutné rozvrhnout všem pedagogickým pracovníkům, např. i učitelům mateřské školy, vychovatelům školní družiny nebo asistentům pedagoga.
V praxi je přímá pedagogická činnost pedagogických pracovníků typicky rozvržena rovnoměrně, protože to odpovídá potřebě stabilního rozvrhu. Současně není vyloučeno, aby byla přímá pedagogická činnost rozvržena nerovnoměrně. Ve vztahu k pedagogickým pracovníkům veřejných škol a školských zařízení je nerovnoměrné rozvržení přímé pedagogické činnosti upraveno ustanovením § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, v platném znění: Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců.
Jako doplnění je vhodné zdůraznit, že nerovnoměrné rozvržení přímé pedagogické činnosti není totožné s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby.8) Pokud je přímá pedagogická činnost rozvržena nerovnoměrně, obvykle je takto rozvržena v rámci rovnoměrného rozvržení pracovní doby.
Záleží na zaměstnavateli, zda rozvrh týdenní pracovní doby a rozvržení přímé pedagogické činnosti zpracuje jako dva samostatné dokumenty, nebo je spojí do jednoho dokumentu.
V případě, že by zaměstnavatel spojil rozvrh týdenní pracovní doby a rozvržení přímé pedagogické činnosti do jednoho dokumentu, pak by část dokumentu mohla vypadat takto:

 

Část pracovní doby rozvržená zaměstnavatelem včetně rozvržení přímé pedagogické činnosti

Část pracovní doby rozvržená zaměstnancem

Počet hodin práce

 

Začátek směny

Konec směny

Přímá pedagogická činnost

Začátek směny

Konec směny

 

pondělí

9:00

14:00

9:00 – 9:45

10:05 – 10:50

12:30 – 13:15

15:00

18:00

8 hodin

úterý

7:00

14:00

7:10 – 7:55

8:00 – 8:45

9:00 – 9:45

10:05 – 10:50

11:00 – 11:45

15:00

16:30

8 hodin

Změny rozvržení pracovní doby a rozvržení přímé pedagogické činnosti
Je zřejmé, že v závislosti na potřebách zaměstnavatele se mění písemný rozvrh týdenní pracovní doby nebo rozvržení přímé pedagogické činnosti.
Jak již bylo uvedeno, v souladu s § 84 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen seznámit se změnou písemného rozvrhu týdenní pracovní doby zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Výše uvedené pravidlo se vztahuje na oznámení změny písemného rozvrhu pracovní doby pedagogických i nepedagogických pracovníků. Pouze ve vztahu k pedagogickým pracovníkům veřejných škol stanoví vyhláška č. 263/2007 Sb. v § 3 odst. 4 následující pravidlo: Je-li s pedagogickým pracovníkem dohodnuta jiná doba k jeho seznámení s rozvržením pracovní doby do směn, oznámí mu ředitel školy nebo školského zařízení toto rozvržení pracovní doby nejpozději 3 dny předem. Jinými slovy, možná dohoda zaměstnavatele a pedagogického pracovníka zkracující dobu oznámení změny písemného rozvrhu týdenní pracovní doby je vyhláškou limitována dobou nejméně 3 dny předem.
I v případě rozvržení přímé pedagogické činnosti nic nebrání tomu, aby bylo měněno. Ve vztahu k pedagogickým pracovníkům veřejných škol stanoví již uvedené ustanovení § 3 odst. 4 vyhlášky č. 263/2007 Sb. pravidlo, podle kterého v případě změny v rozvržení přímé pedagogické činnosti tuto změnu ředitel školy nebo školského zařízení oznámí pedagogickému pracovníkovi zpravidla 3 dny předem.
Přítomnost na pracovišti
Jak již bylo popsáno výše, rozvržení pracovní doby pedagogických pracovníků souvisí s tím, zda musí být pedagogický pracovník v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele.
Podle § 81 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnanec povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Uvedené pravidlo se bezezbytku uplatní vůči nepedagogickým pracovníkům.
Ve vztahu k pedagogickým pracovníkům ustanovení § 22a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících opět vymezuje speciální pravidlo: Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
Častý dotaz ředitelů zní takto: Může zaměstnavatel stanovit, že pedagogický pracovník bude přítomen na pracovišti zaměstnavatele celou pracovní dobu? Z § 22 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících plyne kladná odpověď. Vzhledem k tomu, že pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti v případech, které zaměstnavatel stanoví v souladu se zákoníkem práce, je zcela v souladu se speciální právní úpravou danou zákonem o pedagogických pracovnících, pokud zaměstnavatel bude požadovat výkon práce, a tím i přítomnost pedagogického pracovníka na pracovišti zaměstnavatele po celou dobu pracovní směny.
Evidence pracovní doby
Pracovní dobu je nutné nejen rozvrhnout, ale také evidovat. Podle § 96 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce
a)
odpracované
1.
směny [§ 78 odst. 1 písm. c)],
2.
práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93],
3.
další dohodnuté práce přesčas (§ 93a),
4.
noční práce (§ 94),
5.
doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2),
b)
pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95].
Předpokládejme, že podle písemného rozvrhu týdenní pracovní doby pracovní směna pedagogického pracovníka v daném dni začíná v 6:00 hodin a končí v 13:00 hodin. Dále předpokládejme, že celou pracovní dobu pedagogický pracovník odpracoval. Tehdy se v evidenci pracovní doby eviduje odpracovaná směna uvedením začátku a konce odpracované směny, tj. uvedením údaje 6:00 h a údaje 13:00 h. Nepostačuje, pokud by v evidenci pracovní doby v daném dni byl uveden pouze údaj -6 hodin práce.
Pokud určitý den zaměstnanec pracoval přesčas, pak se v evidenci pracovní doby také eviduje začátek a konec práce přesčas, např. začátek práce přesčas v 17:00 hodin, konec práce přesčas v 18:00 hodin.
Záleží vždy na rozhodnutí zaměstnavatele, jakou formou má být evidence pracovní doby vedena, neboť zákoník práce takové pravidlo nestanoví. Přitom musí zaměstnavatel brát v potaz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1916/2004 ze dne 5. listopadu 2004, podle kterého záznamy o pracovní době musí být transparentní a musí z nich být jasně patrné, kdy byla práce vykonávána, zda zaměstnanec pracoval nařízený nebo dohodnutý přesčas, jaká byla celková pracovní doba a další skutečnosti, které jsou důležité pro nároky týkající se pracovní doby.
Školy a školská zařízení často evidují přítomnost zaměstnanců na pracovišti např. v knize docházky. V této souvislosti je nutné zdůraznit, takto evidovaná přítomnost zaměstnanců na pracovišti evidenci pracovní doby požadovanou zákoníkem práce nenahrazuje.
Speciální právní úprava je stanovena ve vztahu k evidenci pracovní doby pedagogických pracovníků veřejných škol a školských zařízení. Podle § 3 odst. 5 vyhlášky č. 263/2007 Sb. se v evidenci odpracované pracovní doby uvádí též počet hodin přímé pedagogické činnosti vykonaných nad týdenní rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo školského zařízení. To znamená, že v evidenci pracovní doby pedagogických pracovníků veřejných škol se povinně eviduje počet opracovaných tzv. nadúvazkových hodin.
Shrnutí
Speciální právní úprava spojená s pracovní dobou pedagogických pracovníků spočívá v kvalitativním odlišení práce vykonávané v pracovní době (přímá pedagogická činnosti a práci související s přímou pedagogickou činností); v určení osoby, která je kompetentní rozvrhnout určitou část pracovní doby (pedagogický pracovník rozvrhující si část pracovní doby); rozvržení přímé pedagogické činnosti a evidenci „nadúvazkových“ hodin v rámci evidence pracovní doby.
1 Jedná se o tyto práce: příprava na přímou pedagogickou činnost, příprava učebních pomůcek, hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků a dále práce, které vyplývají z organizace vzdělávání a výchovy ve školách a školských zařízeních, jako je dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen „žáci“) ve škole a při akcích organizovaných školou, spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání, výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce, účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení, studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
2 Výjimkou jsou zaměstnanci, kteří v souladu s ustanovením § 317 zákoníku práce nepracují na pracovišti zaměstnavatele. Nejčastěji se jedná o tzv. práci na dálku (telework) nebo práce z domova (homework, homeoffice). Další výjimkou jsou zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V souvislosti s uvedenými dohodami zákoník práce v § 74 odst. 2 stanoví: V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Zaměstnanci činní na základě uvedených dohod vykonávají práci podle pravidel, která si s nimi zaměstnavatel dohodl (např. v předem určených dnech nebo její výkon oznámí zaměstnavatel zaměstnanci s určitým časovým předstihem). I v tomto případě však platí, že výkon práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
3 Pokud však provozní potřeby zaměstnavatele vyžadují rozvržení pracovní doby např. do čtyřdenního pracovního týdne, může tak zaměstnavatel učinit.
4 Provozní a personální podmínky mateřské školy mohou být takové, že nikdy nelze přerušit provoz a pedagogickým pracovníkům stabilně není poskytována přestávka na jídlo a provoz. V některých mateřských školách uvedená situace vzniká pouze občasně, např. tehdy, když mateřská škola s dětmi vyjede na výlet a je nemožné, aby učitel mateřské školy svoji práci přerušil, tedy od dětí odešel a vrátila se k dětem poté, co by si oddechl.
5 Podle § 2 odst. 1 zákoníku práce je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
6 Jedná se např. o dobu porad, rodičovských schůzek, konzultačních hodin pro rodiče, semináře probíhajícího přímo na pracovišti zaměstnavatele.
7 Stejně by zaměstnavatel postupoval, pokud by na základě informací zaměstnance zjistil, že si zaměstnanec určil jako místo výkonu práce takové místo, které neodpovídá požadavkům zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Tehdy by zaměstnavatel v souladu s § 22a odst. 2 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících určil povinnou přítomnost zaměstnance na pracovišti zaměstnavatele.
8 Podle § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce je pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku nerovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Související dokumenty

Pracovní situace

Základní momenty novely zákona o pedagogických pracovnících a novely školského zákona
Pedagogičtí pracovníci a pracovní poměr na dobu určitou od 1. 9. 2023 (1. část)
Školský zákon a jeho vyhlášky
2022/2023: Činnosti mateřské školy v 1. pololetí školního roku
Malotřídní základní škola - legislativa
Pracovněprávní specifika „malotřídní“ školy
Pravidla rozpočtové odpovědnosti
Shrnutí základních legislativních změn ovlivňujících činnost škol a školských zařízení ve školním roce 2017/2018
Novela maturitní vyhlášky
Shrnutí změn školského zákona k 1. 9. 2015
Jak „číst“ nový občanský zákoník – povaha jeho právních norem
Právní domněnky v novém občanském zákoníku a jejich rizika
Blíží se lhůta pro změnu stanov SRPŠ
Pracovní doba pedagogických pracovníků, její rozvržení a evidence
Zápis do prvního ročníku základního vzdělávání – základní souvislosti v rámci školského zákona a prováděcích vyhlášek
Přijímání ke vzdělávání ve střední škole a konzervatoři - právní předpisy, informace
Leden 2022: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Prosinec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Červen a červenec 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení
Srpen a září 2021: Právní předpisy a informace významné pro práci škol a školských zařízení

Poradna

Zákoník práce
Jmenování ředitele
Pracovní náplň
Nekomunikace
Zřizovatel
Doplňková činnost
Zástup
Pracovnělékařské služby
Jmenování ředitelky
Poplatky školní družina
GDPR
Vychovatelka ŠD
Pracovní neschopnost
Škola v přírodě
Střet zájmů
Doprovod do školy
DPČ
Výpověď
Úvazky
Střídavá péče

Zákony

563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
262/2006 Sb. zákoník práce

Nařízení vlády

75/2005 Sb. o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků