ZUŠky svítí na dálku!
Luboš
Lisner
předseda AZUŠ ČR HMP, ředitel ZUŠ Štefánikova, Praha, lektor Funkčního studia pro ředitele (AKADEMIE Libchavy)
Distanční vzdělávání připodobňuji k výluce z vlakového spojení. Do března minulého roku jsme cestovali po kolejích, které byly více či méně vyjeté, každopádně však vždy šlo o jízdu vlakem. V luxusním kupé, o kterém jsme do té doby nevěděli, že je luxusní. Tváří v tvář s našimi žáky, nerušeni, v pohodlí… Občas jsme do kupé pustili svěží vítr. Anebo také ne. Teplíčko… A pak se zaviroval základní panel. Vlak se nehýbe, pasažéři musí ven. Nastupujeme do autobusu. Pokračujeme v cestě. To je dobrá zpráva. Ale drncá to, drncá… Nepoznáváme krajinu kolem sebe. S žáky na sebe pokřikujeme přes zamlžené zpětné zrcátko. Jsou tam vůbec? A kdo další tam je? První odpočívadlo. Díváme se kolem sebe, tentokrát se zvědavostí. Ta cesta může být i vzrušující. Věci, o kterých jsme před tím neměli ani ponětí… Wow! To si s sebou vezmeme i do toho vlaku, jehož vyjeté koleje jsou již stejně minulostí… A ten autobus si taky necháme.
Na co se zaměřujeme, to roste. Můžeme se zaměřit na limity distanční výuky, které jsou naprosto jasné snad každému. Limity pak v naší hlavě nabydou na síle. Pedagogickou depresi pak „pošleme dál“, na naše učitele, na naše kolegy, na naše žáky a na jejich rodiče.
Nebo se můžeme zaměřit na možnosti, které nám distanční výuka poskytuje, jakkoliv si uvědomujeme její přirozená omezení. Možnosti pak v naší hlavě nabydou na síle. Pedagogickou kreativitu pošleme dál…
S řediteli pražských ZUŠek jsme se shodli, že pokud chceme (coby pedagogičtí lídři) podpořit své učitele v distanční výuce, musíme se zaměřit právě na příležitosti, jak z distanční výuky vymáčknout maximum. A nefňukat. A na druhou stranu také nemoralizovat, nepoučovat a nepřednášet. Nýbrž vycházet z toho, co reálně funguje. Tedy co kreativního a přínosného dělají učitelé v praxi, na co sami přišli. A sdílet, sdílet, sdílet. Mezi učiteli se totiž vyskytuje mnoho cenných nápadů a zkušeností – a byla by škoda si je nechávat jenom pro sebe.
Tak vznikl koncept „ZUŠky svítí na dálku“. Cyklus online setkání pražských pedagogů ZUŠ nad vstřícnou a užitečnou distanční výukou. Moderátorem jednotlivých setkání byla moje maličkost. Těmi důležitějšími byli „hlavní inspirátoři“. Dvojice učitelů, kteří se nabídli, že se s ostatními účastníky podělí o své dobré zkušenosti.
První, kdo vyšel s kůží na „autobusové nádraží“, byl
Martin Hauptmann
, ředitel ZUŠ Učňovská v Praze 9, který byl zároveň i jedním z iniciátorů sdílení tohoto druhu. Jeho partnerkou v inspirování byla jeho manželka
Adéla Hauptmannová
, učitelka tanečního oboru v ZUŠ Rakovník. Dalšími inspirátory byli pedagogové ze ZUŠ Hostivař. Nejprve
Lucie Valentová
a
Ondřej Krbec
, kteří se věnovali sborovému zpěvu, a potom
Pavel Trojan
a
Miroslav Fiedler
, kteří hovořili o distančním vedení orchestru a (rockové) kapely. Nebyli však jedinými, kteří na setkáních hovořili. Zapojovali se i pedagogové z jiných škol – s dalšími možnostmi a zkušenostmi.Následující části tohoto článku obsahují souhrn výstupů z jednotlivých setkání. Výstupy jsou strukturovány od základních pedagogických hodnot v tomto období až po praktické postupy, nápady a vychytávky. Věřím, že i vás, čtenáře Speciálu pro ZUŠ, budou inspirovat tak jako nás.
SETKÁNÍ PRVNÍ: SVÍCENÍ TANCEM
Hodnoty:
V první řadě
sociální aspekt
(být součástí, být účasten, dělat něco společně), v druhé řadě
zábava
(včetně pocitu seberealizace), v třetí řadě
odbornost výuky
.Výuková praxe:
*
Online výuka (v reálném čase)
*
Zadání práce žákům (asynchronní způsob)
*
Kombinace online výuky a zadání (např. sudy/lichý týden)
*
Výuková videa (vlastní tvorba pedagoga, anebo na základě dostupných videí např. z YouTube, anebo kombinace obojího – didaktická úprava dostupných videí)
*
Žákovská tvorba (zaslání videa pedagogovi + reflexe)
*
Žákovská výuková videa (jak by to učili své spolužáky)
Spolupráce s hudebním pedagogem / korepetitorem:
*
Nahrávka hudebních podkladů
*
Tvorba hudebních podkladů na míru
*
Technologická pomoc
Technické souvislosti:
*
Pro možnost pohybu pedagoga ve třídě (s potřebou využít mluveného slova) je vhodný externí (prostorový) mikrofon.
*
Pro kvalitnější zachycení obrazu slouží externí kamera, případně lze využít i fotokameru mobilního telefonu (jsou dostupné aplikace na propojení do meetingu).
*
Při online výuce lze využít i přímé pouštění videí z PC/internetu (nutnost „zahrnout zvuk z PC“ v rámci funkce sdílení).
Benefity distanční výuky a příležitosti do budoucna:
*
Různé formy dálkové výuky (online, zadání, hudební podklady, videa atd.) pro různé výukové styly žáků
*
Podpora samostatnosti žáků (nácvik, tvorba)
*
Zachování materiálů učitelů i žáků do budoucna
SETKÁNÍ DRUHÉ: SVÍCENÍ SBOROVÝM ZPĚVEM
Hodnoty:
I když víme, že zpěv na dálku má svá omezení, tak přesto existují možnosti, které jej umožňují realizovat. Nečekáme na to, „až to skončí“, nýbrž děláme maximum pro své žáky. „Výsledek“ je jiný, ale to nevadí.
Není podstatné, kolik a jak… Důležité je
udržet kontakt
(aby se děti rády vrátily),
umožnit setkávání
, sdílet život dětí (poznat se i z jiné stránky). Dále také
podpořit dobrou atmosféru, udržet pravidelnost a řád
– pro děti i jejich rodiče.Pro tyto hodnoty je důležité vytvoření vztahu (oslovit žáky, umožnit individuálně zpívat), nestresovat žáky (aby měli chuť…), prokládat zpěv s povídáním si (nejen o obsahu).
Výuková praxe:
*
Online výuka (v reálném čase) – zpěv, povídání si, společné zhlédnutí videí na webu nebo prostřednictvím sdílení z PC. Nelze, aby zpívali všichni najednou (tzv. zpěv „na němo“ – žáci si zpívají doma, ale mají vypnuté mikrofony).
*
Asynchronní forma: výuková videa na webu, Mp3 doprovody – sdílené se žáky [(rozezpívání, podklady ke skladbám – melodická linka, doprovod s melodickou linkou / s různými hlasy, v různém tempu (děti si tyto nahrávky mohou zahrnout do svých „playlistů“ – a zpívat si třeba i v autě…)], vlastní nahrávky dětí (+ reflexe pedagoga), kvízy…
*
Osvědčená struktura online hodiny:
*
Úvod (jak se mají)
*
Dýchání, emoce, myšlení…
*
Otázky – např. co si chtějí zazpívat, zdali chtějí zpívat i samostatně (mohou si vypnout kameru, pokud se trochu stydí) atd.
*
Zpěv
*
Závěr: např, povídání, co oni sami poslouchají, jak se cítí atd.
*
Důležitá je také práce s tichem (různé ticho znamená různé věci).
*
Je prostor i pro pohybová cvičení a pro využití věcí/rekvizit, které mají děti doma.
*
Děti jsou daleko (i desítky kilometrů), ale vidíme se více zblízka (mimika, gesta…).
*
Je možné organizovat online hodiny i pro menší skupinky, než je celý pěvecký sbor.
*
Je možné realizovat i vícehlas (první hlas z nahrávky, druhý zpívá žák nebo žáci).
Benefity distanční výuky a příležitosti do budoucna:
*
Různé formy dálkové výuky (online, zadání, hudební podklady, videa atd.) = více možností pro žáky, jak se „připojit“
*
Podpora samostatnosti žáků (hlídají sami sebe)
*
Zachování materiálů učitele i žáků do budoucna – mohou si kdykoliv pustit/zopakovat cokoliv
*
Větší zatažení rodičů do výuky
*
„Bleší trh“ not?
SETKÁNÍ TŘETÍ: SVÍCENÍ ORCHESTREM, KAPELOU…
Hodnoty:
I když víme, že výuka na dálku má svá omezení, tak přesto existují možnosti, které ji umožňují realizovat.
Nečekáme na to, „až to skončí“
, nýbrž děláme maximum pro své žáky. „Výsledek“ je jiný, ale to nevadí, lze nalézt mnoho benefitů (viz závěr souhrnu).Základní hodnotou je posilování hlavního principu, že žáci spolu něco
vytvářejí, spolupracují.
To má přesah i do
„týmové hry“
v jakékoliv budoucí profesi žáků.Další hodnotou je
celoživotní vzdělávání
. Učitel ukazuje žákům, že sám na sobě pracuje, že se učí něco nového, že si dovednosti dokáže „nabrat“ i od žáků samotných – pokud jsou na tom v některé oblasti lépe než aktuálně on sám (partnerské učení:
společně si klestíme cestu…).Co lze dělat (a i lépe než ve škole) – je práce na společném díle –
audio
, video,
audio
+ video, příběhový klip…Výuková praxe:
1.
Kombinace zadání a online hodiny:
*
Základem je společná domluva s žáky, na jakém repertoáru chtějí pracovat.
*
Žáci obdrží tzv. „clicktrack“ (nahrávku metronomu s harmonickým podkladem). Doporučuje se postupovat po jednotlivých frázích nebo jiných úsecích. Doporučuje se poslat též žákům jeden track, podle kterého si vždy naladí.
*
Alternativou clicktracku je MIDI export podkladu – např. z programu Sibelius.
*
Žáci se doma naučí (s clicktrackem) danou pasáž skladby/písně.
*
Potom si nasadí sluchátka, pustí si do nich clicktrack a nahrají danou pasáž do PC nebo jiného zařízení, které umí snímat zvuk. Je tedy potřeba, aby měli k dispozici dvě zařízení: ze kterého si pouští clicktrack (např. mobil) a do kterého nahrávají (např. PC).
*
Svoji nahrávku žáci odešlou pedagogovi (resp. vloží ji do platformy – např. Google Classroom, MS Teams).
*
Pedagog nahrávky „seřadí“ na správná místa v nahrávacím programu (zdarma: GarageBand pro Mac, AudaCity pro PC).
*
Online výuka (v reálném čase) pak není o společné hře, nýbrž o společné reflexi (kdo a jak co zahrál, co si o tom myslí atd.). Zkrátka diskuze, dotazy, připomínky, náměty. A hlavně společná domluva, co dál. Jedním z přínosů je, že si žáci uvědomí to těžké místo – i díky neúprosnému metronomu.
*
V případě písní lze online hodinu zaměřit také na rozbor textu.
*
Dalšími možnostmi jsou: tvorba videoklipu (na skladbu nahranou způsobem výše), tvorba osobního videa žáka (na co narážel při studiu partu, co by doporučil ostatním atd.).
*
Lze zařazovat i období oddychu (např. jeden týden), kdy žáci nic nenahrávají a setkají se „pouze“ na online hodině.
*
Možností, jak podpořit hru žáků podle gesta dirigenta, je nahrát žákům video s gesty (různá dynamika, různé tempo) – a žáci pak pošlou nahrávku, jak to podle dirigenta doma zahráli. Může to být i spousta legrace.
1.
Online výuka společné hry
*
Probíhá v reálném čase, doporučuje se po menších skupinkách (např. nástrojové sekce).
*
Žáci hrají tzv. „naněmo“ – tj. musí mít vypnutý mikrofon a musí se umět „pohlídat“ sami (což je samo o sobě též hodnotným výsledkem vzdělávání).
*
Poté mohou hrát jednotlivě – před ostatními. Výhodou je, že se žáci tolik nestydí, a v případě potřeby si mohou vypnout kameru.
Benefity distanční výuky a příležitosti do budoucna:
*
Žáci si lépe vědí rady s domácí přípravou.
*
Žáci mají trvale k dispozici podklady na studium svých partů.
*
Žáci mají trvale k dispozici (průběžné) výsledky své práce.
*
Žáci se nemohou „schovat“ do skupiny ostatních, pracují za sebe, na sobě – a přitom na společném díle. A v bezpečném online prostředí.
*
„Školní výlet do onlajnu“ aktivizuje a motivuje žáky ke studiu.
*
Na provedení skladby pak stačí pouze několik prezenčních setkání.
*
Učitelé jsou obohaceni o nové znalosti, dovednosti a zkušenosti, zakoušejí partnerský přístup ke svým žákům (nejsou tolik dirigentsky „nad nimi“) a v neposlední řadě mohou projevit svoji pedagogickou autenticitu.
*
DVPP pedagogů souborové hry lze zaměřit na práci s aplikacemi pro nahrávání a editaci hudby (viz výše).
*
Existuje i jednodušší práce (bez clicktracku) – žák si naladí podle mobilní ladičky, pustí si do uší metronom z mobilní aplikace, řekne „raz – dva tři – čtyři“ – a nahrává svůj part.
A CO VY?
Milé kolegyně a kolegové, pokud chcete vytěžit maximum ze svých zkušeností z tohoto období, nabízím vám sadu otázek, které tvořily páteř jednotlivých svítivých setkání:
*
Jaké jsou ty základní hodnoty, které (nyní) vedou vaše pedagogické kroky? Kam se žáky směřujete? Jaký to má nyní cíl?
*
Co z toho žáci mají? Co (navíc, nového, pozitivního) jim tato výuka může přinést? Co konkrétně si žáci odnášejí? Co „hmatatelného“ lze vytvořit? Co všechno se vlastně žáci učí?
*
Co všechno jste (jako učitelé) vyzkoušeli? Jaké překážky jste museli překonat? A jak jste se s nimi vypořádali?
*
Jak tyto zkušenosti (s distanční výukou) můžete využít po návratu k prezenční výuce? V čem vás to „nakoplo“? Co byste nedělali, kdyby nebyl koronavirus? Co byste neuměli, kdyby nebyl koronavirus? O co všechno byste byli ochuzeni, kdyby nebyl koronavirus?
Přiznávám, že poslední otázka je trochu provokativní…
Přeji vám vše dobré v tomto roce!