V pracovní době má zaměstnanec povinnost konat pro zaměstnavatele práci podle jeho pokynů. Pro pedagogické pracovníky je specifické, že v rámci své pracovní doby vykonávají dva druhy činností – přímou pedagogickou činnost a práce s ní související. Pedagogové také nemusí konat práci vždy jen na pracovišti zaměstnavatele. Zde konají práci v době rozvržené přímé pedagogické činnosti, dohledu nad dětmi a žáky, zastupování jiného pedagogického pracovníka, a pokud jim to v souladu se zákoníkem práce stanoví zaměstnavatel.
Není-li pedagogickému pracovníkovi uloženo konat jednu z výše uvedených činností, může práce související vykonávat v době a na místě, které si sám určí.
Rozvržení pracovní doby a přímé pedagogické činnosti
(§ 81 a násl., § 241 odst. 2 zákoníku práce, § 22a zákona o pedagogických pracovnících, § 3 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 263/2007 Sb.)
Pracovní dobu do směn rozvrhuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to formou písemného rozvrhu pracovní doby. S rozvržením pracovní doby zaměstnavatel zaměstnance seznámí nejpozději dva týdny před počátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. To platí i pro změnu rozvržení pracovní doby. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout i na jiné době seznámení s tímto rozvrhem.
Kromě pracovní doby seznámí zaměstnavatel pedagogického pracovníka spolu s rozvržením pracovní doby i s rozvržením přímé pedagogické činnosti. Se změnami rozvržení pracovní doby i přímé pedagogické činnosti má zaměstnavatel povinnost seznámit pedagoga nejpozději tři dny předem. Tato zvláštní právní úprava také podle mého názoru vylučuje, aby se pedagogický pracovník se zaměstnavatelem dohodli na kratší době seznámení, než jsou právě tři dny.
Není vyloučeno, aby zaměstnavatel rozvrhl pedagogickému pracovníkovi pracovní dobu a přímou pedagogickou činnost tak, aby na jeden den připadal pouze výkon prací souvisejících. Tento den však nelze chápat jako den volna pro pedagoga.
Pro pedagogické pracovníky je specifické, že si mohou část pracovní doby rozvrhovat dle svého uvážení. To ovšem pouze za předpokladu, že jim není uložena povinnost konat práci na pracovišti zaměstnavatele.
Rozvrhovat pracovní dobu dle své potřeby může také zaměstnanec pracující na home office. Je-li se zaměstnancem – pedagogickým pracovníkem sjednána dohoda o home office, lze doporučit, aby byla tato kompetence omezena. A to zejména z důvodu potřeby výkonu přímé pedagogické činnosti v dobu obvyklou. Předmětná dohoda by proto měla obsahovat alespoň závazek zaměstnance řídit se rozvrhem přímé pedagogické činnosti vypracovaným zaměstnavatelem.
Na žádost těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, který pečuje o dítě mladší 15 let nebo který prokáže, že převážně sám pečuje o osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II nebo vyšším, má zaměstnavatele povinnost upravit rozvržení pracovní doby dle požadavku zaměstnance. A to tehdy, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na jeho straně.
Rozvržení pracovní doby a pracovní smlouva
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že rozvržení pracovní doby je zpravidla plně v kompetenci zaměstnavatele. V pracovní smlouvě tudíž není potřebné uvádět způsob jejího rozvržení a konkrétní rozvržení. Tento postup je sice možný, nelze jej však doporučit. Pokud by se rozvržení pracovní doby stalo součástí pracovní smlouvy, nebylo by možné je změnit bez dohody stran.
Není nicméně vyloučeno, aby byla určitá omezení, která se týkají kompetence zaměstnavatele rozvrhovat pracovní dobu, v pracovní smlouvě sjednána. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je možné, aby byly například omezeny dny, ve které může zaměstnanec pracovní dobu rozvrhnout. To je výhodné zejména pro zaměstnance, kteří mají pracovní poměry s kratší pracovní dobou u více zaměstnavatelů. Pak mohou bez problémů řádně plnit povinnosti ve všech pracovněprávních vztazích, bez toho, aby docházelo k potřebě souběžného výkonu práce v jednu dobu.